-
Počet příspěvků
1 455 -
Registrace
-
Poslední návštěva
-
Vyhraných dní
28
Vše od uživatele Lubor
-
Tak zatím se kloním k tomu ušít to zátěrem dolů. Má ještě někdo prosím nějaké info?
-
Který druh látky jsi použil? Jak dlouho to vydrželo? Edit: Promiň, už vidím, byla to panama
-
Fakt dolů! Nevíš, jestli se to tak běžně dělá?
-
Poraďte prosím. Před 11-ti lety jsem si ušil persenik na loď z materiálu který prodejce nazýval "Baťůžkovina". Silná pevná látka s těsnou osnovou a zátěrem na jedné straně. Zřejmě Plastex. Nyní je už zátěr silně popraskaný vlivem sluníčka a třepáním plachty při přepravě. Rozpad zátěru začal asi po 6-ti letech. Měl jsem to tím zátěrem navrch. Teď budu plachtu šít znovu a plánuju použít stejný materiál. Co kdybych to dal tím zátěrem dolů. Déšť bude máčet plátno a špína se do něj bude zadírat, ale zátěr nebude na slunci. Co je lepší?
-
Sjezd u přívozu v Roztokách na levém břehu pravidelně používám. Je spíše pozvolný, dlážděný kameny, které trochu kloužou. I slabší auto to ale zvládne. Je tam malé provizorní molo z lešenářských trubek, použitelné. S přívozem konflikt není, ten nenajíždí na sjezd, ale ke břehu u sjezdu. Moznost zaparkovat hned u sjezdu. Spuštění i vytažení v pohodě. Další nejbližší sjezd proti proudu je v Holešovicích na levém břehu nad mostem barikádníků.
-
Pro Stella: nežli to budeš vrtat, nabrus si vrták pro použití na plexi. Velký vrcholový úhel a ostří nesmí být "hladové". Určitě se tu najde někdo, kdo bude tvrdit, že je to blbost. Jasně, můžeš vrtat vrtákem do dřeva. Ale stačí trochu zatlačit, nebo zakymácet vrtačkou, kousne se Ti to a můžeš snadno plexi zničit. Kór starší, které je křehčí. Se správně nabroušeným vrtákem je riziko mnohem menší. Při vrtání nesmí dojít k místnímu ohřátí. To způsobuje následné pnutí, které může vyústit do vzniku praskliny. Prevencí je správně nabroušený vrták, malé otáčky, případně přerušované vrtání či chlazení. Pokud se např. plexi při zpracovávání ohřívá pro tvarování, pak by se mělo ochlazovat velmi pomalu, aby pnutí nevznikalo. Určitě tady zase někdo bude plácat, že to nahřál horkovzduškou, ohnul přes židli a je to super. Pro každý materiál existují obecná pravidla jak s ním zacházet. Tak proč se chovat ignorantsky jen proto, že minule to prošlo. Co se týče těch měkkých podložek, mají své opodstatnění. Spoj pak není nutné tolik utahovat (nekloužou) a nehrozí, že se ostrá hrana obyčejné podložky zaryje do plexi a způsobí místní kritické napětí, které se pak může projevit prasklinou. Proč to riskovat, když to lze udělat správně.
-
Ahoj, dobře rozmysli jak to připevníš k oknu. Plexi nesnáší jakékoli dlouhodobé pnutí. Vznikne prasklina, která se pak šíří. Plexi má velkou tepelnou roztažnost a při změnách teploty se pere se vším s čím je spojené. Spoje tedy musí být pružné a nesmí na plexi vyvíjet tlak v klidu ani při změnách teploty. Vrut do plexi nepřipadá v úvahu, jedině šroub skrz do díry s vůlí a gumovými podložkami. Moc neutahovat.
-
Viki, jak budeš řešit řízení? Na jaře budu do lodě instalovat převodku s kabelem a zbude mi 6 kladek a je tam i napínací pružina. Může to být tvoje.
-
Koupě závěsného motoru - doporučení 80 - 130 HP
téma odpověděl na Lubor bayliner v/ve Lodní motory - SPALOVACí
Já měl také motor od pana Sečky. Kupoval jsem od něj před 5-ti lety Hondu 50Hp z roku 2007. Motor jak nový, funkční, cena vyšší nežli třeba v Německu. Měl jsem štěstí, motor sloužil perfektně 5 let a letos jsem ho prodal. Jdu do silnějšího. -
Přečti si zápis od Felixe na jachting.info. Aktivně se pohybuje okolo dementních vyhlášek už dlouho a je jedním z mála lidí, kteří mají v hlavě celou historii i současnost se všemi souvislostmi, o kterých my tady nemáme ani tušení. Podle něj je to už v podstatě rozhodnuté a schůzka se zainteresovanými organizacemi na SPS tomu rozhodnutí má jen udělat alibi. Takže situace se opakuje, nechytejte se za slova tady a raději napište naštvaný dopis na SPS, s dotazem a nesouhlasem co že se to zase chystá za nesmyl.
-
Co by to asi mohla být policejní bradavice? Bavíme se tady o měření rychlosti, padla slova o měření na klikatých silnicích. Bradavice je výstupek z jinak pravidelného těla, často i tmavší barvy. Občas zahlédnu na silnici policejní auto s takovým tmavým čímsi v přední masce co by se dalo bradavicí snadno nazvat (prostě to tam původně nebylo, trochu to vyčnívá a trochu hyzdí). To auto občas zastaví rychle jedoucí řidiče či číhá za bukem a ty rychlé zastavují jeho kámoši o půl kilometru dál, nabízí se vysvětlení že měří rychlost. Už to mám! Bradavice asi bude slengový výraz pro radar v policejním autě! Upozorňuju, že taky nejsem odborník! :-)))))
-
Gratuluju k úspěšnému rozebrání! Dobrá práce! To že by Ti to někde v servisu udělali "...a aspoň to bude pořádně bez systému pokus omyl..." jsou kecy a velký omyl. V existenci takových servisů už dávno nevěřím a zkušenosti zde prezentované ostatními to potvrzují. Před pár lety jsem potřeboval nastříkat hliníkovou vrtuli. Použil jsem dvousložkovou polyuretanovou barvu přímo na hliník a byl problém. Tužidlo hliník žralo a barva napěnila. šlo to dolů a podruhé jsem dal epoxidovou základní barvu a na ní teprve polyuretan. Barva vydržela mnoho roků. Parkuju ale na přívěsu a ve vodě je loď jen celkem pár týdnů v roce. Taky jsem si kdysi s jinými díly na motor objednal z US spray na nohu motoru. Mělo to honosnou nálepku jako že extra speciální a jediné správné. Barva smrděla jak běžná nitro barva, vůbec nekryla a nedalo se s tím dělat.
-
Zrovna koukám na ebay na ty Lenco limited.... Vychází mi to na asi na 820 USD s dopravou. Sakra to je dost peněz! Kde to plánuješ koupit Ty?
-
Já mám k těm volvo penta ještě jednu nedůvěru. Více lidí tady zmiňovalo potenciální nebezpečí poškození elektromotoru v pístu jeho netěsností. Jak je udělaná mechanika těch štítů? Píst můžu udržovat v čistotě, namazat a tím prodloužit jeho životnost. Předpokládám, že i v těch volvo penta budou nějaké písty a páky, ale schované uvnitř. Neočistím to, nenamažu.....
-
Gymnastikou posádky to právě nevyřeším, protože když to do lodi soustavně stříká zleva kvůli šikmým vlnám a větru, tak se ženský přesunou doprava a jízdní vlastnosti se rapidně zhorší. Co se týče Lenco limited, nedaří se mi najít nabídku celého setu. Všude nabízejí zvlášť mechaniku a zvlášť ovládání. U běžných velikostí klapek se ty sety koupit dají. S tou hydraulikou nevím. David psal, jak jsou klapky citlivé na nastavení. A když tam dám standardní písty na extra krátké klapky, tak to bude ještě více jak 2x citlivější. Kdoví jak by pak fungovaly ukazatele polohy, které berou informaci z polohy pístu. Trochu se bojím, abych pak neměl celý využitelný rozsah někde v horní čtvrtině stupnice, to bych se na ten ukazatel vykašlal. Pak ještě koketuju s využitím NMEA200 sběrnice. Našel jsem snímač polohy a sdružený budík, který by polohu uměl zobrazit. Ale opět je těžké najít info o kompatibilitě ..... PS: letos jsem si 4 dny před koncem dovolené zlámal na lodi ruku. Bylo to docela dobrodružství naložit pak loď a dostat jí domu....
-
Co je "ostrý zához"?
-
Ahoj, zatím jsem klapky nekoupil, porovnávám ceny, příslušenství atd. Limited space jsou taky mým favoritem, případně ty štíty Volvo Penta. Nic většího se mi tam nevejde. U těch Volvo ale pořád nevím, jestli jejich principu mám věřit. Fyzika napovídá že by mohly být OK, ale cit se tomu nějak brání věřit. U Lenco Limited jsem zatím nezjistil, jestli ten jejich kit s ovladačem a led ukazatelema polohy pasuje i na ty písty pro Limited space. Co se týče motoru, koupil jsem nakonec novou Hondu BF100. Je to moc hezký kousek, zatím běžela jen na stojanu, do lodě půjde až na jaře. Nárůst hmotnosti o 70 kg budu částečně kompenzovat přesunutím aku dopředu. Motor dostane křídlo SE Sport 300.
-
Přibyl tady někdo, kdo má vysouvací klapky Volvo Penta? Zatím jsem tu našel jen jednu referenci:
-
ptal jsem se zase v kontextu zkušenosti se svou malou lodí, kterou musím na vlnách intenzivně trimovat a stabilizovat pomocí křídla motoru, volit správnou rychlost a intenzivně pracovat s plynem, abych dosáhl komfortní jízdy. Předpokládám, že klapky kromě vztlaku mají klopivý moment. Na jednu stranu zvýší vztlak, současně ale sníží špičku lodě. Dovedu se představit, že by u mé lodě mohlo být vhodně v některém režimu vysunutí klapek současně špičku trimem motoru přizvednout. Je to blbost?
-
Už začínám chápat, proč mne nechápete. :-) Je to asi rozdílem velikosti a hlavně hmotnosti lodí. U mé lodě délky 5m a váhy s posádkou okolo 800kg má křídlo velmi výraznou stabilizační funkci, kterou asi na svých větších a těžších lodích nevnímáte. S křídlem jsou pohyby špičky mojí lodě nahoru a dolu na vlnách výrazně utlumeny oproti jízdě bez křídla. Křídlo k lepšímu přechodu do kluzu nepoužívám, tedy ve smyslu že bych v první fázi s jeho pomocí zvedal zadek z vody. Domnívám se, že ani moc nepotřebuju trim klapky pro vyšší vztlak, ale spíše pro dorovnání bočního náklonu. Zde je asi zase velký rozdíl u mojí a vašich lodí. Mně stačí jeden člověk navíc na jedné straně a loď je nakloněná tak výrazně, že je nepříjemné tak jet na klidné vodě, natož pak ve vlnách, kdy tím vlnám nenastavuju kýl svisle.
-
Tomas80, v čem Ti trimklapky pomohly? Já díky křídlu na motoru a malé lodi dokážu s jeho pomocí nastavit tak velký rozsah sklonu lodě, že už si smysl větších možností neumím představit. V dolní poloze loď rozráží vlny špičkou jak ledoborec, v horní poloze jedu na zadní půlce dna. Používal jsi někdy režim, při kterém by klapky byly v nesouladu s trimem? Myslím třeba stav s vysunutýma klapkama a trimmem nahoru? Jaký je rozdíl v chování lodě při vysunutí klapek v porovnání s přitažením motoru k zrcadlu?
-
Asi se to nedá podle úhlu dna u zrcadla posuzovat, protože svojí lodě si pro její dobré jízdní vlastnosti na vlnách cením. V místě, kde kýl rozráží vlny je úhel mnohem větší a vlny půl metru nejsou při správném natrimování vůbec žádný problém. Voda krásně stříká do stran. To bychom ty tisíce km po moři nenajezdili, kdybychom měli mít problémy či pocit nekomfortu už v běžných podmínkách, za které vlny půl metru považuju. Nepříjemné ale je, když je loď bočně nakloněná či se jede šikmo proti vlnám. To pak vlny narážejí na jednu stranu dna, což skutečně už bouchání způsobuje. Tím se dostáváme zpět k tématu klapek, o kterých pro eliminaci tohohle diskomfortu uvažuju. Používá někdo klapky k umělému bočnímu naklonění lodě, aby lépe najížděla do šikmých vln?
-
Jak se měří úhel dna? Pokud je to úhel sklonu každé strany "V" vůči rovině, pak mám úhel u zrcadla asi 14 stupňů. Vpředu je úhel podstatně větší. Loď je z roku 1975, takže nic moderního, ale nemám pocit, že by byla na moře nevhodná. Umí mnoho režimů. Její výhodou je robustnost. V porovnání s moderními loděmi stejné délky mám dojem, že se na moři při rozumných podmínkách chová často i lépe. Dost to může být tím křídlem. Když jsme ještě měli motor bez trimu, tak to bylo utrpení. Jen v málokterých vlnách se dalo jet pohodlně. S trimem a křídlem se dají zvládnout leckteré vlny. Silnější motor pořizuju ne pro dosažení řádově větších rychlostí, ale proto, abych mohl jezdit běžnou cestovní rychlostí s větším komfortem, tedy s motorem v nižších otáčkách, tišeji.... Abych nemusel motor pořád hodit skoro na maximum. Větší zátěže hmotností motoru se nebojím. Loď má přední sedačky hodně vpředu, taktéž nádrž. Většinou musím trimovat trochu nahoru. Pokud někdo přejde dozadu k motoru, trochu to zrychlí a motoru se odlehčí, takže přesun těžiště dozadu by mohl být přínosný. S 50HP je ekonomická cestovní rychlost cca 38km/h. Je ale cítit, že lodi by více sedělo takových 45, při kterých se sama lépe položí do správného úhlu. Loď mám takovou, jakou jsem si jako úplný nováček před 10 ti lety koupil. Měl jsem štěstí, taky jsem klidně mohl kápnout na dvojité V dno. Neřeším teď loď. Tu teď měnit nebudu. Silnější motor kupuju i s výhledem, že ho po čase použiju k nové lodi, kterou by mohl být Adventure 550, nebo Pegazus 550. Dneska jsem zjistil, že se dá koupit Benet snímač polohy klapek pro NMEA2000 sběrnici. Zvažuju pořídit budík Lowrance LMF400, který mimo jiné umí ukázat polohu klapek. Zdá se, že by měl být levnější nežli Garmin GMI10, jehož funkce jsou prakticky stejné. Shrnutí: mám pocit, že bych potřeboval klapky zejména pro korekci bočního náklonu při jízdě šikmo na vítr (vlny) či při nerovnoměrném zatížení lodě. Na zrcadle mám žebříček, který se mi vzhledem ke stáří lodě a spokojenosti s ním nechce předělávat. Žebříček brání instalaci běžných klapek. Vejdou se mi tam jen extra úzké klapky, které jsem našel jen u Lenco. Ty jsou elektrické a dodávají se v základní sadě bez ukazatele polohy klapek. Ukazatel je třeba dokoupit a cena kompletu se tak dostává přes 20 tis. což zatím nejsem ochotný akceptovat. Elektické klapky od Benet se mi tam nevejdou. Musel bych je zkrátit, ale tím podstatně změním páku, celkovou výchylku klapek a zmenším citlivost nastavení v běžném rozsahu. Klidně by se mohlo stát, že pak budu využívat jen malou část dráhy pístů a tím případného ukazatele polohy klapek. Stejně tak se mi tam nevejdou standardní hydraulické klapky, musel bych je zkracovat s možnými důsledky jako u těch elektrických. K hydraulickým klapkám Benet lze dokoupit snímač polohy pro NMEA2000 sběrnici. Pokud bych už měl palubní počítač, vyšlo by to levněji nežli ovládací tlačítka s ukazatelem polohy pro elektrické klapky a bylo by to moderní. Klíčovou otázkou pro mne tedy je, jaký vliv na komfort ovládání a případné zobrazování polohy klapek bude mít, pokud standardní "písty" připevním k extra krátkým klapkám (vyrobeným či upraveným z originálních) tak, že vzdálenost spoje pístu s klapkou od osy otáčení (pantu) bude oproti standardní montáži poloviční?
-
Moje loď má 5m a cca 600kg bez posádky Foto zde: http://www.plavidla.cz/forum/viewtopic.php?id=1298