Lubor

Jednou jsem renovoval hliníkovou vrtuli. Obrousil jsem původní barvu a stříknul polyuretanovou barvou. Barva během tvrdnutí napěnila a nedržela. Některá složka napadala hliník. Odloupal jsem jí, povrch vypadal jako naleptaný. Nastříkal jsem to českou základní epoxidovou barvou a pak znovu českou polyuretanovou barvou určenou na rámy náklaďáků. Zřejmě díky naleptanému povrchu vzniknul neuvěřitelně trvalý povrch, který vydržel stovky hodin a poškodilo ho jen hrabání vrtule po dně. :-)

To je téma na nekonečné diskuse, kterých tady proběhlo již plno. Já parkuju loď na přívěsu na zahradě, na vodě jsme jen když plujem což je tak celkem 3 týdny v roce. Každý rok jezdíme na moře na 14 dní. Antifouling nepoužívám. Před 11-ti lety jsem na 30 let staré laminátové lodi obrousil rozpadající se gelkoat, nerovnosti vytmelil polyesterovým tmelem na auta, nastříkal nemarine základní epoxidovou barvou (ředěno), na to nastříkal nemarine polyuretanovou barvu (ředěno) a ještě nyní to vypadá dost slušně. Porušil jsem mnoho zásad, na kterých se bazíruje (nemarine barvy, ředění, stříkání), ale docílil jsem použitelného výsledku za rozumnou cenu. Jasně, pokud budu opravovat poškození na nové lodi, tak budu hodně vybírat speciální produkty, a za jistotu raději zaplatím násobně víc. Ale na tu starou loď se mi to tak rozhodně vyplatilo.

Regulátory s tyristory či triaky v odkazech mohou regulovat pouze střídavé napětí, takže musí být hned u magneta. Nelze s nimi regulovat napětí až za usměrňovačem.

Koukám na schéma svého motoru a máte pravdu. Neuměl jsem si představit jak regulovat výstup z magneta a vycházel ze zkušeností s motory co jsem měl, které všechny dost přebíjely baterku (i ten nejnovější rok výroby 2015).Zřejmě tam bude nějaká bezztrátová tyristorová (triaková) regulace za magnetem ještě před usměrněním. Při běžícím motoru bych si ale stejně netroufnul odpojit baterku. Co kdyby napětí krátce vyletělo a něco odpálilo.

Podle mne přívěsáky žádný regulátor nemají, to by tam musely mít v magnetu nějaké buzení, což nemají. Jsou tam jen permanentní magnety. Výrobci nepředepisují divně velké aku proto, aby motor nastartoval, ale aby aku vydržely neustálé přebíjení.

Jen aby si to někdo nevyložil, že může za jízdy odpojit běžící spalovací motor od baterky. To by nemuselo dopadnout dobře pro elektroniku motoru...

Mel jsem kylove rolny s dutinama a po par tydnech se zplostily a lod spatne sjizdela. Vyndal jsem je, pockal az se narovnaji a dutiny vyplnil silikonem. Za par mesicu byly zase ovalne. Ja uz je nikdy nechci. lod cca 700kg lezela celkem na 5 rolnac. Pod novou lod budu davat rolny plne. na kazdou pricku dam ale 2, aby se vaha rozlozila. Tech par stovek navic se mi vrati v lehcim posouvani lode po privesu. Predni operka z otocne rolny muze byt vyhodna. Prives se pri posouvani lode prohyba a u mne treba na konci navijeni vznikaji velike sily pri usazovani spicky do V opery.

:-)

A funguje to?

Chtělo by to detail, teda tý samolepky. Takhle je to nečitelný. :-(

On ale nepíše, že by se trimem měnilo "zatížení - rozložení váhy". Píše, že trimem to doladíš pro aktuální zatížení-rozložen váhy. A má pravdu předsedo! :-)

Záleží na tom, jaký výkon při jaké rychlosti potřebuješ. To bych doporučil předem vyjasnit. Pro pohon lodě 5,5m výtlaku 1t třeba nebudeš potřebovat pro běžnou cestovní rychlost zdaleka celých 5HP. Pokud je dobrý tvar trupu, třeba na to stačí jen půl výkonu a pak může být velký rozdíl v hluku motoru. S vyšším převodem a pomalou vrtulí docílíš větší dynamiku při rozjezdu a lépe z motoru dostaneš plný výkon v krajních režimech. Ale na druhou stranu může být nepříjemné, že běžné cestování bude doprovázeno větším hlukem vyšších otáček a vyšší účinnost motoru ve vysokých otáčkách vlastně vůbec nebudeš potřebovat..... Já bych takový motor spíš viděl na hausboatu, pramici či pracovní plošině, která má velký odpor.

Je hezké a rozhodně progresivní, že SPS takto zákon vykládá, ale stále to není právně správně. Zákon nic neříká o maximálním možném výkonu motoru, ale jen cit.: "... je-li k pohonu použit spalovací motor o výkonu nejvýše 10 kW ...". To že si tuto definici všichni vykládají jako výkon motoru napsaný v TP je jen lidová a úřednická tvořivost. Tak jak je podmínka popsána umožňuje jízdu s jakýmkoli motorem při výkonu do 10KW. A je na dozorujícím orgánu aby mi dokázal, že jsem použil výkon vyšší. Jasně, že tam nepojedu s hlavním motorem a nebudu se tam hádat, nejezdím na vodu pro takové emoce. Ale kdyby někdo ty koule měl, tak má podle mne v zákoně oporu.

presne takhle bohuzel uvazuji tvurci zakonu.

Jasne! Odpojime hlavni motory, nastartujeme rvouci 2T zalozaky, do ruky pikslu od TCW3 oleje jako ze jsme ekologicky a utokem na Lipno!

ale je to zajimavy pravnicky problem. kde je zakonem definovano co je to plavidlo s vykonem motoru do 10kw? je to vykon ktereho je motor schopny, nebo vykon pouzity? Dam si na paku zarazku, ktera mi nedovoli vice jak 1500ot. vykon bude bezpecne pod 10kw. to podle mne neni svejkovani, ale reseni jak vyhovet zameru zakona, ktery byl nestastne formulovan. V minulosti platilo, ze smysl zakona ma prednost pred jeho znenim. takto smysl naplnim. Nepojedu s vetsim vykonem nez 10kw......

kdyz mam v tecnicaku 100HP, tak urcite ne.

Uráží mne, že v tomto státě už nejsem občanem, ale jen podezřelým. Možná dokonce sprostým podezřelým, který se jen snaží neplatit daně, upírat státu jeho desátek na každém rohu, nedodržovat pravidla pohybu na silnici, na vodě atd. Podezřelý, na kterého je třeba vymyslet další absurdní zákazy a příkazy, ve kterých se nevyzná už ani jejich autor a stát Vám řekne: "Počkejme si na první soudní rozhodnutí, abychom měli precedens a bylo jasné, jak se ten zákon má vykládat." Nedivím se, že jsme na přední pozici v konzumaci alkoholu. Legislativa zašlape do prachu jakoukoli snahu o něco smysluplného se pokoušet....

Mám úplně nový motor Honda 100HP. Je to samá ekologická hvězdička a má to příslušné certifikáty nízkých emisí. Nemám problém jezdit na brblačku, při které motor na 50m už není slyšet. Jezdil jsem tak roky na Slapech když se jinak nesmělo. Při jízdě okolo 8km/h nedělám prakticky žádnou vlnu a motor má spotřebu srovnatelnou s malým dvoutaktem 5Hp, přičemž do vody naprdí jen zlomek toho, co ten ječící dvoutakt, slyšitelný přes půl šumavy. Na Lipno ale nesmím a to je absurdní.

Pozoruješ to tam dlouho, nebo až teď v posledních dnech či týdnech? Mohly by to být šťávy ze siláže.

Ještě k tomu zabíhání motorů obecně. Hodně to zjednoduším. Jde o to, že mezi povrchy vzájemně se po sobě pohybujícími vzniká tření a to způsobuje opotřebení styčných ploch. I zdánlivě dokonale hladký povrch je při velikém zvětšení drsný. Opotřebení má zamezit mezivrstva tvořená olejem. Ta je tak silná, jak je silné naolejování dosedacích ploch a s větším přítlakem a teplotou se ztenčuje. Dále zásadně záleží na tom, jak vzájemně pohybující se plochy k sobě doléhají ve smyslu shodného tvaru. Například čep uložený v kluzném ložisku je sice kulatý, ale nikdy ne dokonale. Zrovna tak to kluzné ložisko. Snadno tak mohou vznikat místa, ve kterých je z důvodu nerovnosti dosedacích ploch mnohem větší tlak na olejovou mezivrstvu, který jí může vytlačit tak, že dojde ke styku mezi samotnými třecími plochami. V tu chvíli pak kriticky závisí na tom, jestli se povrchy o sebe jen lehce líznou, navzájem se vyleští, nebo se do sebe zakousnou a místo vyleštění vznikají škrábance. čím větší drsnost povrchů, tím je to k zadírání náchylnější a tím déle se musí vzájemně pohybující se části provozovat v takovém režimu, aby se povrchy navzájem leštily a ne škrábaly. Dříve neměly pohybující se díly motorů tak hladké povrchy a proto správné zajetí bylo pro další život motoru klíčové. Pokud není záběh respektován, mohou se vytvořit místa v třecích plochách s hrubším povrchem nežli byl původně a tato se pak dále mnohem rychleji opotřebovávají, plní olej úlomky které fungují jako brusivo atd.. Záběh ale musí být takový, aby se povrchy navzájem skutečně leštily. Během záběhu by mělo dojít k odstranění drobných nerovností vzájemně se pohybujících ploch. Nemá tedy smysl zabíhat mechanismus dlouhým provozem bez zátěže, protože v tomto režimu je většina vzájemně se pohybujících se dílů vůči sobě chráněna olejovou mezivrstvou. Může také dojít k situaci, kdy motor běžící na volnoběh nedokáže dostatečně promazat některé partie a tam pak dochází k vydírání namísto k leštění ploch. Takže motor zabíhaný při nedostatečné zátěži vlastně není zaběhnutý a po zatížení na plný výkon pak dojde k tomu, že se to někde začne vydírat. Naproti tomu záběh při velkém výkonu může způsobit rychlé opotřebení ploch místo vzájemného zaleštění. Dalším kritickým faktorem je teplota jednotlivých dílů. Každý ví, že některé mechanismy se sestavují či rozebírají s využitím roztažnosti při zahřátí. U studeného motoru se téměř okamžitě ohřeje píst, roztáhne se, ale válec je ještě studený a jeho průměr menší. Dojde tak ke zmenšení vůle mezi třecími plochami. V kombinaci se studeným olejem, který se hůře do mezivrstvy dostává a hůře udrží mazací film může snadno dojít k místnímu kontaktu ploch a tím jejich opotřebení. V tu chvíli závisí jen na tom, jakou silou a jak dlouho budeme ty plochy vzájemně mordovat. Míst, kde se vzájemně pohybující díly zahřívají různě rychle je v motoru plno. Síly v motoru nevznikají jen jeho zatížením (výkonem), ale i setrvačnostmi jeho pohybujících se dílů. Takže v motoru kloktajícím na volnoběh a třepajícím se nepravidelným chodem mohou vznikat paradoxně větší síly hrozící opotřebením, nežli v motoru jedoucím na střední otáčky a výkon. U vznětových motorů se při zkoušce kouřivosti nahrazuje zatížení motoru brzdou průdkým přidáním plynu z volnoběhu na max. otáčky. Během rozběhu motoru je tento zatížen na maximální výkon. Takže takové prudké VROUUUM, VROUUUUM u nového nezaběhnutého motoru chvilkově zatěžuje motor na maximální výkon a tomu bychom se měli při zabíhání vyhnout. V různých otáčkách a různé zátěži působí síly v motoru na různá místa, Proto je důležité během záběhu provozovat motor v různých režimech, aby se zaleštila všechna místa, kde v budoucím provozu budou síly vznikat. Tím docílíme zajetí celého motoru. Jak zabíhat motor bylo popsáno mnohokrát, tady jsem se pokusil zjednodušeně napsat proč by se to tak mělo dělat.

To je nesmysl. Provoz prvních hodin je popsán v uživatelské příručce motoru a zabíhá se na lodi za jízdy. Možná prvních pár desítek minut na zvýšený volnoběh a pak několik dalších hodin klidnou jízdou bez vytáčení do vysokých otáček a bez využití max. výkonu.

Rok výroby 1989, 2 takt, vstřikování?

Kdysi jsem si kdysi půjčil v HR malý člun, motor běžel spolehlivě jen na půl výkonu. Při plném výkonu se za chvíli začal dusit a chcípnul. Pak jsem zjistil, že není otevřený přivzdušňovák nádrže a ta je propadlá. Po jeho otevření to bylo OK. Pak se mi taky jednou stalo, že se mi u Mercury 50HP 2T přicpala hadička přívodu paliva u ventilku balónku. Chovalo se to podobně. Jak šel motor na plno, přítok benzínu nestačil, nebo možná pumpa při vyšších otáčkách nesála dostatečně a začal se dusit. Po ubrání se chytil, když jsem nechal plný plyn tak chcípnul.

Měl jsem problémy s vystředěním lodě na přívěsu v případech, kdy šel boční proud, vítr, nebo přívěs nebyl příčně rovně. Po doplnění bočními naváděcími rolnami úplná paráda, ale má to jednu velkou neřest. Při transportu jak se loď natřásá boční rolny silně poškozují barvu. U mého dalšího přívěsu rozhodně budou, ale budou sklopné. :-)