Lubor

Jasne! Odpojime hlavni motory, nastartujeme rvouci 2T zalozaky, do ruky pikslu od TCW3 oleje jako ze jsme ekologicky a utokem na Lipno!

ale je to zajimavy pravnicky problem. kde je zakonem definovano co je to plavidlo s vykonem motoru do 10kw? je to vykon ktereho je motor schopny, nebo vykon pouzity? Dam si na paku zarazku, ktera mi nedovoli vice jak 1500ot. vykon bude bezpecne pod 10kw. to podle mne neni svejkovani, ale reseni jak vyhovet zameru zakona, ktery byl nestastne formulovan. V minulosti platilo, ze smysl zakona ma prednost pred jeho znenim. takto smysl naplnim. Nepojedu s vetsim vykonem nez 10kw......

kdyz mam v tecnicaku 100HP, tak urcite ne.

Uráží mne, že v tomto státě už nejsem občanem, ale jen podezřelým. Možná dokonce sprostým podezřelým, který se jen snaží neplatit daně, upírat státu jeho desátek na každém rohu, nedodržovat pravidla pohybu na silnici, na vodě atd. Podezřelý, na kterého je třeba vymyslet další absurdní zákazy a příkazy, ve kterých se nevyzná už ani jejich autor a stát Vám řekne: "Počkejme si na první soudní rozhodnutí, abychom měli precedens a bylo jasné, jak se ten zákon má vykládat." Nedivím se, že jsme na přední pozici v konzumaci alkoholu. Legislativa zašlape do prachu jakoukoli snahu o něco smysluplného se pokoušet....

Mám úplně nový motor Honda 100HP. Je to samá ekologická hvězdička a má to příslušné certifikáty nízkých emisí. Nemám problém jezdit na brblačku, při které motor na 50m už není slyšet. Jezdil jsem tak roky na Slapech když se jinak nesmělo. Při jízdě okolo 8km/h nedělám prakticky žádnou vlnu a motor má spotřebu srovnatelnou s malým dvoutaktem 5Hp, přičemž do vody naprdí jen zlomek toho, co ten ječící dvoutakt, slyšitelný přes půl šumavy. Na Lipno ale nesmím a to je absurdní.

Pozoruješ to tam dlouho, nebo až teď v posledních dnech či týdnech? Mohly by to být šťávy ze siláže.

Ještě k tomu zabíhání motorů obecně. Hodně to zjednoduším. Jde o to, že mezi povrchy vzájemně se po sobě pohybujícími vzniká tření a to způsobuje opotřebení styčných ploch. I zdánlivě dokonale hladký povrch je při velikém zvětšení drsný. Opotřebení má zamezit mezivrstva tvořená olejem. Ta je tak silná, jak je silné naolejování dosedacích ploch a s větším přítlakem a teplotou se ztenčuje. Dále zásadně záleží na tom, jak vzájemně pohybující se plochy k sobě doléhají ve smyslu shodného tvaru. Například čep uložený v kluzném ložisku je sice kulatý, ale nikdy ne dokonale. Zrovna tak to kluzné ložisko. Snadno tak mohou vznikat místa, ve kterých je z důvodu nerovnosti dosedacích ploch mnohem větší tlak na olejovou mezivrstvu, který jí může vytlačit tak, že dojde ke styku mezi samotnými třecími plochami. V tu chvíli pak kriticky závisí na tom, jestli se povrchy o sebe jen lehce líznou, navzájem se vyleští, nebo se do sebe zakousnou a místo vyleštění vznikají škrábance. čím větší drsnost povrchů, tím je to k zadírání náchylnější a tím déle se musí vzájemně pohybující se části provozovat v takovém režimu, aby se povrchy navzájem leštily a ne škrábaly. Dříve neměly pohybující se díly motorů tak hladké povrchy a proto správné zajetí bylo pro další život motoru klíčové. Pokud není záběh respektován, mohou se vytvořit místa v třecích plochách s hrubším povrchem nežli byl původně a tato se pak dále mnohem rychleji opotřebovávají, plní olej úlomky které fungují jako brusivo atd.. Záběh ale musí být takový, aby se povrchy navzájem skutečně leštily. Během záběhu by mělo dojít k odstranění drobných nerovností vzájemně se pohybujících ploch. Nemá tedy smysl zabíhat mechanismus dlouhým provozem bez zátěže, protože v tomto režimu je většina vzájemně se pohybujících se dílů vůči sobě chráněna olejovou mezivrstvou. Může také dojít k situaci, kdy motor běžící na volnoběh nedokáže dostatečně promazat některé partie a tam pak dochází k vydírání namísto k leštění ploch. Takže motor zabíhaný při nedostatečné zátěži vlastně není zaběhnutý a po zatížení na plný výkon pak dojde k tomu, že se to někde začne vydírat. Naproti tomu záběh při velkém výkonu může způsobit rychlé opotřebení ploch místo vzájemného zaleštění. Dalším kritickým faktorem je teplota jednotlivých dílů. Každý ví, že některé mechanismy se sestavují či rozebírají s využitím roztažnosti při zahřátí. U studeného motoru se téměř okamžitě ohřeje píst, roztáhne se, ale válec je ještě studený a jeho průměr menší. Dojde tak ke zmenšení vůle mezi třecími plochami. V kombinaci se studeným olejem, který se hůře do mezivrstvy dostává a hůře udrží mazací film může snadno dojít k místnímu kontaktu ploch a tím jejich opotřebení. V tu chvíli závisí jen na tom, jakou silou a jak dlouho budeme ty plochy vzájemně mordovat. Míst, kde se vzájemně pohybující díly zahřívají různě rychle je v motoru plno. Síly v motoru nevznikají jen jeho zatížením (výkonem), ale i setrvačnostmi jeho pohybujících se dílů. Takže v motoru kloktajícím na volnoběh a třepajícím se nepravidelným chodem mohou vznikat paradoxně větší síly hrozící opotřebením, nežli v motoru jedoucím na střední otáčky a výkon. U vznětových motorů se při zkoušce kouřivosti nahrazuje zatížení motoru brzdou průdkým přidáním plynu z volnoběhu na max. otáčky. Během rozběhu motoru je tento zatížen na maximální výkon. Takže takové prudké VROUUUM, VROUUUUM u nového nezaběhnutého motoru chvilkově zatěžuje motor na maximální výkon a tomu bychom se měli při zabíhání vyhnout. V různých otáčkách a různé zátěži působí síly v motoru na různá místa, Proto je důležité během záběhu provozovat motor v různých režimech, aby se zaleštila všechna místa, kde v budoucím provozu budou síly vznikat. Tím docílíme zajetí celého motoru. Jak zabíhat motor bylo popsáno mnohokrát, tady jsem se pokusil zjednodušeně napsat proč by se to tak mělo dělat.

To je nesmysl. Provoz prvních hodin je popsán v uživatelské příručce motoru a zabíhá se na lodi za jízdy. Možná prvních pár desítek minut na zvýšený volnoběh a pak několik dalších hodin klidnou jízdou bez vytáčení do vysokých otáček a bez využití max. výkonu.

Rok výroby 1989, 2 takt, vstřikování?

Kdysi jsem si kdysi půjčil v HR malý člun, motor běžel spolehlivě jen na půl výkonu. Při plném výkonu se za chvíli začal dusit a chcípnul. Pak jsem zjistil, že není otevřený přivzdušňovák nádrže a ta je propadlá. Po jeho otevření to bylo OK. Pak se mi taky jednou stalo, že se mi u Mercury 50HP 2T přicpala hadička přívodu paliva u ventilku balónku. Chovalo se to podobně. Jak šel motor na plno, přítok benzínu nestačil, nebo možná pumpa při vyšších otáčkách nesála dostatečně a začal se dusit. Po ubrání se chytil, když jsem nechal plný plyn tak chcípnul.

Měl jsem problémy s vystředěním lodě na přívěsu v případech, kdy šel boční proud, vítr, nebo přívěs nebyl příčně rovně. Po doplnění bočními naváděcími rolnami úplná paráda, ale má to jednu velkou neřest. Při transportu jak se loď natřásá boční rolny silně poškozují barvu. U mého dalšího přívěsu rozhodně budou, ale budou sklopné. :-)

Já spouštím i na pozvolných skluzech tak, že kouli mám ještě na suchu, abych mohl vstoupit na přívěs suchou nohou. Někdy to vychází tak, že poslední kýlová rolna je ještě třeba 10cm nad vodou. Loď se musí pouštět pozvolna, aby se moc nezanořila zadkem a nevzala o dno. V mém případě to chce cca 70cm vody asi 2 metry za přívěsem, tedy nějakých 7 až 8 metrů od břehu. Mám Brenderup, ale rolny jsem předělával. Dával jsem širší s uložením na nerezové trubky se závitovou tyčí uvnitř. Taky jsem přidával jednu příčku, celkem to sedí na 5-ti kýlových rolnách a na rovině bez problému loď na přívěsu posunu rukou. Má ale cca jen 800kg. Rolny musí být plné, aby se nezmačkly a uložení promazané, aby to hezky jelo. Pak to podle mne bude fungovat i na loď 1,5t.

Taky jsem ze stávající nápravy, respektive ze středu kola rozpačitý. Je tam středová matice, ale žádná závlačka či kontra matka. Hřídel má nějaký jemný závit a matice na něm jde ztuha, jako by měla trochu jiné stoupání. Mám ve zvyku 1x za rok sundat bubny a zkontrolovat náboje, jestli tam není voda, koiuknout na gufera, zaplnit vazelínou ... Kolikrát asi lze matici sundat a nandat, aby byla ještě samojistná?......

Super, mám vodotěsnou nápravu! :-)

Já mám Thule (Brenderup 1300) 4 roky. Mám na něm lávku po celé délce a do vody zajíždím i na pozvolných sjezdech tak, abych na přívěs mohl vstoupit suchou nohou. 5 kýlových rolen zajistí lehké spuštění, elektrický naviják natažení lodě i tam, kde to vychází že poslední rolny jsou ještě nad vodou. Loď se musí spouštět pomalu, aby si neškrtla o dno, když je sjezd hodně pozvolný. Díky dobrým rolnám mohu zajíždět tak, že nemám náboje pod hladinou. Podle mne by mělo být samozřejmostí 2x do roka zkontrolovat mazivo v nábojích. Mám tam jen jedno gufero a i když jsem s tím zajel do vody do náboje se nedostala. Co je to vlastně vodotěsná náprava? Není to jen nějaký obchodnický trik? To gufero tam být musí, aby nevyteklo mazivo. Má snad vodotěsná náprava gufer více, nebo jsou vícebřitá? .....

Rafinací se vyrábí minerální olej, syntetický olej se vyrábí syntézou. :-)

Samohyb je hotový a konečně jsem ho víc vyzkoušel. Nátěr se těžce nepovedl, ale kašlu na to. Dneska jsem na zkoušku vyvezl loď na ulici a zpátky. Výkon pro loď s přívěsem 1t je dostatečný. Schválně jsem najel na obrubník tak, aby na něj najížděla obě kola přívěsu a samohyb to utlačil. Tedy ne úplně sám, musel jsem trochu šlápnout na oj, protože mu začala prokluzovat kola. To pomohlo, výkonově to dal v pohodě. Je radost s tím posouvat loď. Jsem spokojený, určitě se to stane významným pomocníkem. Odhaduju, že to vyvine sílu větší, nežli dva lidé. http://img21.rajce.idnes.cz/d2101/13/13238/13238477_bf085c10723d876aedcbb60f88f07a22/images/Samohyb1.jpg?ver=0 http://luborv.rajce.idnes.cz/Vozik/ http://img21.rajce.idnes.cz/d2101/13/13238/13238477_bf085c10723d876aedcbb60f88f07a22/images/Samohyb2.jpg?ver=0

Tribotechnika, tedy nauka co se zabývá kvalitou paliv a maziv je velmi obsáhlá věda a laboratorních zkoušek používá tucty. Je naivní myslet si, že Ti někdo vzorky jako bokovku v obyčejné laboratoři porovná. Kvalita oleje není o stavu v jakém ho koupíš, ale o tom jaké bude mít vlastnosti v reálném provozu a na konci intervalu před výměnou.

A nejde to nějak vyřadit a nalít na zkoušku do nádrže mix?

Otázkou je jak míchá ta automatika. Já měl Mercury 50HP 2T bez automatického přidávání oleje a i když jsem projel celé Slapy nahoru a dolu na brblačku, žádný problém nebyl. Používal jsem poměr cca 1:75. Olej TC-W3 od Fuchs

Jestli nemáš na lodi originální nohu, tak se vykašli na značkový oleje a dej tam neoriginální olej pro nohy. Edit 9.10.2016 15:50 Myslel jsem to jako hec, přišla mi legrační ta neznačková noha Alfa I. Ale nikdo se nechytil, tak to uvádím na pravou míru až teď. :-) Nejsem zastánce lití čehokoli kamkoli.

Jasně, každá situace je úplně jiná. Všechno to záleží na těch změnách teploty, výměně a vlhkosti vzduchu, který se ochlazuje či ohřívá. Chtěl jsem hlavně upozornit na ten princip a na sílu tohohle fenoménu. V hale je to jiné než venku, kde ke kondenzaci dochází velmi často. Ty grafy to krásně ukazují, ale málokdo jim rozumí. Mnoho z nás tady už např. hledalo díru v plachtě a plachtu impregnovalo, když našli v přikryté lodi loužičku. A přitom to byl jen kondenzát z vnitřní plochy plachty, kde se kapky spojily a stekly do jednoho místa. Ze stejného důvodu mají plachty tendenci zevnitř plesnivět. Jsou často vlhké od kondenzátu. To samé v kajutě. Nevhodná izolace či větrání může způsobit nepředstavitelné škody kondenzující vlhkostí. Nebo plavby na studené vodě, typické na jaře. Najednou je na nejnižším místě v lodi voda. Okolní vzduch se ohřál, pojal více vlhkosti, na stěnách dutin ochlazovaných okolní vodou kondenzuje, dělají se kapky a loužičky. Obecně jakmile se něco objemnějšího ohřívá pomaleji nežli okolní vzduch, pak při rozdílu teplot povrchu tohoto předmětu o pár stupňů od okolního vzduchu už na něm může kondenzovat voda. Pár desítek litrů paliva v nádrži si na podzim ještě v poledne udrží noční teplotu třeba 8stupňů, zatímco okolní vzduch je sluníčkem ohřátý na 18 a nasycený vlhkostí odpovídající jeho teplotě. Nádrž bude určitě zvenku orosená. Jestli se orosí i vevnitř bude záležet na tom, kolik tam bylo vzduchu a jaká je jeho výměna.

Dovolím si trochu teorie k tomu srážení vody v nádrži. Málokdo si dokáže představit, kolik vlhkosti je ve vzduchu obsaženo a téměř nikdo si už nepamatuje z fyziky osmé třídy křivky závislosti vlhkosti vzduchu na teplotě. Před časem jsem potřeboval dokázat tátovi, že větrat v létě chladný sklep je špatně a že ty mokré stěny jsou způsobené právě tím. Vzal jsem 5l láhev od okurek a nechal jí venku při teplotě 25st. vyvětrat. Pak jsem jí venku zavřel a položil do sklepa kde bylo 16st. Za chvíli se láhev vevnitř zamlžila a za půl hodiny se na stěnách vysrážely kapky, které stekly a na dně udělaly malou loužičku. To samé se děje v nádrži ať je plechová či plastová. Ve dne se nádrž ohřeje, výpary benzínu vytlačují vzduch. Večer nádrž chladne a odvětráním nasaje vlhký teplý vzduch z okolí. Ten se pak dále v nádrži ochlazuje a vlhkost z něj kondenzuje v nádrži. Proto se doporučuje mít na zimu nádrž plnou, aby tam nebyl prostor pro vzduch a výše uvedený proces.

Jak píše Sullaco, kdo tady už něco ví, tak zase nemá čas či ochotu odpovídat tisíckrát na stejné základní otázky, na které už odpovídal jiným. Přesto jsem Ti napsal docela obsáhlou obecnou odpověď kdy a proč náplně měnit, ale na další otázky ohledně náplní do konkrétního motoru odpovědi neznám, tak Tě odkazuju na zdroj informací o kterém vím.....

Tohle vše se tu už několikrát řešilo. Hledej.