Lubor

Jako prevence proti plísni se mi osvědčilo větrání. Udělal jsem na bocích plachty (mají velký sklon) takové vnější nášivky (kapsy) a pod nimi je do plachty díra. Na zimu (mám loď zaplachtovanou venku) ještě nechávám vzadu pod plachtou škvíru.

Nějak mi uniká, jak by fotky mojí ošuntělé lodě a mého vyžraného těla mohly podpořit můj boj proti lidské hlouposti. Kdo sem dá fotku jak jede ve skluzu 15 m od břehu je tím pádem jako chytřejší! Jak jsi přišel na to, že by se mi něco rozsekalo! A proč pořád tvrdíš, že neposlouchám servisní manuály? Nejsi nějaký zaujatý? Namítal jsem jen tloušťku prkénka, kterým na videu brzdili vrtuli při utahování a povolování. Evidentně to tam nebylo vhodné, protože se hned našel někdo, kdo tam strčí prkénko ještě tenčí a vůbec si neuvědomí, jak nevhodné síly tam při utahování vznikají......

Impeller sice vypadá jako miniaturní mlýnské kolo, ale tento typ pumpy pracuje na zcela jiném principu. K čerpání vody nedochází tím, že by jí lopatky hnaly před sebou, nebo tím, že by vodu roztáčely a ta se pak odstředivou silou drala z pumpy ven, jako u odstředivého čerpadla. Vrtulka impelleru je v kulise pumpy umístěna excentricky, což způsobuje, že během jedné otáčky jsou na jedné straně lopatky stlačovány a prostor mezi nimi se zmenšuje. Na druhé straně (polovině otočky) se naopak lopatky uvolňují a prostor mezi nimi se zvětšuje. Na té straně, co se lopatky uvolňují je v kulise pumpy nasávací otvor a voda je tak do zvětšujícího se prostoru mezi lopatkami impelleru nasávána. V polovině, kde se prostor mezi lopatkami zmenšuje, je pak otvor ústí pumpy a voda je tamtudy vytlačována. Aby to takto mohlo fungovat, musí mít impeller některé velmi důležité vlastnosti. Jeho lopatky musí být pružné a současně tuhé. Voda je kapalina s určitou hmotností. Zejména v „sací“ polovině otočky je velký nárok na kvalitu materiálu lopatek, jejichž síla musí být tak velká, aby přemohla odpor vody. Lopatky tedy musí velmi dobře těsnit se stěnou kulisy čerpadla a během každé otočky musí být mírně stlačitelné a současně schopné se vlastní pružností okamžitě uvolnit, vykonat práci (nasát vodu) a to vše při otáčkách motoru, které mohou být dost vysoké. Lopatky impelleru se velmi intenzivně třou o stěnu kulisy pumpy. Kulisa je plastová s vložkou z tenkého nerezového plechu. Pro funkčnost pumpy je nutný dost velký přítlak lopatek na stěnu pumpy. „Mazání“ je zajištěno vodou, která mezi lopatkami a stěnou pumpy vytváří mezivrstvu a zabraňuje zadření. „Mazání“ vodou je zrádné. Funguje pouze, pokud je zajištěna její dostatečná distribuce mezi třecí plochy. Oproti oleji se velmi snadno a rychle setře. Vezměme si příklad ze stěračů předního okna auta. Na mokrém oknu dvakrát máchnou a voda je pryč. Stěrače začnou jít na sucho a vydávaný zvuk jasně vypovídá o tom, že se jejich gumičky intenzivně opotřebovávají. Pokud bychom sklo polili olejem, zřejmě by stěrače nehlučně rozmazávaly olej sem a tam velmi dlouho Od prvního okamžiku roztočení pumpy přívěsného motoru bez vody se ztratí vodní mezivrstva a neopren lopatek impelleru se intenzivně tře o plechovou vložku kulisy. Ta je sice hladká, ale při tom velkém přítlaku lopatek vzniká intenzivní tření a lopatky se začnou opotřebovávat a zahřívat. K zahájení procesu intenzivního opotřebovávání dochází okamžitě a je jen otázka času a výše otáček, jak dlouho to díly vydrží. Je mi absurdní dohadovat se, jestli to vydrží 5, nebo 30 vteřin. To pro mne není vůbec důležité. Nejsem debil a nebudu přeci hrát ruskou ruletu s technikou, na které může záviset život můj, mých blízkých a třeba i dalších lidí.

10, 9, 8, 7, 6 ....... :-))))))

Chce to znát tu oblast. Může se stát, že odpoledne se zvednou nepříjemné vlny. Pokud víš, že se to večer uklidní, tak je lepší se schovat do zátoky a počkat. Blbý je, když se to neuklidní....

čím menší loď a méně výkonná technika, tím větší je třeba opatrnost, plánování, znalost předpovědi a místních poměrů větru a vln. S takhle malou lodí a motorem se nelze s počasím prát, to musí být na jistotu, jinak se z výletu stane horor. Já bych si těch 15km okolo ostrova troufnul, pokud bych tu oblast znal a pokud bude dobrá předpověď. Pro jistotu s sebou nějaké jídlo navíc a slušné boty pro případ návratu po souši. :-)))

Doporučuju sledovat předpověď větru pro tu oblast a podle toho plánovat výlety. http://prognoza.hr/karte.php?id=dada&param=zd&it=03

Před třemi týdny jsem léčil tátova žigulíka. V nižších otáčkách to běželo nepravidelně, nedařilo se seřídit volnoběh. Nablikat stroboskopem to taky do středních otáček moc nešlo, lítalo to sem a tam..... Nakonec to byl vadný kondenzátor.

Ten motor je určený pro dálkové ovládání?

účast na srazu neplánuju. Využíváme s manželkou loď k útěku od civilizace. Hromadné srazy nás nelákají.

Tak to nevím co s tím. Mně se to otevírá v prohlížeči. Ale stejně je to už asi zbytečné.

Bez přepojení snímače polohy motoru to nepůjde a vzhledem k tomu, že na budíku je zřejmě společná zem jak pro vlastní budík, tak i pro jeho osvětlení, není ani možné jednoduché přepólování. Muselo by se to osvětlení odpojit a taky zajistit, aby se kostra budíku nespojila s - pólem baterie (třeba přes kovový držák dotýkající se vedlejšího budíku). Snažím se vyhledávat informace a reagovat na to co píšeš. ad2) ano, četl jsem že ručička šla nadoraz a reagoval na to tím, že je zřejmě snímač zapojený jako proměnný odpor a ne jako odporový dělič (původní domněnka) a doporučil jsem přepojení snímače. ad3) na schématu, které jsem jako příklad uváděl je jeden z odporů můstku, který vytváří napětí pro měřák zřejmě umístěný externě. Pokud by to tak bylo i u Tvého měřáku, pak by pomohlo zapojení tohoto odporu mezi jiné svorky. Teď už víme, že Tvůj měřák takový externí odpor nemá. ad4) Souhlasím, pokud přesně nevíš co dělat, tak by to bylo hazardování ad5) i tuto informaci jsem načetl. Připadá mi to trochu nevhodné. Já bych nechtěl mít v palubce živé dráty, když vypnu klíček.

Odkaz jsem předělal, nyní se to schéma snad otevře.

pokud je ten budík zapojený takto: http://continuouswave.com/whaler/reference/graphics/TRIM_Gauge.png tak je k získání opačného pohybu ručičky potřeba zapojit napájecí napětí obráceně a současně snímač v držáku motoru přepojit z jednoho pólu na druhý. Dle tohoto schématu je snímač napojený na zem, takže by se musel připojit na +. Ale pozor, musel by se připojit na + spínané klíčkem! Jinak by budíkem procházel proud i po vypnutí klíčku. Není na svorkách budíku nějaký externí odpor?

Nakonec jsem to vyřešil tou koupí spínače přídavných světel a relátka. Spínač je umístěný v přívěsu a spíná relátko při stavu, kdy indikuje na přívodu do přívěsu napětí nad asi 13V (běžící motor). Relátko připojí aku přívěsu k pinu 10 zásuvky tažného a tím k okruhu auta. Je to taková levnější obdoba D+ detektoru, který hodně používají karavanisti.

Pokud ke snímači od budíku vede jen jeden drát, pak je druhý vývod snímače zapojený někde u motoru na "+", nebo "-" a pouhé přepólování budíku nebude stačit. Bude třeba přehodit druhý vývod snímače z "+" na "-" (nebo obráceně, podle toho jak to je nyní). Co se týče toho řadícího boxu, chtělo by to schéma. Základní by se mohlo najít na netu. Určitě ve skříňce bude žíla zapínaná klíčkem. Nebylo by dobré z ní napájet spotřebiče, mohlo by to spínací skříňku spálit, kdybys tam připojil nějakou větší zátěž. Jde tam ale dát relátko, které bude spínané klíčkem a spínat bude to stálé napětí. Třeba tohle, které má v sobě rovnou pojistku: http://www.dobry-obchod.cz/produkt/46033-spinaci-rele-s-pojistkou-12v-30a/ Pokud ale potřebuješ větší proudy (třeba halogenová světla), tak by to chtělo vést od akumulátoru zvláštní vodič a ten tím relátkem spínat. Posílit se musí i zem! Originál dráty od motoru jdou přes několik konektorů a nejsou moc silné. Jsou tam velké úbytky napětí.

Teoreticky: pokud je snímač polohy zapojený jako napěťový dělič (potenciometr, jedním pólem na +, druhým na zem a z jezdce se bere řídící napětí pro budík), pak by se to mělo otočit přehozením drátů "+" a "zem" na snímači. EDIT: kouknul jsem na nějaká schémata na netu. Asi ten snímač bude zapojený jen jako proměnný odpor a dělič je uvnitř budíku. Pokud ke snímači vedou jen dva dráty, tak je to tak. Ve schématech budíků co jsem našel nebyly žádné polovodiče. Pokud je budík buzený jen odporovým můstkem a pokud rozsah ukazatele odpovídá, pak by se přepólováním budíku nemělo nic stát a mělo by to začít ukazovat obráceně (správně). Ale to chce mít jistotu, že v budíku není nic "chytřejšího".

Já kupoval před dvěma lety tento: http://taznezariadenia.sk/sk/privesne-voziky/2300-8118b-prepravnik-lodi.html Jenže tenkrát měli nějakou akci a kurz byl výhodnější, takže mne přišel na nějakých 46tis. (pozor, obrázek je ilustrativní, ty zadní rolny na kyvné příčce jsou u dražší verze)

Pointou mého dotazu, za jakých podmínek naměřil KBfotoservis hodinovou spotřebu 6 až 7l, byla domněnka, že s jeho lodí a motorem nelze ve smysluplném ustáleném režimu jet se spotřebou 6-7l/hod. Tím smysluplným ustáleným režimem jsem měl na mysli buď jen výtlak po celou dobu měření, nebo jen použitelný skluz po celou dobu měření. Pokud pojede jen ve výtlaku, pak hodinová spotřeba musí být znatelně nižší, kór, když má EFI. Pokud pojede jen v použitelném skluzu, tak už zase spotřeba vyjádřená v litrech na hodinu bude vyšší. Odpověď potvrdila mou domněnku. Měření neprobíhalo v ustáleném režimu a proto byla zjištěna taková hodnota.

Takhle jsem si představoval, že by to mělo fungovat. Jenže to by ten D+ detektor musel být v autě. Já se do auta vrtat nechci (záruka, poničené plasty) a ani ve značkovém servise mi nejsou schopni takovou úpravu udělat. Teda asi by schopni byli, ale po předchozích zkušenostech a diskusí zjištěných jejich vědomostech jim to prostě nesvěřím. Určitě by vymysleli nějakou hovadinu.

Tak jsem strávil mnoho hodin vyhledáváním na netu, 2 cesty do servisu, několik desítek minut vysvětlování problému přijímacímu technikovi a následně mechanikovi, 20 minut stěžování si u majitele servisu, dalších 30 minut vysvětlování mechanikovi z jiného servisu, na který mne ten majitel, když pochopil že na to nemají, přesměroval...... Výsledkem je zjištění, že všichni o tom vědí kulový a nikdo není schopný říci, jak by se měl pin 10 v zásuvce chovat. Návody jsou zřejmě matoucí, protože v mnohých je uvedeno "napětí ovládané klíčkem pro nabíjení baterie". Jenže v normě (to jsem si musel vyhledat, v servisu nemají tušení) o nabíjení baterie není řeč a tak je možné, že tak jak se mi to nyní chová - tedy že po připojení přívěsu s akumulátorem na pinu 10 mi obživnou některé okruhy auta i při vypnutém klíčku - je vlastně standardní. Přívěsáři to zřejmě řeší v rámci přívěsu takzvaným D+ detektorem, který připojí aku přívěsu k autu až když detekuje v zásuvce napění vyšší jak 13V, tedy když se nabíjí (běží motor). Chtěl jsem to mít zapojené správně, aby to bylo kompatibilní s jakýmkoli přívěsem, ale zřejmě nedokážu zjistit, jak by to správně mělo být. Objednal jsem si spínač přídavných LED světel, který funguje podobně jako D+ detektor, přidám k němu relátko, umístím ho do přívěsu a napojím na pin 10. Tím se vyhnu zásahu do auta a mělo by to fungovat.

Teď už tomu rozumím, jednalo se o "kombinovanou" spotřebu. To koresponduje s mou úvahou, že ve smysluplném ustáleném režimu (ne v přechodovém stavu) se s takovou lodí a motorem spotřeba 6 až 7 litrů na hodinu nedá docílit.

Jahoďáku, počítáš to obráceně. 35l/100km odpovídá hodinové spotřebě 14l/hod při rychlosti 40km/hod. Taková spotřeba podle mne odpovídá. Není mi ale jasný uvedený údaj 6 až 7 litrů za hodinu. Pokud loď jede na plný plyn necelých 50km/hod při spotřebě 35l/hod, pak je hodinová spotřeba 17,5l. Abych docílil třetinovou spotřebu z tohoto, musel bych brát z motoru cca třetinový výkon a to už loď neudrží v kluzu. Dotaz na KBfotoservis: v jakém režimu (rychlosti) pozoruješ spotřebu 6 až 7l. Já mám spotřebu na plný plyn někde okolo 33l/100km, tedy velmi podobně (nepatrně slabší motor, ale lehčí loď). Spotřebu okolo 6l bych docílil při rychlosti zřejmě někde nad maximální rychlostí ve výtlaku. Pokud pojedu čistě ve výtlaku, bude spotřeba výrazně nižší. Pokud pojedu v nejpomalejším skluzu, pak bude výrazně vyšší.

Jak jsem posílal ten odkaz na zapojení, tak tam je rozdělovač nabíjení, který zřejmě zajistí vždy nabíjení obou baterií. Asi bude záležet na roku výroby, dodatečných úpravách atd. Zaujalo mne, jak mají amíci na startovací baterii napojené stereo. Zřejmě to pro ně má stejnou důležitost, jako startování motoru a větrák! :-)))))

Zde je něco o použití dvou baterií u Stingray: http://www.stingrayboats.com/products/faq/general_faq.php#g17 Pokud nejsi čtenář AJ, okopírováním odstavce "How do I operate my dual battery system?" do překladače google vznikne docela použitelný překlad. Tady pak schémata zapojení některého modelu: http://www.stingrayboats.com/products/pdf/wiring/240CS_dual_battery_switch_detail.pdf http://www.stingrayboats.com/products/pdf/wiring/240CS_dc_wiring_dual_battery.pdf