-
Počet příspěvků
1 442 -
Registrace
-
Poslední návštěva
-
Vyhraných dní
25
Vše od uživatele Lubor
-
Já musel taky posunout těžiště a více zatížit kouli, abych získal vyšší stabilitu. Ale jak je nájezdovka víc zatížená, tak už nejde tak zlehka a nástup brzdícího účinku přívěsu je méně plynulý. Když bylo na kouli 0kg, tak to brzdilo absolutně plynule, ale zase to mnohem víc nakopávalo na nerovnostech a při 90km za hodinu to začínalo houpat do stran ..... Mám na nápravě tlumiče a i když se přívěs někdy rozkýve do stran, nikdy se to nedostane do extrému aby mne to honilo nekontrolovatelně po silnici. Je to jen nepříjemné. Zřejmě to tlumiče hodně zklidňují. Proti destrukci pneu odolný nejsem, snad jen tím, že je mám nezpuchřelé a vhodně nahuštěné na diskách a bubnech, které se nepřehřívají... Zatím se tedy ve svém rozhodování o přívěsu pro novou loď kloním k jednonápravovému.
-
I s dvounápravou 2000kg se souprava vejde do 4250. Auto má maximální hmotnost 2250kg. V mém případě ale asi nemá smysl se tím zabývat, řidičák mám plný a manželku k absolvování zkušební jízdy na "B96" stejně nepřinutím Prý se tam při zkoušce musí s přívěsem couvnout :-)))))) Jenže jsem si uvědomil, že jsem zapomněl zohlednit jednu důležitou věc a sice max. hmotnost přívěsu dle TP auta, což je 1900kg. Pokud bych vozil dvouosák 2000kg, můžu na něj kvůli omezení koule auta a jeho prázdné hmotnosti naložit užitečnou nosnost 1405kg. Na jednoosák s celkovou 1800kg můžu naložit 1410kg. Co se týče užitečného nákladu, tak v mém případě druhou osou nic nezískám (ztratím 5kg). Takže nyní je otázka, jestli mi nějakých 12 tis. navíc stojí za lepší jízdní vlastnosti. Ročně s lodí na přívěsu najezdím tak 4 tis. km. Většina z toho je po dálnicích a tak max. rychlost je pro mne důležitá. Teď to můžu s krátkým autem rozjet na 120, s dlouhým se to při 105 začíná vlnit. Budu měnit auto za těžší, ale vyšší, takže nedokážu odhadnou jaké budou jízdní vlastnosti s přívěsem.
-
Takže dvounáprava je za jízdy výrazně stabilnější? Boční rozhoupání, nakopávání auta na nerovnostech .....
-
Budu pořizovat loď s prázdnou hmotností vč. motoru okolo 1150kg. Vychází to tedy na jednonápravový přívěs 1800kg, který unese 1410kg, nebo dvounápravový 2000kg, který unese 1505kg. Když vezmu dvounápravový, získám 95 kg užitečné nosnosti při nárůstu vlastní hmotnosti přívěsu o 105kg. To mi nepřipadá jako zásadní rozdíl při ceně o více jak 10 tis. vyšší. I když vím jak lodě těžknou a dalších 95kg nosnosti může být fajn. Nikdy jsem neměl dvounápravový přívěs. Předpokládám, že je za jízdy stabilnější a že bude snadnější ho vytáhnout z vody na nezpevněném skluzu. Na druhou stranu když jsem někdy viděl s ním najíždět šikmo přes horní hranu skluzu, tak jsem měl pocit, že v některých okamžicích je celá váha na jedné nápravě a že ta to snad ani nemůže vydržet. Podělte se prosím o zkušenosti, abych se mohl správně rozhodnout.
-
šroubem bohatosti směsi se seřizuje bohatost na volnoběh a jeho nastavení ovlivňuje kromě volnoběhu přechody z volnoběhu do vyšších otáček. Ve vyšších otáčkách se jeho nastavení již neprojevuje. Pokud je podezření, že ve vyšších otáčkách nemá motor správnou směs, pak to není nastavením šroubu bohatosti směsi na volnoběh.
-
Celkový převodový poměr vícestupňové převodovky je násobkem převodových poměrů jejích dílčích převodů. Pokud původně bylo 1000:833 + 2:1, tak to bylo celkem 2000:833 což je 2:0,833. Po změně na 1:1 + 2:1 to bude výsledných 2:1, což je zrychlení otáček na výstupu o cca 20%.
-
To tu Yamahu odmontovali z lodě? To není tak snadný? To nejsou žádní bezdomovci!
-
Já jsem laboroval s motorem Honda 50HP mezi originál hliníkovou vrtulí se stoupáním 13" a hliníkovou Michigan se stoupáním 15". Změna jízdy byla výraznější, nežli by odpovídalo změně stoupání, vysvětluju si to výrazně jiným tvarem (plochou) lopatek. V mém případě jsem s těžší vrtulí přišel o cca 4km/h na maximálce (původně 50km/h), snížila se dynamika, ale získal jsem stejný rozsah cestovních rychlostí při otáčkách o cca 300 až 400 nižších. Chtěl jsem tedy totéž co ty a povedlo se. S původní vrtulí motor na max točil 6 tis, s tou těžší pak 5.500ot. Ta těžší vrtule měla o nějakou osminu palce menší průměr. Po přechodu na motor 100Hp s vrtulí originál hliníková Honda 19" jsem se dostal na maximálku 67km/h při necelých 6 tis. ot, ale při 40km/h to točilo cca 4 tis., což se mi nelíbilo. Výměnou za nerez se stoupáním 21" (o 1/4 palce menší průměr) došlo opět k výraznější změně, nežli by odpovídalo změně stoupání. Maximálka klesla na 63, ale při 3.800 otáčkách už to jede 45km/h, což je krásná, tichá a očekávám že i ekonomická jízda. Maximálně se motor roztočí na 5 tis. ale rychlosti nad 50 už moc nepotřebuju a těch 50 to jede při 4.200 otáčkách, což je úžasný. Faktem je, že se 100HP je moje loď už omotorovaná velmi velkoryse a tak si můžu dovolit takovýhle režim.
-
Aha, tak to jsem trochu mimo. Pardon. Juro, kolik to točilo na max s předchozí a nynější vrtulí?
-
Při 4.200 otáčkách z motoru nezískáváš maximální výkon. Musíš se rozhodnout jaký režim je pro Tebe optimální. Buď preferuješ běžnou cestovní rychlost s méně vytočeným motorem, pak použiješ těžší vrtuli, ale klesne maximální rychlost. Nebo si chceš zachovat možnost vyšší maximální rychlosti a pak budeš hledat vrtuli, se kterou motor roztočíš na výrobcem doporučované maximální otáčky, při kterých dá maximální výkon. Třeba 5.000 až 6.000 ot. Pak ale při běžné cestovní rychlosti poběží motor ve vyšších otáčkách.
-
Taky děkuju za emoce, které ve mně vyprávění vyvolalo!
-
Já bych odpojil táhlo řazení a zkusil řadit rovnou na noze. Tím se ukáže, jestli je problém v noze, nebo v táhle řazení.
-
Taky jsem jí v sobotu okukoval, ale jen zvenku.
-
Tak už mám k dispozici výsledek k předchozím teoretickým úvahám. Po výměně motoru 50HP karburátor za 100HP stříkačka se změnilo: Těžiště se posunulo jen o 10 cm dozadu, ale hodně jsem tomu pomohl přesunutím akumulátoru ze zádě dopředu. I tak se ale loď chová úplně jinak a zatímco dříve jsem jí musel hodně trimovat nahoru, nyní již při trimu v polovině plácá přídí nahoru a dolu (přetrimovaná). S vrtulí se stoupáním 19 palců je maximálka 67km/h a motor při tom točí 6 tis. ot. Takže to vypadá na optimální vrtuli. Spotřeba se zdá, že při stejné jízdě jako s předchozím 50HP by byla nižší, ale kdo to vydrží jezdit jako dřív, když to teď jede rychleji. Takže zatím to vypadá (najeto 18Mth), že běžná spotřeba bude někde okolo 35l/100km při cestovní rychlosti okolo 45km/h. Dekl motoru jsem vylepil zvukovou izolací, jízda 45km/h při 4.500ot je úžasně pohodová, svižná a tichá. To je přesně to, co jsem od toho očekával! Díky klapkám a křídlu motoru je minimální rychlost v docela pěkném kluzu pod 30km/h. Kombinace křídla a klapek je trochu divoká, ale když si s tím člověk pohraje, tak to pracuje společně a vylepšuje jízdní vlastnosti. Zejména možnost srovnat si loď při nerovnoměrném zatížení je skvělá nová možnost. Taktéž jízda v pomalém kluzu na klapkách a křídle. Klapky při tom režimu zmenšují vlny za lodí, ale trochu brzdí.
-
trimovani zadniho nahonu pri jizde a vse okolo aneb jak na to
téma odpověděl na Lubor Hervas v/ve Motorové lodě
Když loď ve skluzu houpe špičkou nahoru a dolu i na rovné vodě, pak je natrimováno moc nahoru. Když se najíždí na vlny od jiné lodě, tak trimuju výrazně dolů, abych vlny rozříznul a nevyhodilo mne to do výšky. -
Jak dlouho ten motor mezi zkouškou v sudu a první jízdou stál? Já u svojí karburátorové Hondy musel vždy před plavbou, pokud to stálo více dní, vypustit plovákové komory. Tyhle problémy mi potvrdil i kluk, co dělá do motorek. Zřejmě dojde v plovákové komoře k nějakému rozvrstvení příměsí benzinu a motor pak nechce naskočit. Po vypuštění plovákových komor a novém napumpování mi pak vždy chytal na první pokus. Podezřívám bio příměsi.
-
Byl mimo plavební dráhu?
-
Taky jsem si říkal, že si to nafotím a zapíšu.
-
Měl jsem na lodi motor bez trimu, pak ten samý bez trimu s křídlem, pak motor s křídlem a teď jsem přidal el. ovládané klapky. Přidání křídla na motor bez trimu trochu pomohlo. Loď se při rozjezdu tolik nevzpínala a na vlnách tolik nehopsala. Přechod na motor s trimem a křídlem byl zásadní rozdíl. V mém případě se dala loď vytrimovat od polohy kdy byla příď intenzivně tlačena do vody až po polohu, kdy byla příď vysoko zvednutá. Letos jsem dal silnější motor a klapky. Zatím jsem s tím jezdil jen málo. Klapky v mém případě snížily minimální rychlost skluzu. Při střední a vyšší rychlosti se už neuplatní a spíše brzdí. Příjemná je možnost narovnat si loď při nerovnoměrném bočním zatížení. Zatím to vypadá, že u mojí lodě křídlo na motoru dokáže vyvinout dostatečný vztlak pro udržení lodě v potřebných úhlech náběhu a klapky se využijí jen při jízdě v pomalém kluzu a pro vyrovnání či vyvolání bočního náklonu, přičemž využiju jen asi pětinu dráhy klapek. Při větším sklopení už silně brzdí.
-
řeším to tak, že si veškeré pravidelné preventivní úkony budu dělat sám. Risknu, že mi případně neuznají záruku.
-
Ty originál písty smart tabs jsou plynové?
-
konzole rizeni- Yamaha 30 OMD+ bovden telflex, problem s raminrizeni?
téma odpověděl na Lubor omikk v/ve Motorové lodě
čep spojení "ramínka" s motorem je moc vpředu - daleko od svislé osy otáčení motoru. Musíš ho dostat víc dozadu, tedy blíže k ose otáčení motoru. Pak stejný pohyb řídící tyče vyvolá větší natočení motoru. Pokud to pro jinou polohu čepu není připraveno, budeš si muset pomoci vyvrtáním díry na vhodnějším místě, nebo nějakým přídavným držákem. Pokud chceš natáčení motoru 45st. na každou stranu, změř si celkový chod řídící tyče bowdenu. Tuto hodnotu použij pro nákres jako přeponu pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníku, který si nakresli nad změřenou přeponou. Výška trojúhelníku pak udává potřebnou vzdálenost čepu od osy otáčení motoru. Tam je potřeba čep dostat. 45 stupňů na každou stranu mi ale připadá zbytečně moc. Pokud bys chtěl získat vyložení čepu pro krajní polohy třeba 35 stupňů na každou stranu, kreslil bys nad přeponou rovnoramenný trojúhelník s vrcholovým úhlem 2x35st, to jest 70 stupňů. :-))))) -
http://img10.rajce.idnes.cz/d1001/11/11998/11998649_8b2fd8faa17b449b7b6c54d8fbd15bd0/images/20160501_181116.jpg?ver=0 Taky už mám "oklapkováno". :-)
-
Proti kličkování ve výtlaku u mojí lodě funguje nereagovat na to. Kroutí se ze strany na stranu, ale v podstatě podél správného kurzu. Když se s tím peru, tak pořád jen koriguju, když to nechám být, výsledek je skoro stejný. Až když se "průměrný" kurz odchýlí od požadovaného, pak do toho teprve zasáhnu.
-
Jsem zvědavý, jak se to bude chovat. Doufám, že nebudu plakat: "Zlatý lanka!"