Lubor

Proč to musíš rozebírat? Pokud tam něco budeš měnit, tak by to chtělo manuál, protože je možné, že je tam třeba po výměně nějakého dílu nastavit správnou vůli v převodových kolech a to se dělá takovými velkými kruhy o průměru vnitřku převodovky různých tlouštěk. Když se to neseřídí správně, tak dochází k rychlejšímu opotřebení ozubených kol.

Průměr 10 až 11 palců, stoupání 11 až 19 palců. Uložení takové, aby Ti pasovalo na motor. Parametry vybrat takové, aby vyhovovaly lodi a požadovanému způsobu jízdy.

Jestli jsem dobře četl, tak výměna cívky ani modulu zapalování nepomáhá. Předpokládám-li, že náhradní cívka a modul byly dobré, a jelikož na kabel z indukční cívky do rozdělovače to už jiskru nehází, pak musí být závada před těmito obvody. Tedy ve snímači co řídí zapalovací modul, který nazýváš cívkou dole v rozdělovači. Bootcentrum zde zmiňoval, že odcházejí spíše elektroniky rozdělovače, což je asi ono. Teoreticky to vypadá na obvod toho snímače. Upozorňuju, že vařím z vody, rozumím elektrice obecně, ale Tvůj motor jsem nikdy naživo neviděl.

Pokud tam vrtule bude, tak jí sundej a koukni na kolík. Kdybys ho nahrazoval, tak použij nerez, jinak to tam zarezne a už ho nikdo nevyndá.

Máš pravdu, koukal jsem na nákres pozorněji. Na hřídeli je střižný kolík, který přenáší pohyb na vrtuli. Ta je připevněná maticí a matice zajištěná závlačkou. Takže je možné, že prudkým zařazením mohla setrvačnost vrtule střihnout ten kolík. Od toho tam je. U mého záložáku to mám stejně, na krytu je zespoda upevněný náhradní kolík a závlačka.

A vrtuli tam ještě máš? Podle tohohle: https://www.megazip.net/zapchasti-dlya-lodochnyh-motorov/yamaha/5-7238/5-18423/5c-783393/lower-casing-drive-1-13537433#/il-318575232 to na mne dělá dojem, že po střižení závlačky může upadnout.

Kam až sahá přehradní nádrž? K té nad ní? Co je to rozsáhlá vodní plocha? :D :D :D

Viki, před časem jsem nabízel, že po výměně řízení mi zbydou kladky. Je to k dispozici. Máš zájem? http://img10.rajce.idnes.cz/d1001/11/11998/11998649_8b2fd8faa17b449b7b6c54d8fbd15bd0/images/20160626_151738.jpg?ver=0

na to prijdes sam. Dole na drzaku motoru je pricna tycka kterou se nastavuje uhel motoru vuci zrcadlu. Tam budou nejake zobacky ovladane pakou razeni.

muze tam byt zapadka, ktera zamkne vyklopeni motoru pri zarazene zpatecce. Pokud je spatne serizeno, nebo porouchane ....

Doufám, že tím zase neotevřu nekonečnou diskusi, ale nemáš úplně pravdu. Pokud mám auto s maximální povolenou hmotností 2250kg, které má v techničáku uvedenou max. hmotnost bržděného přívěsu 1900kg, pak za něj mohu zapřáhnout bržděný přívěs s celkovou (papírovou) hmotností max. 2250kg a naložit ho mohu jen tak, aby jeho okamžitá hmotnost byla max. 1900kg. K řízení takové soupravy s celkovou (papírovou) hmotností 4500kg ale budu potřebovat B+E i když to bude aktuálně vážit celé třeba jen 3800kg (1900kg auto + 1900kg přívěs) Další případné dohady na téma spojitelnosti vozidel a oprávnění k řízení veďme v příslušném vlákně.

Já nuluju na začátku cesty. Ta cesta naším směrem je z 90% po dálnici. Počítá to když běží motor, takže stejně. Těch průměrných 90 jsem docílil jen jednou cestou domů. Jeli jsme v nějaký všední den a nikde nebyl žádný zádrhel. Celé Chorvatsko jsem jel pohodových 105 až 110. Na hranicích se Slovinskem jsem měl průměrnou rovných 100. Pak šla dolů přes Vídeň, od Znojma do Jihlavy jsem to nevylepšil a posledních 100km z Jihlavy do Prahy jsem to už nenahnal i když jsem to valil 120. :-)

Maximum na pneu mám tuším 2,8. Hustil jsem na 2,4 a "rozpláclost" pneu mi přišla přiměřená. Kola se nehřála, nesjížděla a trochu tlumila. Letos po nasazení těžšího motoru jsem přidal až na 2,8. Co se týče spotřeby, při cestě Chorvatsko Praha a průměrné rychlosti za celou cestu 90km/h jezdím za 7,6l. Loď je dost nízká, takže má menší odpor vzduchu. Váha cca 1t, tahám Ceedem 1,6 CRDi. Jsem s tím nadmíru spokojený.

Já musel taky posunout těžiště a více zatížit kouli, abych získal vyšší stabilitu. Ale jak je nájezdovka víc zatížená, tak už nejde tak zlehka a nástup brzdícího účinku přívěsu je méně plynulý. Když bylo na kouli 0kg, tak to brzdilo absolutně plynule, ale zase to mnohem víc nakopávalo na nerovnostech a při 90km za hodinu to začínalo houpat do stran ..... Mám na nápravě tlumiče a i když se přívěs někdy rozkýve do stran, nikdy se to nedostane do extrému aby mne to honilo nekontrolovatelně po silnici. Je to jen nepříjemné. Zřejmě to tlumiče hodně zklidňují. Proti destrukci pneu odolný nejsem, snad jen tím, že je mám nezpuchřelé a vhodně nahuštěné na diskách a bubnech, které se nepřehřívají... Zatím se tedy ve svém rozhodování o přívěsu pro novou loď kloním k jednonápravovému.

I s dvounápravou 2000kg se souprava vejde do 4250. Auto má maximální hmotnost 2250kg. V mém případě ale asi nemá smysl se tím zabývat, řidičák mám plný a manželku k absolvování zkušební jízdy na "B96" stejně nepřinutím Prý se tam při zkoušce musí s přívěsem couvnout :-)))))) Jenže jsem si uvědomil, že jsem zapomněl zohlednit jednu důležitou věc a sice max. hmotnost přívěsu dle TP auta, což je 1900kg. Pokud bych vozil dvouosák 2000kg, můžu na něj kvůli omezení koule auta a jeho prázdné hmotnosti naložit užitečnou nosnost 1405kg. Na jednoosák s celkovou 1800kg můžu naložit 1410kg. Co se týče užitečného nákladu, tak v mém případě druhou osou nic nezískám (ztratím 5kg). Takže nyní je otázka, jestli mi nějakých 12 tis. navíc stojí za lepší jízdní vlastnosti. Ročně s lodí na přívěsu najezdím tak 4 tis. km. Většina z toho je po dálnicích a tak max. rychlost je pro mne důležitá. Teď to můžu s krátkým autem rozjet na 120, s dlouhým se to při 105 začíná vlnit. Budu měnit auto za těžší, ale vyšší, takže nedokážu odhadnou jaké budou jízdní vlastnosti s přívěsem.

Takže dvounáprava je za jízdy výrazně stabilnější? Boční rozhoupání, nakopávání auta na nerovnostech .....

Budu pořizovat loď s prázdnou hmotností vč. motoru okolo 1150kg. Vychází to tedy na jednonápravový přívěs 1800kg, který unese 1410kg, nebo dvounápravový 2000kg, který unese 1505kg. Když vezmu dvounápravový, získám 95 kg užitečné nosnosti při nárůstu vlastní hmotnosti přívěsu o 105kg. To mi nepřipadá jako zásadní rozdíl při ceně o více jak 10 tis. vyšší. I když vím jak lodě těžknou a dalších 95kg nosnosti může být fajn. Nikdy jsem neměl dvounápravový přívěs. Předpokládám, že je za jízdy stabilnější a že bude snadnější ho vytáhnout z vody na nezpevněném skluzu. Na druhou stranu když jsem někdy viděl s ním najíždět šikmo přes horní hranu skluzu, tak jsem měl pocit, že v některých okamžicích je celá váha na jedné nápravě a že ta to snad ani nemůže vydržet. Podělte se prosím o zkušenosti, abych se mohl správně rozhodnout.

šroubem bohatosti směsi se seřizuje bohatost na volnoběh a jeho nastavení ovlivňuje kromě volnoběhu přechody z volnoběhu do vyšších otáček. Ve vyšších otáčkách se jeho nastavení již neprojevuje. Pokud je podezření, že ve vyšších otáčkách nemá motor správnou směs, pak to není nastavením šroubu bohatosti směsi na volnoběh.

Celkový převodový poměr vícestupňové převodovky je násobkem převodových poměrů jejích dílčích převodů. Pokud původně bylo 1000:833 + 2:1, tak to bylo celkem 2000:833 což je 2:0,833. Po změně na 1:1 + 2:1 to bude výsledných 2:1, což je zrychlení otáček na výstupu o cca 20%.

To tu Yamahu odmontovali z lodě? To není tak snadný? To nejsou žádní bezdomovci!

Já jsem laboroval s motorem Honda 50HP mezi originál hliníkovou vrtulí se stoupáním 13" a hliníkovou Michigan se stoupáním 15". Změna jízdy byla výraznější, nežli by odpovídalo změně stoupání, vysvětluju si to výrazně jiným tvarem (plochou) lopatek. V mém případě jsem s těžší vrtulí přišel o cca 4km/h na maximálce (původně 50km/h), snížila se dynamika, ale získal jsem stejný rozsah cestovních rychlostí při otáčkách o cca 300 až 400 nižších. Chtěl jsem tedy totéž co ty a povedlo se. S původní vrtulí motor na max točil 6 tis, s tou těžší pak 5.500ot. Ta těžší vrtule měla o nějakou osminu palce menší průměr. Po přechodu na motor 100Hp s vrtulí originál hliníková Honda 19" jsem se dostal na maximálku 67km/h při necelých 6 tis. ot, ale při 40km/h to točilo cca 4 tis., což se mi nelíbilo. Výměnou za nerez se stoupáním 21" (o 1/4 palce menší průměr) došlo opět k výraznější změně, nežli by odpovídalo změně stoupání. Maximálka klesla na 63, ale při 3.800 otáčkách už to jede 45km/h, což je krásná, tichá a očekávám že i ekonomická jízda. Maximálně se motor roztočí na 5 tis. ale rychlosti nad 50 už moc nepotřebuju a těch 50 to jede při 4.200 otáčkách, což je úžasný. Faktem je, že se 100HP je moje loď už omotorovaná velmi velkoryse a tak si můžu dovolit takovýhle režim.

Aha, tak to jsem trochu mimo. Pardon. Juro, kolik to točilo na max s předchozí a nynější vrtulí?

Při 4.200 otáčkách z motoru nezískáváš maximální výkon. Musíš se rozhodnout jaký režim je pro Tebe optimální. Buď preferuješ běžnou cestovní rychlost s méně vytočeným motorem, pak použiješ těžší vrtuli, ale klesne maximální rychlost. Nebo si chceš zachovat možnost vyšší maximální rychlosti a pak budeš hledat vrtuli, se kterou motor roztočíš na výrobcem doporučované maximální otáčky, při kterých dá maximální výkon. Třeba 5.000 až 6.000 ot. Pak ale při běžné cestovní rychlosti poběží motor ve vyšších otáčkách.

Taky děkuju za emoce, které ve mně vyprávění vyvolalo!

Já bych odpojil táhlo řazení a zkusil řadit rovnou na noze. Tím se ukáže, jestli je problém v noze, nebo v táhle řazení.