Lubor

Ja spim v lodi, mam camp plachtu. Kluci budou mit stan.

Pokud to spustime u Oseka okolo druhe az treti hodiny odpoledne, tak budeme radi, kdyz to do zaviracky komor stihnem na ten Sanberk. Druhy den bychom pak projeli ten horni usek co doporucuje viki. Zatim to budu smerovat k tomuhle scenari. Jeste k tomu sjezdu u Oseka. Jak to vypada na levem brehu? Podle fotomapy docela dobre.

Díky za Tip! Cestu na mapě i sjezd vidím. Vypadá fajnově! Potřebovali bychom, aby byl večerní cíl někde mimo civilizaci, kde se dá přespat v přírodě. Jsou tam nějaká vhodná místa okolo Sanberku? Podle mapy to vypadá na plno slepých ramen okolo. Nesežerou nás tam komáři? Těch komor je tam nahoru nějak moc! Co zatáčka, to komora! Koukám, že jezdí do 18 hod. To budeme rádi, když dojedeme první den do oblasti toho Sanberku. Druhý den by se dalo skočit o 2 komory výš a pak 5 dolů. To je v podstatě moje původní představa výletu, to se mi líbí!

Poraďte prosím vhodný úsek Labe, abychom co nejlépe zrealizovali tento náš záměr: Pojedeme 3 chlapi. Vyrazíme z Prahy autem a lodí na vleku v pátek cca okolo poledne. Loď 5m, 50HP. Někde potřebujeme spustit loď a zaparkovat auto s přívěsem. Parkovaní nemusí být nijak hlídané, sjezd ne bahnitý (nemám 4x4). Do večera jízda, odhaduji to tak na 3, max. 4 komory. Přespání v přírodě (stan, ohýnek, buřty, pivo ...) někde dále od civilizace (ne kemp) ale ne u bažiny s komáry. Jeden z nás je rybář, tak by taky někde cestou, večer a pak druhý den rád nahodil. Pro ostatní je cílem ta jízda, přespání v přírodě a koukání okolo vody, případně vykoupání (žádná další kultura!!!). Veškeré zásoby budeme mít s sebou. V sobotu pak třeba popojet ještě kousek dál a pak zpátky k autu a naložit tak, abychom do večera byly v Praze. Na Labi jsem nikdy nejel. Podle mapy mi střední úsek připadá dost nudný. Cílem by možná mohla být směrem nahoru oblast Chvaletice, Přelouč. Pak by to asi chtělo spustit někde nad Kolínem? Nebo směrem k dolnímu toku spustit v Roudnici a dojet na Žernoseky? Poraďte prosím nějaký konkrétní úsek, který by nám vyhověl a je reálné to časově zvládnout bez honičky.

Drago Fiesta 510/Mercury 90. Není náhodou z Prostějovska?

Potvrzuji zkušenost z této soboty. Jel jsem z Kamýka a u Županovic už jsem si připadal jako jediný debil, který ještě dodržuje plavbu ve výtlaku. Létaly tam i více jak dvoutunové lodě v kluzu sem a tam. Satisfakcí mi byl člun SPS o pár km níže, který se tam pohyboval v úseku mezi dvěma zatáčkami okolo km 109. Jakmile někoho viděli v kluzu tak šli po něm. Pozorovali jsme to z dálky (koupali jsme se z lodi) a za cca 2 hod. co jsme je měli v dohledu vzali 5 lodí. Vždycky u nich pobyli více jak 10 min., tak doufám, že to jen domluvou neskončilo. Děkuji SPS! Bylo to potřeba. Ještě bych je někdy rád viděl, jak vyplísní hrdinného plavce, který se vydá napříč přehrady. Potkali jsme jich ten den několik a tu hlavu ve vodě člověk snadno přehlédne.

Zatím to funguje k plné spokojenosti. Obavy jsem měl v Chorvatsku, kde je velmi příkrý sjezd. Bylo to ale v pohodě. Manželku jsem raději nechal na apartmánu, vždycky se u nakládání lodě pohádáme :-))). Díky el. navijáku jsem to zvládnul sám a vysmátý. Stál jsem vedle skluzu, mačkal tlačítko dálkáče a tyčí lehce korigoval loď, aby najela rovně. :cool:

Do nohy musí přijít vždy olej k tomu určený, protože jen ten si umí poradit s případnou vodou, která se tam může dostat a zabrání korozi převodovky. Nenahrazovat tedy nějakými automobilovými převodovými oleji. Každý obchodník s lodním příslušenstvím bude nějaký vhodný olej mít. Máš motor Mercury, tak mu dej třeba olej Mercury: http://www.mercurymarine.com/parts-and-accessories/product-overview/precision-lubricants/premium-gear-lube/

Jako prevence proti plísni se mi osvědčilo větrání. Udělal jsem na bocích plachty (mají velký sklon) takové vnější nášivky (kapsy) a pod nimi je do plachty díra. Na zimu (mám loď zaplachtovanou venku) ještě nechávám vzadu pod plachtou škvíru.

Nějak mi uniká, jak by fotky mojí ošuntělé lodě a mého vyžraného těla mohly podpořit můj boj proti lidské hlouposti. Kdo sem dá fotku jak jede ve skluzu 15 m od břehu je tím pádem jako chytřejší! Jak jsi přišel na to, že by se mi něco rozsekalo! A proč pořád tvrdíš, že neposlouchám servisní manuály? Nejsi nějaký zaujatý? Namítal jsem jen tloušťku prkénka, kterým na videu brzdili vrtuli při utahování a povolování. Evidentně to tam nebylo vhodné, protože se hned našel někdo, kdo tam strčí prkénko ještě tenčí a vůbec si neuvědomí, jak nevhodné síly tam při utahování vznikají......

Impeller sice vypadá jako miniaturní mlýnské kolo, ale tento typ pumpy pracuje na zcela jiném principu. K čerpání vody nedochází tím, že by jí lopatky hnaly před sebou, nebo tím, že by vodu roztáčely a ta se pak odstředivou silou drala z pumpy ven, jako u odstředivého čerpadla. Vrtulka impelleru je v kulise pumpy umístěna excentricky, což způsobuje, že během jedné otáčky jsou na jedné straně lopatky stlačovány a prostor mezi nimi se zmenšuje. Na druhé straně (polovině otočky) se naopak lopatky uvolňují a prostor mezi nimi se zvětšuje. Na té straně, co se lopatky uvolňují je v kulise pumpy nasávací otvor a voda je tak do zvětšujícího se prostoru mezi lopatkami impelleru nasávána. V polovině, kde se prostor mezi lopatkami zmenšuje, je pak otvor ústí pumpy a voda je tamtudy vytlačována. Aby to takto mohlo fungovat, musí mít impeller některé velmi důležité vlastnosti. Jeho lopatky musí být pružné a současně tuhé. Voda je kapalina s určitou hmotností. Zejména v „sací“ polovině otočky je velký nárok na kvalitu materiálu lopatek, jejichž síla musí být tak velká, aby přemohla odpor vody. Lopatky tedy musí velmi dobře těsnit se stěnou kulisy čerpadla a během každé otočky musí být mírně stlačitelné a současně schopné se vlastní pružností okamžitě uvolnit, vykonat práci (nasát vodu) a to vše při otáčkách motoru, které mohou být dost vysoké. Lopatky impelleru se velmi intenzivně třou o stěnu kulisy pumpy. Kulisa je plastová s vložkou z tenkého nerezového plechu. Pro funkčnost pumpy je nutný dost velký přítlak lopatek na stěnu pumpy. „Mazání“ je zajištěno vodou, která mezi lopatkami a stěnou pumpy vytváří mezivrstvu a zabraňuje zadření. „Mazání“ vodou je zrádné. Funguje pouze, pokud je zajištěna její dostatečná distribuce mezi třecí plochy. Oproti oleji se velmi snadno a rychle setře. Vezměme si příklad ze stěračů předního okna auta. Na mokrém oknu dvakrát máchnou a voda je pryč. Stěrače začnou jít na sucho a vydávaný zvuk jasně vypovídá o tom, že se jejich gumičky intenzivně opotřebovávají. Pokud bychom sklo polili olejem, zřejmě by stěrače nehlučně rozmazávaly olej sem a tam velmi dlouho Od prvního okamžiku roztočení pumpy přívěsného motoru bez vody se ztratí vodní mezivrstva a neopren lopatek impelleru se intenzivně tře o plechovou vložku kulisy. Ta je sice hladká, ale při tom velkém přítlaku lopatek vzniká intenzivní tření a lopatky se začnou opotřebovávat a zahřívat. K zahájení procesu intenzivního opotřebovávání dochází okamžitě a je jen otázka času a výše otáček, jak dlouho to díly vydrží. Je mi absurdní dohadovat se, jestli to vydrží 5, nebo 30 vteřin. To pro mne není vůbec důležité. Nejsem debil a nebudu přeci hrát ruskou ruletu s technikou, na které může záviset život můj, mých blízkých a třeba i dalších lidí.

10, 9, 8, 7, 6 ....... :-))))))

Chce to znát tu oblast. Může se stát, že odpoledne se zvednou nepříjemné vlny. Pokud víš, že se to večer uklidní, tak je lepší se schovat do zátoky a počkat. Blbý je, když se to neuklidní....

čím menší loď a méně výkonná technika, tím větší je třeba opatrnost, plánování, znalost předpovědi a místních poměrů větru a vln. S takhle malou lodí a motorem se nelze s počasím prát, to musí být na jistotu, jinak se z výletu stane horor. Já bych si těch 15km okolo ostrova troufnul, pokud bych tu oblast znal a pokud bude dobrá předpověď. Pro jistotu s sebou nějaké jídlo navíc a slušné boty pro případ návratu po souši. :-)))

Doporučuju sledovat předpověď větru pro tu oblast a podle toho plánovat výlety. http://prognoza.hr/karte.php?id=dada&param=zd&it=03

Před třemi týdny jsem léčil tátova žigulíka. V nižších otáčkách to běželo nepravidelně, nedařilo se seřídit volnoběh. Nablikat stroboskopem to taky do středních otáček moc nešlo, lítalo to sem a tam..... Nakonec to byl vadný kondenzátor.

Ten motor je určený pro dálkové ovládání?

účast na srazu neplánuju. Využíváme s manželkou loď k útěku od civilizace. Hromadné srazy nás nelákají.

Tak to nevím co s tím. Mně se to otevírá v prohlížeči. Ale stejně je to už asi zbytečné.

Bez přepojení snímače polohy motoru to nepůjde a vzhledem k tomu, že na budíku je zřejmě společná zem jak pro vlastní budík, tak i pro jeho osvětlení, není ani možné jednoduché přepólování. Muselo by se to osvětlení odpojit a taky zajistit, aby se kostra budíku nespojila s - pólem baterie (třeba přes kovový držák dotýkající se vedlejšího budíku). Snažím se vyhledávat informace a reagovat na to co píšeš. ad2) ano, četl jsem že ručička šla nadoraz a reagoval na to tím, že je zřejmě snímač zapojený jako proměnný odpor a ne jako odporový dělič (původní domněnka) a doporučil jsem přepojení snímače. ad3) na schématu, které jsem jako příklad uváděl je jeden z odporů můstku, který vytváří napětí pro měřák zřejmě umístěný externě. Pokud by to tak bylo i u Tvého měřáku, pak by pomohlo zapojení tohoto odporu mezi jiné svorky. Teď už víme, že Tvůj měřák takový externí odpor nemá. ad4) Souhlasím, pokud přesně nevíš co dělat, tak by to bylo hazardování ad5) i tuto informaci jsem načetl. Připadá mi to trochu nevhodné. Já bych nechtěl mít v palubce živé dráty, když vypnu klíček.

Odkaz jsem předělal, nyní se to schéma snad otevře.

pokud je ten budík zapojený takto: http://continuouswave.com/whaler/reference/graphics/TRIM_Gauge.png tak je k získání opačného pohybu ručičky potřeba zapojit napájecí napětí obráceně a současně snímač v držáku motoru přepojit z jednoho pólu na druhý. Dle tohoto schématu je snímač napojený na zem, takže by se musel připojit na +. Ale pozor, musel by se připojit na + spínané klíčkem! Jinak by budíkem procházel proud i po vypnutí klíčku. Není na svorkách budíku nějaký externí odpor?

Nakonec jsem to vyřešil tou koupí spínače přídavných světel a relátka. Spínač je umístěný v přívěsu a spíná relátko při stavu, kdy indikuje na přívodu do přívěsu napětí nad asi 13V (běžící motor). Relátko připojí aku přívěsu k pinu 10 zásuvky tažného a tím k okruhu auta. Je to taková levnější obdoba D+ detektoru, který hodně používají karavanisti.

Pokud ke snímači od budíku vede jen jeden drát, pak je druhý vývod snímače zapojený někde u motoru na "+", nebo "-" a pouhé přepólování budíku nebude stačit. Bude třeba přehodit druhý vývod snímače z "+" na "-" (nebo obráceně, podle toho jak to je nyní). Co se týče toho řadícího boxu, chtělo by to schéma. Základní by se mohlo najít na netu. Určitě ve skříňce bude žíla zapínaná klíčkem. Nebylo by dobré z ní napájet spotřebiče, mohlo by to spínací skříňku spálit, kdybys tam připojil nějakou větší zátěž. Jde tam ale dát relátko, které bude spínané klíčkem a spínat bude to stálé napětí. Třeba tohle, které má v sobě rovnou pojistku: http://www.dobry-obchod.cz/produkt/46033-spinaci-rele-s-pojistkou-12v-30a/ Pokud ale potřebuješ větší proudy (třeba halogenová světla), tak by to chtělo vést od akumulátoru zvláštní vodič a ten tím relátkem spínat. Posílit se musí i zem! Originál dráty od motoru jdou přes několik konektorů a nejsou moc silné. Jsou tam velké úbytky napětí.

Teoreticky: pokud je snímač polohy zapojený jako napěťový dělič (potenciometr, jedním pólem na +, druhým na zem a z jezdce se bere řídící napětí pro budík), pak by se to mělo otočit přehozením drátů "+" a "zem" na snímači. EDIT: kouknul jsem na nějaká schémata na netu. Asi ten snímač bude zapojený jen jako proměnný odpor a dělič je uvnitř budíku. Pokud ke snímači vedou jen dva dráty, tak je to tak. Ve schématech budíků co jsem našel nebyly žádné polovodiče. Pokud je budík buzený jen odporovým můstkem a pokud rozsah ukazatele odpovídá, pak by se přepólováním budíku nemělo nic stát a mělo by to začít ukazovat obráceně (správně). Ale to chce mít jistotu, že v budíku není nic "chytřejšího".