Lubor

Ano, je to tak. Reagoval jsem ale na hodnoty hmotností od Charlieho, kde uváděl soupravu s maximální hmotností auta 2145kg a maximální hmotností přívěsu 1800kg. Tedy celkem 3945kg a to už s B řídit nelze, i když bude přívěs prázdný!

Jenom pozor na maximální celkovou hmotnost soupravy v souvislosti s řidičským oprávněním. Součet maximálních hmotností tažného a přípojného vozidla pro oprávnění B musí být do 3500Kg, i když okamžitá hmotnost soupravy bude nižší! Jinak řídíte bez příslušného oprávnění a to je velký malér.

KBfotoservis, myslím, že si pleteš diskutující! Těmihle větami obvykle častuješ mne od té doby, co jsem Ti zkritizoval video, na kterém jsi neodborně vyměňoval vrtuli. Na téma Impeller jsi se taky navážel hlavně do mne (nemám fotky na netu, videa, neposílám mraky odkazů = neexistuju.....). =D

Pro Tebe tedy ještě jednou můj jediný příspěvek na toto téma: Netvrdil jsem, že planar je špatný, žádný zkušenosti s ním nemám, nemohu ho posuzovat a nedělal jsem to. Na rozdíl od certifikací firem a výrobků, se kterými mám zkušenosti mnohaleté. Nemusím dokazovat něco, co jsem netvrdil, zůstává tu ale viset Tvoje narážka na moje „plky“. Co s tím uděláš?

Certifikáty deklarují, že výrobek byl testován podle nějaké normy, případně vyroben kontrolovaným způsobem. Bohužel žádný certifikát nezaručuje kvalitu výrobku, i když se tak často tváří. Normy definují hlavně bezpečnost, v lepším případě nějakou základní životnost, ale to spíše u výrobků mechanických. Celý systém certifikací je spotřebiteli špatně chápán. Např. normy systému kvality řady ISO 9000, kterými se firmy ohánějí, mají s kvalitou vlastního výrobku pramálo společného. Výrobci musí některé výrobky nechat testovat, aby je mohli prodávat. Stojí to majlant, tak se pak snaží draze získané certifikáty "prodat" a ohánějí se jimi, jako že je výrobek kvalitní, když to prošlo testy. Bohužel to tak není. Pokud to neprojde testy, je to nefunkční. A mezi funkčností (prošlo testy) a skutečnou kvalitou chápanou třeba životností je velký rozdíl. Tím nijak nepomlouvám diskutovaná zařízení.

Při přesunech po silnici pod 50l na 100km. V terénu pak násobně více podle náročnosti terénu. Na svojí dobu to mělo dost zajímavý vychytávky. Např. poloautomatická planetová převodovka tomu dávala neuvěřitelnou dynamiku, ale byla trochu nezvyklá na ovládání.

To je přesně jak to vnímám i já. Svoje fotky pořizuju jako konzervu, kterou si otevřu kdykoli jí potřebuju. Nechci s ní krmit ostatní, je určená hlavně pro mne, aby mne nasytila v dobách, kdy není přístup k plnohodnotným zážitkům. Takže na mých fotkách z lodních výletů je alespoň kousek lodě velmi často. :-))))))

Na rece s tim problem nemam. Vecer zakotvime, zvednu motor, rano ho spustim dolu a kdyz chci dopumpovat, tak je to spise symbolicke. Ale v lete na mori po par hodinach stani se zvedlym motorem si to vezme i dve zmacknuti balonku. Predpokladam, ze po vypnuti motoru po rychle jizde jeste dojde k naslednemu prohrati karburatorů od bloku motoru (blok se prestane chladit obihajici vodou a karburatory nasavanym vzduchem) a v kombinac s lezatou polohou karburatoru se cast obsahu plovakovych komor proste pres sani odpari. Slunce dokaze dekl motoru taky pekne rozpalit, kolik stupnu je asi uvnitr?.... Karburatory jsou klapkove, takze palivo se klidne muze hlavni tryskou odparovat. Trochu mne desi predstava, ze by se tam nekde nahromadily vypary a pri naslednem startu se vznaly. Nikde zadny unik benzinu neni videt, karb. a vse okolo je ciste. Ta moje Honda je trochu precitlivela na hladinu benzinu v karburatorech a na jeho kvalitu. Plovakove komory musi mit plne a to cerstvym benzinem. Kdyz to necham stat tri tydny, tak pak musim vypustit z plovakovych komor nejake bio sracky z benzinu, jinak je nasledna startovatelnost spatna. Stejnou zkusenost mi potvrdili motorkari. Taky to pry u nekterych karburatorovych masin museji delat a pripisuji to bio primesim v benzinu.

To se mi nezdá. Karburátory mají plováky a jehlové ventily, které jsou nahoře. Není tedy možné, aby se benzín z plovákové komory vracel zpět do přívodu. Možná by na to mohlo mít vliv zvednutí motoru, při kterém jsou karburátory ve zcela jiné poloze. Ale i při této poloze jsou přívodní hadičky nahoře a do kopce to z plovákových komor nepoteče. Palivové čerpadlo má taky ventily a dokonce dva. Kdyby netěsnily, nefungovalo by. Když přijedu k pláži, zvednu motor. Po pár hodinách když chci odjet, tak musím po spuštění motoru do normální polohy trochu připumpovat, jinak to nastartuje až na několikátý pokus, nežli se doplní plovákové komory. Pořád si myslím, že se ten benzín prostě odpaří. Motor je po jízdě rozehřátý a pak na sluníčku moc nechladne. Ale že bych ten benzín okolo motoru cítil, to zase ne. Zvažoval jsem palivové čerpadlo z auta. Nádrž mám vpředu, celé vedení paliva je hadicí, balonek klasicky u motoru. čerpadlo by se mohlo dát k nádrži a napojit ho na tlačítko v palubce. Před startem by stačilo pár vteřin přidržet tlačítko a nemusel bych chodit k balónku k motoru. Před časem jsem si nějaké čerpadlo pro auto pořídil, ale když jsem z něj zkoušel pusou sát, tak se musel vyvinout dost výrazný podtlak, aby zpětný ventil čerpadla propustil. Mám obavu, že to motor nenasaje. Nezbude asi, než to vyzkoušet.

Tema "plyn" se asi vycerpalo, tak zkusim neco dalsiho. Mam karburatorovy privesny motor a nebavi mne pumpovani paliva balonkem. V lete pri stani treba 3 hodiny se mi zrejme odpari benzin z karburatoru a pred startem je treba znovu napumpovat. Resili jste nekdo pridavne el. palivove cerpadlo? Jak to vlastne funguje? Kdyz natlakuje, tak prestane cerpat? Nebude jeho tlak skodit membranovemu cerpadlu motoru? Slo by mit ho na vypinac a vzdy jen pred startem takto doplnit karburatory? Bude motor pres nej sat, kdyz bude vypnute? Pouzivate ho nekdo?

Obrať se na nějakého autorizovaného distributora, ten Ti v lepším případě za poplatek prohlášení sežene. Pokud je ale třeba motor dovezený z USA (pozná se to podle výrobního čísla), tak je to v pr.... a nepřihlásíš ho. Někdy prý bylo prohlášení o shodě součástí uživatelského manuálu. Zkus podle výrobního čísla někde manuál stáhnout.

Pro mne je to nové. Zatím jsem jezdil hlavně v Chorvatsku a u nás nejčastěji na Slapech. Tam jsem se vlascům zatím vyhnul.

Jo jo, to mám v plánu. Když už jsme u toho, viděl jsem nějaké video, kde navrtali do gufera dvě dírky, do nich našroubovali vruty a za ně vytáhli gufero. Pak usadili nové. To je použitelný postup? Dělal jsem to zatím jen u starého motoru a tam jsem měl rozebranou celou převodovku.

Fotek okolí Labe jsou všude mraky a ty soukromé nezveřejňuju. Takže se omlouvám, ale nebudou. Nic výjimečného jsme neviděli. Kamarád tahal skoro celou dobu nějakou plastovou rybu na vlasci za lodí a nic nechytil. Akorát u ústí vytáhl 5 malinkých okounů ze břehu. Co se mi na tomhle úseku nelíbilo byl hluk. Jak jde řeka údolím, na každé straně silnice a na jedné i trať, tak ten hluk je hodně intenzivní.

Má to svojí logiku. Nevozím na něm zdaleka plné zatížení a tak nemusí být tak bytelný. Na mojí váhu lodě se běžně používají přívěsy s podélníky stejného průřezu bez dalších výztuh. Na druhou stranu je pravda, že prohýbání přívěsu lodi nesvědčí a už dávno jsem si říkal, že tam ty výztuhy vrátím, jenže se tam nedají dát, když je loď na přívěsu a tak se mi to zatím nechtělo řešit.

Výlet proběhl k plné spokojenosti. Jen počasí na srpen nic moc. Nakonec jsme spustili loď dle plánu v pátek odpoledne v Litoměřicích za asistence hejna kachen a pár labutí na velkorysém, smradlavém sjezdu. Na Žernosekách jsme našli krásné místo na táboření. Velikost Žernosek a možnosti táboření mne překvapily. Podle fotomapy jsem si to představoval mnohem menší. Druhý den jsme dojeli k ústí a pak v klidu zpět do Litoměřic. Jen těsně pod Litoměřicemi jsem namotal vlasce. řeka široká podle mapy 160m, rybáři na pravém břehu, my pluli asi 30metrů od levého a to byste neřekli, měli to vyvežený až tam. Jeli jsme pomalu a tak se to utemovalo do škvíry mezi vrtulí a nohou, nešlo to odříznout a vrtule šla ztuha. Nechtěl jsem tavit silon a riskovat, že se to ještě zhorší a tak jsem dojel na záložák k nejbližšímu vhodnému místu a tam sundat vrtuli, abych to odmotal. Po vytažení lodě V Litoměřicích jsem pak zjistil, že mám namotáno i na záložáku. :-(

Já mám verzi 1300kg a je celý z obdélníkových jeklů. Je vyrobený před třemi roky. Okamžitou hmotnost s lodí mám asi 1t a tak jsem z přívěsu sundal výztužné nosníky (u origo verze na 1000kg nejsou), abych nevozil zbytečné železo. Bez výztuží jsou podélné nosníky mírně prohnuté. Po odlehčení se narovnají.

Kupoval jsem ho tady: http://taznezariadenia.sk/sk/586-prepravniky-lodi Tenkrát měli akci a tak jsem hodně ušetřil. Dnes mi to připadá stejné s tím, na co jsi odkazoval Ty. Tenkrát po mně chtěli na registru při přihlášení dovozovou technickou prohlídku, tak s tím je taky třeba počítat, bylo to tuším více jak 2 tis.

Já mám prakticky ten samý, jen na celkovou hmotnost 1300kg a nemám tam tu kyvnou zadní příčku. Je kupovaný na Slovensku, v techničáku má napsáno Thule, vyrobený byl v Polsku a je na něm samolepa Brenderup i Thule. :-)

A není okolo nějaký cikánov? Dá se to risknout a nechat tam auto s vlekem přes noc?

Díky za další informace. Hodně jsem procházel fotomapu a zdá se mi, že se tam něco musí najít. Třeba to uděláme netradičně. Někde narubeme dřevo, naložíme a jinde ho podpálíme. Tím se možnosti výrazně zvýší! :-) Nebo bychom si mohli v rámci teambuildingu postavit vor a splavit ho do tábora! :-))))))) Zatím to vypadá, že bych to spustil v Litoměřicích ve městě. Ještě bych prosil, jestli má někdo okouknuté či sjeté ty sjezdy v Roudnici.

Samoliter, prosím Tě, fakt se tam někde okolo Žernosek najde trochu odlehlejší místo na přespání v lodi a stanu? Koukám na mapu a kolem vody je to všude buď silnice, železniční trať, nebo vesnice, nebo maximálně nějaké křoví a za ním pole. Potřebujeme ten ohýnek a buřty, to je nezbytná podmínka naší akce. Nechci tábořit někomu vedle domu, nebo vedle maríny, na kamenném náspu a pod. Psal jsi, že po domluvě lze na ostrově. S kým je třeba se domluvit? Kde najdu ten Roudnický klub?

Nedaří se mi najít kontakt na ten Jachtklub Roudnice. Mají svoje stránky? Pomozte někdo prosím. Na mapě jsem našel v Roudnici n. Labem něco, co vypadá jako sjezdy do vody. Je to tak? https://www.google.cz/maps/@50.427756,14.2554485,136m/data=!3m1!1e3?hl=cs a https://www.google.cz/maps/@50.4469801,14.2876892,273m/data=!3m1!1e3?hl=cs

Podle mapy mi dolni Labe taky prislo zajimavejsi. Jak je to tam s koupanim? Evidentne bude treba udelat vylety dva, abych neurazil ani hornaky, ani dolnaky. Jeste nejaka rada, typ?

šlo mi hlavně o to spuštění. :) Ten skok je jak daleko ve vodě? Mně stačí omočit ráfky a loď spustím. Na přívěsu mám rolny, nemusím nijak hluboko.