Lubor

Taky jsem asi před třema rokama byl zděšený a nechápal, jak mi může téct do lodi palubkou metr nad hladinou. :-)

http://www.lowrance.com/en-US/Products/Gauges/LMF200-en-us.aspx

Jak píše aleš. Je to vedení k napojení hadičky k manometrickému rychloměru. Na přední hraně nohy dole je dírka nahrazující samostatnou sondu k takovému rychloměru.

Taky jsi třeba mohl dostat nějakou takovouhle výzvu: "Prokažte protokolem nezávislé akreditované laboratoře, že Vaše plavidlo je schopno plavby ve vlnách 2,0m, jinak bude do LO zapsána maximální výška vln 0,3m. Původní kategorie 1,2m byla zrušena a plavidlu nelze bez vyjádření zkušebny povolit plavbu za horších podmínek, nežli uvádí výrobce". V našem Kocourkově by mne to ani nepřekvapilo:-))))

Malér je v tom, že to pořád ještě nemám a další 3 měsíce na to budu čekat! Z toho mi asi hrábne!

http://www.cbs-remorques.fr/2027-large_default/remorque-porte-bateau-cbs-m1200f.jpg To se mi taky líbí, ale chce to kyvnou zadní příčku a takhle orolnovat přívěs bude hodně drahý.

Tyhle? http://www.prag-info.cz/_shop/image_7322013pi/13971957981.jpg Zatím jsem o nich vůbec neuvažoval, ale teď koukám, že jsou válcové, tak by se mi dozadu hodily!

Počkám až to budu mít doma a pak budu vymýšlet vylepšení. Přívěs bude dodán s těmi dutými rolnami. Držáky jsou v originále pevné a rolny umístěné nad příčkama. Mám v plánu udělat nové, nastavitelné držáky pro 2 rolny u každé příčky a loď spustit trochu níž. Každý centimetr je dobrý. Teda jestli neumřu nedočkavostí dřív, nežli loď dorazí.....

U Coastera to bude ještě horší. Dno je vzadu uprostřed v šířce asi 40cm úplně rovné. Takže to bude ležet na hranách kýlových rolen. Chtělo by to válcové rolny, ale ty zase nenavedou kýl při natahování lodě. http://tienda.bassboatcenterexport.com/3086-thickbox_dm/600-dc.jpg

šišatěly mi hlavně tři zadní rolny, kde mám dno již hodně ploché, plošší nežli úhel rolen. Takže to leželo na okrajích rolen, ty se postupně zmáčkly a dno lodě si v rolnách vytlačilo lůžko podle svého tvaru. U nového přívěsu budu mít boční opěry s klikou, které doufám přenesou při přepravě část hmotnosti a nebude tak vadit, že kýlové rolny budou tvrdší a loď bude vzadu sedět na jejich okrajích. Proto jich tam taky chci dát víc, nežli se dává v základu.

Před rokem jsem tu řešil klapky, teď se mohu podělit o zkušenost z provozu. Nakonec jsem pořídil elektrické Lenco limited space, tedy velmi úzké klapky, které jediné se mi vejdou pod žebříček. Pořídil jsem k nim i ukazatel polohy. Klapky splnily co jsem chtěl. Zvýšil se rozsah možného trimování, snížila se minimálka v kluzu. Největším přínosem a splněním očekávání je možnost kompenzace bočního nevyvážení lodě a možnost naklonit jí bočně při jízdě šikmo na vlny, aby vlny nenarážely do boku dna a voda nestříkala zpět do lodě. Dokonce se ukázalo, že kombinace různého nastavení trimu motoru s křídlem vůči klapkám může přinést další zajímavou možnost nastavení. Konkrétně vysunuté klapky sice přizvednou zadek, ale klopí špičku dolů. To mohu kompenzovat zvednutím motoru s křídlem a docílím tak menšího ponoru zadku při lepším úhlu lodě, nežli se samotným trimem motoru či klapkami. Letošní jízdy na moři byly zase o stupeň komfortnější, investice do klapek se vyplatila. Trochu mne překvapilo, že ukazatel polohy nepracuje na principu snímače, ale vychází z času pohybu pístů. Zpočátku mi to připadalo nepřesné, ale v provozu to zcela vyhovělo. Jen citlivost nastavení je velká a z celé stupnice v běžném provozu používám rozsah prvních 3 diod.

Jednou jsem renovoval hliníkovou vrtuli. Obrousil jsem původní barvu a stříknul polyuretanovou barvou. Barva během tvrdnutí napěnila a nedržela. Některá složka napadala hliník. Odloupal jsem jí, povrch vypadal jako naleptaný. Nastříkal jsem to českou základní epoxidovou barvou a pak znovu českou polyuretanovou barvou určenou na rámy náklaďáků. Zřejmě díky naleptanému povrchu vzniknul neuvěřitelně trvalý povrch, který vydržel stovky hodin a poškodilo ho jen hrabání vrtule po dně. :-)

To je téma na nekonečné diskuse, kterých tady proběhlo již plno. Já parkuju loď na přívěsu na zahradě, na vodě jsme jen když plujem což je tak celkem 3 týdny v roce. Každý rok jezdíme na moře na 14 dní. Antifouling nepoužívám. Před 11-ti lety jsem na 30 let staré laminátové lodi obrousil rozpadající se gelkoat, nerovnosti vytmelil polyesterovým tmelem na auta, nastříkal nemarine základní epoxidovou barvou (ředěno), na to nastříkal nemarine polyuretanovou barvu (ředěno) a ještě nyní to vypadá dost slušně. Porušil jsem mnoho zásad, na kterých se bazíruje (nemarine barvy, ředění, stříkání), ale docílil jsem použitelného výsledku za rozumnou cenu. Jasně, pokud budu opravovat poškození na nové lodi, tak budu hodně vybírat speciální produkty, a za jistotu raději zaplatím násobně víc. Ale na tu starou loď se mi to tak rozhodně vyplatilo.

Regulátory s tyristory či triaky v odkazech mohou regulovat pouze střídavé napětí, takže musí být hned u magneta. Nelze s nimi regulovat napětí až za usměrňovačem.

Koukám na schéma svého motoru a máte pravdu. Neuměl jsem si představit jak regulovat výstup z magneta a vycházel ze zkušeností s motory co jsem měl, které všechny dost přebíjely baterku (i ten nejnovější rok výroby 2015).Zřejmě tam bude nějaká bezztrátová tyristorová (triaková) regulace za magnetem ještě před usměrněním. Při běžícím motoru bych si ale stejně netroufnul odpojit baterku. Co kdyby napětí krátce vyletělo a něco odpálilo.

Podle mne přívěsáky žádný regulátor nemají, to by tam musely mít v magnetu nějaké buzení, což nemají. Jsou tam jen permanentní magnety. Výrobci nepředepisují divně velké aku proto, aby motor nastartoval, ale aby aku vydržely neustálé přebíjení.

Jen aby si to někdo nevyložil, že může za jízdy odpojit běžící spalovací motor od baterky. To by nemuselo dopadnout dobře pro elektroniku motoru...

Mel jsem kylove rolny s dutinama a po par tydnech se zplostily a lod spatne sjizdela. Vyndal jsem je, pockal az se narovnaji a dutiny vyplnil silikonem. Za par mesicu byly zase ovalne. Ja uz je nikdy nechci. lod cca 700kg lezela celkem na 5 rolnac. Pod novou lod budu davat rolny plne. na kazdou pricku dam ale 2, aby se vaha rozlozila. Tech par stovek navic se mi vrati v lehcim posouvani lode po privesu. Predni operka z otocne rolny muze byt vyhodna. Prives se pri posouvani lode prohyba a u mne treba na konci navijeni vznikaji velike sily pri usazovani spicky do V opery.

:-)

A funguje to?

Chtělo by to detail, teda tý samolepky. Takhle je to nečitelný. :-(

On ale nepíše, že by se trimem měnilo "zatížení - rozložení váhy". Píše, že trimem to doladíš pro aktuální zatížení-rozložen váhy. A má pravdu předsedo! :-)

Záleží na tom, jaký výkon při jaké rychlosti potřebuješ. To bych doporučil předem vyjasnit. Pro pohon lodě 5,5m výtlaku 1t třeba nebudeš potřebovat pro běžnou cestovní rychlost zdaleka celých 5HP. Pokud je dobrý tvar trupu, třeba na to stačí jen půl výkonu a pak může být velký rozdíl v hluku motoru. S vyšším převodem a pomalou vrtulí docílíš větší dynamiku při rozjezdu a lépe z motoru dostaneš plný výkon v krajních režimech. Ale na druhou stranu může být nepříjemné, že běžné cestování bude doprovázeno větším hlukem vyšších otáček a vyšší účinnost motoru ve vysokých otáčkách vlastně vůbec nebudeš potřebovat..... Já bych takový motor spíš viděl na hausboatu, pramici či pracovní plošině, která má velký odpor.

Je hezké a rozhodně progresivní, že SPS takto zákon vykládá, ale stále to není právně správně. Zákon nic neříká o maximálním možném výkonu motoru, ale jen cit.: "... je-li k pohonu použit spalovací motor o výkonu nejvýše 10 kW ...". To že si tuto definici všichni vykládají jako výkon motoru napsaný v TP je jen lidová a úřednická tvořivost. Tak jak je podmínka popsána umožňuje jízdu s jakýmkoli motorem při výkonu do 10KW. A je na dozorujícím orgánu aby mi dokázal, že jsem použil výkon vyšší. Jasně, že tam nepojedu s hlavním motorem a nebudu se tam hádat, nejezdím na vodu pro takové emoce. Ale kdyby někdo ty koule měl, tak má podle mne v zákoně oporu.

presne takhle bohuzel uvazuji tvurci zakonu.