Lubor

Jo, úbytky napětí na špatných spojích, nebo dlouhých drátech jsou záludné. U staré lodě jsem dal baterku kvůli váze dopředu a kabely k motoru byly dlouhé více jak 2,5m. I když byly silné jak malíček, motor startoval tak nějak divně. Otočil jsem klíčkem, startér zavrtěl motorem, ale chytlo to přesně v okamžiku, kdy jsem klíček uvolnil..... Byla to Honda. Pokud Suzuki k nastartování potřebuje nějaké signály od snímače vačky a napětí je při běžícím startéru z nějakého důvodu nízké (přechodové odpory ve spojích kabeláže, starý aku....) tak to může být zdroj problému.

v manuálu píšou 1-K Kerosene: https://scanmarineusa.com/wp-content/uploads/2020/05/1800t-2400t-Owners-Manual-Eng-2017.pdf je toho plný cizí web: https://www.bing.com/search?q=1-K+kerosene&qs=n&form=QBRE&sp=-1&pq=1-k+kerosene&sc=8-12&sk=&cvid=8F71D741E08C41AB94448143336C6AD5 nějaký velmi čistý petrolej s nízkým obsahem síry. Podle mne by to u nás mohlo být např. toto: https://benatky.kobras.cz/produkt/petrolej-diamant Pokud budou spaliny vedené mimo loď, tak by možná stačilo něco obyčejnějšího. To je ale jen můj dohad.

To by chtělo někoho, kdo má s těmito motory zkušenost. Já bych to měřil podobně jako jsi to udělal Ty. Očekával bych, že na drátu co vede k čidlu z řídící jednotky bude při zapnuté jednotce a rozepnutém snímači nějaké malé napětí, které klesne k nule při sepnutí snímače. Pípák použít jen na odpojené čidlo, aby nešel proud z pípáku do řídící jednotky, netuším jak jsou vstupy ošetřené, ale mělo by to něco vydržet (třeba skřípnuté a zkratované dráty čidla). Dostáváme se ale do úrovně neznalých dohadů. Když jsem si zadal do vyhledávače CMP sensor, tak mi vyběhla diskuse, podle které prý potíže se senzory u Suzuki může způsobit slabá baterka, nebo zkorodované ukostření. Měl jsi problém se startérem, tak jestli nejsou někde další zoxidované el. spoje.

Prosím znovu o radu jak vkládat fotky. Když k příspěvku přidám přílohu byť jen 120kB, tak mi to píše: "Chyba Omlouváme se, ale bylo dosaženo maximální velikosti příloh." Když dám odkaz na fotku na rajčeti pomocí IMG tagů, tak mi to nic nezobrazí. Jak na to?

U čtyřtaktu jsem nikdy nezkoušel stříkat benzín přímo do válce. Netuším, jestli to má blafnout, nebo to jen vyháže benzín výfukem ven. Jiskra jiskří, ale otázka je kdy, když si jednotka myslí, že je něco špatně....

Trimovací klapky. Existují hydraulické a elektrické. Dělají se různé velikosti pro různě velké lodě. Já mám elektrické s ukazatelem polohy. Dokáží nastavit úhel lodi v kluzu a kompenzovat, nebo vyvolat boční náklon. Loď to na vlnách dokáže zásadně zklidnit. Je to velmi účinná zbraň proti vlnám.

Nějak se mi to ale nezdá. Pokud je snímač dvoudrátový, tak umí dva stavy. Sepnuto a rozepnuto. Takový snímač podle mne řídící jednotka při zapnutí nedokáže zkontrolovat, protože v tu chvíli ten snímač může být v jednom z obou stavů. K čemu tam vlastně je? Má to proměnné časování ventilů? Nebo jen hlídá nějaký stav poruchy, třeba prasklý řemen, aby se nepotkaly písty s ventilama? Pak by to třeba mohla řídící jednotka pamatovat jako havárii motoru (zapnutí motoru při výměně řemene v nesprávné poloze vačky) a potřebovalo by něco zresetovat.... Nemám s tím žádnou zkušenost, jen se tak dohaduju.

Jestli má dva dráty, tak je to jednoduchý spínač. Voltmetrem by se na něm mělo dát naměřit napětí pokud není sepnutý (při zapnutém zapalování). Při sepnutí by to mělo ukázat 0V.

To je podezřelý, že se to objevilo po výměně řemene. Já bych si jistý nebyl, že to bylo uděláno správně. Co ten snímač snímá? Nějakou značku na řemenu, výstupek na nějakém kole? Není vychýlený z polohy, skřípnuté dráty, špatný kontakt v konektoru......?

Podle mojí zkušenosti má loď na slané vodě trochu menší ponor, menší odpor za jízdy a tím jede trochu lépe. Zkoušel jsem dát na moře vrtuli s větším stoupáním a na klidné moře a delší jízdy to bylo fajn. Jenže pak přijdou vlny, kdy potřebuju tah a akceleraci, dno za týden začne zarůstat malinkejma korýšema, odpor se zvětší a těžší vrtule už nevyhoví. Takže za mne nechat stejnou, jako na sladkou vodu, nebo pokud je motor pro loď slabší a vrtule vyhovující spíše pro vyšší rychlost (pomalejší rozjezd), je ke zvážení dát pro jízdu na moři nižší stoupání a získat tak lepší dynamiku pro jízdu v těžších podmínkách. Předem se to ale odhadnout nedá. Pro první dovolenou na moři určitě vyhoví ta stávající, pak uvidíš, jestli to nějak ladit. Pokud bys chtěl výrazně vylepšit komfort jízdy na moři, pak doporučuju dálkově ovládané klapky. Už jsem to tu psal vícekrát, jízda s klapkama na moři je neuvěřitelně lepší. Už si to bez nich nedovedu představit. Používám je neustále.

Můžete prosím někdo poradit jak do vlákna vložit obrázek? Nedaří se mi to.

Nechci Tě strašit, ale v hlavě mám o plachetnicích předělaných na rekreační kocábky uříznutím kýlu nějaké divné povědomí. Fakt už nevím kde jsem k tomu přišel a co je na tom pravdy, ale podle toho co si si pamatuju uříznutím kýlu vznikne záludná loď, která se při překročení určitého náklonu ve vteřině překlopí na záda, vysadí posádku z paluby a utopí posádku z podpalubí....

Na tom testu mi vadí, že to porovnávají s jedinou klasickou vrtulí. Aby to bylo seriózní, tak by se musel udělat test stejné lodě a motoru s mnoha různými standardními vrtulemi, dát to do tabulky a pak by třeba ta Sharrow zdaleka tak nevyčnívala. Ale věřím, že něco na tom být může. Je to stejný princip jako vinglety na křídlech letadel. Omezuje škodlivé proudění na konci listů, protože ty konce nemá. :-)

Je to v tomhle vlákně: /viewtopic.php?t=1020

Teda klobouk dolů, co všechno jsi zjistil! Já spíš myslel, že to bude komerční lokalita a že bez nějakého členství se tam člověk nedostane. A ono to vypadá spíše na veřejnou plochu k vodním sportům.

Teď jsem na mapě Google našel městečko Tribunj. V 888 není popsané. Uprostřed zátoky je ostrov s historickým centrem. Je tam plno restaurací a v květnu by se tam možná dalo i vyvázat. Máte někdo konkrétní zkušenost?

Začínám plánovat 7 denní plavbu HR na konec května. Začátek a konec by měl být v Biogradu na Moru. Pojedeme na jih a pokud bude přát počasí, tak až do Podgory a zpátky. Měl byste někdo tipy na hezká místa k přespání v úseku od Murteru po Šoltu? Tam to ještě vůbec neznáme. Zázemí nepotřebujeme, jen se někde bezpečně a za rozumnou cenu vyvázat u mola, dobře se najíst a v klidu přespat v lodi.

Podle mne se tam plout nedá, protože to nedává smysl. :)

My jezdíme už léta do Čaklje. Tam to funguje tak, že přístav je místního klubu Kanjac (stejně jako u vedlejší Podgory). Mají tam ceník za parkování lodí nečlenů a za použití sjezdu do vody. Našel jsem fotku ceníku z roku 2017, ale nejde mi to sem dát. Hlásí mi to, že bylo dosaženo max. velikosti příloh. V tom roce 2017 to bylo za mojí 6m loď 90 Kun za den, 150 Kun za použití sjezdu do vody a myslím, že jsem platil asi 15 kun na den za parkování přívěsu. Při příjezdu je potřeba sehnat pomocníka Lučki kapetana, tedy mladýho kluka, který pendluje na kole mezi přístavem v Podgoře a Čaklje. Poslední roky už to funguje docela dobře. Stačí zavolat Lučki kapetanu a on tam pomocníka pošle. Dříve to řešil sám kapitán a to bylo na dlouhé lokte. Pracoval jen ráno a pak až v podvečer. Když jsem mu volal v 10 dopoledne že jsme dorazili, tak řekl, že závoru na sjezd otevře a místo přidělí v 18 hodin. Pak dorazil v 19, takže první den vždycky co se týče plavby byl zmařený. Pomocník otevře závoru na sjezd, přidělí místo, zkasíruje poplatky. Bydlíme vždy v apartmánu v první řadě přímo u přístavu. Je to konec obce, dál už jsou jen pláže, takže je tam klid. Na loď vidím z balkónu, stejně tak na zaparkovaný přívěs. Apartmány jsou tam ale většinou zarezervované předem. Jezdí tam pořád stejný lidi a při odjezdu si rovnou rezervují na příští rok.

Máš výškově stavitelné auto?

Mně hodně zaskočilo, jak ta náprava 1,8t za 4 roky provozu sedla. Letos jsem musel přizvedávat blatníky, už hrozilo, že o ně kola začnou drhnout. Asi se teď ve svých úvahách dál nedostanu. Až to na jaře sundám ze špalků, tak to musím nechat zvážit. Naposledy jsem vážil před 4 roky a to to mělo celkem nějakých 1900kg s vodou a s půlkou nádrže. Pak jsem ale dával větší motor (+40kg), topení, větší aku a určitě přibylo plno krámů co mají jednotlivě sotva kilo, ale dohromady váží metrák. =( Možná si zkusím od někoho půjčit dvounápravový přívěs. Naložím na něj 1,5t cihel a zkusím ho dostat samohybem do dvora. Při tažení autem bych si myslím s dvounápravou poradil, ale to parkovaní doma asi bude kritický.

Je to dilema. Na jednu stranu se mi už nechce jezdit s přetíženým vlekem a riskovat technické problémy, nebo pokutu či odstavení policií v zahraničí. Na druhou stranu si nechci komplikovat život s provozem dvounápravového přívěsem. Babo raď.... =|

Už jsem koukal na nápravy a dělají se do 1,8t a pak až 3,5t. To mi zase přijde úchylný stavět přívěs na nápravě 3,5t pro vožení lodě váhy 1,5t. Ale díky za tip, prověřím to.

Hezká věcička. Znám, ale vyhodnotil jsem jako nevhodné. Je to hodně drahé a namontované nastálo, takže vozíš dalších mnoho kil navíc a odstavit to někde na louce, to by tam těžko bylo až bych po víkendu přijel.

Začínám nabývat přesvědčení, že dvounáprava pro mne není. Že to z ulice do dvora nedostanu, protože s tím nezatočím na tak malém poloměru viz video níže. Nevím si s tím rady. :-( Není to sranda, pořídit nový vlek za 100 tis., vybavit ho jak potřebuju, přendat na něj loď a pak zjistit, že to doma nezaparkuju. Ještě by šlo uvažovat o pomocném navijáku, kterým bych za zadek loď vtahoval do dvora....