david

a co kdyby si se podíval sem: http://plavidla.cz/forum/viewtopic.php?id=358 sonda na zádi je sice na montáž nejjeddnodušší, ale měřit hloubku ZA lodí, mi připadá trochu pozdě. echo využívám především při kotvení a přistávání u břehu, a to je potřeba měřit co nejvíc u přídě,

domluv se s nima, v podstatě jde o rezervaci místa v hospodě http://www.svmvz.cz/

28.10 se pluje ledovka do Brandejsa. Pořádají to žernosecký vodní motoristi. poplavu taky.

už ti bylo odpovězeno tady i na jachting info, že ti musí stát všude. ty to nečteš, nebo zkoušíš kolik vydržíme??

důležitý je, aby díra pro hřídel byla opravdu v prostředku a kolmo na rovinu vrtule . pak jsem orovnal obvod, zkontroloval tlouštku listů, jejich plochu a tvar, a začal obrušovat. po statickém vyvážení jsem ji ještě roztoči v trnu ve vrtačce, jestli není rozhozená dynamicky. pokud byla, nastal problém, to se ladí velmi blbě. jo a !!!!! pokud tam máš už drážku na péro, musíš do ní dát přiměřenej kousek železa!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

aby nezarůstal karbonem

teplota je vysoká, 130 -150°C - můj odhad, ale celkem malý tepelný výkon jedno topení - benzínový - jsem měl na dřevolaminátu, průchod hliníkovou krkovou přírubou s dírou o průměru 40, do toho menší trubku od topení, meziprostor vyplněnej silokon tmelem. v pohodě teď mám 12 let na naftovým bufu skrz plechový bok lodě okopírovaný to od eberspachera, taky v pohodě Charlie - kdyby ti topení houkalo a prskalo, dělaj se ve výfuku nebo sání stojatý vlny. je potřeba ladit délku sání !!!!!!!!!!!!!!!!! co to je za topení, že nemá trubku přívodu spalovacího vzduch???

ježíš, svař ze dvou trubek a kolečka nerezu to, co je v odkazu tomase 80 a nevymejšlej íčoviny mně to funguje cca 27 let

taky to musí být zvlášť fajn, když tím v kluzu zakopneš o vlnu

tday si počti: http://www.schiffslexikon.com/bulb-9.html

ale prd, žádná směrová stabilita říká se tomu bulb, neboli žárovka, a snižuje to hydrodynamický odpor lodě až o 10% a zlepšuje průchodnost vlnama

v naprostý většině malejch 4 - taktů je odstředivej čurament, kterej v klidu přizvedává jeden ventil. přiznám se, že nevím kterej, logicky výfukovej, a teprv při otáčkách přestane fungovat. pokud ten motor někdy chodil a nikdo si nehrál se zubatým řemenem nebo rozvodovejma kolama, nemohlo se časování změnit - to snad uznáš? taky by neškodilo vědět, co to je za motor

krom toho, že ventil se nepíše s "y" je možný, že to je dekompresní vůle pro snadnější start. musel bys napsat, co to je za plečku. d.

mají takhle chlazení na pomalejch plechovejch lodích dost běžně, je to uzavřenej okruh s antifrízem. i u nás se to občas vidí. konkrétně na některejch tlačákách tím něco chladí, asi olej. viděl jsem i chlazení v dutým skegu plachetnice. vada je, že musí být výfuk buď suchý, a tím dost teplý, a nebo čerpadlo na jeho chlazení d.

řekl bych, že vidíš dobře. já bych to bral taky jen na voskus, jaký stoupání potřebuju, a pak koupil pořádnej karfiól. nejlíp nezrzavej

tak znovu: menší stoupání - motor se snadno vytočí i v přechodovém režimu = pro těžkou, naloženou loď, lyže. při stejných otáčkách loď poplave pomaleji ve srovnání s větším stoupáním velké stoupání - motor je víc zatíženej, nemusí se ani dostat na maximální otáčky, při slabé motorizaci je problém s přechodem do kluzu. na stejné otáčky loď plave rychleji, to se týká i rychlostí pod mezí kluzu a volnoběhu. v absolutním tahu vrtule není v podstatě žádný rozdíl, tah je daný plochou listu, a ta se tady nemění. relativně se zdá tah větší u menšího stoupání, ale to je tím, že jde motor snáz do výkonu a otáček u přehnaně velkého stoupání dochází k velkému prokluzu vrtule a tím větším ztrátám tedy - přetáčím motor nebo chci na malé ot. plavat rychleji ( Slapy za zákazu klouzání ) - dám větší stoupání - nevytočím motor naplno nebo loď nechce do kluzu - dám menší stoupání předpokladem úspěchu je samozřejmě správný trim hnáty nebo klapek a správné vyvážení lodě - těžiště ( na to se obzvlášť zapomíná )

tak to je běžná závada, když se do usazení motoru sere někdo, kdo to neumí aneví vocogo. kamarád takhle naplaval pouhých 30 km a kleklo. novej kus od stejnýho machra a zase cca 35 km. totálně vymletý zuby drážkovaný hřídele. ten machr byl z Cholína

musel bys vybrousit poškozené místo i s okolím až na laminát a znovu topcoatem - a vychytat odstín - vykytovat, přebrousit a vyleštit. je otázka, zda to stojí za to. loď není auto a nějakej šrám se tolik nehledí, pokud je celkově udržovaná. mimo to, z 10 metrů to stejně není vidět, ze břehu už vůbec ne. radši se plavím, než leštím.

třeba se vyklube novej Jára Cimrman, jeden nikdy neví...

přesně tak, třeba odstřikové hrany a hrany vůbec - jen gelcoat. ale v běžné +- rovné ploše je kolem toho 1 mm. na praskání i to je dost

jak je gelcou tlustej, to dobře vidíš v rýze, je to k 1 mm i víc. jina byste ho nemohli téměř do nekončna zabrušovat a leštit a o jeho " velmi pružný" pochybuju taky, díky plnidlu bych řek, že je míň pružnej než čistá pryskyřice, i když obsahuje bílý saze

dát podložku jak píše, ale popraskaný gelcoat vůbec nemusí ( ale samo i může ) znamanat poškozený laminát. to je asi jako když se oloupou dlaždičky ze zdi. zeď může a i nemusí být OK. gelcoat je relativně silná vrstva pryskyřice BEZ výztuhy skelnou tkaninou. proto může při ohybu popraskat a to i bez poškození laminátu

na houbu na nádobí dejte bacha, některý jsou tak ostrý / tvrdý, že poškrábou i sklo a nerez ( má poničenej nerez vařič a přední sklo, když se milostivá vyjímečně jala uklízet. málem sem se posral.). poškrábanej gelcout narůstá ještě rychlejc a blbě se leští

než stálo Kořensko, šlo to do Koloděj pod most. Takže dneska nejmíň tam.

když stoupáni zvětšuješ, nastavuješ lopatky tak, že jsou víc rovnoběžný s hřídelí a je to na menší tah a větší rychlost, motor se hůř vytáčí v přechodovém režimu do kluzu když je dáváš víc kolmo k hřídeli, stoupání zmenšuješ, udělá to větší tah, snáz leze loď do kluzu, protože se snáz a rychleji vytočí motor do výkonu, max. rychlost je menší. stoupání se měří od roviny kolmé k ose křídele. v cca ve 2/3 průměru se změří rozdíl výšky přední a zadní hrany vrtule a přepočítá se to na jednu otáčku. není to tedy úhel listu, ale o kolik palců se list teoreticky posune za jednu otáčku.