david

néééé, jen spodní plocha, zkrz kterou leze signál ven. hlavne pozor na bublinky vzduchu, nesmí nikde zůstat. pokud bys sondu dokázal mechanicky upevnit jinak než přilepením, pak by stačila jako spojovací přenosové médium např. silikonová vazelina.

a co kdyby si se podíval sem: http://plavidla.cz/forum/viewtopic.php?id=358 sonda na zádi je sice na montáž nejjeddnodušší, ale měřit hloubku ZA lodí, mi připadá trochu pozdě. echo využívám především při kotvení a přistávání u břehu, a to je potřeba měřit co nejvíc u přídě,

domluv se s nima, v podstatě jde o rezervaci místa v hospodě http://www.svmvz.cz/

28.10 se pluje ledovka do Brandejsa. Pořádají to žernosecký vodní motoristi. poplavu taky.

už ti bylo odpovězeno tady i na jachting info, že ti musí stát všude. ty to nečteš, nebo zkoušíš kolik vydržíme??

důležitý je, aby díra pro hřídel byla opravdu v prostředku a kolmo na rovinu vrtule . pak jsem orovnal obvod, zkontroloval tlouštku listů, jejich plochu a tvar, a začal obrušovat. po statickém vyvážení jsem ji ještě roztoči v trnu ve vrtačce, jestli není rozhozená dynamicky. pokud byla, nastal problém, to se ladí velmi blbě. jo a !!!!! pokud tam máš už drážku na péro, musíš do ní dát přiměřenej kousek železa!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

aby nezarůstal karbonem

teplota je vysoká, 130 -150°C - můj odhad, ale celkem malý tepelný výkon jedno topení - benzínový - jsem měl na dřevolaminátu, průchod hliníkovou krkovou přírubou s dírou o průměru 40, do toho menší trubku od topení, meziprostor vyplněnej silokon tmelem. v pohodě teď mám 12 let na naftovým bufu skrz plechový bok lodě okopírovaný to od eberspachera, taky v pohodě Charlie - kdyby ti topení houkalo a prskalo, dělaj se ve výfuku nebo sání stojatý vlny. je potřeba ladit délku sání !!!!!!!!!!!!!!!!! co to je za topení, že nemá trubku přívodu spalovacího vzduch???

ježíš, svař ze dvou trubek a kolečka nerezu to, co je v odkazu tomase 80 a nevymejšlej íčoviny mně to funguje cca 27 let

taky to musí být zvlášť fajn, když tím v kluzu zakopneš o vlnu

tday si počti: http://www.schiffslexikon.com/bulb-9.html

ale prd, žádná směrová stabilita říká se tomu bulb, neboli žárovka, a snižuje to hydrodynamický odpor lodě až o 10% a zlepšuje průchodnost vlnama

v naprostý většině malejch 4 - taktů je odstředivej čurament, kterej v klidu přizvedává jeden ventil. přiznám se, že nevím kterej, logicky výfukovej, a teprv při otáčkách přestane fungovat. pokud ten motor někdy chodil a nikdo si nehrál se zubatým řemenem nebo rozvodovejma kolama, nemohlo se časování změnit - to snad uznáš? taky by neškodilo vědět, co to je za motor

krom toho, že ventil se nepíše s "y" je možný, že to je dekompresní vůle pro snadnější start. musel bys napsat, co to je za plečku. d.

mají takhle chlazení na pomalejch plechovejch lodích dost běžně, je to uzavřenej okruh s antifrízem. i u nás se to občas vidí. konkrétně na některejch tlačákách tím něco chladí, asi olej. viděl jsem i chlazení v dutým skegu plachetnice. vada je, že musí být výfuk buď suchý, a tím dost teplý, a nebo čerpadlo na jeho chlazení d.

řekl bych, že vidíš dobře. já bych to bral taky jen na voskus, jaký stoupání potřebuju, a pak koupil pořádnej karfiól. nejlíp nezrzavej

tak znovu: menší stoupání - motor se snadno vytočí i v přechodovém režimu = pro těžkou, naloženou loď, lyže. při stejných otáčkách loď poplave pomaleji ve srovnání s větším stoupáním velké stoupání - motor je víc zatíženej, nemusí se ani dostat na maximální otáčky, při slabé motorizaci je problém s přechodem do kluzu. na stejné otáčky loď plave rychleji, to se týká i rychlostí pod mezí kluzu a volnoběhu. v absolutním tahu vrtule není v podstatě žádný rozdíl, tah je daný plochou listu, a ta se tady nemění. relativně se zdá tah větší u menšího stoupání, ale to je tím, že jde motor snáz do výkonu a otáček u přehnaně velkého stoupání dochází k velkému prokluzu vrtule a tím větším ztrátám tedy - přetáčím motor nebo chci na malé ot. plavat rychleji ( Slapy za zákazu klouzání ) - dám větší stoupání - nevytočím motor naplno nebo loď nechce do kluzu - dám menší stoupání předpokladem úspěchu je samozřejmě správný trim hnáty nebo klapek a správné vyvážení lodě - těžiště ( na to se obzvlášť zapomíná )

tak to je běžná závada, když se do usazení motoru sere někdo, kdo to neumí aneví vocogo. kamarád takhle naplaval pouhých 30 km a kleklo. novej kus od stejnýho machra a zase cca 35 km. totálně vymletý zuby drážkovaný hřídele. ten machr byl z Cholína

musel bys vybrousit poškozené místo i s okolím až na laminát a znovu topcoatem - a vychytat odstín - vykytovat, přebrousit a vyleštit. je otázka, zda to stojí za to. loď není auto a nějakej šrám se tolik nehledí, pokud je celkově udržovaná. mimo to, z 10 metrů to stejně není vidět, ze břehu už vůbec ne. radši se plavím, než leštím.

třeba se vyklube novej Jára Cimrman, jeden nikdy neví...

přesně tak, třeba odstřikové hrany a hrany vůbec - jen gelcoat. ale v běžné +- rovné ploše je kolem toho 1 mm. na praskání i to je dost

jak je gelcou tlustej, to dobře vidíš v rýze, je to k 1 mm i víc. jina byste ho nemohli téměř do nekončna zabrušovat a leštit a o jeho " velmi pružný" pochybuju taky, díky plnidlu bych řek, že je míň pružnej než čistá pryskyřice, i když obsahuje bílý saze

dát podložku jak píše, ale popraskaný gelcoat vůbec nemusí ( ale samo i může ) znamanat poškozený laminát. to je asi jako když se oloupou dlaždičky ze zdi. zeď může a i nemusí být OK. gelcoat je relativně silná vrstva pryskyřice BEZ výztuhy skelnou tkaninou. proto může při ohybu popraskat a to i bez poškození laminátu

na houbu na nádobí dejte bacha, některý jsou tak ostrý / tvrdý, že poškrábou i sklo a nerez ( má poničenej nerez vařič a přední sklo, když se milostivá vyjímečně jala uklízet. málem sem se posral.). poškrábanej gelcout narůstá ještě rychlejc a blbě se leští

než stálo Kořensko, šlo to do Koloděj pod most. Takže dneska nejmíň tam.