Lubor

:-)))))))))))))))))))))))))))))))))) Mastek vzniká nejčastěji v okolí hydrotermálních alterovaných ultrabazik, které jsou zastoupeny v serpentinitech, mastkových břidlicích, či v souvislosti s karbonátovými horninami, kde vzniká z olivínu, enstatitu a jiných minerálů bohatých na hořčík působením roztoků bohatých na CO2. Možnost výskytu také na hydrotermálních rudních žilách a nebo v okolí kontaktních a regionálních metamorfóz dolomitů, kdy vznikají velká čočkovitá tělesa mastku, známá z největších ložisek světa (New York, Vermont, Virginie, Ontario, Quebec). Při poklesu teploty nahrazuje tremolit a chlorit ve facii zelených břidlic. Ojedinělý v desilikovaných pegmatitech (Drahonín, Hvožďany). :-)))))))))))))))))))))))))))))))))))

Já navazoval na to nastavení suportu o kterém psal packa. A byl jsem líný to počítat, tak jsem si udělal 3 čáry do AutoCadu a úhel zjistil ve vlastnostech čáry. Jenže jsem si neuvědomil, že mám nastavené zaokrouhlování stupňů na celé jednotky. Nezaokrohlené to je 2.65068968 stupně. Takže jsme všichni ve shodě. :-)

Z toho co jsem naměřil vychází úhel 3st. Schválně co vyjde Tobě. :-)

Naměřil jsem délku 27mm, velký průměr 19mm, malý průměr 16,5. Je to ze starého řízení lankem, ale volant z toho mi pasoval i na novou převodku řízení. Ta hřídel s kuželem a matkou je k dispozici, kdybys jí potřeboval.

Podle mne to s 20HP do skluzu nepůjde. Možná prázdné. Taky bych to typoval maximálně na neekonomický přechodový režim s velkou vlnou za lodí. Dal bych na Hideu těžší vrtuli a jezdil na půl plynu 10km/h.

http://img10.rajce.idnes.cz/d1001/11/11998/11998649_8b2fd8faa17b449b7b6c54d8fbd15bd0/images/20160626_151738.jpg?ver=0 Tohle mi leží v kůlně, nechceš? Ještě bych vyštrachal hřídel volantu se šnekem pro lanko, ale ten šnek je trochu olámaný (plast). Musel by se nějak vyspravit, nebo vysoustružit nový. Pokud bys to chtěl a použil, tak mohu poslat zdarma.

Má tušení proč se ta vrtule tak chová?

Když si přečtete moje příspěvky v tomhle vlákně, tak zjistíte, že jsem několikrát znovu a znovu vyslovoval názor, že problém není v převodovce. Dokonce i po tom, co to Welllkraft znovu projel jsem závěr zkušební jízdy zpochybnil s tím, že prokluz vrtule ještě stále nebyl vyloučen. Pouhým soustředěním na linii dedukce s ověřováním objektivity předpokladů jsem mnohokrát vracel pozornost směrem, který se nakonec ukázal jako ten pravý. Jednu chvíli jsem nevěděl, že SX má spojku třecí a ne zubovou, ale na odhad závady to nemělo žádný vliv. Takže narážky na amatéry od těch, kteří čtou z příspěvků jen každé druhé slovo a střílí, aniž by jim došel obsah toho co čtou si napříště vyprošuju.

Nepochybuju, že se všichni tady umíme rozjíždět s manuálem do kopce, ale přeci jen, u vytahování je vždy nejistota, emoce, obavy ..... Není vůbec ostuda udělat si pro problematické případy zakládací klín s provázkem. V první fázi vytahování se založí za zadní kolo auta a to se na něj nechá najet. Pak už je klid a čas na to pohrát si s plynem a spojkou tak, aby se motor zbytečně neroztáčel, spojka prokluzovala jen nejnutnější dobu a nesmrděla. Budete se divit, jaký je to rozdíl a o kolik méně výkonu tak potřebujete. Provázkem pak pomocník odstraní klín z cesty jedoucímu přívěsu. Když zajíždím přívěsem do vody pro naložení lodě, tak pozorně koukám jak nadskakuje či se prosedá. Snažím se nezastavit v díře či za šutrem, to bych si zbytečně komplikoval okolnosti. Pokud při vytahování smrdí spojka, pak je to špatnou technikou jízdy. Výkon motoru potřebný k vytažení přívěsu z vody není až tak velký, aby to odůvodnilo roztáčení motoru do vyšších otáček. Diesel má potřebný krouťák už třeba při 1100ot, benzín pak podle obsahu motoru, ale ani u něj není důvod pro řvoucí motor a následně smrdící spojku. Když je technika tak slabá a okolnosti tak nepříznivé, že je s prokluzující spojkou potřeba překonat větší vzdálenost, pak nikde není psáno, že se to musí udělat jedním vrzem. Lamela spojky je díl s malou hmotností a tím malou tepelnou kapacitou oproti přítlačnému talíři a setrváku, mezi kterými pracuje. Lamela se tedy třením velmi rychle ohřeje. Zrovna tak se ale rychle ochladí o ty disky co jsou okolo ní. Takže zastavit, vyřadit, pustit spojku, ona se ochladí a pak se dá zase kousek popojet. Loď nebude z vody za 30 vteřin a v oblaku modrého dýmu od spálené spojky, ale za 3 minuty a bez jejího poškození....

O kolik, že Tě nechali odjet s domluvou?

Jestli je to papírová váha, tak se do 2,2t s přívěsem skutečnou váhou nevejdeš. Natankuješ, dáš tam pár nezbytných věcí a budeš výrazně přes.

Prosím Tě, pokud to koupíš, zvaž to. Hrajeme tady s Bootcentrem přetahovanou, tak by mne moc zajímalo, jestli jsem blíž realitě já (váha bude nad 2200kg), nebo on (váha bude jistě do 2200kg). Pro upřesnění já mluvím o reálné váze. Té, která je nezbytná, aby loď bylo možné po spuštění na vodu taky provozovat. Tedy s potřebnými náplněmi a nezbytnou výbavou.

Měl jsem to u předchozího motoru 4 roky a za tu dobu se to nijak nezměnilo. Teď to mám 2 sezóny a je to jak první den. Stříhal jsem to nůžkama na různé díly podle tvaru deklu jako boky, čela. Je to dost podajné (sedne to do oblin), ale jak se to jednou dotkne, tak už to drží (do oblin se to musí přilepovat opatrně postupně). Základní díly jednoduchých obdélníkových a lichoběžníkových tvarů jsem nijak nesesazoval, nechal jsem mezi nimi mezery, do kterých jsem pak nastříhal přesnější kousky. Sesazené je to na tupo. Zvuk motoru je mnohem příjemnější.

Tohle podle mne bude těžší, nežli 2200kg.

Welllcraft 240SE, asi to znáš, ale kdyby ne, tady jsou k vidění rozkresy: https://www.marinepartseurope.com/en/default.aspx

Zase jen obecně napadáš a kritizuješ. Přečti si znovu celé vlákno raději 3x, zamysli se, vyspi se, vychladni a pak zkus reagovat na některou z mých podle Tebe špatných rad.

Zřejmě bude existovat nějaký manuál na správné seřízení (úhly, vůle, krajní polohy...). Chtělo by to získat ho, jinak asi nepoznáš, jestli je to OK nebo ne.

S urážkou jsi tady opět začal Ty a já jí neopětoval. Já jsem svými dedukcemi, byť ne přesnými, posunul rozbor problému o kus dál na rozdíl od Tebe, který jsi nic konkrétního nenapsal. Nějak nechápu tvou přítomnost zde. Každýho hned zaškatulkuješ mezi neználky, amatéry, nebo vypočítavce, co tu jen shánějí informace zadara. Rady zadarmo dávat nechceš, tak proč tu seš? Snažíš se tu parazitovat a shánět tu zákazníky?

Jsi si tedy jistý, že vrtule se po "vypadnutí rychlosti" skutečně zastaví?

Tak abychom se vrátili k tématu. Díky skromným indiciím těch co vědí víme už i my, že převodovka řadí přesuvníkem pohybujícím se na šnekovitě drážkované horní hřídeli nohy. Mechanismus je udělaný asi tak, že čím větší je přenášený kroutící moment, tím větší je přítlačná síla na kuželovou spojku a tím ze zvyšuje přenositelný moment. U takového mechanismu si už dovedu představit, že dojde k rozpojení a opětovnému spojení i při vyšších otáčkách, aniž by to bylo slyšet. Vidlička řazení podle mne nemá šanci zatížené spojení uvolnit (vyřadit při tahu), nezdá se mi tedy, že by problém způsobovalo špatné seřízení táhla řazení. Vidlička jen podá přesuvník k mírnému záběru a ten se pak pomocí šneku a síly motoru utáhne do plného záběru. K uvolnění podle mne může dojít až když je přenášený moment malý a vidlička řazení přemůže přítlačnou sílu šneku. Netuším, při jakých otáčkách to je. Tuto nohu jsem možná někdy viděl na nějaké lodi, nikdy jsem s ni ale nejel ani jí nerozebíral. Jen se dohaduju. Kdybych to řešil u své lodě, v první řadě bych si sehnal servisní manuál a přeci jen zkontroloval mechanismus řazení. Kdyby to dle očekávání nepomohlo, pak bych kouknul do horní části nohy a zjišťoval stav, vůle, opotřebení a poškození. A teď do mně, napovím: "Další amatér co radí jak opravovat něco co nikdy neviděl" "Kdybys nebyl debil, tak bys věděl, že jsou tam předepsané vůle, které musíš vymezit speciálníma podložkama, nemůžeš jen tak vyměnit nějaký díl" "bez přípravku to akorát zkurvíš" "další chytrák co si koupí čínský díly a pak bude brečet, že se mu to rozbilo" "co sis to koupil za šrot, chtěl jsi ušetřit a teď vysolíš balík za opravu" ....... :-)

Taky jsem na netu hledal a našel rozkres. Těch typů SX tam bylo plno. Zjistil jsem, že řazení se odehrává na horní svislé hřídeli a ne až dole v noze na hřídeli vrtule jako u přívěsáků. Nezazoomoval jsem dost, abych si všimnul detailu provedení kulisy. To jsem udělal až po tom, co jsi psal, že to nemá na kulise zuby.

číháš v pozadí jak jezevec, nic neriskuješ a místo abys napsal: "Lubore, jsi vedle, Volvo SX neřadí kulisou se zubama, ale s kuželovou spojkou", tak vystrčíš hlavu a plivneš urážlivou slinu o "amatérských dohadech". Tohle není profesionální fórum, tady jsou dohady povolené a očekává se, že kdo ví víc, ten to napíše a sice bez urážek ostatních.

tak se podel o svoje znalosti s plebs a dej alespon odhad, kde je problem. Dej svou kuzi na trh.

hlavne to nedelej sam. Pokud vrtule skutecne hrabe vzduch, tak dojdes dozadu, vrtule zabere, ty se budes koupat a lod si pofrci sama po Slapech.

Pořád se mi nechce věřit tomu, že by se převodovka chovala takhle a nebyla už po smrti. Zařazení i při 1500 ot by byla velká rána. Není tam jiná vrtule? Nebo některé vrtule mají plastový kroužek na předním obvodu, aby lépe pasovaly do nohy. Když tam není, mohou výfukové plyny jít tou škvírou a podpořit kavitaci. Podle mne se musí začít ověřením, jestli se ten záběr skutečně rozpojuje. Když jsem prvně zažil nasátí vzduchu vrtulí, tak jsem si v první chvíli myslel, že jsem jí ztratil. Další myšlenka byla, že se při větší zátěži protáčí unašeč vrtule......