Lubor

To je hodně paranormální! :-) Fakt není nějaké pochopitelnější vysvětlení, třeba páčka předních stěračů v poloze na dešťový senzor a zařazená zpátečka? U mne to takto aktivuje zadní stěrač....

Já jen dodávám, že výraz "se zapne sytič" může být matoucí, protože to není sytič jak jsme zvyklí sytič chápat, ale vstřikovač paliva do difuzoru a z toho plyne úplně jiný způsob použití nežli u běžného sytiče.

Suchá/mokrá jsem radil, nevíme jestli gepr vyhodnocoval. Jestli hází jiskru? To by snad proboha zjistil. To by nás teda dostal, kdyby toto neměl ověřené. :-)) Podle mne je tady ale hodně zásadních nejasností okolo toho sytiče. To se musí vyjasnit, než se bude laborovat dál.

Mám problém s hydraulickým řízením. Nedrží mi střed. Po pár zatáčkách doprava a doleva se mi natočení volantu pro přímou jízdu posune třeba o 30 stupňů proti směru hodinových ručiček. Volant je symetrický, tak by to až tak nevadilo, ale když jedu na vlnách a musím s tím pořád vrtět, tak musím každou chvíli přehmátnout jak mi volant vůči motoru ujíždí doleva. Setkal jste se s tím někdo? Kdyby to bylo zavzdušněné, tak bude řízení měkké, ale podle mne to není důvod, aby se posouval střed. To se podle mne může dít jen pokud pístky v čerpadle řízení netěsní. Proč by ale netěsnily jen jedním směrem? Nedokážu si vysvětlit jaká závada by takový projev mohla způsobit!

Některý motory prostě bez sytiče nechytnou a pokud chytnou, tak zase chcípnou. Pokud ten sytič fakt nefunguje, nebo není správně používán, tak by to tím klidně být mohlo. Na podzim jsem koupil jetou Yamahu 4HP pro záložní účely. Chovala se při zkoušce velmi podobně. Zatím leží a čeká, až budu mít čas renovovat karburátor, nezlobil jsem se s ní a koupil servisní kit, roky na to má. Paki uvidím.

To se mi nezdá. Podle mne vytažení knoflíku zatlačí na membránu vedle plovákové komory, tím se zvýší tlak v plovákové komoře a běžnou cestou přes hlavní trysku dojde k výronu paliva do difuzoru. Žádný další kanál tam nebude. Membrána nic neotvírá, jen zvýší tlak v plovákové komoře. Když se pak knoflík vrátí do výchozí polohy, membrána se vlastní pružinou zase zvedne, hladina v plovákové komoře klesne, jehlový ventil otevře a hladina se doplní. gepr: už jsi ten mechanismus rozhýbal, aby šlo za knoflík tahat? :-)

To je tím, že měřáky jsou udělané na měření stejnosměrného napětí, případně na měření střídavého se sinusovým průběhem, kdy zobrazují efektivní hodnotu. Když jsou v měřeném napětí nějaké špičky, typické pro pulsní zdroje, pak měřák ukáže nesmysly. Ve skutečnosti tam 20V není, jen nějaké ty rušivé impulsy a s Těmi si poradí první kondenzátor na vstupu přístroje.

Podle mne si jen jak píšeš komplikuješ život nadbytečným přemýšlením. Napájecí vstupy těchto přístrojů nejsou na 12V proto, aby se napájely ze stabilizovaného adaptéru 220/12V, ale aby právě šly připojit na jiný mobilní zdroj 12V, typicky auto, karavan, chata s větrnou elektrárnou.... S kolísáním se musí počítat a vnitřní elektronika stejně bude napájená přes nějaký vbstupní stabilizátor napětí, určitě by nespoléhala na to, že zdroj bude přesný a stabilní. Pokud máš rozvod od aku bez viklajících spojů a nabíjení přivedené k aku a ne někam do slabých drátů pod palubkou, tak by se v obvodu žádné nebezpečné špičky neměly objevit, aku to "podrží" a nějakých 14,5V při běžícím motoru by nemělo přístroje ohrozit. Lze sice koupit za babku obvody, které ze vstupního napětí třeba v rozmezí 5 až 30V udělají stabilní výstupní napětí 12V, ale podle mne je to zbytečné. Jejich použití může být i komplikované správnou volbou výkonu. Ta televize bude dost hladová tyhle boostery a step UP / DOWN regulátory jsou většinou z číny a jejich parametry budou spíše papírové, nežli reálné. Transformace z 11-14,5V na 12V nebude až tak problematická a něco vhodného v ceně do 10$ by se určitě našlo, ale jsem přesvědčený, že je to zbytečné. Mohlo by to přinést další problémy třeba s rušením obrazu. Ty obvody pracují na principu měničů a výstupy nejsou nijak dokonale filtrované....

jasně, ale do nohy, ne do motoru. To jen aby nedošlo k nedorozumění....

To je olej do nohy.

Takže to opravdu každým dalším pohybem knoflíku vstříkne nějakou dávku?

Ty planžety jsou podle mne na fotce zrovna vidět. Opírají se (zavírají) o žebra vložky, která je v sání hned pod karburátorem. Neohni si je, až je budeš prstem zkoumat! Dělá to na mne dojem, že mechanismus sytiče by mohl být dost citlivý na nastavení, když to zároveň obohacuje směs a ještě přiotvírá hlavní klapku. Chtělo by to sehnat předpis pro nastavení. Může to být klidně úplně rozhozené. Mnoho lidí neumí seřídit správně volnoběh kombinací nastavení dorazu klapky a trysky volnoběžné bohatosti. Spokojí se s tím, že motor nechcípe a mají to nastavené tak, že je třeba klapka pootevřená tolik, že volnoběžná tryska už je mimo hru. Pak nemusí fungovat ani sytič, když je na jiném principu nežli klapka v sání. Já bych zkusil sundat kryt sání karburátoru, natavit plyn tak, aby byla hlavní klapka mírně pootevřená, sytič nechat být, a ucpáváním sání rukou si hrát na klapkový sytič. Vždycky jsme takhle startovali motory v modelech a dalším krátkým přicpáním se udržely v chodu, když ještě studené chtěly hned chcípnout. Přicpáním sání si motor výrazně obohatí směs. Nesmí se to přehnat, pak se uleje a do vyvětraní nenaskočí.

Jak ten sytič funguje? Membrána nějak dočasně zvýší hladinu v plovákové komoře? Myslel jsem, že to tam aktivně vstřikuje.

Nikdo neodpovídá tak dám zase šanci, aby se na mne následně sesypali že tomu nerozumím a jen teoretizuju. Podle mne ano, jehla 16 s pružinou je volnoběžná. Kdysi jsem zaslech, že se dává u mnoha motorů základní nastavení někde okolo 3 otáček. Tak bych to zkusil. Ostatní jak popisuješ podle mne taky sedí. Pokud by nedávalo membránové čerpadlo, pak by podle mne motor běžel déle, nežli těch pár sekund, nežli se spotřebuje palivo v plovákové komoře. Karburátor ale podle mne nemá klasický sytič, tedy klapku na sání, ale nějaký injektor s membránou. Předpokládám, že se jedná o nějaký způsob přidávání benzínu do směsi opakovaným mačkáním knoflíku co je přepákovaný na membránu. Takže startovací procedura bude asi úplně jiná, nežli s karburátorem s klasickým sytičem. Odhaduji něco jako 2x zmačknout před studeným startem, jakmile motor naskočí a chtěl by chcípnout znovu zmačknutím přikrmit a opakovat, dokud motor neběží sám bez podpory obohacování mačkáním knoflíku. Třeba jen blbě startuješ! :-)

Jen bych doplnil, že to na nádrž ani napojené být nemusí. Většina NMEA 2000 budíků umí pracovat s informací o spotřebovaném palivu z motoru. Zadá se objem nádrže a pak se zadává, kolik se dotankovalo, či zda se dotankovalo do plné. Budík si to pak odpočítává a zobrazuje zbytek v nádrži a další údaje, které motor poskytuje nebo které lze dopočítat. Hlavní výhodou sběrnice je, že všechny přístroje mohou využívat všechna čidla napojená na sběrnici a přístrojů tam může být více.

To může být 10 různých vad. špatná funkce jehlového ventilu na plováku, nefunkční sytič, špatně seřízená volnoběžná tryska, problémy v zapalování. Když se ten motor podařilo roztočit, tak běžel těch 5 vteřin dobře? Benzín do vody se dostane při pokusech o startování, kdy směs projde nespálená motorem do výfuku. Já bych začal kontrolou funkce jehlového ventilu. Rozebrat a pod lupou prohlédnout. Vibracemi se kužel jehly opotřebovává a projevuje se to vydřeným kroužkem v místě, kde dosedá do tělíska ventilu což je většinou šroub s dírou se sraženou hranou v úhlu kužele jehly. Chtělo by to vyndat karburátor, napojit na přívod benzínu a sledovat, jestli se to nepřeplavuje. Ty jehlové ventily se dají koupit i na takto staré motory. Při dobré zručnosti se to dá i opravit (zaleštit). Chtělo by to někde zjistit základní nastavení volnoběžné trysky. Když je špatně nastavená, tak některý motory jsou přecitlivělý na použití sytiče a chovají se jak popisuješ. čerstvý benzín, namíchaný ve správném poměru (ne od oka). Vyndat svíčky, bez sytiče s plným plynem párkrát protočit aby se to vyvětralo. Dát svíčky, aktivovat sytič, bez plynu, zkusit nastartovat max. 10x. Pokud nenaskočí, vyšroubovat svíčky, zjistit, jestli jsou mokré. Pokud jsou mokré, vyvětrat a příště zkusit nedat sytič plný. Pokud jsou suché, nejde tam benzín. Pokud krátce naskočí a chcípne, opět vyndat svíčky zjistit suché/mokré. Pokud suché, nejde tam benzín, třeba je málo otevřená volnoběžná tryska. Pokud mokré, moc otevřená volnoběžka atd.

Ještě k tomu "přetechnizovanému řešení. :-) Koupím 60cm trubky cca 60x4. Nařežu na 6 kusů, 2 delší, 4 kratší. Ty delší navařím kolmo na podélné nosníky lávky, které předpokládám budou z jeklů. Do jeklů se před přivařením trubek vybrousí lůžko, zavaří se to dokola po celém obvodu konce jeklu. Vznikne ne jen pevnostně, ale i pohledově krásný přechod z nosníku na otočný člen. Do jeklu nepoteče, protože bude trubkou uzavřený. Svár v této délce přenese větší sílu, nežli trubka vydrží. Na molo navařím dvojice kratších trubek s mezerami mezi dvojicemi o cca 3mm většími, nežli je délka trubek navařených na koncích nosníků lávky. Spojení se velmi snadno svaří, sváry budou opět pevností převyšovat možnosti trubek. Koupím trubku někde okolo 50x3 vhodné délky. Na koncích navrtám díry pro závlačky. Ta bude sloužit jako osa. Kromě toho, že se na ní může i stoupnout bude i korespondovat robustnostní s ostatní konstrukcí a bude to lépe vypadat. To je vše. Výrobně triviální, konstrukčně nesrovnatelně pevnější a trvanlivější. Na tom není nic přetechnizovaného, natož pak složitého. Proč asi mají velké stroje na velkých otočných spojích duté čepy? Když budu pečlivka, tak tam ještě dodělám nějaký kolík, který zajistí, aby se trubka otáčela spolu s lávkou v pouzdrech připevněných na molu. Tam jsou větší plochy a dál od sebe, což přispěje trvanlivosti. Když budu hračička, tak tam během 10 minut vyvrtám 4 metrické závity a umístím maznice. Od té chvíle bude odstranění nechutného vrzání otázkou 20 vteřin. Když použiju čep 12mm, pouzdra ve kterých se bude pohybovat nedokážu přivařit ke konstrukci tak, aby byl svár dostatečný. Ta pouzdra prostě budou titěrná a pro pořádný svár na nich není místo. Každý konstruktér to odsoudí jako nedostatečné bez ohledu na to, že to leckde funguje. Co se týče lávky, tam bych doporučil nesnažit se udělat jí moc pevnou v krutu. Molo se bude na vlnách hodně kolébat a pokud to lávka krutem nevypruží, bude se zbytečně namáhat spojení mola s lávkou, lávky k základně a základny se zemí...

Chtěl jsem upozornit na realizačně, finančně a pevnostně velmi zajímavé řešení. Na "hlazenku" jsem alergický, protože mnoho lidí jí prezentuje jako zlatý grál, všelék, aniž by věděli co to je. Pokud pouzdra pro "hlazenku" nebudou dostatečné stabilní, aby nemohlo dojít k jejich vyosení, tak i ta "hlazenka" se v pohodě ohne. Pokud uložení "hlazenky" nebude mít s uložením dostatečnou styčnou plochu, tak se ta "hlazenka" taky velmi rychle opotřebí. Když to nebude namazané, tak to půjde mnohem rychleji atd.... čep z hlazenky 12mm je pro síly, které tam vzniknou, na hranici použitelnosti a potřebné síly přenese pouze, pokud bude uložený v naprosto pevných pouzdrech, což okolní konstrukce nedokáže zajistit. Chce to představit si, jaké směry sil tam budou působit a tomu přizpůsobit konstrukci, aby první "přistání" nezvané "lodě bez kapitána" nezpůsobilo zkřivení konstrukce. Taky je potřeba zvážit zhoršené podmínky, vyšší voda, led, selhání lan .... V kontextu takových okolností je 12mm čep směšná špejlička i když je to "hlazenka" :-)))

Dovolím si trochu polemizovat. Kulatina 12mm je málo. Ne že by to neudržela, ale v třecích ploškách které jsou kvůli malému průměru malé vznikají velké síly a ty pohyblivý spoj vydírají. Není problém, aby vlastním čepem okolo kterého se spojení lávky a mola vrtí byla trubka, která se bude vrtět v trubkových pouzdrech. Dají se běžně koupit trubky, které do sebe půjdou s vůlí dostatečnou pro pozink. V takovém řešení je pak stejné množství železa, ale přitom je to mnohem pevnější a trvanlivější.

Maznice s běžným závitem M6 snadno koupíš. Závitník máš, nebo půjčíš. Chtělo by to husté mazivo, které na sluníčku nevyteče. Teflonový spray na takovéto "zemědělské" spojení nebude vhodný. Drsnosti styčných ploch budou nad jeho možnosti. Chce to pořádnou "kolomaz". :-)

často na různých molech vídávám podceněné pohyblivé spoje. Udělají tam uši z plocháčů, spojí to šroubem třeba M12 bez vypouzdření. Pevnostně zpočátku OK, ale ono se to na té vodě neustále vrtí a postupně totálně vydře (závit šroubu to ještě urychlí). Chce to čepy většího průměru a hlavně aby byly v pouzdrech a ne jen v nějakém 5mm silném materiálu. Maznice v pouzdrech by taky nebyly od věci. Prodloužilo by to ohromně životnost. Jak by to začalo vrzat, oběhneš to s maznicí a za minutu je na pár měsíců klid.

Já být Tebou, tak to prodám. Podruhé si to vyrobíš 10x rychleji a lépe. Vyvaruješ se mnoha chyb, můžeš aplikovat to, co Tě napadlo až dodatečně. Zajímavá šance! Utržené peníze určitě pokryjí náklady a významně podpoří i stavbu druhého kusu.

Vždyť to dělá nízkorozpočtově, tak určitě nebude kupovat kabel za 3.500,-!!!

yanick: kdyby ses to řízení pod dojmem kritiky rozhodl předělat, tak nabízím jako sponzorský dar toto: http://img10.rajce.idnes.cz/d1001/11/11998/11998649_8b2fd8faa17b449b7b6c54d8fbd15bd0/images/20160626_151738.jpg?ver=0 Podmínkou darování je, že to použiješ, nebo vrátíš.

Co se týče zátek, tak za mne dolů. Je to milionkrát odzkoušené a funkční. Proč si komplikovat vypuštění vody z plováků odsáváním hadičkou, když jí lze jen vypustit.