david

to by jeden neřek, co se tu dozví :lol

nějak tomu nerozumím: Další body vyhlášky 3412/2002 paragrafu 14, které by vás mohly zajímat: (2) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h-1 nejvýše 1,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla.

To bude tím, že všichni koukaj na ten odkaz pro dospělý. Konečně něco interesantního - místo stupidního hodnocení a napadání se zde.

Jak je v čechách dobrým zvykem.

celý zákon jsem neštudoval, ale návrh byl tak, jako je to třeba v Německu - tedy ne na blbnutí na místě, ale na cestováni. Tedy odněkud - někam a tak to prý i prošlo.

http://spspraha.cz/rejstrik/hledej_new.asp?search=201854&Submit1=Vyhledej&typetemp=xmlTemplateNameRejstrik http://spspraha.cz/rejstrik/hledej_new.asp?search=110672&Submit1=Vyhledej&typetemp=xmlTemplateNameRejstrik Sullaco, předpokládám, že sem jsi už koukal??

nedělá náhodou přeskokový napětí velikost napětí a nikoli proud? a i jinak to je volovina. Nebo jsi za to zapomněl dát chechtacího smajlka

nauč se dělat smalíky a ne 80 s kopcem závorek pro banjolese - vzhledem k množství drátů, co vedou do kajuty, bych si nebyl přeskokem nebo náhodným dotykem tak 100% jistej jako ty jistě je tam jistějc, ale že by tam bylo 100% bezpečno bych tak odhodlaně netvrdil

What are the Chances of Lightning Striking Your Boat? Insurance company statistics are one place to look. I contacted Pantaneous UK who are one of the biggest insurers of ocean cruisers. They have 5000 boats on their books. 300 made a major claim last year, of which 14 were due to lightning. But having said that, I only met 2 other English yachts sailing the east coast of the USA in 2003. Both had also been struck by lightning, which is a 100% hit rate. 14 těžce poškozených lodí z 5000 pojištěných mi nepřipadá zas tak málo. Tady jeden popisuje jak dopad, teda nic moc pěkný. Od CDI-čka na motoru přes elektronické navigační aparáty, el. rozvod až po klasickej kompas: http://www.sailingcatamarans.com/lightningarticle.htm a tady, mezi jiným, jak blesk cestou z lodi udělal z laminátu cedník: http://www.practical-sailor.com/newspics/charts/855lightning.pdf pro banjoalese: nemají izolátory tenhle složitej tvar náhodou proto, aby za deště nebyly celý mokrý a tedy vodivý? A protože : “Chce to znát fyziku a na tohle stačí úplný základy.” je ti jistě jasný, že když se při napětí až 1GV a proudu 300kA má ve zlomku vteřiny přestěhovat náboj o velikosti až v tisících C, tak to teče kudy jen trochu může. Protože nic není supravodivý, stačí i malý rozdíl ve vodivosti a máš rozdíl potenciálů o napětí které s tebou bezpečně zamete nebo i jiskérka přeskočí. Klasickej případ různejch potenciálů je krokový napětí.

Vážený pane Vole. Ani tak moc nejde o to, jestli do lodě praští nebo ne. Jde spíš o to, jak se náboj dostane dovnitř. Třeba přes dráty od antén, nebo jen tím, že sedíš blízko železnýho žebra nebo nějakýho vodiče. Nevím kolik bouřek jsi na vodě zažil u prostřed rybníku. 10km tam, 10 km vedle a ty uprostřed jako hromosvod. Kecy “ udělej eskymáka” může dělat jejich autor s gumovou šprckou - vytáhnout jí na břeh a ustlat si pod ní. Že šance úderu besku do lodě není velká, to je asi jasný. To ale nebyl smysl dotazu Sullaca.

Ahoj, tady se něco málo dočteš, ale občas se opakujou. U plasťáků doporučují větší kovové věci přizemnit kabelem 8mm2 spuštěným aspoň 1,5m do vody a taky spustit kotvu https://www.dehn.de/de1/blitz/faq/faq_top44.html http://www.boote-magazin.de/test_technik/ratgeber/bloss-kein-blitz-aus-heiterem-himmel/a41469.html http://members.chello.at/troeblitz/html/Faq.htm http://www.rolfdreyer.de/Downloads/Blitzschutz.pdf http://www.sportbootfuehrerschein.de/blog/2008/03/06/gewitter-auf-see/

Ta Faradayova klec je v podání lodě, i ocelové, dost pofidérní. Z F. klece by neměly čouhat dráty, antény atd. vedoucí dovnitř, neměla by mít velká okna a pod.

čti ještě jednou

Zvýšit retenční prostor můžou jen tím, že sníží maximální hladinu zásobního prostoru. Ta je 351,2m.n.m. Retenční prostor je od 351,2 m.n.m do 353,6 m.n.m – což je těch stávajících 62 mil. m3. Tedy cca 31 mil na 1m. Když hladinu sníží o 1 metr na 350,2m.n.m, tak mají těch plánovaných 93 mil. m3. – je to teď jasnější? Splavný to je na ponor 1,3m od 347,6 m.n.m. vejš. V praxi by to mohlo znamenat zákaz plavby od kóty 350,2 místo 351,2, co je teď – pokud je Orlík v retenčním režimu, t.j. že jde velká voda, tak je zákaz plavby. Okopírováno z www.PVL.cz : TISKOVA ZPRÁVA POVODí VLTAVY NAVRHNE ZMěNU MANIPULAčNíHO řÁDU PřEHRADY ORLíK Praha, 31. října 2014 - Státní podnik Povodí Vltavy připravuje návrh změny manipulačního řádu, která umožní trvale zvětšit volný prostor v přehradě Orlík (trvale snížit hladinu), a zvýšit tak ochranu území pod Vltavskou kaskádou proti povodním. Retenční, tj. ochranná kapacita orlické přehrady by se tak zvýšila o polovinu, z 62 milionů metrů krychlových na 93 milionů metrů krychlových. Hladina v Orlíku by poklesla zhruba o jeden metr. „Zvětšení retenčního prostoru zvýší ochranu měst a obcí pod kaskádou z desetileté vody na dvacetiletou a umožní prodloužit dobu, kterou mají obce a města na vybudování protipovodňových opatření,“ říká generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a dodává: „Trvalé snížení hladiny orlické přehrady nebude mít vliv na ostatní funkce kaskády. Nebude mít vliv ani na lodní dopravu, ani na rekreační využití Orlíku.“ Výpočty ukazují, že pokud bude tato změna manipulačního řádu schválena, tak například při povodni z roku 2013 by se doba na výstavbu protipovodňových opatření na dolním úseku Vltavy prodloužila o šest hodin. Toto snížení hladiny v orlické přehradě by však nemělo vliv na maximální množství vody, které při povodni v roce 2013 Vltavou pod kaskádou protékalo. „Kulminaci Vltavy pod kaskádou bychom oddálili, ale její hodnotu bychom tímto neovlivnili,“ říká Petr Kubala. Zvýšení ochrany z desetileté vody na dvacetiletou znamená, že ani při dvacetileté vodě nebude překročen tzv. neškodný průtok Vltavou. Konkrétně je to 1500 metrů krychlových vody za sekundu v Praze Chuchli. Neškodný průtok znamená, že není třeba stavět mobilní ochranu před velkou vodou. Povodí Vltavy předloží hotový návrh změny manipulačního řádu v lednu příštího roku. Pokud jeho posouzení proběhne bez komplikací, mohl by být nový manipulační řád schválen do konce příštího roku. Variantní studie Povodí Vltavy zadalo na začátku roku 2014 vypracování variantní studie, která hodnotí technické možnosti Vltavské kaskády snížit dopady velkých povodní (studie o změně priorit a strategickém řízení Vltavské kaskády). Tato studie, kterou zpracovává čVUT, hodnotí i varianty snížení hladiny orlické přehrady, které by již měly negativní dopad na ostatní funkce Vltavské kaskády, tedy na zajištění dostatečného průtoku ve Vltavě v období sucha, výrobu elektřiny, lodní dopravu nebo rekreační využití nádrží. Součástí posouzení je i hraniční varianta nazývaná „Prázdný Orlík“. „Přestože studie bude hotová na konci tohoto roku, díky předběžným výsledkům budeme moci připravit podklady pro návrh výše zmíněné změny manipulačních řádů. Studie ukázala, že navrhované snížení hladiny v orlické přehradě nebude mít žádný negativní dopad,“ říká Petr Kubala. Případné změny ve strategickém řízení Vltavské kaskády, tedy přehodnocení jejího účelu ve prospěch ochrany před povodněmi, je naopak věcí dlouhodobou, a bude jí muset předcházet odborná a celospolečenská diskuze. Michaela Pohůnková tisková mluvčí tel.: +420 221 401 413 mob.: +420 602 142 845 e-mail: michaela.pohunkova@pvl.cz

vlnama jsem ani tebe nemyslel. píšu, že sundaj zásobního prostoru, to je MAXIMUM tvého "normálního" stavu VD Orlík Tok: Vltava Koruna hráze: 361,10 [m n.m.] Kóta přelivu: 345,60 [m n.m.] Maximální retenční hladina: 353,60 [m n.m.] Hladina zásobního prostoru: 351,20 [m n.m.]............................................a tohle chtěj snížit, si myslím Hladina stálého nadržení: 329,60 [m n.m.] Výškový systém: Balt p. v. http://www.pvl.cz/portal/nadrze/cz/index.htm

Jedná se zřejmě o snížení max. hladiny zásobního prostoru. To je teď kóta 351,6 m.n.m a byla by 350,6m.n.m. Protože je, tak jako tak, při vyšším stavu plavba zakázaná nemáte nikdo zřejmě ani tucha, jak to je doopravdy a děláte zbytečné vlny. Zde, pro objasnění, výběr ze sdělení SPS o plavbě a ponorech v inkriminovaném úseku: j) v úseku Vltavy VD Kořensko ř. km 200,40 až Rejsíkov ř. km 193,00 současně platí zastavení plavby při dosažení hladiny 351,20 m n. m a vyšší na vodočtu VD Orlík, od hladiny v nádrži na kótě 347,60 m n. m. po hladinu na kótě 351,20 m n. m. na ponor plavidel 2,2 m: od ř. km 144,65 (vodní dílo Orlík) do ř. km 182,66 (Podolský most), na ponor plavidel 1,3 m: od ř. km 182,66 (Podolský most) do ř. km 200,405 (vodní dílo Kořensko). Pomocný vodočet vyznačující kótu 347,60 m n. m. je umístěn v ř. km 182,66 na pilíři Podolského mostu. úsek ř. km 200,405 (vodní dílo Kořensko) až ř. km 210,39 (vodní dílo Hněvkovice): Plavební dráha se vytyčuje následovně: na ponor plavidel 1,3 m: od ř. km 200,405 (vodní dílo Kořensko) do ř. km 205,00 (silniční most Týn nad Vltavou), od ř. km 205,00 (silniční most Týn nad Vltavou) do ř. km 210,39 (vodní dílo Hněvkovice) není plavební dráha vytyčována, nejsou zaručeny její parametry, plavební hloubky jsou závislé na vodním stavu. Zastavení plavby V úseku od ř. km 193,00 do ř. km 202,10 je plavba zastavena dosažením průtoku 150 m3/s a větším v profilu VD Kořensko. V úseku od ř. km 193,00 do ř. km 200,405 je plavba zastavena při dosažení hladiny 351,20 m n. m. a vyšší na vodočtu vodního díla Orlík. V úseku od ř. km 202,10 do ř. km 210,39 je plavba zastavena dosažením průtoku 100 m3/s a větším v profilu VD Hněvkovice.

v sobotu v Davli na akci "Ledová pavba" cca 50 lodí, převážně z Prahy

moc zajímavá cena. má už s tím někdo zkušenost?

v lítáku byl 4 válec, 3,2 l, cca 85 koní 8-mička čajka byla ve Volze - policajtkajuťák, cca 7m, V- náhon a hydr. ovládaná převodovka rovnou na motoru. Měl jsem jí v lodi i s tím V-čkem

to, co bouralo břehy nebyl křídlák, ale typ Něva, na Slapech se jmenovala Delfín. Klouzavé dno a vodomet.

Zero Torque Feedback eliminuje zpětnej tah do volantu od od nohy nebo přívěšáku - tedy když pustíš řízení, tak nemá snahu samo zatočit. Zřejmě převodka samosvorná. Pro motory - nohy bez posilovače. víc třeba tady: http://www.thefind.com/cars/info-rack-and-pinion-steering-system#page=4&local=0

Potěšení. Díky!!!

Nerezem ne, ten klouže. Chtěl jsem ti říct už dřívějc, že máš blbej trim. Ale většinou se tváříš, že vše už máš dávno na háku................... Lépe udělej ze dřeva nebo překližky klín pod celej závěs.

Přesně o tom to je. Jinej rozměr. A asi jsem to psal já, páč jsem na tohle téma někde exhiboval. První klapky, samodomo stavitelné hydraulikou, jsem nandal na mojí předchozí loď kolem roku 86. První v čSSR. 8 m kajuťák s Avíí, jen 98 vrtání, klouzal. Skoro nikdo se mnou proto nemluvil.

plastový kuláky jsou naprosto běžný do průměru 225 mm a tlaku 16 bar voda, 10 bar plyn. 100% těsné netěsní plast, ale EPDM nebo NBR guma