Párem jakýchsi zrcátek u očí se pyšní jistá ryba, která jimi zachycuje světelné záblesky odzdola. Používá je vlastně jako čočky, s jejichž pomocí sleduje hloubky temného oceánu, píše internetový server BBC o novém objevu vědců.
Tichomořská ryba je známa už 120 let, ale živý exemplář se dlouho nepodařilo ulovit. Teprve v loňském roce vědci jednu chytili v Tichém oceánu.
Testy potvrdily, že tato ryba je jediným známým obratlovcem, který si vyvinul zrcátka k zachycování světla do očí, vysvětlil badatelský tým v časopise Current Biology.
„Za téměř 500 milionů let vývoje obratlovců, během nichž žilo a vymřelo mnoho tisíc druhů, je toto jediný známý druh, jenž vyřešil zásadní optický problém, s nímž se potýkají všechny oči – jak vytvořit obraz s použitím zrcadla,“ říká profesor Julian Partridge z Bristolské univerzity, jenž vedl výzkum.
Ryba patří do čeledi strašíkovitých, zvláštních hlubokomořských ryb, které obývají vody tropického pásma až mírného pásu v Atlantickém, Tichém a Indickém oceánu.
Vzácný exemplář strašíka hnědorypého (Dolichopteryx longipes) ulovil loni profesor Hans-Joachim Wagner z univerzity v Tübingenu ve vodách u souostroví Tonga mezi Novým Zélandem a Samoou.
Na první pohled to vypadá, jako kdyby ryba měla čtyři oči, ale technicky má jen dvě, z nichž každé se rozštěpilo do dvou propojených částí.
Strašík potřebuje jednu polovinu k zaměření nahoru, k zachycení chabých záblesků světla z mořské hladiny tisíc metrů nad ním.
Druhá polovina, která připomíná hrbolek po straně rybí hlavy, směřuje dolů.
Při pohledu zespodu „zrcátkové oči“ červenooranžové barvy zaostřují na světlo z hlubin. Tyto „divertikulární“ oči jsou jedinečné mezi všemi obratlovci v tom, že používají zrcátko k vytvoření obrazu.
Z tisícimetrové vodní hloubky proniká jen velmi málo světla a stejně jako mnohé další hlubokovodní ryby i strašík je Partridge adaptován na využití co nejvíce ze světla, jež tam je.
V těch hloubkách jsou to záblesky bioluminiscenčního světla z jiných živočichů, kteří po strašících převážně pátrají.
„Divertikulární oči zobrazí tyto záblesky a varují strašíka před jinými zvířaty, jež jsou aktivní a jinak neviditelná pod jeho zranitelným břichem.“
Zrcátko využívá tenké plátky, možná tvořené guaninovými krystaly, uspořádanými do vícevrstvého svazku.
Partridge pomocí počítačové simulace zjistil, že přesná orientace destiček v zakřiveném povrchu zrcátka je dokonale zaměřena na odražení světla do sítnice vlastního oka.
„Rybě to musí dávat velkou výhodu v hlubokém moři, kde schopnost zachytit i ten nejslabší a nejkratší záblesk může představovat rozdíl mezi tím, jestli se ryba nají nebo bude snědena,“ poznamenal profesor.
hit mik