Plavat v moři baví skoro každého, ale strávit na širém oceánu téměř tři měsíce denně šest až osm hodin? K tomuto výkonu se odhodlal francouzský dobrodruh Benoit Lecomte na své plavecké pouti přes Atlantik. Stal se tak prvním člověkem planety, který vlastními silami překonal Atlantský oceán z Ameriky do Evropy – obrovskou vzdálenost 3716 mil, tedy 5980 kilometrů. Ve čtvrtek uplyne od úspěšného dovršení jeho cesty přesně deset let.
Jednatřicetiletý dobrodruh na ni vyrazil 16. července 1998. Ve vodě strávil 72 dní a přeplaval oceán z mysu Cod u ústí řeky Hyannis v americkém státě Massachusetts až do francouzského Quiberonu v jižní Bretani. Na týden se zastavil na Azorách, portugalském souostroví v Atlantiku.
Extrémně náročná cesta si vyžádala zvláštní podmínky. Lecomte musel denně jíst až čtyři hodiny, aby nahradil každodenní ztrátu až 9000 spálených kalorií. V extrémně chladné vodě se potýkal s mlhou, musel zvládnout několik bouří, silné větry a vysoké vlny a též čelit setkáním s mořskými želvami, delfíny a medúzami.
Na plavbu byl vybaven velkou ploutví pro obě nohy a proti žralokům jej chránilo silné elektromagnetické pole, které zajišťoval přístroj na ochranu plavců a potápěčů umístěný na doprovodné lodi.
Ke svému výkonu se zaměstnanec texaských aerolinií připravoval celkem šest let tři hodiny denně a podnikl jej na paměť svého otce, který v roce 1991 zemřel na rakovinu. Získané prostředky od sponzorů proto věnoval na výzkum této zhoubné nemoci.
„Znova už to nikdy neudělám,“ řekl unavený, ale šťastný pařížský rodák Lecomte svým přátelům a příznivcům, kteří ho vítali na bretaňské pláži 25. září 1988. Přiznal, že ho cesta neskutečně vyčerpávala, cítil se osamělý a zvracel z neustálého polykání slané vody. Než se dostal do Golfského proudu, frustrovalo jej, že postupuje pomalu.
Na Lecomtovu adresu však po úspěšném dovršení jeho výkonu zazněly i hlasy kritické, zpochybňující jeho čin kvůli tomu, že denně trávil až 18 hodin spánkem a jídlem na doprovodné lodi. „Prostě nastavil laťku,“ řekl k tomu jeho mluvčí. „A někdo jiný ji může posunout zas o kousek dál.“
Jitka Bojanovská rmi