Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři.

Od 15. července 1977 vstoupila v platnost pro Československou socialistickou republiku Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG). Ta nahradila dřívější předpis platný od 1. záží 1965.

Dne 19. října 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Mezinárodní námořní organizace, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje vázána touto úmluvou.

COLREG 1972 představuje základní kámen mezinárodního práva v oblasti námořní plavby a je platný pro všechna plavidla na volných mořích a na všech vodách s nimi spojených, po kterých mohou plout námořní lodi. Řídí se jím tedy nejen námořní lodě ale i všechna ostatní plavidla bez ohledu na druh pohonu. Z pohledu českého práva je velmi zajímavé ustanovení pravidla 2, které říká:

„Nic, co je uvedeno v těchto Pravidlech, neosvobozuje loď, majitele, velitele nebo posádku od odpovědnosti za následky vzniklé ….. zanedbáním bezpečnostních opatření, jejichž dodržení žádá dobrá námořní praxe nebo zvláštní okolnosti daného případu.“

Pojem dobré námořnické praxe je odvozen od zvykového práva a odráží skutečnost, že ne všechny reálné situace, které plavba (i život) přináší, lze předvídat a kodifikovat. Chápejme proto tento pojem jako výzvu k předvídavému, ohleduplnému a slušnému chování za každých okolností.

 

Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři 1972

Část A – všeobecná ustanovení

Pravidlo 1

Použití

  1. Tato Pravidla se vztahují na všechna plavidla na volných mořích a na všech vodách s nimi spojených, po kterých mohou plout námořní lodi.
  2. Nic z těchto Pravidel nesmí bránit v platnosti zvláštních pravidel vydaných odpovědnými orgány pro plavbu na kotvištích, v přístavech, řekách, jezerech nebo na vnitrozemských vodních cestách spojených s volným mořem, po kterých mohou plout námořní lodi. Takováto zvláštní pravidla však musí být natolik shodná s následujícími Pravidly, nakolik jen to bude možné.
  3. Nic z těchto pravidel nesmí bránit v platnosti jakýchkoli zvláštních pravidel vydaných vládou kterékoli země a týkajících se dodatečných stacionárních nebo signálních světel, znaků nebo zvukových signálů válečných lodí a lodí v konvojích, nebo týkajících se dodatečných stacionárních nebo signálních světel nebo znaků rybářských lodí provádějících lov ryb ve flotile. Tato dodatečná stacionární nebo signální světla, znaky nebo zvukové signály musí být pokud možno takového druhu, aby je nebylo možno zaměnit za některá ze světel nebo signálů uvedených v těchto Pravidlech.
  4. Pro účel těchto Pravidel mohou být Organizací schváleny systémy rozdělené plavby.
  5. V každém případě, kdy zainteresovaná vláda rozhodne, že plavidlo vzhledem ke své speciální konstrukci nebo účelu nemůže plně splňovat podmínky kteréhokoli z následujících Pravidel týkajících se počtu, umístění, vzdálenosti a úhlu viditelnosti světel nebo znaků a také umístění a charakteristiky zvuko-signálních zařízení, aniž by byla narušena speciální funkce plavidla, musí toto plavidlo splňovat takové požadavky týkající se počtu, umístění, vzdálenosti a úhlu viditelnosti světel nebo znaků a také umístění a charakteristiky zvuko-signálních zařízení, které se podle rozhodnutí vlády nejvíce přibližují těmto Pravidlům pro danou loď.

Pravidlo 2

Odpovědnost

  1. Nic, co je uvedeno v těchto Pravidlech, neosvobozuje loď, majitele, velitele nebo posádku od odpovědnosti za následky vzniklé neplněním těchto Pravidel nebo zanedbáním bezpečnostních opatření, jejichž dodržení žádá dobrá námořní praxe nebo zvláštní okolnosti daného případu.
  2. Při výkladu a použití těchto Pravidel je třeba brát v úvahu všechna nebezpečí plavby a nebezpečí srážky lodí a všechny zvláštní okolnosti včetně zvláštnosti lodí samých, které mohou vyvolat nutnost odstoupit od těchto Pravidel pro zabránění bezprostředního nebezpečí.

Pravidlo 3

Všeobecná definice

V následujících Pravidlech, s výjimkou, kdy je textem určeno jinak, znamená:

  1. Slovem plavidlo nebo loď se rozumějí všechna plovoucí zařízení, včetně bezvýtlakových plavidel a hydroplánů, používaná nebo schopná použití jako prostředek dopravy po vodě.
  2. Výraz loď se strojním pohonem znamená jakékoli plavidlo poháněné strojním zařízením.
  3. Výraz plachetnice znamená jakékoliv plavidlo plující pod plachtami včetně lodi s mechanickým pohonem, jestliže tento není používán.
  4. Výraz loď provádějící lov ryb znamená jakékoliv plavidlo provádějící lov ryb sítěmi, šňůrami, vlečnými sítěmi nebo jiným rybolovným zařízením, které omezuje jeho manévrovací schopnosti, ale nezahrnuje plavidlo provádějící lovení ryb vlečnými šňůrami s háčky nebo jiným rybolovným zařízením neomezujícím jeho manévrovací schopnosti.
  5. Slovem hydroplán se rozumí jakékoliv letadlo schopné manévrování na vodě.
  6. Výraz neovladatelné plavidlo znamená plavidlo, které v důsledku jakýchkoliv výjimečných okolností není schopno manévrovat tak, jak je požadováno těmito Pravidly, a proto nemůže uvolnit cestu jiné lodi.
  7. Výraz plavidlo s omezenou manévrovací schopností znamená plavidlo, které je vzhledem k charakteru vykonávané práce omezeno v provádění manévrů tak, jak je požadováno těmito Pravidly a proto nemůže uvolnit cestu jiné lodi.Výraz plavidlo s omezenou manévrovací schopností musí zahrnovat především následující plavidla, ale není omezen pouze na ně.
    1. loď provádějící umisťování, obsluhu a odstraňování navigačního znaku, pokládání, kontrolu a zvedání podmořského kabelu nebo potrubí
    2. loď provádějící bagrovací, hydrografické nebo podmořské práce
    3. loď provádějící za plavby doplňování zásob nebo přemisťování lidí, překládku potravin nebo zboží
    4. loď zajišťující start nebo přistávání letadla
    5. loď provádějící odminovací práce
    6. loď provádějící takové vlečné operace, které podstatně omezují vlečné plavidlo a jeho vlek v jejich schopnosti měnit směr plavby.

     

     

  8. Výraz plavidlo omezované svým ponorem znamená loď se strojním pohonem, která vzhledem k malému rozdílu mezi svým ponorem a danou hloubkou a šířkou plavební dráhy má podstatně omezenou schopnost měnit svůj směr plavby.
  9. Slovo za plavby znamená, že loď není zakotvena, není vyvázána ke břehu nebo nesedí na dně.
  10. Slovo délka a šířka plavidla znamená jeho celkovou délku a největší šířku.
  11. Lodě se považují ve vzájemném dohledu pouze tehdy, může-li být jedna z nich vizuálně pozorována z druhé.
  12. Výraz snížená viditelnost znamená jakékoliv podmínky, ve kterých je viditelnost snížena mlhou, mlhovým oparem, padajícím sněhem, silným deštěm, písečnou bouří, nebo jinými podobnými příčinami.

Část B – Pravidla pro plavbu a manévrování

KAPITOLA I – Plavba lodí za jakýchkoliv podmínek viditelnosti

Pravidlo 4

Platnost

Pravidla této Kapitoly platí za jakýkoliv podmínek viditelnosti.

Pravidlo 5

Pozorování

Každá loď musí vést nepřetržité a zodpovědné vizuální a sluchové pozorování, dále pak pozorování pomocí všech dostupných prostředků podle převládajících okolností a podmínek tak, aby bylo možno plně zhodnotit situaci a nebezpečí srážky.

Pravidlo 6

Bezpečná rychlost

Každá loď musí plout vždy bezpečnou rychlostí tak, aby mohla učinit vhodná a účinná opatření k zabránění srážce a zastavit na vzdálenost odpovídající daným okolnostem a podmínkám.

Pro ustanovení bezpečné rychlosti je nutno brát v úvahu následující činitele:

  1. U všech plavidel
    1. stav viditelnosti
    2. hustotu provozu včetně soustředění rybářských či jiných lodí
    3. manévrovací schopnost plavidla, zvláště s ohledem na vzdálenost potřebnou k úplnému zastavení plavidla a reakci na kormidlo v daných podmínkách
    4. v noci – přítomnost světelného pozadí pobřežních světel a rozptylu vlastních světel
    5. stav větru, moře a proudu a blízkost navigačního nebezpečí
    6. ponor lodi ve vztahu k použitelné hloubce vody
  2. Navíc, u lodí používajících radar
    1. charakteristiky, účinnost a omezení radarového vybavení
    2. jakékoli omezení vyplývající z používané radarové stupnice vzdálenosti
    3. vliv stavu moře, meteorologických faktorů a jiných zdrojů poruch na radarové pozorování
    4. možnost, že radar neukáže na dostatečnou vzdálenost malé lodi, led či jiné plovoucí předměty
    5. množství, polohu a pohyb lodí pozorovaných radarem
    6. přesnější odhad viditelnosti, který je možno dostat radarovým určením vzdálenosti lodí nebo jiných objektů v blízkosti.

Pravidlo 7

Nebezpečí srážky

  1. Každá loď musí použít všech dostupných prostředků podle převládajících okolností a podmínek k určení existence nebezpečí srážky. Jsou-li pochybnosti o existenci nebezpečí srážky, je potřeba počítat s tím, že tato existuje.
  2. Na lodi zabudované vyhovující radarové vybavení musí být náležitě využito, včetně pozorování na stupnicích dalekého dosahu pro včasné získání informace o nebezpečí srážky a pro vedení grafického nebo jiného rovnocenného systematického pozorování zjištěných objektů.
  3. Závěry se nesmějí dělat na základě neúplných informací, zvláště pak neúplných radarových informací.
  4. Při určování existence nebezpečí srážky je nutno brát v úvahu především následující činitele:
    1. nebezpečí srážky musí být pokládáno za jisté, nemění-li se výrazně kompasový náměr na přibližující se plavidlo
    2. nebezpečí srážky může někdy existovat i při výrazně se měnícím náměru, zvláště při sblížení se s velmi velkou lodí nebo vlekem nebo při sblížení se s lodí na malou vzdálenost.

Pravidlo 8

Činnost pro zabránění srážce

  1. Jakákoliv činnost podniknutá pro zabránění srážce, dovolují-li to okolnosti, musí být pozitivní, včasná a musí odpovídat dobré námořní praxi.
  2. Jakákoliv změna kursu a (nebo) rychlosti podniknutá k zabránění srážky, dovolují-li to okolnosti, musí být dostatečně velká, aby mohla být snadno zjištěna druhým plavidlem, vedoucím pozorování vizuální nebo radarové; je třeba se vyvarovat řadě postupných změn kursu a (nebo) rychlosti o malé hodnoty.
  3. Je-li k dispozici dostatečně velká vodní plocha, už pouhá změna kursu může být nejefektivnější činností pro zabránění přílišnému sblížení lodí, za předpokladu, že byla provedena včas, je dostatečně velká a nevyvolává přílišné sblížení s jinými loděmi.
  4. Činnost podniknutá pro zabránění srážky s jiným plavidlem musí být taková, aby se plavidla minula v bezpečné vzdálenosti. Efektivnost této činnosti je třeba pečlivě kontrolovat do té doby, dokud se obě plavidla úplně neminou a druhé plavidlo nevzdálí.
  5. Je-li nutno zabránit srážce nebo získat více času k vyhodnocení situace, musí plavidla zmenšit rychlost nebo přerušit plavbu zastavením hlavních strojů nebo použitím zpětného chodu hlavních strojů.
    1. Loď, která je podle jakéhokoliv z těchto Pravidel povinna neztěžovat průjezd nebo bezpečný průjezd jiné lodi musí, pokud to vyžadují okolnosti případu, provést takovou včasnou akci, aby ponechala dostatek prostoru na moři k bezpečnému průjezdu jiné lodi.
    2. Loď, která je povinna neztěžovat průjezd nebo bezpečný průjezd jiné lodi, není zproštěna této povinnosti jestliže se přibližuje k jiné lodi tak, že to způsobuje nebezpečí srážky a musí, jestliže podniká manévr, vzít v úvahu takový manévr, který může být požadován Pravidly této části.
    3. Loď, jejíž průjezd nesmí být ztěžován, je povinna dodržovat Pravidla této části, jestliže se k sobě přibližují dvě lodi tak, že vzniká nebezpečí srážky.

Pravidlo 9

Úzké plavební dráhy

  1. Loď plující úzkým průplavem nebo plavební dráhou se musí držet vnější strany dráhy, která leží na straně jejího pravoboku, a to tak blízko, jak je to bezpečné a prakticky možné.
  2. Loď kratší 20 m nebo plachetnice nesmí ztěžovat průjezd lodi, která může bezpečně plout pouze v hranicích úzkého průplavu nebo plavební dráhy.
  3. Loď provádějící lov ryb nesmí ztěžovat průjezd jakéhokoli plavidla plujícího v hranicích úzkého průplavu nebo plavební dráhy.
  4. Loď nesmí křižovat úzký průplav nebo plavební dráhu, jestliže tímto ztěžuje pohyb lodi, která může bezpečně plout pouze v hranicích tohoto průplavu nebo plavební dráhy. Tato druhá loď může použít zvukový signál předepsaný Pravidlem 34 d pochybuje-li o úmyslech křižující lodi.
    1. Jestliže předjíždění v úzkém průplavu nebo plavební dráze může být provedeno za předpokladu, že loď předjížděná provede manévr dovolující bezpečné předjetí, potom loď chystající se předjet musí oznámit svůj úmysl podáním odpovídajícího zvukového signálu předepsaného Pravidlem 34 c. i. Předjížděná loď musí, jestliže souhlasí s předjetím, podat odpovídající zvukový signál předepsaný Pravidlem 34 c. ii a provést takový manévr, který dovolí bezpečné předjetí. V případě, že předjížděná loď pochybuje o bezpečném předjetí, může podat signály předepsané Pravidlem 34 d.
    2. Toto Pravidlo neosvobozuje předjíždějící loď od plnění požadavků Pravidla 13.
  5. Loď přibližující se k zákrutu nebo k takovému úseku úzkého průplavu nebo plavební dráhy, kde mohou být lodě skryty za vystupujícími překážkami, musí plout se zvláštní pozorností a opatrností a podávat odpovídající zvukový signál předepsaný Pravidlem 34 e.
  6. Jakákoliv loď, dovolují-li to okolnosti, se musí vyhnout kotvení v úzkém průlivu.

Pravidlo 10

Systémy rozdělení plavby

  1. Tohoto Pravidla se používá při plavbě podle systémů rozdělené plavby přijatých Organizací a nezbavuje žádnou loď povinnosti dodržovat jakákoliv jiná Pravidla.
  2. Loď využívající systém rozdělené plavby musí:
    1. plout v daném pásmu provozu směrem určeným pro toto pásmo
    2. držet se, jak jen je to prakticky možné, stranou od linie nebo pásma rozdělujícího provoz
    3. vjíždět nebo opouštět dané pásmo provozu v jeho koncových částech; opouští-li nebo vjíždí-li do něho z kterékoli strany, musí tak učinit pod co nejmenším úhlem k danému směru provozu, jak je to prakticky možné.
  3. Loď se musí, nakolik je to prakticky možné, vyvarovat křížení pásem provozu, ale je-li nucena tak učinit, musí to provést pokud možno pod pravým úhlem na směry provozu.
    1. Loď nesmí používat pobřežní plavební zónu, může-li se průjezd bezpečně uskutečnit v přilehlém pásmu provozu systému rozdělení plavby, avšak lodi kratší než 20 metrů, plachetnice a lodě provádějící lov ryb smějí pobřežní plavební zónu používat.
    2. Bez ohledu na ustanovení výše uvedeného pododstavce d. i může loď používat pobřežní plavební zónu, jestliže pluje do nebo z přístavu, pobřežní instalace nebo konstrukce, pilotní stanice nebo každého jiného místa položeného v hranicích pobřežní plavební zóny, nebo za účelem uniknutí bezprostředního nebezpečí.
  4. Loď, která nekřižuje pásma provozu nebo loď vplouvající do pásma provozu nebo jej opouštějící, nesmí vjíždět do pásma rozdělujícího provoz nebo křižovat linii rozdělující provoz kromě:
    1. případu krajní nutnosti pro zabránění okamžitému nebezpečí
    2. provozování lovu ryb v pásmu rozdělujícím provoz
  5. Loď plující v blízkosti koncových částí systému rozdělené plavby musí plout se zvýšenou pozorností.
  6. Loď se musí, je-li to prakticky možné, vyhnout kotvení v oblasti systému rozdělené plavby nebo v prostorech blízkých jeho koncových částí.
  7. Loď nevyužívající systém rozdělené plavby se musí držet na dostatečně velké vzdálenosti od tohoto systému.
  8. Loď provádějící lov ryb nesmí znesnadňovat pohyb jakékoli lodi plující v pásmu provozu.
  9. Loď kratší 20 m nebo plachetnice nesmí znesnadňovat pohyb lodí se strojním pohonem plujících v pásmu provozu.
  10. Loď s omezenou manévrovací schopností zajišťující bezpečnost plavby v systému rozdělené plavby je osvobozena od dodržování tohoto Pravidla v rozsahu nezbytném pro provádění takové činnosti.
  11. Loď s omezenou manévrovací schopností provádějící pokládání, kontrolu nebo zvedání podmořského kabelu v systému rozdělené plavby je osvobozena od dodržování tohoto Pravidla v rozsahu nezbytně nutném pro provádění takové činnosti.

KAPITOLA II – Plavba lodí ve vzájemném dohledu

Pravidlo 11

Použití

Pravidla této Kapitoly se vztahují na lodi ve vzájemném dohledu.

Pravidlo 12

Plachetnice

  1. Přibližují-li se k sobě dvě plachetnice tak, že vzniká nebezpečí srážky, musí jedna nich uvolnit cestu druhé takto:
    1. má-li každá z nich vítr z jiné strany, pak loď mající vítr z levé strany musí uvolnit cestu druhé;
    2. mají-li obě vítr ze stejné strany, pak loď, která je na návětrné straně musí uvolnit cestu lodi na závětrné straně;
    3. jestliže loď mající vítr z levé strany vidí druhou loď z návětrné strany a nemůže přesně určit, z které strany má tato loď vítr, musí jí uvolnit cestu;
  2. Pro účely tohoto Pravidla se za návětrnou stranu považuje strana protilehlá straně, na kterou je vyložena hlavní plachta, nebo u plachetnice s ráhnovým oplachtěním strana opačná straně, než na kterou je vyložena největší kosá podélná plachta.

Pravidlo 13

Předjíždění

  1. Bez ohledu na cokoli, co je obsaženo v Kapitole I a II části B těchto Pravidel, každá loď předjíždějící jinou loď se musí držet mimo dráhu lodi předjížděné.
  2. Loď bude považována za předjíždějící, přibližuje-li se k druhé lodi ze směru, který je víc než 22,5 stupně za travers, to je v takové poloze vzhledem k předjížděné lodi, že by v noci mohla vidět jen její záďové světlo a nemohla by vidět ani jedno z jejích bočních světel.
  3. Jsou-li pochybnosti o tom, zda-li se má loď považovat za loď předjíždějící, musí se tato za ní považovat a jednat podle toho.
  4. Žádná následující změna ve vzájemném postavení dvou lodí nemůže být důvodem k tomu, aby loď předjíždějící byla ve smyslu těchto Pravidel pokládána za loď křižující směr, nebo byla zbavena povinnosti držet se v dostatečné vzdálenosti od předjížděné lodi, dokud nebude předjíždění ukončeno.

Pravidlo 14

Lodě plující přímo proti sobě

  1. Přibližují-li se k sobě dvě lodě se strojním pohonem v opačném nebo přibližně opačném kursu tak, že vzniká nebezpečí srážky, musí každá z nich změnit svůj směr plavby vpravo tak, aby míjela druhou loď po levé straně.
  2. Taková situace nastává, když loď vidí druhou loď přímo nebo téměř přímo na svém kursu a v noci může vidět stožárová světla druhé lodi v zákrytu nebo téměř v zákrytu a (nebo) obě boční světla této lodi a ve dne vidí druhou loď v poloze tomu odpovídající.
  3. Jsou-li pochybnosti o tom, že taková situace existuje, je nutno počítat s tím, že existuje a jednat podle toho.

Pravidlo 15

Křižování

Jestliže se křižují kursy dvou lodí se strojním pohonem tak, že vzniká nebezpečí srážky, musí loď mající druhou loď po své pravé straně uvolnit cestu této lodi a přitom se musí, dovolují-li to okolnosti, vyvarovat křížení kursu před přídí druhé lodi.

Pravidlo 16

Činnost lodě uvolňující cestu

Každá loď, která je podle těchto Pravidel povinna uvolnit cestu druhé lodi musí, pokud je to možné, provést včasnou a rozhodnou akci k bezpečnému minutí lodí.

Pravidlo 17

Činnost lodě, které je uvolňována cesta

    1. Tam, kde jedna ze dvou lodí musí uvolnit cestu, musí druhá udržovat svůj směr a rychlost.
    2. Avšak, zjistí-li tato druhá loď, že loď, povinná uvolnit cestu, nejedná v souladu s těmito Pravidly, může sama přijmout opatření pro zabránění srážce vlastním vhodným manévrem.
  1. Jestliže se z jakékoliv příčiny ocitne loď, povinná udržovat svůj směr a rychlost tak blízko druhé lodi, že srážce nemůže být zabráněno pouze akcí lodi uvolňující cestu, tak tato loď musí učinit vše pro odvrácení srážky.
  2. Loď se strojním pohonem, která při křižování kursů jedná podle pododstavce a. ii tohoto Pravidla tak, aby zabránila srážce s jinou lodí se strojním pohonem, nemá, dovolují-li to okolnosti případu, měnit svůj směr vlevo, nachází-li se druhá loď po její levé straně.
  3. Toto Pravidlo neosvobozuje loď, která je povinna uvolnit cestu, od plnění této povinnosti.

Pravidlo 18

Vzájemné povinnosti lodí

Kromě povinností předepsaných Pravidly 9, 10 a 13:

  1. Loď se strojním pohonem za plavby musí uvolnit cestu:
    1. plavidlu, které není ovladatelné
    2. plavidlu s omezenou manévrovací schopností
    3. plavidlu, provádějícímu lov ryb
    4. plachetnici
  2. Plachetnice za plavby musí uvolnit cestu:
    1. plavidlu, které není ovladatelné
    2. plavidlu s omezenou manévrovací schopností
    3. plavidlu, provádějícímu lov ryb
  3. Plavidlo provádějící lov ryb za plavby musí, nakolik je to prakticky možné, uvolnit cestu:
    1. plavidlu, které není ovladatelné
    2. plavidlu s omezenou manévrovací schopností
    1. Každé plavidlo kromě plavidla, které není ovladatelné nebo plavidla s omezenou manévrovací schopností nesmí, dovolují-li to okolnosti případu, bránit bezpečnému průjezdu lodi, která je omezována svým ponorem a vystavuje signály podle Pravidla 28.
    2. Plavidlo omezované svým ponorem musí plout se zvláštní pozorností, majíc plně na zřeteli své speciální postavení
  4. Hydroplán na vodě se musí v zásadě držet stranou od všech lodí a neztěžovat jejich plavbu. Avšak v případech, hrozí-li nebezpečí, musí plnit Pravidla této části.

KAPITOLA III – Plavba lodí v podmínkách snížené viditelnosti

Pravidlo 19

Plavba lodí v podmínkách snížené viditelnosti

  1. Toto Pravidlo se týká lodí, které nejsou ve vzájemném dohledu při plavbě v oblasti snížené viditelnosti či v její blízkosti.
  2. Každé plavidlo musí plout bezpečnou rychlostí stanovenou přiměřeně k převažujícím podmínkám a okolnostem snížené viditelnosti. Loď se strojním pohonem musí mít své stroje připraveny k okamžitému manévru.
  3. Každé plavidlo musí při plnění Pravidel Kapitoly I této části pečlivě dbát na převažující podmínky a okolnosti snížené viditelnosti.
  4. Plavidlo, které zjistí pouze pomocí radaru přítomnost jiné lodi, musí určit, vyvíjí-li se situace k přílišnému sblížení a (nebo) existuje-li nebezpečí srážky. Je-li tomu tak, musí včas přijmout opatření k bezpečnému minutí a v případě, bude-li tímto opatřením změna kursu, musí se, bude-li to možné, vyvarovat:
    1. změně kursu vlevo, nachází-li se druhé plavidlo před traversem a nejedná-li se o plavidlo předjížděné
    2. změně kursu směrem k druhému plavidlu, nachází-li se toto na traversu nebo za traversem;
  5. S výjimkou, kdy je zřejmé, že nehrozí nebezpečí srážky, každé plavidlo, které uslyší zjevně před svým traversem mlhový signál jiného plavidla, nebo které nemůže zabránit přílišnému sblížení s druhým plavidlem, nacházejícím se před traversem, musí zmenšit svou rychlost na minimální, při které může ještě udržet svůj kurs. Musí, je-li to nutné, zastavit a v každém případě pokračovat dále v plavbě s největší opatrností, dokud nemine nebezpečí srážky.

Část C – Světla a znaky

Pravidlo 20

Použití

  1. Pravidla této části musí být dodržována za každého počasí.
  2. Pravidla týkající se světel musí být dodržována od západu do východu slunce a během této doby není dovoleno vystavovat jiná světla kromě takových, která nemohou být chybně považována za světla předepsaná těmito Pravidly, neoslabují jejich viditelnost či rozlišovací charakteristiku, nebo která by překážela v provádění náležitého pozorování.
  3. Světla předepsaná těmito Pravidly musí, jsou-li nesena na lodi, být také vystavována od východu do západu slunce při snížené viditelnosti a mohou být vystavována za všech okolností, bude-li to uznáno za nutné.
  4. Pravidla týkající se znaků musí být dodržována během dne.
  5. Světla a znaky předepsané těmito Pravidly musí odpovídat požadavkům Přílohy I těchto Pravidel.

Pravidlo 21

Definice

  1. Stožárové světlo znamená bílé světlo umístěné nad podélnou osou lodi, viditelné bez přerušení v obzoru o úhlu 225 stupňů a nastavené tak, že je viditelné od přímého směru vpřed do 22,5 stupně za travers na každé straně lodi.
  2. Boční světla znamenají zelené světlo na pravém boku a červené světlo na levém boku; každé z těchto světel je viditelné bez přerušení v obzoru o úhlu 112,5 stupně a nastavené tak, že je viditelné od přímého směru vpřed do 22,5 stupně za travers toho kterého boku lodi. Na lodi kratší než 20 m mohou být boční světla zkombinována v jedné lampě umístěné nad podélnou osou lodi.
  3. Záďové světlo znamená bílé světlo umístěné, jak je to prakticky možné, co nejblíže zádi lodi, viditelné bez přerušení v obzoru o úhlu 135 stupňů a nastavené tak, že je viditelné na 67,5 stupně od přímého směru vzad na každou stranu lodi.
  4. Remorkérové světlo znamená žluté světlo se stejnou charakteristikou jako záďové světlo popsané v odstavci c tohoto Pravidla.
  5. Kruhové světlo znamená světlo viditelné bez přerušení po celém obzoru, tj. v úhlu 360 stupňů.
  6. Zábleskové světlo znamená světlo vysílající záblesky v pravidelných intervalech o frekvenci 120 a více záblesků za minutu.

Pravidlo 22

Viditelnost světel

Světla předepsaná těmito Pravidly musí mít intenzitu stanovenou v části 8 Přílohy I těchto Pravidel takovou, aby byla viditelná na následující minimální vzdálenosti:

  1. Na lodích délky 50 m a více:
    • stožárové světlo 6 mil
    • boční světlo 3 míle
    • záďové světlo 3 míle
    • remorkérové světlo 3 míle
    • bílé, červené, zelené nebo žluté kruhové světlo 3 míle
  2. Na lodích délky 12 m a více, ale kratších než 50 m
    • stožárové světlo 5 mil, je-li délka lodi menší než 20 m 3 míle
    • boční světlo 2 míle
    • záďové světlo 2 míle
    • remorkérové světlo 2 míle
    • bílé, červené, zelené nebo žluté kruhové světlo – 2 míle
  3. Na lodích kratších než 12 m
    • stožárové světlo 2 míle
    • boční světlo 1 míli
    • záďové světlo 2 míle
    • remorkérové světlo 2 míle
    • bílé, červené, zelené nebo žluté kruhové světlo 2 míle
  4. Na plavidlech nebo objektech částečně zanořených, jejichž zpozorování je znesnadněno a jež jsou vlečeny
    • bílé kruhové světlo 3 míle

Pravidlo 23

Loď se strojním pohonem za plavby

  1. Loď se strojním pohonem za plavby musí vystavovat:
    1. přední stožárové světlo;
    2. druhé stožárové světlo za a výše předního; loď kratší než 50 m nemusí, ale může vystavovat toto světlo;
    3. boční světla;
    4. záďové světlo;
  2. Loď na vzduchovém polštáři nacházející se v nevýtlakovém postavení musí kromě světel předepsaných odstavcem a tohoto Pravidla vystavit žluté zábleskové světlo.
    1. Loď se strojním pohonem kratší než 12 m může místo světel předepsaných odstavcem a tohoto Pravidla vystavit bílé kruhové světlo a boční světla.
    2. Loď se strojním pohonem kratší než 7 m, jejíž maximální rychlost nepřesahuje 7 uzlů, může místo světel předepsaných odstavcem a těchto Pravidel, vystavit bílé kruhové světlo a musí, je-li to proveditelné, vystavit také boční světla.
    3. Na lodi se strojním pohonem kratší než 12 m nemusí být stožárové světlo nebo bílé kruhové světlo umístěno v podélné ose lodi v případě, že takové umístění je neproveditelné a za předpokladu že, boční světla jsou spojena v jedné kombinované lampě, která musí být nesena v podélné ose lodi nebo umístěna podle možnosti co nejblíže téže podélné linie jako stožárové světlo nebo bílé kruhové světlo.

Pravidlo 24

Vlečení a tlačení lodí

  1. Loď se strojním pohonem jestliže vleče musí vystavovat:
    1. místo světla předepsaného Pravidlem 23 a. i nebo a. ii dvě stožárová světla umístěná svisle nad sebou. Je-li délka vleku měřená od zádě vlekoucí lodi k zadnímu konci vleku větší než 200 m, tři taková světla svisle nad sebou;
    2. boční světla;
    3. záďové světlo
    4. remorkérové světlo umístěné svisle nad záďovým světlem;
    5. dvoukuželový znak na nejlépe viditelném místě, přesahuje-li délka vleku 200 m;
  2. Jsou-li tlačná a tlačená loď pevně spojeny v jednu tlačnou soupravu, musí být tato plavidla pokládána za loď se strojním pohonem a musí vystavovat světla předepsaná Pravidlem 23.
  3. Loď se strojním pohonem tlačící vpřed či vlekoucí při svém boku druhé plavidlo, není-li součástí tlačné soupravy, musí vystavovat:
    1. místo světla předepsaného Pravidlem 23 a. i nebo a. ii dvě stožárová světla umístěná svisle nad sebou
    2. boční světla
    3. záďové světlo.
  4. Loď se strojním pohonem, na kterou se vztahují odstavce a nebo c tohoto Pravidla musí rovněž splňovat Pravidlo 23 a. ii.
  5. Loď nebo objekt, který je vlečen, jiný než je uvedeno v odstavci g tohoto Pravidla, musí vystavovat:
    1. boční světla
    2. záďové světlo
    3. dvoukuželový znak na nejlépe viditelném místě, přesahuje-li délka vleku 200 m.
  6. Za předpokladu, že libovolné množství bočně vlečených nebo tlačených lodí ve skupině musí být osvětleno jako jedna loď.
    1. loď tlačená vpřed, která není součástí tlačné soupravy, musí vystavovat ve své přední části boční světla
    2. loď vlečená při boku musí vystavovat záďové světlo a ve své přední části boční světla.
  7. Částečně zanořené plavidlo, objekt nebo seskupení takových plavidel nebo objektů, jejichž pozorování je znesnadněno a jež jsou vlečeny musí vystavovat:
    1. jestliže šířka je menší než 25 m, jedno kruhové bílé světlo v přední části nebo poblíž přední části a druhé takové světlo v zadní části nebo poblíž zadní části s výjimkou elastických vlečných cisteren, které nemusí v přední části nebo poblíž ní vystavovat takové světlo.
    2. jestliže šířka je 25 m a více, dvě dodatečná kruhová bílá světla na okrajích boků nebo v jejich blízkosti.
    3. jestliže délka přesahuje 100 m, dodatečná kruhová bílá světla mezi světly předepsanými v pododstavci i a ii umístěná tak, aby vzdálenost mezi těmito světly nepřesahovala 100 m.
    4. dvoukuželový znak na nejzazším okraji posledního vlečeného plavidla nebo objektu nebo v jeho blízkosti a přesahuje-li délka vleku 200 m, dodatečný dvoukuželový znak na nejlépe viditelném místě a umístěný pokud možno co nejvíce vpředu.
  8. Nemůže-li vlečená loď nebo objekt z jakékoliv vážné příčiny vystavovat světla nebo znaky předepsané odstavcem e nebo g tohoto Pravidla, musí být přijata veškerá opatření k osvětlení vlečené lodi nebo objektu nebo alespoň upozornit na přítomnost takové lodi nebo objektu.
  9. Nemůže-li loď, která normálně neprovádí vlečné operace z jakékoliv vážné příčiny, vystavovat světla předepsaná odstavcem a nebo c tohoto Pravidla, nebude na ni požadováno, aby vystavovala tato světla, provádí-li vlečení jiné lodi v tísni nebo jinak vyžadující pomoc. Je nutné přijmout veškerá opatření k označení způsobu spojení mezi vlekoucí a vlečenou lodí, zejména osvětlením vlečného lana, jak k tomu opravňuje Pravidlo 36.

Pravidlo 25

Plachetnice a veslice za plavby

  1. Plachetnice za plavby musí vystavovat:
    1. boční světla
    2. záďové světlo
  2. Na plachetnici kratší než 20 m světla předepsaná odstavcem a tohoto Pravidla mohou být zkombinována v jedné lampě nesené na nebo v blízkosti vrcholu stožáru na nejlépe viditelném místě.
  3. Plachetnice za plavby může kromě světel předepsaných odstavcem a tohoto Pravidla vystavovat na nebo v blízkosti vrcholu stěžně na nejlépe viditelném místě dvě kruhová světla umístěná svisle nad sebou tak, že vrchní světlo je červené a spodní zelené. Tato světla však nelze vystavovat spolu s kombinovanou lampou povolenou v souladu s odstavcem b tohoto Pravidla.
    1. Plachetnice kratší než 7 m musí, je-li to prakticky možné, vystavovat světla předepsaná odstavcem a nebo b tohoto Pravidla, ale jestli tak nečiní, musí mít připravenu k použití elektrickou svítilnu nebo rozsvícenou lampu s bílým světlem, která musí být vystavena v době dostatečné k zabránění srážky.
    2. Veslice může vystavovat světla předepsaná tímto Pravidlem pro plachetnice, ale jestli tak nečiní, musí mít připravenu k použití elektrickou svítilnu nebo rozsvícenou lampu s bílým světlem, která musí být vystavena v době dostatečné k zabránění srážky.
  4. Loď plující pod plachtami a používající současně strojní pohon, musí vystavovat vpředu na nejlépe viditelném místě kuželový znak vrcholem dolů.

Pravidlo 26

Rybářské lodě

  1. Loď provádějící lov ryb musí, ať za plavby nebo na kotvě, vystavovat pouze světla a znaky předepsané tímto Pravidlem.
  2. Loď provádějící lov vlečením sítě nebo jiného lovného zařízení vodou musí vystavovat:
    1. dvě kruhová světla umístěná svisle nad sebou, v nichž vrchní světlo je zelené a spodní bílé, nebo znak sestávající z dvou kuželů, které jsou položeny svisle nad sebou špičkami k sobě.
    2. stožárové světlo za a výše zeleného kruhového světla; loď kratší 50 m nemusí, ale může vystavit toto světlo
    3. pohybuje-li se vzhledem k vodě, kromě světel předepsaných tímto odstavcem, boční světla a záďové světlo.
  3. Loď provádějící lov ryb jinak než vlečnou sítí musí vystavovat:
    1. dvě kruhová světla umístěná svisle nad sebou, z nichž vrchní světlo je červené a spodní bílé, nebo znak sestávající z dvou kuželů, které jsou položeny svisle nad sebou špičkami k sobě.
    2. rozprostírá-li se vypuštěné lovné zařízení na více než 150 m vodorovně od lodě – kruhové bílé světlo nebo kužel špičkou nahoru ve směru lovného zařízení
    3. pohybuje-li se vzhledem k vodě, kromě světel předepsaných tímto odstavcem, boční světla a záďové světlo.
  4. Dodatečné signály popsané v Příloze II těchto Pravidel se týkají lodi provádějící lov ryb v blízkosti jiných lodí, provádějících taktéž lov ryb.
  5. Loď neprovádějící lov ryb nesmí vystavovat světla nebo znaky předepsané tímto Pravidlem, ale pouze ty, které jsou předepsány pro loď odpovídající délky.

Pravidlo 27

Neovladatelné lodě nebo lodě s omezenou manévrovací schopností

  1. Neovladatelná loď musí vystavovat:
    1. dvě kruhová červená světla umístěná svisle nad sebou na nejlépe viditelném místě;
    2. dvě koule nebo podobné znaky umístěné svisle nad sebou na nejlépe viditelném místě;
    3. pohybuje-li se vzhledem k vodě, kromě světel předepsaných tímto odstavcem, boční světla a záďové světlo;
  2. Loď s omezenou manévrovací schopností, s výjimkou lodě provádějící odminovací práce, musí vystavovat:
    1. tři kruhová světla umístěná svisle nad sebou na nejlépe viditelném místě. Vrchní a spodní světlo musí být červené a prostřední světlo bílé;
    2. tři znaky umístěné svisle nad sebou na nejlépe viditelném místě. Vrchní a spodní z těchto znaků musí být koule a střední znak dvoukuželového tvaru;
    3. pohybuje-li se vzhledem k vodě, kromě světel předepsaných pododstavcem i stožárové světlo nebo světla, boční světla a záďové světlo
    4. je-li na kotvě, kromě světel nebo znaků předepsaných pododstavci i a ii světlo, světla nebo znaky předepsané Pravidlem 30.
  3. Loď se strojním pohonem provádějící takovou vlečnou činnost, která tuto vlečnou loď a její vlek podstatně omezuje v provádění změny kursu musí, kromě světel nebo znaků předepsaných Pravidlem 24 a, vystavovat světla nebo znaky předepsané v pododstavci b. i a ii tohoto Pravidla.
  4. Loď provádějící bagrovací nebo podmořské práce a mající omezenou manévrovací schopnost musí vystavovat světla a znaky předepsané v pododstavcích b. i, ii a iii tohoto Pravidla a kromě toho musí, existuje-li v její blízkosti plavební překážka, vystavovat:
    1. dvě kruhová červená světla nebo dvě koule umístěné svisle nad sebou k určení strany výskytu překážky;
    2. dvě kruhová zelená světla nebo dva dvoukužele umístěné svisle nad sebou k určení strany po které může plout jiná loď;
    3. je-li na kotvě, musí vystavovat světla nebo znaky předepsané v tomto odstavci místo světel nebo znaků předepsaných Pravidlem 30.
  5. Jestliže rozměry plavidla provádějícího potápěčské práce prakticky neumožňují vystavovat všechna světla a znaky předepsané odstavcem (d) tohoto Pravidla, musí vystavovat:
    1. tři kruhová světla umístěná svisle nad sebou na nejlépe viditelném místě. Vrchní a spodní světlo musí být červené a prostřední světlo bílé;
    2. pevný štít představující vlajku „A“ Mezinárodního kódu signálů ve výšce nejméně 1 metr. Musí být provedena opatření zabezpečující kruhovou viditelnost tohoto signálu.
  6. Plavidlo provádějící odminovací práce musí, kromě světel předepsaných pro loď se strojním pohonem v Pravidle 23 nebo kromě světel nebo znaků předepsaných pro loď na kotvě v Pravidle 30, vystavovat tři kruhová zelená světla nebo tři koule. Jedno z těchto světel nebo znaků musí být vystaveno v blízkosti vrcholu předního stožáru a zbývající dvě na koncích příčného ráhna tohoto stožáru. Tato světla nebo znaky označují, že je nebezpečné pro jiné plavidlo přiblížit se na vzdálenost 1 000m k plavidlu provádějícímu odminovací práce.
  7. Plavidla kratší než 12 m, s výjimkou plavidel provádějících potápěčské práce, nejsou povinna vystavovat světla a znaky předepsaná tímto Pravidlem.
  8. Signály předepsané tímto Pravidlem nejsou signály lodí v nouzi, vyžadujících pomoc. Takové signály jsou obsaženy v Příloze IV k těmto Pravidlům.

Pravidlo 28

Plavidla omezovaná svým ponorem

Plavidlo omezované svým ponorem může kromě světel předepsaných pro lodi se strojním pohonem v Pravidle 23 vystavovat na nejlépe viditelném místě tři kruhová červená světla umístěná svisle nad sebou nebo válec.

Pravidlo 29

Lodivodská plavidla

  1. Plavidlo konající lodivodskou službu musí vystavovat:
    1. na nebo v blízkosti vrcholu stožáru dvě kruhová světla umístěná svisle nad sebou, vrchní světlo bílé a spodní světlo červené;
    2. za plavby kromě toho boční světla a záďové světlo;
    3. je-li na kotvě, kromě světel předepsaných v pododstavci i, světlo, světla nebo znak předepsané Pravidlem 30 pro plavidla na kotvě;
  2. Lodivodské plavidlo neprovádějící lodivodskou službu musí vystavovat světla nebo znaky předepsané pro podobné plavidlo stejné velikosti.

Pravidlo 30

Zakotvená plavidla a plavidla nasedlá na dno

  1. Plavidlo, které je na kotvě musí vystavovat na nejlépe viditelném místě:
    1. v přední části lodi kruhové bílé světlo nebo jednu kouli
    2. na, nebo v blízkosti zádě lodi a níže než světlo předepsané pododstavcem i kruhové bílé světlo
  2. Plavidlo kratší než 50 m může vystavovat na nejlépe viditelném místě kruhové bílé světlo namísto světel předepsaných odstavcem a tohoto Pravidla.
  3. Plavidlo, které je na kotvě, může a plavidlo délky 100 a více metrů musí též použít pracovní nebo jiná podobná světla k osvětlení svých palub.
  4. Plavidlo nasedlé na dno musí vystavovat světla předepsaná v odstavcích a nebo b tohoto Pravidla a mimo to na nejlépe viditelném místě.
    1. dvě kruhová červená světla umístěná svisle nad sebou
    2. tři koule umístěné svisle nad sebou
  5. Plavidlo kratší než 7 m, je-li na kotvě a nenachází se v, nebo poblíž úzkého průlivu, plavební dráhy nebo kotviště a nebo v místech, kde plují obvykle jiné lodi, není povinno vystavovat světla nebo znaky předepsané v odstavcích a a b tohoto Pravidla.
  6. Plavidlo kratší než 12 m, je-li nasedlé na dno, není povinno vystavovat světla nebo znaky předepsané v pododstavcích d. i a d. ii tohoto Pravidla.

Pravidlo 31

Hydroplány

Nemůže-li hydroplán vystavovat světla nebo znaky charakteristikou nebo umístěním odpovídající požadavkům, která jsou předepsána Pravidly této části, musí vystavovat světla nebo znaky, které by se svou charakteristikou a umístěním přiblížily natolik k těmto požadavkům, nakolik je to možné.

Část D – Zvukové a světelné signály

Pravidlo 32

Definice

  1. Slovem houkačka se rozumí jakékoliv zvukové signální zařízení, které je schopné vydávat předepsané tóny odpovídající požadavkům Přílohy III těchto Pravidel.
  2. Výraz krátký tón označuje tón trvající asi jednu sekundu.
  3. Výraz prodloužený tón označuje tón trvající od čtyř do šesti sekund.

Pravidlo 33

Zařízení k podávání zvukových signálů

  1. Plavidlo délky 12 a více metrů musí být vybaveno houkačkou a zvonem, plavidlo délky 100 a více metrů musí být kromě toho navíc vybaveno gongem, jehož tón a zvuk nemůže být zaměněn za tón a zvuk zvonu. Houkačka, zvon a gong musí plně vyhovovat požadavkům Přílohy III těchto Pravidel. Zvon nebo gong nebo oba mohou být nahrazeny jiným zařízením majícím tytéž odpovídající zvukové charakteristiky za předpokladu, že bude vždy možné podávat předepsané signály ručně.
  2. Plavidlo kratší 12 m není povinno nést zvuková signální zařízení předepsaná odstavcem a tohoto Pravidla , ale jestliže je nenese, musí být vybaveno jinými prostředky pro podávání účinného zvukového signálu.

Pravidlo 34

Manévrové a výstražné signály

  1. Jsou-li plavidla ve vzájemném dohledu, pak loď se strojním pohonem za plavby v případě, že manévruje, jak je dovoleno nebo vyžadováno těmito Pravidly, musí oznámit tento manévr následujícími signály své houkačky:
    • jeden krátký tón znamená -„měním svůj kurs vpravo“
    • dva krátké tóny znamenají – „měním svůj kurs vlevo“
    • tři krátké tóny znamenají – „dávám zadní chod“
  2. Jakákoliv loď může doplnit zvukové signály předepsané odstavcem a tohoto Pravidla světelnými signály přiměřeně opakovanými po celou dobu prováděného manévru.
    1. tyto světelné signály budou mít následující význam:
      • jeden záblesk znamená – „měním svůj kurs vpravo“
      • dva záblesky znamenají – „měním svůj kurs vlevo“
      • tři záblesky znamenají – „dávám zadní chod“
    2. trvání každého záblesku musí být asi jednu sekundu, interval mezi záblesky musí být asi jednu sekundu a interval mezi za sebou jdoucími signály nesmí být menší než deset sekund.
    3. světlo používané pro tento signál musí být, je-li instalováno, kruhové bílé světlo, viditelné na minimální vzdálenost 5 mil a musí zcela vyhovovat požadavkům Přílohy I těchto Pravidel.
  3. Jsou-li ve vzájemném dohledu plavidla nacházející se v úzkém průlivu nebo plavební dráze;
    1. plavidlo chystající se předjet jiné plavidlo v souladu s Pravidlem 9 e. i musí oznámit svůj záměr následujícími signály své houkačky:
      • dva prodloužené tóny, po kterých následuje jeden krátký tón znamená „zamýšlím vás předjet po vaší pravé straně“
      • dva prodloužené tóny, po kterých následují dva krátké tóny znamená „zamýšlím vás předjet po vaší levé straně“
    2. plavidlo, které má být předjeto musí, v souladu s Pravidlem 9 e. i, potvrdit svůj souhlas následujícím signálem své houkačky:
      • jeden prodloužený, jeden krátký, jeden prodloužený a jeden krátký tón
  4. Přibližují-li se k sobě lodi ve vzájemném dohledu a jedna z nich z jakékoliv příčiny nemůže pochopit záměry nebo činnost druhé lodi, nebo pochybuje o tom, podniká-li druhá loď dostačující akci pro zabránění srážky, musí tato loď okamžitě oznámit své pochybnosti nejméně pěti, rychle za sebou jdoucími krátkými tóny houkačkou. Takový signál může být doplněn světelným signálem skládajícím se nejméně z pěti krátkých, rychle po sobě jdoucích záblesků.
  5. Plavidlo přibližující se k zákrutu nebo k takovému místu průplavu nebo plavební dráhy, kde jiné lodi mohou být skryty za vystupujícími překážkami, musí podat jeden prodloužený tón. Na takový signál musí jakékoliv přibližující se plavidlo skryté za zákrutem nebo vystupující překážkou odpovědět též jedním prodlouženým tónem.
  6. Jsou-li na lodi houkačky umístěny ve vzdálenosti větší než 100 m od sebe, musí se k podávání manévrových a výstražných signálů používat pouze jedna houkačka.

Pravidlo 35

Zvukové signály při snížené viditelnosti

V oblasti snížené viditelnosti nebo v její blízkosti, ve dne či v noci, musí být signály předepsané tímto Pravidlem podávány takto:

  1. Loď se strojním pohonem pohybující se vzhledem k vodě musí podávat v intervalech kratších než dvě minuty jeden prodloužený tón.
  2. Loď se strojním pohonem za plavby, ale zastavená a nepohybující se vzhledem k vodě, musí podávat v intervalech kratších než dvě minuty dva prodloužené tóny, mezi nimiž je interval asi dvě sekundy.
  3. Neovladatelné plavidlo, plavidlo s omezenou manévrovací schopností, plavidlo omezované svým ponorem, plachetnice, loď provádějící lov ryb a loď provádějící vlečení nebo tlačení jiné lodi musí místo signálů předepsaných odstavcem a nebo b tohoto Pravidla podávat v intervalech kratších než dvě minuty, tři po sobě jdoucí tóny – jeden prodloužený tón, po kterém následují dva krátké tóny.
  4. Loď provádějící lov ryb, je-li na kotvě, a loď s omezenou manévrovací schopností provádějící svoji činnost na kotvě, musí místo signálů předepsaných odstavcem g těchto Pravidel, podávat signál předepsaný odstavcem c těchto Pravidel.
  5. Vlečená loď, nebo je-li vlečeno více než jedno plavidlo, tak poslední loď vleku, má-li posádku, musí podávat v intervalech kratších než dvě minuty čtyři po sobě jdoucí tóny – jeden prodloužený tón, po kterém následují tři krátké tóny. Je-li to proveditelné, musí tento signál následovat ihned po signálu z vlečného plavidla.
  6. Jsou-li tlačná a tlačená loď pevně spojeny v jednu tlačnou soupravu musí být tato plavidla pokládána za loď se strojním pohonem a musí podávat signály předepsané odstavcem a nebo b tohoto Pravidla.
  7. Zakotvené plavidlo musí v intervalech kratších než jedna minuta rychle zvonit na zvon po dobu asi pěti sekund. Na lodi délky 100 a více metrů musí být zvoněno na zvon v přední části lodi a okamžitě po tomto zvonění musí následovat rychlé údery na gong po dobu asi pěti sekund ze zadní části lodi. Zakotvené plavidlo může kromě toho podávat tři po sobě jdoucí tóny – jeden krátký, jeden prodloužený a jeden krátký tón, aby upozornilo na svou polohu a na možnost srážky s přibližující se lodí.
  8. Loď nasedlá na dno musí podávat signály zvonem a je-li to požadováno, i signály gongem předepsané odstavcem g tohoto Pravidla a musí kromě toho podávat tři oddělené a výrazné údery na zvon bezprostředně před a po rychlém zvonění. Loď nasedlá na dno může kromě toho podávat odpovídající signál houkačkou.
  9. Plavidlo kratší než 12 m nemusí podávat výše uvedené signály, ale jestliže je nepodává, musí podávat nějaký jiný účinný signál v intervalech kratších než dvě minuty.
  10. Lodivodské plavidlo, provádí-li lodivodskou službu, může kromě signálů předepsaných odstavci a, b nebo g tohoto Pravidla podávat zvukový signál označující jeho totožnost sestávající ze čtyř krátkých tónů.

Pravidlo 36

Signály pro upoutání pozornosti

Jakékoliv plavidlo, chce-li upoutat pozornost jiné lodi, může podávat světelné nebo zvukové signály, které nemohou být chybně považovány za jakýkoliv signál požadovaný těmito Pravidly, nebo může namířit světlo reflektoru směrem k nebezpečí, avšak takovým způsobem, aby to nevadilo ostatním lodím. Jakékoliv světlo sloužící k upoutání pozornosti jiného plavidla, musí být takového druhu, aby je nebylo možno chybně považovat za jakékoliv světlo sloužící k navigaci. Pro účely tohoto Pravidla je nutné se vyhnout použití přerušovaných světel nebo otáčivých světel vysoké intenzity jako jsou stroboskopová světla.

Pravidlo 37

Nouzové signály

Jestliže je plavidlo v nouzi a vyžaduje pomoc, musí použít nebo vystavit signály předepsané Přílohou IV těchto Pravidel.

Část E – Osvobození

Pravidlo 38

Osvobození

Jakákoli loď (nebo třída lodi), jejíž kýl byl položen, nebo která je v odpovídajícím stadiu stavby před vstupem těchto Pravidel v platnost, může být, za předpokladu, že splňuje požadavky Mezinárodních pravidel pro zabránění srážkám na moři, 1960 osvobozena od plnění těchto Pravidel týkajících se:

  1. Instalace světel s viditelností předepsanou Pravidlem 22 na dobu čtyř let od data vstupu těchto Pravidel v platnost.
  2. Instalace světel se specifikací barev předepsaných bodem 7 Přílohy I těchto Pravidel na dobu čtyř let od data vstupu těchto Pravidel v platnost.
  3. Změn v rozmístění světel v souvislosti s přechodem od standardního britského jednotkového systému na metricky a zaokrouhlení měrných veličin – stálé osvobození.
    1. Změn v rozmístění světel stožárových na lodích kratších než 150 m vyplývajících z požadavku bodu 3 a Přílohy I k těmto Pravidlům-stálé osvobození;
    2. Změn v rozmístění stožárových světel na lodích s délkou 150 m a více vyplývající z požadavku bodu 3 a Přílohy I k těmto Pravidlům na dobu devíti let od data vstupu těchto Pravidel v platnost.
  4. Změn v rozmístění stožárových světel vyplývajících z požadavku bodu bodu 2 b Přílohy I k těmto Pravidlům na dobu devíti let od data vstupu těchto Pravidel v platnost.
  5. Změn v rozmístění bočních světel vyplývajících z požadavků bodů 2 g a 3 b Přílohy I k těmto Pravidlům na dobu devíti let od data vstupu těchto Pravidel v platnost.
  6. Požadavků na zvukové signální zařízení předepsaných Přílohou III těmto Pravidlům na dobu devíti let od data vstupu těchto Pravidel v platnost.
  7. Změn v rozmístění kruhových světel vyplývajících z požadavku bodu 9 b Přílohy I k těmto Pravidlům – stálé osvobození.

 

 

 

263/1995 Sb.

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. října 1972 byla v Londýně přijata Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972. Listina o přístupu Československé socialistické republiky k Úmluvě o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři, 1972, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace, depozitáře Úmluvy, dne 7. dubna 1977. Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení, „že ustanovení článku II odst. 2 Úmluvy o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (LONDÝN 1972) některým státům neumožňuje stát se stranami této úmluvy. Je proto toho názoru, že by tato úmluva měla být otevřena všem zainteresovaným zemím v souladu se zásadou rovné svrchovanosti států. Československá socialistická republika rovněž považuje za nezbytné prohlásit, že ustanovení článku III této úmluvy, týkající se rozšíření její platnosti na území, za jejichž mezinárodní vztahy je strana této úmluvy odpovědná, je v rozporu s Deklarací Valného shromáždění Spojených národů o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům (Rezoluce 1514 (XV) ze 14. prosince 1960), která vyhlašuje nezbytnost urychleného a bezpodmínečného ukončení kolonialismu ve všech jeho podobách a projevech.“ Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku IV odst. 1 dnem 15. července 1977 a tímto dnem podle ustanovení téhož článku odst. 2 vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku. Pravidla tvořící přílohu Úmluvy o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři, 1972, nahradila s účinností od 15. července 1977 mezi jejími smluvními stranami Mezinárodní Pravidla pro zabránění srážkám na moři, 1960, která vstoupila pro Československou socialistickou republiku v platnost dnem 1. září 1965. Dne 19. října 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Mezinárodní námořní organizace, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za vázanou Úmluvou o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, ze dne 20. října 1972, ve znění pozdějších změn a doplňků, včetně prohlášení s účinností od 1. ledna 1993. Prohlášení k článku II odst. 2 a článku III Česká republika odvolala svým oznámením generálnímu tajemníkovi Mezinárodní námořní organizace dne 6. července 1995. Do textu Úmluvy lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu dopravy.

 

 

Napsal PetrK

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..