Rozvoj vodních cest ČR kategorie významné využívané byl v minulých desetiletích zaměřen svými parametry a vybaveností zejména na využití nákladní vodní dopravou a rekreační a sportovní plavba vytvářela svá zázemí spíše činností na úrovni klubové a podobnými aktivitami. Došlo tak k tomu, že cca 300 km labsko-vltavské vodní cesty a cca 50 km vodní cesty tokem Moravy a umělým víceúčelovým Baťovým kanálem díky okrajovému využívání rekreační a sportovní plavbou postrádá vybavenost pro tento druh plavby. Dosavadní přístavní objekty, vývaziště a čekací stání u vodních děl a na trasách vodních cest se při rekonstrukcích na nové kapacitní a výškové (povodně 2002) parametry pro nákladní vodní dopravu přizpůsobují i pro velká, střední i malá plavidla rekreační plavby a plavidla sportovní a individuální plavby. Tyto vodní cesty v souvislosti s mimořádným rozvojem rekreační a sportovní plavby, ať již mezinárodní po Labi a Vltavě či vnitrostátní ve všech rozměrových kategoriích plavidel vyžadují dovybavení přístavišti, vývazišti zastávkového typu s lokalizací do míst pro tento druh vodní dopravy vhodných, atraktivních a z hlediska celospolečenských přínosů výhodných. V případě bezobslužných plavebních objektů na Baťově kanále je nutný i systémem automatického řízení ovládání plavebních komor.
Proto je třeba v krátkodobém horizontu cca 3 let vybavit jmenované vodní cesty následujícími objekty:
Výstavba přístavišť osobních lodí má zajistit spolehlivé a bezpečné vyvazovací místo, vybavené zařízením pro nástup a výstup pasažérů (včetně imobilních občanů), případně v kombinaci se základním servisním vybavením (připojení na el. proud a vodní zdroj) pro osobní zahraniční plavidla hotelového luxusního typu o kapacitě cca 150 cestujících a osobní plavidla rekreační plavby s až 250 pasažéry. Jedná se o přístaviště na Labské vodní cestě Ústí n.Labem-Větruše, Litoměřice a Mělník. Dále o přístaviště pravidelné osobní vodní dopravy (tzv.lodní tramvaje) v Praze 7 u Holešovické tržnice a 2 přístaviště pro rekreační a sportovní plavbu na Vltavě v úseku Třebenice – České Budějovice podle výběru vhodné lokality. Na Baťově kanále pak kapacitní přístaviště pro rekreační plavidla na vodních cestách třídy „0“ Otrokovice – Bahňák a přístaviště Rohatec – Kolonie. Náklady těchto staveb jsou 49 mil. Kč mil. Kč (DPH podle investorů, ŘVC ČR, Povodí Labe, s.p., České přístavy, a.s.) s realizací v letech 2006 – 2008 z rozpočtu SFDI a dále vlastních zdrojů soukromého investora v předpokládané výši 11,5 mil. Kč v případě přístaviště Ústí n.L. – Větruše a u Holešovické tržnice.
Výstavba vývazišť a přistávacích míst má umožnit bezpečné nastupování a vystupování cestujících rekreační, turistické a sportovní plavby na Baťově kanále na území Zlínského a Jihomoravského kraje a na labsko-vltavské vodní cestě výstavbou 20-ti přistávacích míst a vývazišť městského typu i přírodního typu v turisticky zajímavých místech vodní cesty. Celkové náklady těchto staveb jsou 30,5 mil. Kč mil. Kč (vč. DPH investor ŘVC ČR, bez DPH Povodí Labe, s.p. a Povodí Vltavy, s.p.) s realizací v letech 2006 – 2008 z rozpočtu SFDI.
Dokončení automatického řízení plavebních komor na Baťově kanále na čtyřech plavebních komorách k zajištění dálkového ovládání funkce komor z plavidla i dispečinku Povodí Moravy, s.p. v Uherském Hradišti a k monitoringu okamžitého stavu komor z důvodů absence obsluhy na těchto komorách. Celkové náklady této stavby jsou 11 mil. Kč mil. Kč (s DPH, investor ŘVC ČR) s realizací v roce 2006 z rozpočtu SFDI.
Účast rozpočtu SFDI na téměř stoprocentním financování podprogramu, resp. dílčím financování a je dána zákonem č. 104/2000 Sb., o SFDI, a účelem tohoto fondu financovat výstavbu a modernizaci dopravně významných vnitrozemských vodních cest jako součást základní dopravní infrastruktury státu.
V případě významného zájmu soukromého sektoru o realizaci širšího investičního záměru, jehož součástí jsou i objekty na vodní cestě, lze v rámci podprogramu poskytnout dotaci z prostředků SFDI pouze na tyto objekty na vodní cestě do výše 50 % investičních nákladů a podpořit tak rozvoj vodní cesty se spoluúčastí soukromého sektoru. Při realizaci záměru státním podnikem Povodí financuje z vlastních zdrojů tento podnik zpravidla přípravnou projektovou dokumentaci.