Program nové vlády počítá surychlenou přípravou stavby jezů na Labi. Podle ministra dopravy
Milana Šimonovského prohlášení nového kabinetu obsahuje větu
„Vláda urychlí přípravu akce Zlepšení plavebních podmínek na
dolním Labi.“ Vláda počítá s výstavbou dvou jezů, o které
dopravci a ministerstvo dopravy již deset let vedou spor s
ekology.
Právníci ministerstva ale současně dospěli k závěru, že vláda
podle platných zákonů nemůže v již probíhajícím územním řízení
rozhodnout, zda je větším veřejným zájmem zajistit dopravu na
Labi, nebo ochránit tamní přírodu. Zákon, který vládě tuto
pravomoc dal, začal platit až letos, tedy poté, co územní řízení
o stavbě jezů začalo.
Podle Šimonovského tak je třeba dokončit již zahájené územní
řízení. Pokud skončí závěrem, že jezy není možné na Labi stavět,
přišlo by na řadu nějaké jiné řešení vedoucí ke zlepšení
plavebních podmínek, vysvětlil. V nově zahájeném územním řízení
by již vláda své nově nabyté pravomoci mohla využít a
rozhodnutím, zda je větším veřejným zájmem doprava nebo ochrana
přírody, by vleklý spor mohla ukončit.
Plavbu na Labi omezuje hlavně 40kilometrový úsek na dolním
toku na českém území. Podle dopravců i ministerstva dopravy by
byla řešením výstavba dvou plavebních stupňů. Jezy v Malém Březnu
a v Prostředním Žlebu mají zajistit ponor 140 cm minimálně 345
dnů v roce a 220 cm po 180 dnů v roce. Mají stát asi šest miliard
korun.
Kvůli nízkému stavu vody v tomto úseku loni stála nákladní
doprava na Labi od května do konce roku. Letos se lodě na Labi
zastavily začátkem srpna.
V Ústí nad Labem v současnosti stav vody kolísá kolem 150
centimetrů, dnes ráno vodočet ukazoval 154 centimetrů. Po
bezpečnostním odečtu 50 až 75 centimetrů v jednotlivých úsecích
Labe by tak teoreticky byla možná jen plavba lodí s ponorem pod
jeden metr. Doprava je ale v tomto úseku rentabilní u ponoru
nákladních plavidel nad 140 cm.