ne 28. 10. 2003 proběhlo ve Starém Městě slavnostní zakončení plavební sezóny.
V plavební sezóně 2003 se na Baťově kanále přepravilo 52600 návštěvníků. Veliký nárůst návštěvníků byl zřejmě zapříčiněn více faktory – především ideálním krásným počasím – Baťův kanál, jako největší revitalizační stavba první republiky byl postaven právě pro řešení nedostatku vody na řece Moravě, takže i v obdobích největšího sucha poskytuje dostatek vody svým uživatelům. Významným důvodem větší návštěvnosti je díky vstřícnosti Povodí Moravy s.p. větší otevření vodní cesty pro veřejnost – na každé plavební komoře se komorovalo stejnou dobu a o prázdninách úžasných 5 dní v týdnu. Dalším faktorem byl vzrůst kapacity flotily. Byla to první řádná sezóna pro loď Konstancii, která je provozována v Hodoníně a první sezóna pro novou soukromou loď Ámos, která nabízí svou kapacitu 30 osob pro návštěvníky Strážnice. Letos návštěvníci vyhledávali nejlevnější služby na kanále – především hromadné přepravy, vzrostla návštěvnost pravidelných plaveb ale zároveň se prodloužily původně půldenní na celodenní či dokonce vícedenní vypůjčky motorových člunů. Stále více roste počet těch, kteří se chtějí nejen projet ale po plavbě navštívit sousední vesnici či městečko.
Z celkové návštěvnosti 47%, (tj.téměř 25 tisíc osob) využilo hromadných plaveb na lodích pro více než 12 osob, 34% (tj. asi 18 tisíc osob) si zapůjčilo malá plavidla – lodi s motorem, kanoe apod. Počty přepravených osob jsou získávány z údajů podnikatelů, odborným odhadem jsou získávány počty individuálních návštěvníky s vlastními plavidly .- jejich počet je letos odhadován na 4%, (tj. cca 2 tis, osob) Tento údaj by měl být velmi střízlivý, protože se zdá, že soukromých člunů je minimálně 40% z celkového počtu proplavených lodí na plavebních komorách.
Průměrný návštěvník Baťova kanálu přijíždí ze vzdálenost 50 – 80 km, na vodní cestě prožije půlden, svou návštěvu kombinuje s návštěvou jiných turistických atraktivit, jeho útrata je v kategorii nejnižších nákladů. S ohledem na nekvalitní infrastrukturu vodní cesty – především nedostatek přístavišť – je to vcelku pochopitelné. Například z 16 obcí, ležících na českém břehu jen 5 má slušné přistávací zařízení, z toho 3 jsou bezbariérová. Na břehu kanálu není v podstatě žádné ubytovací zařízení, které by poskytovalo služby v oblasti přepravy. Stávající stav ukazuje, že vodní cesta má svou přitažlivost, ale my stále ji ještě nedokážeme plně využít – stále chybí infrastruktura a služby v oblasti střední a vyšší kvality i cenové úrovně.