Nízký vodní stav zastavil dnes plavbu na dolním toku Labe. Několik nákladních lodí uvízlo na trase mezi Hamburkem a Děčínem. „Snažíme se na umělých vlnách dopravit zboží k zákazníkům,“ řekl ČTK Milan Raba z ústecké společnosti ČSPL.
Hladina Labe je dnes podle vodočtu na střekovském zdymadle v Ústí na 155 centimetrech a zřejmě v následujících dnech ještě klesne. Podle předpovědi meteorologů má sice pršet, ale na vodním stavu se to neprojeví.
Nyní mohou na česko-německé hranici plout lodě s ponorem kolem metru. Pro rejdaře ale přestává být lodní doprava efektivní při ponoru 140 centimetrů. „Jsme schopni plout s plavidly s ponorem kolem jednoho metru. To už pro nás ale znamená velkou ztrátu,“ řekl Raba.
Dolní Labe přestala pro nákladní dopravu na konci minulého týdne využívat pražská společnost EVD (Evropská vodní doprava). „Stav je příliš nízký, plavba už se nám nevyplatí,“ řekl ČTK Jiří Koudelka z EVD. Problémy mají přístavy. Ty se však soustředí i na jinou dopravu a nejsou na výšce hladiny tolik závislé.
Při nízkých stavech, kdy lodě nemohou po řece plout, přístavy slouží jako překladiště. Firma Česko-saské přístavy letos přestavuje přístav v Lovosicích a Děčíně. „Využívat by je mohli i automobiloví a železniční dopravci,“ jednatel podniku Jiří Aster.
Využít řeku nemohou lidé, kteří by si chtěli zkrátit cestu přes Labe. Kvůli nízké vodní hladině zastavily provoz přívozy. Pokud se vodní stav nezlepší, mohl by se v nejbližší době objevit v Děčíně hladový kámen. Před rokem byl nad hladinou celé prázdniny.
Lodě na Labi loni stály nebo pluly s minimálním ponorem od konce května do konce října. Jako kompenzaci ztrát způsobených suchem dostala lodní doprava od státu 25 milionů korun. ČSPL z této částky získala polovinu, ztráty společnost vyčíslila zhruba na 130 milionů korun. Firma kvůli špatné finanční situaci v březnu propustila zhruba čtvrtinu ze 400 zaměstnanců a začala prodávat lodě.
Nejhorší situace na Labi byla podle Jana Crka z Povodí Labe v letech 1947-1954. Vodní stav byl po 96 dní 125 centimetrů. Situace se podle něj zlepšila po dostavbě vltavské kaskády. Pomocí na severu Čech by podle rejdařů bylo postavení dvou jezů. Tomu se ale již několik let brání ekologická sdružení.
ČTK