Alternativně: šoltanské zátoky (Nečujam), Stončica, Šćedro. Vrboska, Jelsa, Bol, zátoka Lučice.
Zvláštní zážitky: rybářská Komiža, Modrá jeskyně na Biševu, Budihovac a jiné viské ostrůvky, Paklinski (Pakleni – Pekelné) ostrovy, hvarské a bračské zátoky.
Věnovat pozornost: silným mistrálům viského moře a Hvarského průlivu, mělčinám a skaliskům podél jihovýchodního pobřeží Visu.
Není jednoduché navrhnout sedmidenní plavbu po středně dalmatských ostrovech. Člověk by mohl užívat v tří-čtyřdenních toulkách jen kolem Visu a Biševa, po šoltanských zátokách nebo kolem samotného Brače, potom trojúhelníkem Bol – Jelsa – Vrboka – Stari Grad. Dále následující tři dny navštívit překrásné zátočky Pekelných ostrovů nebo Šćedra….o krásách jižního pobřeží Korčuly nebo výzvách Lastova ani nemluvě. Pro správnou středně dalmatskou okružní plavbu by nestačily ani dva týdny! Proto se omezíme na alespoň jeden z možných návrhů.
První den bude stačit projet 19 mil od Splitu do Maslinice na Šoltě (z Trogiru to bude pouhých 9 mil). Ostrůvky před Maslinicí vytváří spolu se západním šoltanským výběžkem velmi krásné akvatorium. Zde je prvním sousedem Maslinice bezpečná zátoka Šešula. (Maslinicu můžete také nahradit místem bližším pobřeží, Nečujamským zálivem s pěti-šesti dobře chráněnými cípy. V nejjižnějším cípu býval Diokleciánův rybník, pozůstatky jehož zdí jsou asi 1,5 metrů pod mořskou hladinou!)
Druhý den vyjeďte na pravé moře – do Komiže je 25 mil otevřeného moře (od Nečujmu 29 mil). S mistrálem na pravoboku by to mělo být krásné plachtění. Před výběžkem Barjaci na Visu vás přivítají již větší vlny rozfoukaného mistrálu. V Komiži, pokud najdete místo k stání, se vsuňte za veliký vlnolam, kde najdete elektriku i vodu. Večer v Komiži rychle uteče a pokud se dáte s nějakým starším Komižanem do rozhovoru o Palagruži, falkuších, komižském chlebu (pogači) a slaných sardelích, uslyšíte melancholické vyprávění o slavné rybářské minulosti a o tom, jak se dnes potýkají s rybařením, ktreré je ještě stále prakticky jediným zdrojem života v místě, které připomíná jižní moře. (Vynikající prostředí a jídlo jsou v restauracích Jako a Jastožera).
Příští ráno nejdříve zamiřte do 5 mil vzáleného Biševa. Před vchodem do Modré jeskyně zkuste loď zakotvit a pokud se vám to nepodaří, pošlete posádku pomocným člunem do jeskyně – někdo musí zůstat na lodi jako stálý dozor. Pokud do jeskyně doplavete, bude to ještě větší zážitek! Fantastické světelné efekty v jeskyni záleží na poloze slunce a nejkrásnější jsou kolem jedenácté hodiny nebo v poledne. Kdysi tady žila tak zvaná mořská medvědice, kterou lze ještě tu a tam na Jadranu spatřit. Po krásách Modré jeskyně, dříve než zamíříte podél jižního pobřeží Visu, obeplujte ostrov z druhé strany do zátoky Salbunara nebo do Portu (Biševského přístavu). Při plavbě kolem skalisek viského pobřeží objevíte Stinivu, přírodní fenomen s oblázky mezi skalami. V jeho nejbližším sousedství je Mala Travna, ve které v létě prodává své víno a vaří po domácku viský básník a ekologista Senko Karuza. V každém případě alespoň na krátko zakotvěte u ostrůvku Budihovac: koupání v průzračných vodách mělké laguny, do které se dá vplout pouze z jihu. Kotvit budete pod vinohradem, na kterém dozrává jedno z nejkvalitnějších ostrovních vín – plavac.
Do večera objeďte severovýchodní viský výběžek a zaplujte do přístavu Vis (alternativně: zakotvěte v hrásné a klidné Stončici, ve které je vynikající restaurace bratří Lincir, kde kromě ryb můžete dostat i pečené kozlečí). Ve Visu vás stejně jako v Komiži čekají vybavená stání u dlouhého nábřeží, je tu i čerpací stanice pohonných hmot, právě na místě, kde bývala nábřeží antické Issy. Přivázat se můžete i v Kutu, nejstarší a nejhezčí jihozápadní části přístavu. Tady najdete i dvě kulinářské rarity, restauraci Vatrica i tu Pojoda, špičkového kuchaře Zorana Brajčiće. V tomto dni to bude celkem kolem 23 mil.
Čtvrtý den je již načase, abyste se pomalu začali vracet, pro začátek nevyhnutelně do Hvaru (14 mil). Máte možnost výběru mezi návalem v samotném hvarském přístavu, zelení mariny Palmižana na Pekelných ostrovech, nebo klidem jedné z desítky zátok na jeho jižním pobřeží. Z mariny můžete do Hvaru dojet jejich loďkou. Hvar je prostě Hvar – ten je nutné zažít. Na malém prostoru se stěsnalo patricijské město bohaté minulosti, které právem milují všichni turisté. Ve velkém množství vynikajících restaurací se nejlépe najíte ve vinném sklípku Luvij rodiny Bracanović nebo Lukulusu.
Příští ráno zahněte kolem výběžku Pelegrin ke Staremu Gradu (15 mil). Při cestě se můžete koupat v krásných zátokách severního pobřeží nebo v desítce zátoček přístavu Tiha pod severním výběžkem Starogradského zálivu. V srdci hlubokého a prostranného zálivu objevíte druhou tvář ostrova Hvaru: rybářské a zemědělské městečko s úzkými uličkami v jehož středu se umístil hrdý Hektorovićův palác z XVI. století se známým rybníkem uprostřed. Stejně jako na Visu i tady na vás čekají zařízená stání a množství hospůdek v překrásných úzkých uličkách. Vpluli jste do nejstaršího ostrovního místa, dávné řecké kolonie.
Šestý den by se měl ještě využít k toulkám četnými zátokami směrem na Vrbosku, Jelsu a dále na východ, ale pokud nechcete na poslední den nechat příliš mil, zamiřte k Milně na Brači (15 mil od Starog Grada). Tam najdete dokonce dvě mariny. (Pokud budete mít čas, dříve než projedete Splitskými vraty k Milně, vykoupejte se v jednom z několika cípů překrásné zalesněné zátoky Lučice, pouhé dvě míle od vrat směrem na jihovýchod).
Na zítřejší návrat do Splitu vám zbývá pouhá desítka mil (do Trogiru 18) a tak se ještě jednou stihnete cestou vykoupat v některé ze zátok, ať již bračských (podél Bobovišća) nebo šoltanských (Stipanska, Lestimanova nebo Krušćica).
Více 