Krve by se v ní nedořezal, když při závěrečném ceremoniálu
aténských her sáhla při nástupu na hlavní plochu stadionu do
kapsy. Chtěla se pokochat pohledem na stříbrný skvost, který však
nenahmatala. „Ani na to nechci vzpomínat,“ řekla na dnešní
tiskové konferenci v Praze.
Tušila, že je zle. Obrátila se na člena vedení mise Jana
Hrdinu, ale dostalo se jí jasné odpovědi: „No, tak to ji koukej
najít, neboť duplikáty se nedávají.“ Šmídová přišla o zakončení,
jak vehementně se pustila do hledání. Jediným možným místem
ztráty byla gymnastická hala, kde sportovci na ceremoniál čekali.
„Říkala jsem si, že mi musela vypadnout do tašky, kterou jsme
dostali s jídlem,“ vzpomínala ještě dnes s hrůzou. S pomocí
personálu našla kontejner, kde její taška měla být. Půl hodiny
jej prohledávala, leč bezúspěšně. „Prolezla jsem těch tašek snad
tisíc,“ přiznala sympatická blondýnka.
Relikvii s olympijskými kruhy, nyní snad ještě cennější než
předtím, našla na zemi uklízečka a odevzdala ji policistům. „Když
mě zavolali a řekli mi, že mám jít na policejní stanici, tak už
jsem tušila, že to dopadlo dobře. Podepsala jsem protokol, té
uklízečce jsem poděkovala a hned se s ní vyfotila,“ prohlásila.
Medaili od té doby nosí stále s sebou. „Aby se na ni každý
mohl podívat, není přeci k tomu, aby někde visela,“ řekla
jachtařka. Věří, že už se podobná situace opakovat nebude. „Navíc
ji nosím v tašce, a ne v kapse,“ řekla. Stejnou zkušenost s
dobrým koncem má i desetibojař Robert Změlík, který zlato z
Barcelony nechal v taxíku.
Týden po skončení regaty si Šmídová v Aténách užila. Byla
dokonce téměř po roce dvakrát surfovat. „A pak už to byly jen
oslavy. Těch velkých bylo už sedm. Nic jiného jsem od té doby
nestihla,“ usmívala se. A jestli se jí změnil život? „Vůbec, až
na ty mejdany. Možná jich bylo víc než po ostatních závodech.“
O své budoucnosti ještě nemá jasno. Již v Aténách hovořila o
možném přestupu do jiné třídy, třeba 470 nebo Yngling. Ale bude
muset počkat do listopadu, kdy mezinárodní federace rozhodne o
zařazení tříd na olympijské hry do Pekingu. „Budu kalkulovat,
protože by to stálo dost peněz. Uvidíme,“ odmítla zatím plánovat.
Jedinou jistotou je účast na mistrovství republiky v
kajutových plachetnicích na Lipně, pak se vydá za přítelem Markem
na dva až tři týdny do Oregonu. „Pak se rozmyslím, co dál,“
řekla. „Pokud to nevyjde, budu klidně jezdit dál Evropu,“ řekla.
První závod SP je v lednu v Miami. „Ale už teď mi chybí sport,“
dodala.
ČTK