saturnin

No, asi jsi chytřejší a šikovnější a víš o měření rychlosti plavidel radarem více než já. Nehledám žádné problémy. Podle mne je úplně jedno, jestli se bude měřit nějaká limitovaná rychlost nebo kontrolovat plutí ve výtlačném režimu na daném úseku Vltavy v Praze. Nemám potřebu se učit měřit rychlost radarem ani laserem ani u Chorvatů ani u nikoho jiného, protože mne to neživí. Nikdy jsem netvrdil, že to nejde. Ale kdyby to bylo tak jednoduché, jak to zdendo líčíš, jistě by to SPS i Policie dávno rády využívaly.

Ne že bych byl odborníkem na radary. Ne dost na to, abych tu hned psal, že něco nejde a obhajoval tím nesmyslnost nové úpravy. Spíš mi přišlo, že píšeš nesmysly. Už i proto, že chorvati to na moři zvládaji a u nás by to nešlo? Tak jsem se zeptal strejdy googla. Hned druhý odkaz krásně popisoval používaný druhy radarů, způsoby měření, dosahy a rušivý vlivy. Stačily mi na to cca 3 minuty. :D Zkus to taky. Davide, ty laserový radary umí měřit i vzdálenost. Stačí, aby se naši soudruzi zeptali těch chorvatských. P.S. správně jsi Davide naťuknul, že to není o předpisech, ale o vychování. Když budu míjet kanoistu, tak uberu co nejvíc, protože je pro něj i 10cm velká vlna. Když budu míjet parník vyšehrad, tak to můžu vesele midlit dál, protože půl metr ani nepozná. Nesmysly nepíšu. Jen jsem vyjádřil svůj názor k názorům jiných diskutujících, kteří právě poukazovali na to, že by SPS a Policie měly spíše měřit rychlost a neomezovat signálními znaky plutí pouze na výtlačný režim. Své názory neopírám o informace "vygůglené" během tří minut na internetu. Vycházím z praktických zkušeností při měření rychlosti vodních skútrů, jak radarovou pistolí Stalker Pro, tak i laserovým Micro Digi-Cam. A v neposlední řadě též ze školních znalostí o goniometrických funkcích. S radarem šlo měřit celkem dobře, pokud se v blízkosti měřeného plavidla nevyskytlo jiné plavidlo plující odlišnou rychlostí nebo jiným směrem. Vzhledem k šíři radarového paprsku, který zachytil více cílů přístroj pak hlásil chybu a měření nebylo možné realizovat. V případě laseru pak bylo při větší vzdálenosti obtížné vodní skútr vůbec zachytit tak, aby se laserový paprsek úspěšně odrazil zpět a proběhlo měření. V průměru jen každé páté měření bylo správné, vzhledem k malé nebo velmi skloněné odrazné ploše. Lepší to bylo při měření odjíždějícího plavidla, asi vzhledem k větší a kolmější ploše pozadí skútrysty. Měřené hodnoty odpovídaly skutečným jen v případě, kdy plavidlo plulo přímo k měřícímu stanovišti či od něho a směr jeho dráhy se shodoval se směrem měřícího radarového nebo laserového paprsku. Jinak byla naměřená hodnota zatížená cosinovou chybou, která byla tím větší, čím se směr pohybu plavidla více odchyloval od směru měřícího paprsku. A toto je pravdivé vylíčení skutečností a nikoli nějaký propagační leták na gůglu. A jen poznámka na okraj, laserový radar je nesmysl. Laser pracuje se světelným paprskem, radar s ultrazvukem. Obě zařízení využívají odrazu měřícího paprsku od měřeného objektu. Každé z těchto zařízení má své výhody a nevýhody. Bohužel na vodě se ty nevýhody projevují více než na silnici. Pro určení vzdálenosti od břehu laserem, je nutné měřit kolmo ke břehu, nebo je třeba zjistit úhel (zase ta goniometrie) což může být opět problém. Davida zajímá, jak zjistí SPS či Policie zda byla překročena rychlost 10 km/hod. Jednoduše, poběží po břehu souběžně s plavidlem. Pokud je plavidlo předjede, jede rychleji než desetikilometrovou rychlostí a pokud plavidlo předběhnou, pluje plavidlo pomaleji. Vlny změří tak, že si stoupnou na břehu k vodě a pokud je zalijí vlny do půli lýtek, jako Havla na známé fotografii, jsou zřejmě vlny velké. Jinak souhlasím s Davidem. Předpisy se mnohdy zbytečně, jako v tomto případě, zpřísňují kvůli pár omezencům, kteří si myslí, že ostatní se musí podřídit a přizpůsobit jejich zájmům či zálibám a nejsou přitom ochotni respektovat zájmy jiných. Je to smutnější v případě, kdy se jedná o rekreační aktivity a je lhostejné jestli se jako hovado chová vůdce motorového člunu či skútru nebo plachetnice nebo kajaku či skifu.

Na rozdíl od tebe zdenndo nejsem zřejmě takovým odborníkem, abych věděl co je "policejní bradavice". Asi tomu rozumíš lépe než já. Poraď to tedy SPS či Polici čR a navrhni jim jaké zařízení mají používat, když to sami nevědí. Určitě budou rádi.

Zřejmě by o tom rozhodoval kontrolující, tedy policista nebo pracovník SPS. ALE! Bylo by jejich rozhodnutí respektováno? V Německu, Francii, Británii, Norsku, Finsku, USA zcela jistě. A u nás? Kombinovat by šlo také signální znak A18 a A9, což by mohlo být ještě výmluvnější. Nad PK Modřany a pod PK štvanice by mohly být signální znaky E21. I když by asi zase byly dohady co je a co již není "vysoká rychlost".

a) proč to měřit třeba v Německu jde a u nás ne? b) ono to z vyhlášky vypadlo, že kdo jede v kluzu, musí mít měření rychlosti??? 1) Davide, nikdy jsem netvrdil, že kdo jede v kluzu musí mít rychloměr a také to v žádné vyhlášce nebylo. 2) Právní systém umožnuje německé polici používat různé způsoby zjištění rychlosti a to včetně tak zvaného kvalifikovaného odhadu. Bohužel u nás použití těchto způsobů není možné. Konkrétní zjištění rychlosti musí být zdokumentováno na fotografii zachycující současně měřený objekt a příslušné údaje o času měření, místě měření a zjištěné rychlosti. Použití přístrojů, používaných u nás policií pro měření rychlosti na silnicích, je na vodě nemožné ze dvou zásadních důvodů. Za prvé dosah těchto přístrojů je pouze několik metrů či pár desítek metrů (především s ohledem rozlišovací schopnosti obrazového záznamu). Za druhé měření musí být provedeno ve směru přibližujícího se nebo vzdalujícího se objektu pouze s minimální stranovou odchylkou, což je na široké řece obtížné dosáhnout. Při větší stranové odchylce je změřená hodnota rychlosti menší než rychlost skutečná

Neuvažuji o nepřetržité kontrole a také po ní netoužím. To jiní diskutující poukazují na to, že kontrola stávajícího úpravy provozu na Vltavě v Praze byla nedostatečná. Nechci aby na plavební provoz dohlížel "velký bratr", jako je tomu dnes na ulicích již v mnoha obcích. Také si nemyslím, že všichni ti, kteří se při stávajících pravidlech chovali neohleduplně, se nyní začnou ohleduplně chovat. Doufám jen, že některým to snad docvakne, že asi je třeba plout jinak než dosud pluli. V obcích je také omezená rychlost jízdy bez ohledu no to, jak hustý je provoz, zda je či není široko daleko živá duše. Nevím jestli je plutí ve výtlaku ploužením. Myslím, že není zrovna mezi PK Modřany a PK štvanice nutné při rekreační plavbě plout rychle v kluzu. Při komorování a čekání na komoru se stejně stráví více času, než vlastním plutím ve výtlačném režimu. K měření rychlosti plavidel. On je podstatný rozdíl v možnosti měřit rychlost vozidla jedoucího v 3 m širokém jízdním pruhu, ze kterého prakticky nevybočuje a plavidla plujícího po vodní cestě 100 - 200 m široké na níž se může libovolně přesouvat od břehu ke břehu v rozmezí desítek metrů. Kromě toho plavidla nejsou povinně vybavena rychloměrem a to ani ta motorová. Již vidím ty námitky řady přispěvatelů "a jak mám tu rychlost dodržovat, když nemusím mít rychloměr". Rozdíl mezi plutím ve výtlačném režimu, v režimu přechodovém či v kluzu snad dokáže rozlišit každý trochu zkušený vůdce plavidla. Žádný orgán nebude nikomu vtloukat do hlavy pravidla plavebního provozu. Ta by si měl sám osvojit každý vůdce plavidla a pak je také sám dodržovat bez ohledu na to zda je v dohledu policie či SPS.

popravdě řečeno, jestli tři organizace nedokážou, alespoň sem-tam, ohlídat 11 km řeky, a zejména inkriminovaný úsek Jiráskáč - Modřany jez v délce 7,5km, tak je to k smíchu. Sem tam to zřejmě hlídají. Plavidla Policie čR i Městské policie lze na Vltavě vidět prakticky každý den. Pracovníci pobočky Praha SPS mají na starosti dozor nejen v Praze na těch 7 km, ale v celém Středočeském, Plzeňském, Pardubickém a Jihočeském kraji. Stále trvám na tom, že problém není v dostatečném či nedostatečném dozoru a hlídání nějakého úseku vodní cesty. Problém je v dobrovolném dodržování stanovených pravidel a respektování zájmu i jiných účastníků plavebního provozu.

Asi stávající úprava nevyhovuje. Po pravdě řečeno Policie čR, Městská policie v Praze ani SPS zřejmě nemohou být v daném prostoru stále a na všech místech, aby případný hříšník byl přistižen při porušení předpisů přistižen hned na místě. Není to spíše o tom, že by se stanovená pravidla měla dodržovat? Doufejme, že nové značení signálními znaky některé zabedněnce probere a začnou dodržovat dříve zmíněná ustanovení zákona a pravidel plavebního provozu. Je však také možné, že některým "takyvůdcům" plavidel ani toto nebude stačiti k prozření, že by měli potlačit své ego a respektovat také zájmy jiných účastníků plavebního provozu. Prostě srážka s blbcem vždy patří k těm nejhorším.

To je takový problém, že se mezi PK Modřany PK štvanice bude smět pout pouze omezenou rychlostí, aby bylo třeba se tím vzrušovat a vést vášnivé diskuse o dalším byrokratickém výmyslu? Na pozemních komunikacích je v obcích také omezená rychlost a někde dopravními značkami i mimo obce. Na jedné straně se uživatelé motorových rekreačních plavidel dožadují tolerance od ostatních účastníků plavebního provozu pro uspokojení svých zájmů a na straně druhé vymýšlí jak jim to "osolí", aby ukázali právo silnějšího. Viz některé příspěvky v této diskusi. Stále se v různých příspěvcích poukazuje na to, jak to dobře funguje v Nizozemí, Německu, Francii, Británii a dalších zemích. Zkusme být více tolerantní a respektujme oprávněné zájmy jiných. Jestliže někde mezi Železničním mostem a štvanicí stojí osobní lodě, není zřejmě nutné okolo nich proplouvat tak, aby i tato těžší plavidla rozhoupaly vlny od rekreačního plavidla. Stejně asi není třeba plout tak, aby vytvořená vlna zalévala veslařské lodě či zvrhávala kajakáře a kanoisty (děti a začátečníky) v okolí kanoistických a veslařských klubů nacházejících se mezi PK Modřany a Císařskou loukou. Ustanovení zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, § 29 odst. 1, § 29b odst. 3 písm. d) a e) a vyhlášky č. 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu § 74 odst. 1 jsou jednoznačná. Zřejmě v reakci na konání těch méně chápavých je třeba mezi PK Modřany PK štvanice osadit signální znaky, které jim jejich povinnost připomenou.

Také lze plout ve výtlačném režimu a dodržet ustanovení pravidel plavebního provozu § 74 odst. 1 věta prvá. Hlavně aby to dodržovali také trenéři sportovních veslařských a kanoistických klubů, kteří tam projíždějí na motorových člunech. Taková osmiveslice pluje rychlostí 12 - 17 km/hod, takže doprovázející trenér s motorovým člunem pluje přesně v tom přechodovém režimu. I když nyní již někteří mají katamarány, s kterými takové vlny nedělají. Holt zejména od Železničního mostu k PK Modřany je to tréninkový prostor pro cákaly a couvaly navazující na Stadion vodních sportů. Proto se v tom asi angažoval i Olympijský výbor.

No, konečně jsme se alespoň trochu shodli, že plošné zákazy jsou zhovadilost. Teď jde jenom o to nepřesvědčovat přesvědčené, ale ty, kteří přesvědčeni nejsou a stále chtějí rekreační plavbu, jako naprosto zbytečnou a "normální" lidi obtěžující, co nejvíce omezit. Vždyť kromě zákazu plavby při 2. a 3. povodňové aktivity a vyloučení zřizování vymezených vodních ploch pro vodní lyžování a dovádění na skútrech v chráněných oblastech, není ve vyhlášce žádné racionálně zdůvodnitelné omezení (61 nádrží, mimo ty vodárenské nádrže a chovné rybníky, se zákazem motorové plavby a stejný počet dalších vodních toků, na které by s motorovou lodí stejně nikdo nevyplul, omezení výkonu motoru a plutí ve výtlaku na dalších nádržích, omezení volného stání). Stačí si tu vyhlášku řádně přečíst. člověk pak zjistí, že celá vyhláška, která je prováděcím předpisem k zákonu o vodách, který je v gesci MZe a MŽP, ale paradoxně ji má vydávat MD, je vlastně zbytečná. Provozování plavidel by měly upravovat pouze zákon o vnitrozemské plavbě a na něj navazující prováděcí předpisy, které by byly plně v gesci MD. bez toho, aby je muselo vydávat v dohodě s jinými ministerstvy, které jsou militantně proti rekreační plavbě (MŽP) či ji považují za zbytečné obtěžování a komplikování jejich činnosti (MZe a některá Povodí). Obvykle se do diskusních fór nezapojuji, i když je rád sleduji. člověk se na nich dozví mnoho zajímavého a leckdy poučného. Nyní mi však začal vadit rozruch okolo jedné, podle mne nepříliš významné, i když nepovedené věci MD a přitom naprostá nevšímavost k podstatě problému. Tím je podle mne mnohdy až patologický odpor některých lidí i úřadů k rekreační plavbě a zejména k rekreační plavbě provozované s plavidly poháněnými spalovacími motory. Stačí číst či sledovat běžné sdělovací prostředky. Podle mne takovýto odpor k rekreační plavbě rozhodně není na MD. Přesto se na ně tady nejvíce nadává. Vadí mi také určitá nevraživost mezi majiteli a provozovateli plachetnic, motorových člunů a vodních skútrů, která se projevuje i na tomto diskusním fóru nebo na fóru JI. Přitom zájem na obhajování rekreační plavby by měl být společný. Informace, které jsem uváděl bylo možné získat na výstavě Lodě na vodě, jak o zástupců MD, tak i od dalších lidí. Je to stejné, jako tady někdo uváděl, že má informace od Povodí nebo MZe. Někdo má takové, někdo jiné zdroje informací

Charlie omezení 24 hodin bylo v pohodě protože je nikdo nekontroloval a nevymáhal jeho dodržování. Nyní hrozí, že by to někdo mohl třeba kontrolovat a je oheň na střeše. Tobě asi stačí, bude-li takové ustanovení, které nikdo nebude kontrolovat a bude se snadno obcházet, zkrátka "aby se koza nažrala a vlk zůstal celý". Já bych chtěl, aby bylo zrušeno jakékoli plošné časové omezení stání a stání bylo upravováno jen ve skutečně odůvodněných případech signálními znaky na konkrétních místech. To je ten podstatný rozdíl mezi námi.

No tak vidíš Davide a přesto jsou Povodí ochotná tvrdit, že kolísání hladina na nádržích a nebezpečí nasednutí plavidla je ten důvod, proč nelze stát mimo vymezená stanoviště pouze 24 hodin. Je jedno zda omezení volného stání je 24, 48, 72, nebo 16 hodin či od východu do západu slunce. Je to stejně málo chytré. Přesto na Povodí nikdo nenadává, za vše může MD, které původně vůbec žádné omezení nenavrhovalo. To je paradox! Je třeba plakat na správném hrobě či kopat do správné mičudy. či snad chceš tvrdit, že omezení stání mimo vyznačená místa nejvýše 24 hodin a jen pro malá evidovaná plavidla je správné?!?

Charlie. V dřívější právní úpravě podle vyhlášky 241/2002 Sb. se omezení také týkalo pouze evidovaných plavidel a s nevidovanou lodí se mohlo stát podle libosti. Takovouto úpravu chtěli zachovat Povodí MZe a MŽP! Pláčete dobře, ale na špatném hrobě. Pokud je MD zmocněno zákonem o vodách vydat vyhlášku v d o h o d ě s MŽP ve spolupráci s MZE, těžko si mohlo, či jeho ministr něco vydupat. Buďme realisty. Ne vše jde prosadit silou a dupáním jako malý vzteklý spratek. Ano, ministr mohl návrh vyhlášky nepodepsat. Pak by platila dále vyhláška 241/2002 Sb., platilo by dále omezení plutí na Orlíku kvůli Výru velkému a Kulíškovi nejmenšímu, na Slapech by se mohlo plout jen ve výtlaku, na Lipně by dále mohla s motorem plout jen osobní lodní doprava a plachetnice atd. V důsledku povodní, například v srpnu roku 2002, kdy mimochodem v před nimi v červnu vyšla vyhláška 241/2002 Sb., se upravily manipulační řády na přehradách. Při nebezpečí povodně může být snížení hladiny na nádrži větší a rychlejší než několik centimetrů pro vytvoření většího retenčního prostoru. Na nádržích jsou nyní obecně drženy nižší hladiny pro zajištění většího zásobního volného prostoru pro zachycení a zpomalení průběhu povodňové vlny. K výraznějším pohybům hladiny proto může nyní docházet častěji než dříve.

Charlie souhlasím s názorem, že by mohla u nás být posunuta hranice od které je třeba plavidlo evidovat. V EU to není sjednoceno, co zemně to jiný přístup. Ať by se hranice pro evidenci posunula jakkoli, vždy by byla nějaká plavidla "znevýhodněna. Podstata problému ale přece není v evidenci či neevidenci plavidla. Problém je především v tom, že Povodí trvají na aby bylo stání mimo vymezená stanoviště časově omezeno a to za platnosti jiných předpisů, ze kterých vyplývá, že stojící plavidlo musí být vždy pod dohledem osoby schopné účinně zasáhnout je-li třeba. přesná citace je v pravidlech plavebního provozu § 97 odst. 3. Je třeba především tlačit na Povodí, aby tento nesmyslný požadavek na plošné časové omezení stání plavidel mimo vyznačená stanoviště opustila. Pokud jsou na Povodí Vltavy takovými přáteli rekreační plavby, tak proč požadovali, aby časové omezení stání se vztahovalo i na nádrže vltavské kaskády? A je zcela lhostejné zda to omezení je na 24, 48, 36, hodin či od západu slunce do východu. každé je špatné. Pro Davida. Možná je trochu rozdíl mezi přirozenými jezery, na kterých neprobíhá manipulace s hladinou a na přehradních nádržích, nevím.

Davide, zatloukání kolíků do břehového opevnění se také Povodím příliš nelíbí. Na některých zahraničních vnitrozemských vodních cestách jsem se setkal s tím, že stát přes noc se dalo jen na vymezeném vývazišti. Tedy ani kotvit ani zatloukat do břehu kolík, a to ani přes den. Ani v tomto nejsme v EU první.

To co prošlo legislativou před 10 nebo 20 lety dnes neprojde. Legislativní purismus je větší. Přístup podle hesla" tak to tam dejte a nebude se to kontrolovat, vlk se nažere a koza zůstane celá" je také dosti pochybný. Nějaké zákazové nařízení v předpisech, které se nebude kontrolovat je zbytečné a neodůvodnitelné. Stále si myslím, že původní návrh MD, vůbec to ve vyhlášce neřešit byl nejlepší. Povodí a MZe se jen vymlouvají, že si nevymysleli konkrétní znění, ale vůbec nejsou schopni zdůvodnit, proč vůbec má být nějaké časové omezení! S tou výmluvou na ledové jevy je MZe také vedle. Toto je řešeno v § 23a odst. 4 zákona o vnitrozemské plavbě.

Jak bylo již dříve uvedeno, MD původně žádné časové omezení do návrhu vyhlášky nezapracovalo. Teprve v září minulého roku v rámci připomínkového řízení vznesla Povodí požadavek na časovou úpravu stání. Tato úprava byla do návrhu zapracována v říjnu a reagoval na ni například čSVM. Takže nic tajného a podloudného v tom nebylo. Avšak ani čSVM, kromě požadavku zachování původního znění podle vyhlášky 241/2002 Sb., ani APL, ani nikdo jiný nepřišel s jiným alternativním návrhem k omezení stání jen na 24 hodin, který byl prakticky nekontrolovatelný. Nápad s omezením stání přes poledne (viz David na JI) vypadá pěkně, ale jsem přesvědčen o tom, že i proti němu by se protestovalo (nemůžeme se v klidu naobědvat). To samé by bylo s jakoukoli jinou úpravou. Charlíe má jistě spoustu návrhů jak to řešit jinak a jistě je tady uvede, abychom se k nim mohli vyjádřit a pak je MD požadovat! Asi z hlediska provozovatelů plavidel byl nejlepší původní návrh MD, vůbec ve vyhlášce žádnou úpravu neřešit a ponechat to pouze na omezení signálními znaky přímo na vodě. S tím však zásadně nesouhlasila Povodí, podpořená MZe MŽP. Tuto vyhlášku podle zákona o vodách může MD vydat pouze ve shodě s MŽP ve spolupráci s MZe. Takže MD nějak požadavku Povodí muselo vyhovět a přitom dodržet i legislativní pravidla. Z pravidel plavebního provozu jednoznačně vyplývá, že nad stojícím plavidlem, na kterém není hlídka, "je nezbytné zajistit dohled osoby, která je schopná v případě potřeby rychle učinit nezbytná opatření" (§ 97 odst. 3). čili bez dohledu nemůže plavidlo stát nikde. To nevylučuje, že je zajištěn dohled na více plavidel najednou, například v přístavu, marině či vymezeném a vyznačeném stanovišti. kromě toho plavidlo nelze nechat vyvázáno kdekoli. Vyvázat se lze asi pouze tam, kde jsou nějaké vyvazovací prvky (pacholata, kruhy apod.) což je nejspíše na vymezeném a vyznačeném stanovišti, nejedná-li o kotviště. Ještě poznámka, součástí dokončení splavnosti Vltavy do č Budějovic, do kterého se "cpou" milióny, je také výstavba vývazišť. Pokud Povodí na vyznačeném stanovišti omezí stání na 48 hodin, asi je schopné to tam kontrolovat. Kontrolovat nelze, pokud plavidlo stojí na neznámém místě.

Naše Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru zjistila ohledně nočního stání mimo vymezená stanoviště následující skutečnosti. Iniciátorem tohoto ustanovení nebyli ani členové APL, jak je naznačováno v diskusním fóru čANY, ani provozovatelé marin na Slapech, Orlíku či na Lipně, jak se někdo jiný domnívá. Ve vyhlášce 241/2002 Sb., v § 5 bylo stanoveno, že "malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku". Toto omezení platilo na všech povrchových vodách. Bylo prakticky nekontrolovatelné a nevymahatelné, protože nebylo možné jednoznačně prokázat počátek ani konec stání plavidla na neznámém a tedy ani to, zda uvedené ustanovení bylo či nebylo porušeno. Proto Ministerstvo dopravy původně do návrhu nové vyhlášky takovéto omezení stání vůbec nezařadilo. Zastávalo a nadále zastává názor, že možnost stání nemá být upravena vyhláškou o užívání vod, ale pouze podle pravidel plavebního provozu s využitím příslušných signálních znaků. Z hlediska užití povrchové vody ke stání plavidla je zcela lhostejné, zda plavidlo, na kterém je posádka nebo je pod dohledem osoby schopné v případě potřeby účinně zasáhnout, jak stanoví pravidla plavebního provozu, stojí mimo vyznačené stanoviště 24, 36, 48 nebo 150 hodin či od setmění do svítání. Případné časové omezení na vymezeném a vyznačeném stanovišti lze stanovit dodatkovou tabulkou a je na tomto místě kontrolovatelné. S tím však údajně nesouhlasily podniky Povodí s podporou MZe a MŽP a v rámci připomínkového řízení požadovaly nadále zachování omezeného stání pro malá plavidla mimo vyznačená stanoviště nejvýše 24 hodin podle ustanovení předchozí vyhlášky 241/2001 Sb., přestože byly upozorněny na nemožnost reálné kontroly a vymahatelnosti takového ustanovení. MD proto prý navrhlo omezit možnost stání mimo vyznačená stanoviště na denní dobu pouze na nesledovaných a účelových vodních cestách s tím, že na dopravně významných vodních cestách bude stání plavidel regulováno pouze podle pravidel plavebního provozu. Povodí Vltavy však trvalo na tom, aby stejné omezení platilo i pro nádrže vltavské kaskády od Slap po Lipno. MD se podařilo zapracovalo do ustanovení alespoň podmínku, že časové omezení stání platí jen na povrchových vodách, na kterých jsou místa pro stání vymezena a vyznačena. Pokud tedy místa stání v určitém úseku vodního toku nebo na určité nádrži vyznačena nejsou, nelze volné stání plavidel pochopitelně omezit nad rámec pravidel plavebního provozu. Zástupci podniků Povodí při projednávání vyhlášky prý přislíbili, že vymezí a vyznačí volně přístupná místa pro stání plavidel s dostatečnou kapacitou a dosažitelností. Týká se to zejména vltavské kaskády v gesci Povodí Vltavy a některých dalších větších vodních nádrží.. Omezení stání vztahuje nejen na malá plavidla podléhající evidenci, jak tomu bylo podle vyhlášky 241/2002 Sb., ale na všechna evidovaná plavidla. Na rozdíl od předchozí úpravy se však nevztahuje na dopravně významné vodní cesty Labe, Vltavu od Ttřebenic po Mělník a na Baťuv kanál včetně navazujících částí Moravy. Srdečně zdraví Saturnin a dědeček.