saturnin

Ta idea je fantastická. Je to vlastně 3 v 1. 1. Kajutové plavidlo. 2. Přepravník pro toto plavidlo. 3. Karavan (po naložení plavidla na přepravník). Myslím, že se schválením plavidla by neměl být problém. Také u auta nevidím závažná problém, je to plošinový přepravník jako se používá k přepravě aut. Bude třeba asi vybavit pošinu rolnami, pro snadnější nakládání plavidla z vody. Jinak informace potřebné pro stavbu plavidla lze nalézt na webových stránkách SPS, nebo při osobním jednání. Myslím, že SPS nebude zajímat, jak se bude plavidlo přepravovat po souši.

A proč se nezeptáš přímo u pramene? Na pobočce SPS kde chceš plavidlo odhlásit nebo kde je chceš přihlásit. Nebo se podívej na web SPS, určitě tam nějaké informace jsou.

Na podobnou otázku jsem již na Fóru odpovídal v některém jiném vlákně. Nevím jestli se známe. Někdy od osmdesátých let minulého století jsme se mohli potkat, když jsem brázdil Labe a Vltavu v rámci bývalého zaměstnání se člunem, který jsme přestavěli z hlídkového člunu dunajské pohraniční stráže na pracovní a měřící plavidlo. O provoz a údržbu tohoto plavidla jsem se převážně staral. Po tom co jej získal nějaký soukromník, stálo toto plavidlo nějaký čas v Nelahozevsi. Spíše však jsme se mohli setkat, i když každý na jiné straně "barikády", během mého asi 15 letého působení na plavební správě. Pracoval jsem tam od roku 1994 do odchodu do důchodu. Byl jsem tak v centru dění když se s novým zákonem o vodách uvolnila některá omezení pro rekreační plavbu. Vím proto dost o pozadí různých jednání s odpůrci plavby, zejména té rekreační. Vím tedy jak je obtížné některé věci ve prospěch rekreační plavby prosadit a jak je těžké přistupovat na nějaké kompromisy. Mnoho zbytečných regulací a omezení rekreační plavby je prosazováno z míst mimo plavební správu a ministerstvo dopravy. Myslím, že na plavební správě nejsou lidé, kteří by chtěli zbytečně omezovat rekreační plavbu a šikanovat vlastníky rekreačních plavidel. Musí však vykonávat státní dozor na vnitrozemskou plavbu, plavidla a vůdce a posádky plavidel v rámci zákonného zmocnění. Protože jsem vnitrozemské plavbě věnoval podstatnou část svého profesního života, mám asi jiný přístup k některým problémům ventilovaným na tomto fóru než ti, kteří plavbu využívají jen pro svou rekreaci a zábavu. Proto se občas snažím vnést do diskuse trochu jiný pohled.

Jako že s tebou obvykle souhlasím, to teď budu oponovat: Povinnost technických a VMP vznikla kolem roku 1976, tedy těsně před zákazem plavby od Prahy , respektive Vraného, nahoru. Vzápětí byla využita pro likvidaci slapských hausbótů. Po Praze se nesmělo naopak o víkendu, max. v pátek a neděli odpoledne na průjezd domů. Rozdíl mezi technickou na auto a loď je v tom, že auto mi komplet proklepnou a zjistí závady. Na lodi se max dozvím, že nemůžu strát do vody, a to za větší peníze. Ne za by mi to extra vadilo, snažím se mít vše Ok, tak jako tak. Je a!e spousta jiných, co o technice ví prd, a ti by kontrolu třeba řízení, ovládání motoru, 12V el.instalace atd. potřebovali jako prase drbání. Taktéž by neškodilo několika exotům změřit hlučnost. Davide s tím zákazem plavby v Praze jsem si to nějak popletl. Omlouvám se Tobě i ostatním.

Technik SPS asi fotil především HIN a štítek výrobce. Je to mimochodem i pro případ zcizení plavidla, kdyby jej chtěl někdo jiný přihlásit.

Jistě souhlas. U aut by se také měly technické na STK zrušit. Jsou zbytečné. Vždyť po silnicích jezdí také spousta vraků. Ale vážně. Uvědomte si laskavě, že u nás je bohužel velký odpor k plavbě a zejména k plavbě rekreačních plavidel se spalovacím motorem. Pravidelné prohlídky jsou jedním z argumentů, který ministerstvo dopravy a SPS používají při nejrůznějších jednáních s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství nebo různými ekologistickými aktivitami, například na ochranu slapské krajiny. Je to určitá úlitba. Vzpomeňte si jak to bylo před rokem 2002, kdy se nesmělo s motorovým člunem plout ani na Slapech ani na Orlíku a jiných přehradách a v Praze se smělo plout pouze od pátku odpoledne do pondělního rána. To byly doby! Pravidelná technická prohlídka je proti tomu naprosto nicotná.

Jak to tak vypadá, u sousedů se přijalo šalamounské řešení: Certifikáty jsou potřeba, upustilo se od jejich předkládání. Znovu opakuji. Je třeba rozlišit uvedení či dodání plavidla na trh a evidenci a provozování plavidla na vodní cestě. Při uvedení či dodání plavidla na trh, ať již výrobcem v daném státě nebo dovozem z jiného státu, je třeba certifikát CE. Při evidenci plavidla a jeho provozování na vodní cestě nikoho již certifikát CE nezajímá. U nás SPS na základě CE provede při schvalování způsobilosti plavidla před vydáním osvědčení zjednodušenou prohlídku oproti případu, kdy certifikát CE není. WSA v Německu při evidenci plavidla vůbec jeho technickou způsobilost k provozu na rozdíl od SPS neposuzuje. Prostě předpisy v Německu jsou jiné než u nás. Přesto WSA na svých webových stránkách na certifikaci CE u rekreačních plavidel upozorňuje, jak jsem uvedl v předcházejícím příspěvku. úředníci WSA vycházejí z toho, že takové upozornění stačí a všichni budou příslušný předpis respektovat a dodržovat. Podle mého názoru certifikace CE není důvod proč evidovat plavidlo jinde než v čR. S autem musím jet na pravidelnou technickou prohlídku, proč tedy ne s plavidlem?

Nějak jsem nepostřehl o jakou loď dovezenou z USA se jedná. WSA pouze eviduje plavidla, nezabývá se však vůbec posuzováním jejich technické způsobilosti. Jestli se v Německu dostává na trh nějaký výrobek - loď vyrobená ve státě mimo EU - USA, která nesplňuje stanovené technické požadavky na tyto výrobky, není skutečně věcí WSA, ale zcela jiných orgánů SRN. Stejně jako my máme v zákoně č. 90/2016 a nařízení vlády 96/2016 stanoveny povinnosti soukromého dovozce plavidla, budou je asi mít i v SRN. Jejich splnění či nesplnění je skutečně věcí soukromého dovozce a nikoli úřadu, který pouze eviduje plavidla. Doklad vystavený WSA nedokládá technickou způsobilost plavidla, je pouze dokladem o evidenci, na rozdíl od osvědčení plavidla vydávaného SPS. Navíc není vyloučena možnost, že typ plavidla o které se jedná, je do SRN běžně z USA dovážen a proto ani celníci neměli námitky proti jeho individuálnímu dovozu. Možná, že na tom plavidle či motoru je dokonce i to CE. Z webových stránek WSA Regensburg jsem vyčetl: Předpisy týkající se bezpečnosti výrobků týkající se sportovních člunů a vodních skútrů Z Desáté vyhlášky k zákonu o bezpečnosti výrobků (10) ProdSV, kterou byla provedena Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53 / EU ze dne 20. listopadu 2013, o rekreačních lodích a vodních skútrech a vztahuje se na následující produkty: • dokončené i nedokončené rekreační lodě • dokončené i nedokončené vodní skútry • jednotlivé nebo vestavěné motory pohonu a • plavidla (nebo namontované a zabudované pohonné motory), u kterých je provedena velká modifikace (motoru), která jsou již v provozu • V Německu postavené a prodané v Německu • V Německu postavené a uvedené do provozu v EU • postavené v jiné zemi EU a uvedené na trh v Německu • postavené v jakékoliv jiné zemi na světě a uvedena na trh v EU (včetně Německa). Vydáno 18. srpna 2017 V § 11 uvedené vyhlášky jsou stanoveny povinnosti soukromého dovozce. Shodují se v podstatě povinnostmi uvedenými v našich předpisech. Nevím co k tomu více dodávat.

Já bych si dovolil poznámku k té lepší Evropě: Od listopadu 2017 se v sousedním Německu pod tlakem veřejnosti zcela upustilo od vyžadování CE jak u motorů, tak i u lodí. Jde jak o přihlašování lodí nových tak i starších. Ověřeno osobně minulý měsíc u WSA Regensburg. To jen tak na okraj, abychom rozproudili debatu o nezbytnosti našeho úřednictva kvůli jednomu potoku a několika rybníkům. Myslím, že jde o zásadní nepochopení co CE na plavidle znamená ve vztahu k technické prohlídce. Pokud je na plavidle CE, měla by při vydání osvědčení plavidla proběhnout zjednodušená technická prohlídka, při které se nebude znovu ověřovat splnění technických požadavků stanovených v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech (transpozice směrnice 2013/53/EU do našeho právního řádu a navazující na zákon o uvádění výrobků na trh), ale pouze to co v nařízení vlády není. Je však požadováno, aby nové plavidlo nebo nový motor plavidla, které jsou uváděny poprvé do provozu, měly CE. To odpovídá požadavku zmíněné směrnice a pochybuji, že zrovna v Německu by to nerespektovali. Je to právě Německo, které harmonizaci technických požadavků na plavidla v rámci EU vehementně prosazuje. Němci při evidenci plavidla a vydání dokladu o evidenci technickou prohlídku v případě rekreačních plavidel neprovádějí. Spoléhají na zakořeněný smysl pro pořádek a dodržování předpisů svými občany. Přepokládají, že každý bude mít plavidlo v pořádku. To ovšem neznamená, že říční policie nemůže zkontrolovat kdykoli technický stav plavidla a případě porušení příslušných předpisů to náležitě ohodnotit v eurech.

Nikde jsem nenašel, co jsou to odpadní vody. Ve vyhlášce je neurčitá zmínka, že v plavidle má být systém sběru a ukládání odpadní vody a že WC musí být vždy svedeno do této nádrže. Není z toho jasné, kam může téci voda z umytí rukou bez použití mýdla. To podle mne není odpadní voda. To by pak někdo taky mohl tvrdit, že když mám na zádi u schůdků sprchu s čistou vodou, že jí mám při sprchování zachytávat a ukládat do odpadní nádrže. :-) Ahoj. Dovolím si pár citací, z nichž je vidět vývoj v Evropě (té lepší). Směrnice 94/25/ES 5.8 Zabránění odtoku nečistot Plavidlo musí být konstruováno tak, aby bylo zabráněno nechtěnému odtoku znečisťujících látek (olej, palivo apod.) mimo plavidlo. Plavidlo vybavené toaletami musí mít buď a) fekální nádrže, nebo b) místa k dočasnému uchycení fekálních nádrží, pokud se plavidlo provozuje tam, kde je omezeno vypouštění fekálií. Kromě toho musí být každé potrubí fekální soustavy procházející trupem vybaveno uzávěrem, který lze těsně uzavřít. Směrnice 2003/44/ES 5.8 Zabránění odtoku nečistot a zařízení usnadňující zneškodnění odpadu na břehu Plavidlo musí být konstruováno tak, aby se zabránilo nechtěnému odtoku znečisťujících látek (olej, palivo apod.) mimo plavidlo. Plavidlo vybavené toaletami musí mít buď a) fekální nádrže, nebo b) místa k uchycení fekálních nádrží. Plavidlo s trvale instalovanými fekálními nádržemi musí být vybaveno normalizovanou potrubní přípojkou pro odpadní vody umožňující připojení potrubí sběrných zařízení k odpadnímu potrubí plavidla. Kromě toho musí být každé potrubí fekální soustavy procházející trupem vybaveno uzávěrem, který lze těsně uzavřít Směrnice 2013/53/EU Plavidlo je konstruováno tak, aby bylo zabráněno nechtěnému odtoku znečisťujících látek (olej, palivo apod.) mimo plavidlo. Každá toaleta, jíž je rekreační plavidlo vybaveno, je napojena pouze k systému fekálních nádrží nebo k systému čištění vody. Rekreační plavidlo s trvale instalovanými fekálními nádržemi je vybaveno normalizovanou potrubní přípojkou pro odpadní vody umožňující připojení potrubí sběrných zařízení k odpadnímu potrubí rekreačního plavidla. Kromě toho je každé potrubí fekální soustavy procházející trupem vybaveno uzávěrem, který lze zajistit v uzavřené poloze. Toaleta je podle mne záchod, umyvadlo a případně sprcha. Do fekálu bych asi svedl i dřez kvůli mastnotě a saponátům. Sprchu na zádi bych neřešil, nejvýše do vody vrátím zředěné co z ní na mně při koupání zůstalo.

add 1) Kontrolující technik skutečně není povinen se při vstupu na plavidlo zouvat. Lze jej však požádat, aby si očistil boty o nabídnutou rohožku nebo lze položit nějaké hadry, aby po nich mohl šlapat. add 2) Baterie mají být řádně upevněny k základu nebo mají být v akumulátorové skříni. Baterie tedy nemusí být nutně v kastlíku. Odvětrání je nutné, pokud se mohou uvolňovat akumulátorové plyny. add 3) Poznávací znaky mají být kontrastní barvou proti podkladu, tmavé na světlém podkladu, světlé na tmavém. Nemusí to být zrovna černá nebo bílá barva. Je předepsána výška písma latinkou min 10 cm, tloušťka by měla být úměrná výšce. Font písma by měl zajistit dobrou čitelnost i na větší vzdálenost. add 4) Záchranný kruh by měl být označen poznávacími znaky plavidla. Když jej ztratíš, třeba ho někdo vrátí. Na plavidle kategorie "C" by měl být jeden záchranný kruh s bójkou. add 5) V návěstních svítilnách se již běžně používají ledky. Musí však být zajištěna dostatečná viditelnost signálního světla, tedy jeho intenzita. V případě bílého světla je to 2 NM. add 6) Plavidlo s jedním hnacím motorem vybavené dálkově ovládaným kormidelním zařízením má mít nouzové prostředky k řízení plavidla při snížené rychlosti. Což může být například plovoucí kotva. add 7) S odebíráním odpadních vod z plavidel je bohužel u nás dosti problém. Fekálka asi hned tak někam nepřijede.

Ahoj. Po delší době jsem se podíval na fórum a zaznamenal vzrušenou diskusi související s návrhem novely zákona o vnitrozemské plavbě. Nejedná se o vyhlášku 114/1995 Sb., ale o zákon. Především musím konstatovat, že se jedná o bouři ve sklenici vody. Ustanovení novely neznamenají, že na vodu nebudou smět plavidla bez CE. Neznamená to také, že by někdo chtěl vyloučit starší plavidla a stavby pro vlastní potřebu z provozu na vodních cestách v čR. Pokusím se vysvětlit. Z § 9 vyplývá, že provozovat v čR je možné malé (rekreační) plavidlo podléhající evidenci jestliže je evidováno v rejstříku malých plavidel nebo obdobné evidenci v EU, EHP nebo švýcarsku (CH), je provozováno v souladu s podmínkami uvedenými v osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném v EU, EHP nebo CH, nebo (!!!!) je opatřeno CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami uvedenými v Mezinárodním průkazu rekreačního plavidla a splňuje podmínky technické způsobilosti. Tedy jestliže je plavidlo evidováno v rejstříku malých plavidel, je provozováno v souladu s podmínkami uvedenými v platném osvědčení plavidla a splňuje podmínky technické způsobilosti nikdo plavidlo vylučovat z provozu na vodních cestách v čR nebude. Bez změny zůstalo ustanovení o provozování plavidel evidovaných v námořním rejstříku. Malé plavidlo nepodléhající evidenci musí splňovat podmínky technické způsobilosti, což může být kontrolováno namátkově plavebním úřadem při běžné kontrolní činnosti na vodní cestě. V § 10 je řešeno schvalování způsobilosti plavidla před vydáním osvědčení plavidla. Z hlediska malých plavidel se to týká nových plavidel dosud neprovozovaných v čR, EU, EHP nebo CH. Jde-li o rekreační plavidlo nebo vodní skútr podléhající posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků musí mít označení CE a vybavení a zařízení musí splňovat podmínky technické způsobilosti. Po schválení způsobilosti plavidla plavební úřad vydá osvědčení plavidla. V § 10b je řešeno prodloužení či obnovení platnosti osvědčení plavidla. Plavební úřad osvědčení prodlouží či obnoví, jestliže plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Nevyžaduje se tedy žádné CE!!! U rekreačních plavidel dokonce nemusí doby platnosti osvědčení bezprostředně navazovat. Předpokládám, že obdobně bude plavební úřad postupovat také v případě plavidla již provozovaného v EU, EHP nebo CH dovezeného do čR a zde evidovaného. Jiná situace je však u plavidla dovezeného ze státu mino EU, EHP nebo CH ať nového nebo použitého. V tomto případě bude ve smyslu zákona o posuzování shody stanovených výrobků vyžadováno označení CE a prohlášení o shodě. Doufám, že jsem vyvrátil některé zbytečné obavy z novely zákona č. 114/1995 Sb

V zákoně signální znak přímo není, stejně jako jiné signální znaky. Je však v Pravidlech plavebního provozu (vyhláška č. 67/20017 Sb., která je prováděcí vyhláškou k zákonu o vnitrozemské plavbě). Měl by to být signální znak C4, doplněný dodatkovou tabulkou o plutí ve výtlačném režimu a ukončení signálním znakem E11. To by měla být dostatečná a vyčerpávající informace přímo na vodní cestě.

Myslím, že tyto znaky jsou osazovány pouze na dobu letní sezóny červen - září. Jinak na http//mapy.spspraha.cz je volně přístupná plavební mapa Vltavy od č. Budějovic po Mělník a to včetně plavebního značení. Labe je takto zobrazeno od Chvaletic resp. Hrčáků po státní hranici ve Hřensku.

To například vyplývá z ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, § 19 a následujících.

Již jednou, asi před rokem, jsem na podobnou otázku odpovídal. Ano, byl jsem zaměstnancem SPS asi 15 let, celkem ve vnitrozemské plavbě jsem byl zaměstnán cca 35 let. Průkaz VMP mám od roku 1975 a aktivně jsem jej těch 35 let v zaměstnání využíval. Na vodě jsem však začínal asi ve 12 letech v Praze v jednom oddíle kanoistiky. Soukromě vlastním pouze dvě kanoe a kajak, na nichž se ještě občas projedu. Saturnin

. Státní plavební správa s Ministerstvem dopravy připravila ve spolupráci s českou televizí informační kampaň o pravidlech plavebního provozu a zásadách chování jednotlivých účastníků plavebního provozu. Vysílat se má od posledního týdne v červnu a pak v průběhu července a do poloviny srpna. Jedná se o šest krátkých pořadů, které budou vysílány na čT1, čT2 a čT Sport. S novou ředitelkou se zřejmě SPS snaží i o tu osvětu. Jo, a to omezení rychlosti je na přehradách 50 metrů od břehu nebo od vyznačeného prostoru pro koupání (který může být podle situace třeba v šířce 100 či 200 m od břehu), viz § 7 vyhlášky č. 67 o pravidlech plavebního provozu.

Zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, § 30. "Provoz zahraničního plavidla (1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách české republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo švýcarskou konfederací. (2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám způsobilosti stanoveným tímto zákonem. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla. 3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v české republice." Důležitá je druhá věta prvého odstavce. Třetí odstavec by platil například u plavidla registrovaného v Rusku, na Ukrajině nebo Srbsku a ještě by jej musela provozovat zahraniční osoba nikoli státní příslušník čR. Tak v Rusku, na Ukrajině a pod. plavidlo neregistrovat!

Ahoj. Z uvedeného není jasné, jak se plavidlo do Evropy, resp. do EU dostalo. Usuzuji, že individuálním dovozem ze státu mimo EU. Není tedy na štítku výrobce označeno značkou CE a výrobce pro ně nevydal prohlášení o shodě. Napadá mne několik řešení, jedno horší než druhé, třetí... 1) Počkat až uplyne více než 5 let od registrace na SPS, pak požádat o zrušení poznámky, že není určeno na trh EU. Pětiletý provoz zřejmě prokáže, že není nebezpečím pro osoby, věci či životní prostředí. 2) Snažit se oslovit výrobce, či legálního dovozce (uvádíš, že plavidlo je běžně u nás prodejné a tedy jako běžně prodávané musí mít CE a prohlášení o shodě) a snažit se ho přesvědčit, aby Ti prohlášení k plavidlu vydal a opatřil je i CE na svou odpovědnost. 3) Obrátit se na čS Lloyd a požádat o tak zvané posouzení po zhotovení. čS Lloyd je oprávněn takové posouzení udělat u individuálně dovezených plavidel u nichž to neprovedl výrobce. čS Lloyd na svou odpovědnost opatří plavidlo značkou CE a vydá prohlášení o shodě. S podrobnostmi se lze seznámit v zákoně 90/2016 Sb., především § 34 a následující a v nařízení vlády č. 96/2016 Sb. P.S. Podle uvedeného zákona, musí již nyní být při individuálním dovozu ze státu mimo EU plavidlo před uvedením do provozu podrobeno posouzení po zhotovení u čS Lloydu, pokud přímo výrobce plavidlo neoznačil CE a nevydal pro ně prohlášení o shodě. Dovážet plavidla ze států mimo EU bez problémů do EU lze tedy jen pokud jsou přímo výrobcem určena pro trh EU a jsou proto od něho opatřena CE a prohlášením o shodě.

Evropská směrnice samozřejmě nemění určení použitelnosti plavidla stanovené výrobcem. Stanoví však, že u rekreačního plavidla uvedeného na trh EU po roce 1996, je výrobce povinen na štítku výrobce umístěném na plavidle a v prohlášení o shodě uvádět kategorii plavidla. "Na každém plavidle musí být trvale upevněn štítek výrobce, umístěný odděleně od identifikačního čísla trupu, na kterém jsou uvedeny následující informace: označení výrobce, označení CE (viz příloha IV), konstrukční kategorie, nejvyšší zatížení doporučené výrobcem, počet osob doporučený výrobcem, pro jejichž přepravu je plavidlo konstruováno." Rozhodně se neuvádí určení na řeky nebo na kanály. Pokud výrobce Viking Mouldings Ltd. dodává své výrobky na trh EU, měl by je náležitě označovat. A mimochodem, to, že výrobce v propagačním letáku uvede, že plavidlo je vodné na řeku či kanály nic nevypovídá o tom, pro jaké podmínky je konstruováno (síla větru, výška určující vlny). Například u modelu Viking 24 výrobce uvádí kategorii "D". Ono vůbec uvádění výšky vlny v LO je dosti absurdní. Za prvé výšku vlny nemůže provozovatel plavidla objektivně zjistit . Kromě toho výška vlny je ovlivněna mnoha faktory, silou větru, dobou po kterou vítr trvá, délkou volné hladiny či hloubkou vody nebo tím, zda vítr vane po nebo proti proudu toku. I na řece nebo na kanálu se tedy mohou vyskytnout vlny nad 0,3 m odpovídající kategorie "D" plavidla. Pro kategorii "C" odpovídá výška nejvýše 2 m. Tato výška vlny uváděná ve směrnici EU nebo v čSN EN ISO je však výpočtovou výškou sloužící pro návrh konstrukce plavidla, neznamená to nějakou konkrétní výšku vln v reálném provozu. .

zdenek2013 napsal mimo jiné:"....nebo tu chceš saturnine tvrdit, že nějaká změna v legislativě mění údaje výrobce?" V té EU, kam jsme jako stát vstoupili, již od roku 1994 platí směrnice 94/25/ES sjednocující požadavky pro dodávání rekreačních plavidel na trh v členských státech. Výrobci plavidel je musí respektovat. Již od počátku jsou ve směrnici stanoveny kategorie plavidel podle náročnosti podmínek pro které musí vyhovovat. Tyto kategorie a podmínky vůbec nesouvisí se plavebními zónami, jak byly u nás používány. Mimochodem označení plavebních zón s uvedením výšky vlny bylo ve vyhlášce zrušeno již v roce 2009. V evropské směrnici jsou podmínky pro konstrukci plavidel uvedeny takto: kategorie plavidla "A" - vítr nad 8 Bf, výška vln nad 4 m, kategorie "B" 8 Bf, 4 m, kategorie "C" 6 Bf, 2 m, kategorie "D" 4 Bf, 0,3 m a příležitostně 0,5 m. Naše vyhláška se nyní pouze přizpůsobila směrnici EU. V žádném případě nemění údaje výrobce. Výrobce by naopak měl své výrobky přizpůsobit stanoveným podmínkám, což asi výrobci v EU již více než 20 let nejspíše činí. U států jako je čR a jiné střdněvýchodoevropské státy se holt národní legislativa té z EU přizpůsobuje postupně s určitým zpožděním a stejně je tomu asi též u výrobců plavidel. U starších plavidel by proto asi měl úředník posoudit rozumně skutečný stav plavidla. Nic mu nebrání v tom, aby případně do LO uvedl nějaké technicky zdůvodnitelné omezení, pokud je nutné. Vycházet může například z normy čSN EN ISO 12217, která se týká stability a plovatelnosti.

ano,to se stává,ale to by tam bylo 2 a já mám v LO do 2,0m...český úředník je prostě trouba,který z kanálovky udělá loď na moře,z motoru 25hp (18,4kW) udělá motor 25,3hp a vše je v pořádku, nebýt bonusu v podobě otravování s nějakými revizemi v cca polovině platnosti TK,už toho mám fakt tak akorát,ale člověk není stroj... Ano, úředníci na plavebce jsou obecně "blbci", kteří ničemu nerozumí a řídí se pouze podle nějakých "pitomých" předpisů. Vyhláška 334/2015 Sb. opustila v případě rekreačních plavidel dřívější rozdělení vodních cest do plavebních zón, které ostatně bylo stanoveno s ohledem na velká a nikoli na malá a rekreační plavidla. Převzato bylo ze směrnice 2013/53/EU vymezení podmínek prostředí, které jsou podstatné pro plavbu a pro které by mělo být plavidlo zhotoveno, tedy pro sílu větru a výšku vln. K tomu byly stanoveny kategorie plavidel z hledisko požadavků na jejich konstrukci. Pokud byla dříve v LO uvedena výška vln do 1,2 m, odpovídalo to zóně 2. Nevím zda Viking 23 je rekreační plavidlo spadající do kategorie "C", tedy sílu větru až 6 Bf a významnou výšku vln až 2m. Na základě něčeho to tak asi úředník stanovil, třeba ze štítku plavidla. Mimochodem má plavidlo CE? Pokud by rozhodl, že je to plavidlo kategorie "D", tedy pro sílu větru do 4 bf a významnou výšku vln do 03 m včetně, byla asi větší nespokojenost. Mimochodem směrnice 2013/53/EU již u kategorií "B", "C" a "D" neuvádí, zda se jedná o podmínky na moři, při pobřeží, na řece či jezeře. Nedá se tedy tvrdit, že plavidlo kategorie "C" je určeno na moře. Ostatně na některých vnitrozemských vodních cestách mohou být podmínky vyžadující plavidla kategorie "B", tj. vítr až 8 Bf a vlny až 4 m, např. velká jezera a přehradní nádrže. K tomu výkonu motoru zapsanému v osvědčení. Přepočet hp na kW je uváděn s různou přesností. Výsledky vycházejí v určitém rozmezí podle počtu desetinných míst v přepočítávací konstantě. Myslím, že rozdíl mezi 18,4 a 18,6 kW či mezi 25 a 25,3 hp je naprosto zanedbatelný vzhledem k tomu, že motor jistě nemá výkon přesně deklarovaných 25 hp. Tímto se nechci nikterak zastávat úředníků z SPS, ale možná by bylo dobré se občas chytit za vlastní nos a trochu si některé věci ověřit před tím než začnu nadávat nebo někoho zesměšňovat. Občas to chce se podívat zrcadla na sebe.

No to je právě ta nepřesnost. Netýká se to všech nových lodí podléhajících registraci. Rozhodující je, kdy byla plavidla, jako výrobky podléhající regulaci v rámci EU, uvedena na trh výrobcem či dovozcem. Pokud se tak stalo před 18.1.2017, mohou být dodávána nadále na trh, splňují-li požadavky předcházejících předpisů a tedy i uváděna do provozu tzn. nově registrována. Důležité tedy je, kdy určitý druh, typ, model apod. plavidla byl výrobcem uveden na trh. Konkrétně tedy: 1)Výrobce, případně dovozce, plavidlo ABCD, typ XY uvedl na trh EU v roce 2012 a dosud jej vyrábí či dováží. Toto plavidlo pochopitelně nemůže splňovat požadavky směrnice 2013/53/EU, ale splňuje požadavky směrnice 94/25/ES resp. 2005/44/ES. členské státy EU, tedy i čR, nesmí bránit tomu, aby takovéto plavidlo bylo dále dodáváno na trh nebo uváděno do provozu. 2) Výrobce nebo dovozce plavidlo ABCD typ XYZ splňující požadavky směrnice 94/25/ES resp. 2005/44/ES uvedl na trh někdy po roce 2012 avšak před 18.1.2017. I v případě tohoto plavidla členské státy EU, tedy i čR, nesmí bránit tomu, aby takovéto plavidlo bylo dále dodáváno na trh nebo uváděno do provozu. 3) Výrobce nebo dovozce plavidlo EFGH, typ ST uvede na trh po 18.1.2017. Toto plavidlo musí splňovat požadavky stanovené ve směrnici 2013/53/EU. Pokud tyto požadavky nesplňuje, nemůže být dodáváno na trh EU a tedy ani uváděno do provozu. Pozn. Nic nebrání výrobci či dovozci, aby uvedl na trh již před 18.1.2017 plavidla splňující požadavky směrnice 2013/53/EU. Takováto plavidla samozřejmě mohou být dále dodávána na trh a uváděna do provozu.

Informace je poněkud zkreslená. Směrnice 2013/53/EU stanoví, že rekreační plavidla uvedená na trh EU po 18.1.2017 a jejich motory musí splňovat nově stanovené limity emisí spalin a hluku. V případě přívěsných zážehových motorů s výkonem do 15 kW, vyrobených malými a středními podniky je limitním datem 18.1.2020. Uvedením výrobku na trh se míní prvé dodání výrobku k distribuci, prodeji či uvedení do provozu. Je tedy patrné, že ustanovení dopadá na výrobce, případně dovozce. Provozovatele plavidla se ustanovení směrnice netýká s výjimkou soukromého dovozce, který doveze výrobek ze státu mimo EU pro své soukromé použití. ten musí dovezený výrobek nechat posoudit, zda se shoduje se stanovenými požadavky. Pokud se výrobek nebude shodovat, nebude jej moci uvést do provozu. Jakým způsobem výrobce stanovených požadavků dosáhne je jeho věc, například pomocí katalyzátoru. Pro stávající plavidla a plavidla uvedená na trh před 18.1.2017 se nic nemění, s výjimkou plavidel dovezených soukromě ze státu mimo EU.

Konkrétní hodnota výkonu motoru není stanovena. Plavidlo pro půjčování osobám bez "papírů" musí být konstruováno jen pro výtlačnou plavbu a výkon motoru musí být upraven tak, aby plavidlo mohlo plout maximálně rychlostí 15 km/hod. (omezovač otáček apod.). U 4 metrového člunu to tedy bude motor s výkonem v jednotkách kW, u obytného plavidla typu Pénichette to může být motor s výkonem v desítkách kW. Viz vyhláška 42/2015 Sb. § 5 a vyhláška 334/2015 Sb. příloha 2 čl. 7.03.3. Uvedené se týká plavidel s výkonem motoru nad 4 kW a celkovou maximální hmotností nad 1000 kg, tedy plavidel podléhajících evidenci. V povolení k provozování půjčovny plavební úřad může stanovit úsek vodní cesty, kde mohou plout plavidla půjčovny vedená osobami bez průkazu způsobilosti, např. Baťák nebo č. Budějovice - Slapy. Ovšem tatáž plavidla z téže půjčovny vedená osobou, která je držitelem průkazu způsobilosti, mohou plout i mimo stanovené úseky, např. Třebenice - Mělník - Hřensko.