saturnin

To co píšeš je hezké a možná někomu zní libě. Stále však zastávám názor, že způsob plutí plavidel nemá být řešen na základě zákona o vodách a vyhlášky o rozsahu užívání povrchových vod (mají stanovit které vody lze k plavbě použít a které nikoli), ale na základě zákona o vnitrozemské plavbě a vyhlášky o pravidlech plavebního provozu (mají stanovit jakým způsobem se má plout a co je třeba dodržovat z hlediska bezpečnosti všech uživatelů). Umístění odpovídajících signálních znaků je zákonnou povinností správce sledované vodní cesty, v případě Slap a Orlíku tedy Povodí Vltavy s.p. Použití signálních znaků přímo v terénu na vodní cestě je rozhodně lepší a pro vůdce plavidel přehlednější než nějaká vyhláška s různými daty, kdy je plutí omezeno a kdy nikoli, či různými koeficienty výkon/výtlak či Fn apod. Mimochodem, rychlost plutí na Orlíku podle předchozí právní úpravy, o němž se zmiňuješ, nebylo odůvodněno ochranou koupajících, ale ochranou dvou sov, Kulíška nejmenšího a Výra velkého.

Já pamatuji dobu, kdy na Slapech a Orlíku mohly plout i rekreační plavidla s motorem. Co je tedy původní stav? Orlík je jezero dlouhé 68 km, Kamýk je jezero s 10 km, Slapy je jezero dlouhé 44 km, to je přes 120 km vodní cesty, plus cca 23 km na Otavě a cca 7 km na Lužnici. To rozhodně není "obytná či pěší zóna". To je spíše ta "okreska" procházející různými obcemi.

" zejména Slapy je takové pražské Podolí " Spíše je to taková okresní silnice, po které jezdí autobusy, osobní auta, motorky, cyklisté i jezdci na koních a chodí pěší turistéˇ.

již po několikáté píšeš : "Pro to si myslím, že Slapy i Orlík by měli mít zvláštní status." Máš nějakou konkrétnější představu, jak by měl ten zvláštní status vypadat? Ber prosím přitom v úvahu, že Slapy a Orlík jsou součástí ucelené vodní cesty, kterou významná množina rekreačních plavidel (do rozměru 3x8 metrů) může proplout od Mělníka po Týn případně až do Budějovic. Nejsou to izolované vodní nádrže, jako je Lipno, Rozkoš, Hracholusky apod. Je také vhodné si uvědomit, že problémem nejsou plavidla, ale jejich vůdci.

No právě i zde se píše 50 m od hranice těchto prostor, takže kde má řeka šíři okolo 250 m, tak to asi bude trochu jinak :) přeci nevyznačí plochu pro koupání 150 m od břehu :) Buď jsem úplně "natvrdlej" nebo tomu fakt nerozumím. Osobně mi to je úplně jedno, tu část řeky okolo koupacích zon klidně budu i tlačit , jen bych chtěl z principu vědět jak to je. To co píše Anachy odpovídá znění vyhlášky č. 67/2015 Sb., § 7 odst. 3. Má to určitý smysl. Omezená rychlost je v citovaném paragrafu stanovena ve vzdálenosti 25 m nebo 50 m od břehu. Pokud je u břehu vymezen prostor pro koupání, posouvá se tato hranice pro omezenou rychlost od břehu o šířku tohoto vymezeného prostoru pro koupání. Asi by nebylo dobré z hlediska koupajících, aby byl sice vymezen prostor pro koupání, ale těsně na jeho hranici již bylo možné proplouvat bez omezení rychlosti. To by v důsledku mohlo vést ke snaze, aby byl prostor pro koupání, do něhož je zakázáno vplutí plavidel, vymezován zbytečně daleko od břehu. Příklad: Prostor pro koupání bude vymezen v šířce cca 100 m od břehu (to je dostatečné i pro zdatné plavce, zaplave si tam a zpět 200 m) k tomu 50 m "ochranného pásma", kde mohou plavidla již proplouvat, ale pouze nižší rychlostí (pro zvýšení pocitu bezpečí koupajících). Pokud by nebylo "ochranné pásmo" bude snaha vymezit prostor pro koupání do větší vzdálenosti, třeba 150 m od břehu. To by myslím pro proplouvání plavidel byla horší varianta. Doufám, že snahou plavebního úřadu není regulovat rychlost plutí plavidel tím, že bude vymezovat hranice prostoru pro koupání od břehu tak daleko, aby pro plutí zůstal pouze pruh s omezenou rychlostí. To by tam rovnou mohli dát signální znak B.6, nepřekračovat stanovenou rychlost.

To je v pohodě, občas také ujedu. To že koupající netuší, že mají něco dodržovat je možné připustit. Bohužel ani masmédia jim to nejsou schopná či ochotná připomenou. U vůdců skútrů to však neskousnu.

A máš nějaké jiné řešení? Tak jej přednes! Ten problém máme všichni, kteří se snažíme chovat rozumně a ohleduplně k ostatním uživatelům vod a respektujeme jejich zájmy.

Milý my65hp, nevím proč mne označuješ za troubu. Troubou je spíše ten, kdo předpisy nedodržuje. Co míníš tím, že mnou citované části předpisů jsou mimo mísu. Máš nějaké jiné chytré řešení dané situace, nebo jenom tak plkáš a obecně nadáváš? Toužíš po tom, aby byl provoz skútrů opět plošně prakticky zakázán, jako když zřízení prostorů pro ně vetovaly obce, toužíš opět po tom, aby na Slapech a Orlíku platily jakési koeficienty poměru výkon/výtlak či Froudeho čísla a nesmělo se plout v době letních měsíců? Mohl bys vysvětlit, kde podle tebe je realita? Máme se smířit s tím, že jsou prostě jedinci, kteří bez ohledu na ostatní si honí své ego, a že kvůli nim budou vymýšleny další a další omezení a zákazy?

Toto je ten způsob užití vodního skútru, který by měl být provozován pouze na vymezené vodní ploše podle § 30a zákona č. 114/1995 Sb., a který je mimo vymezenou vodní plochu zakázán (§ 30a odst. 6). No ty to víš, já to vím a pár dalších - ale jestli pak to ví taky ten č...k na tom skůtru :) Vůdce plavidla, zejména toho, které je oprávněn vést pouze vůdce plavidla s průkazem způsobilosti, to vědět jednoznačně musí! V tomto jasně platí, že neznalost zákonů neomlouvá. Jiná věc je, že masmédia a různá občanská sdružení na ochranu čehokoli, se stále zmiňují jen o tom, že vyhláška č. 46/2015 Sb. povolila plavbu vodních skútrů a jiných rychlých plavidel bez jakéhokoli omezení rychlosti a místa provozování. Přitom zapomínají, možná určitým záměrem vyvolat zášť vůči skupině uživatelů plavidel, uvádět to, že kromě této vyhlášky platí také jiné právní přepisy, které nějakým způsobem vodní skútry a jiná rychlá plavidla způsobem omezují. Tím vzniká ve veřejnosti nepřesná představa o skutečném stavu věci. Je zajímavé, že pozornosti masmédií uniklo, že výše uvedená vyhlášky již také neobsahuje omezení pro provozování vodního lyžování, na které se ovšem také vztahuje § 30a zákona.

Toto je ten způsob užití vodního skútru, který by měl být provozován pouze na vymezené vodní ploše podle § 30a zákona č. 114/1995 Sb., a který je mimo vymezenou vodní plochu zakázán (§ 30a odst. 6).

To by mě fakt zajímalo jak například v Županovicich vyznačí koupací prostor když je tam řeka široká cca 340 metrů. Pokud nedají boje pro plavce více jak 240 metrů od břehu kde je kemp tak stále zbývá od každého vymezeného prostoru 50 metrů umožňující jízdu v kluzu, tedy pokud tam nedají na břeh znaků omeujii rychlost. A proč by tam dávali znaky omezující rychlost? Vymezí prostor u kempu například do vzdálenosti 100 m od břehu + 50 m podle pravidel plavebního provozu, kde se smí plout pouze rychlostí 10 km/hod, či ve výtlaku, když není na plavidle rychloměr, + 50 m od pravého břehu, kde je také omezená rychlost plutí a pro plutí bez omezení zůstane cca 100 m, což by mělo stačit. Snad takto budou spokojeni jak koupající se, tak vůdci motorových plavidel.

Stále se v diskusi objevuje, že vyhláška o užívání vod k plavbě nesmyslně povolila vodní skútry všude, stejně jako neomezenou rychlost plutí plavidel. Diskutující si nějak nechtějí uvědomit několik zásadních skutečností. Do zákona o vnitrozemské plavbě byla zapracována nová úprava § 30a. Vůdci plavidel, zejména vodních skútrů a jiných plavidel dosahujících vysokých rychlostí by měli toto ustanovení znát a respektovat. Do pravidel plavebního provozu byly začleněny do úvodních ustanovení limity nejvyšších povolených rychlostí plavidel (§ 7) a to včetně vzdáleností od břehu v nichž platí. Vyhláška o užívání vod, ve které již není uvedena úprava plutí vodních skútrů a jiných plavidel plující v kluzu, byla vydána až po výše zmíněných předpisech, proto v ní žádná speciální úprava pro vodní skútry, plavidla plující v kluzu a také pro vodní lyžováni již není. Pokud se týká prostorů pro koupající se osoby, konkrétně na Slapech či Orlíku, o jejich vymezení a vyznačení dříve provozovatelé kempů či představitelé obcí neměli velký zájem. Jejich úsilí směřovalo pouze k zákazu plavby motorových plavidel, stejně jako úsilí všelijakých sdružení chatařů a chalupářů..

Slapy a Orlík jsou souÄástí vltavské vodní cesty MÄ›lník - ÄŒ. BudÄ›jovice. V ÄŒR je dalších více než 100 vodních nádrží, na kterých je plavba plavidel se spalovacím motorem zakázána. Za lepší Å™eÅ¡ení, než zakazovat plutí nÄ›kterých druhů plavidel (skútry a plavidla plující v kluzu), považuji jednoznaÄné oddÄ›lení koupajících od plavidel vymezením a vyznaÄení signálními znaky prostorů pro koupání. Mohou to být i celé zátoky Äi delší pásy podél bÅ™ehů u kempů a pod. Nádrže jsou dosti velké na to, aby se tam vÅ¡ichni uživatelé rozumnÄ› veÅ¡li. Pokud chce nÄ›kdo adrenalinovÄ› blbnou na skútru Äi jetsurfu a pod., mÄ›l by tak Äinit pouze ve vymezeném prostoru v souladu se zákonem, viz § 30a zákona o vnitrozemské plavbÄ›. Úprava vyhlášky 46/2015 Sb. není tÅ™eba, zákon je dostateÄnÄ› jasný.

Plavidla konstruovaná pro plavbu v kluzu, včetně zatracovaných vodních skútrů, nejsou sama o sobě hazardem na našich vodách, na kterých není zakázána plavba plavidel se spalovacím motorem a tedy ani na Slapech, Orlíku či dalších nádržích vltavské kaskády. Hazardem jsou vůdci těchto plavidel, kteří nejsou schopni či ochotni se seznámit se základními ustanoveními zákona o vnitrozemské plavbě a také je dodržovat. Vůbec nejde o vyhlášku č. 46/2015 Sb., která je nyní stále zmiňována. Jde o to, aby vůdci plavidel důsledně dodržovali jednoduchá pravidla uvedená v § 29b odst. 3 a v § 30a odst. 6., a všichni účastníci plavebního provozu, nejen vůdci plavidel, ale i koupající se osoby či rybáři, aby dodržovali ustanovení § 29 odst. 1 a 2 zákona o vnitrozemské plavbě. Jsem přesvědčen o tom, že při dodržování uvedených pravidel se na naše vody vejdou všichni. V zahraničí, kde je mnohdy podstatně větší intenzita plavebního provozu než u nás, to funguje, proč by to nemělo fungovat i u nás? Z cca 140 vodních nádrží u nás, je plavba plavidel se spalovacím motorem zakázána na více než 85 % z nich. To má být ještě další omezení?

Můžeš prosí vysvětlit v čem spočívá lví podíl viny ministra Ťoka a SPS na nehodě na Orlíku? Nehodlám se jich zastávat, ale nějak mi to není jasné. Myslím, že lví podíl má vůdce vodního skútru, který porušil několik ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě .

U vjezdu na jezero z Labe je signální znak B.6 "příkaz nepřekračovat stanovenou rychlost", zde 5 km/hod. Pokud připlul z Labe jistě si musel signálního znaku všimnout. Pokud plavidlo, skútr, spouštěl na vodu přímo na jezeře, měl se seznámit se situací na vodní cestě, alespoň v nejbližším okolí místa, kde spouští plavidlo na vodu. Situaci na vodních cestách lze zjisti například z mapy na stránkách plavebního úřadu (SPS). To platí i pro nádrže na Vltavě (Orlík, Slapy, atd.)

Plavebka, míněna zřejmě SPS, žádného plavce nezabila. Na Jesenici to byl člun Policie na kterém byla též rybářská stráž.

Jak tak čtu různé diskuse k tragické nehodě na Orlíku, stále více nabývám dojmu, že masmediálníky počínaje, přes chataře, rybáře až bohužel po některé provozovatele rekreačních plavidel, si mnozí vůbec neuvědomují určitou provázanost předpisů spojených s provozem plavidel na našich povrchových vodách. Vodní nádrže Vrané, štěchovice, Slapy, Kamýk, Orlík, Kořensko a Hněvkovice jsou nedílnou součástí vodní cesty Vltava z českých Budějovic po Mělník jak je uvedena v zákoně o vnitrozemské plavbě. Zákon o vnitrozemské plavbě také stanoví základní pravidla pro provoz na vodních cestách. Stanoví též povinnosti účastníků plavebního provozu, včetně povinností vůdců veškerých plavidel, mimo jiné např. v § 29 odst. 1 a 2, nebo v § 29b odst. 2 písm. 3. Pokud se týká vůdců vodních skútrů a jejich kreativního "blbnutí" a předvádění se, je třeba připomenout ustanovení § 30a odst. 6. zákona o vnitrozemské plavbě. Zmíněná ustanovení jsou podle mého názoru jednoznačně platná též pro provoz vodních skútrů a jiných rychlých plavidel. Ustanovení jsou v zákoně o vnitrozemské plavbě od roku 2014. Právě tato nově zapracovaná ustanovení v zákoně o vnitrozemské plavbě umožnila, aby ve vyhlášce č. 46/2015 Sb. nemusela být ustanovení upravující provoz vodních skútrů a jiných plavidel plujících v kluzu nebo vodního lyžování. Vyhláška č. 46/2015 Sb. tak ve smyslu zákonného zmocnění upravuje pouze užívání povrchových vod a nikoli způsob provozování různých druhů plavidel, časová omezení jejich provozu, omezení rychlosti a pod. Volání po zpřísnění této vyhlášky stanovením omezené rychlosti plutí na nějakých konkrétních úsecích vodních toků, provozní doby, poměrů výkon/výtlak plavidla a pod. je proto tak říkajíc mimo mísu či pláčem na špatném hrobě. To je možné řešit na základě vyhlášky 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu prostřednictvím signálních znaků. Pravdou ovšem je, že ani ten nejpřísnější předpis nenahradí ohleduplnost, respekt a porozumění pro oprávněné zájmy účastníků provozu na našich vodních cestách. A ještě poznámka na závěr. V české republice je cca 140 významnějších vodních nádrží. Se spalovacím motorem lze plout pouze na 26 nádržích, tedy na necelých 20 % z nich. Z toho na 8 nádržích pouze s omezeným výkonem spalovacího motoru do 10 kW. Bez omezení výkonu spalovacího motoru lze plout na 7 nádržích, které jsou součástí vodní cesty Vltava a dále na 11 samostatných nádržích nenapojených na další vodní cestu, což je asi jen 12 % nádrží. Volání po zákazu plavby rekreačních plavidel se spalovacím motorem na dalších nádržích, zejména pak na Slapech a na Orlíku je tedy dosti absurdní.

Včera město Brno zveřejnilo na úřední desce obecně závaznou vyhlášku č. 7/2016, která po uplynutí 15 dní nabude účinnosti. Týká se zákazu plutí plavidel se spalovacím motorem na Brněnské nádrži v letním období květen až září. Tím je popřeno ustanovení § 2 vyhlášky č. 46/2015 Sb., které umožňovalo plutí plavidel se spalovacím motorem o výkonu nejvýše 10 kW, pokud plují ve výtlačném režimu. Obecně závazná vyhláška města Brna se však vztahuje i na plavbu plachetnic používajících jako pomocný pohon spalovací motor o výkonu nejvýše 10 kW. Plachetnice měly ve vyhlášce č. 46ú2015 Sb. obecnou výjimku pro použití spalovacího motoru bez omezení výkonu při plavbě i na Brněnské nádrži. http://edeska.brno.cz/eDeska/ úřední deska-různé, Právní předpisy statutárního města Brna

Nejsi blbej, jen jsi se trochu unáhlil, zase tak moc se nestalo. Stejně to nezměníme. Nemá cenu dopředu nadávat a rozčilovat se. Paní Němcová jako právník působí na SPS řadu let. Pohleďme na to pozitivně, hlavně, že post nezískal jako "trafiku" někdo, kdo o vnitrozemské plavbě a fungování plavebního úřadu vůbec nic neví.

Jde Ti o názory nebo o osobu, kterou by bylo možné urážet nadávkami a dehonestovat ji, protože si dovolí mít jiný názor. Ale abych ukojil Tvou zvědavost. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století jsem jezdil na kajaku za jeden kanoistický klub v Praze. Průkaz vůdce malého plavidla jsem získal okolo roku 77 a za více než 33 let jsem nesčetněkrát vedl plavidlo při plavbě na Vltavě, včetně nádrží, nebo na Labi mezi Hřenskem a Chvaleticemi. S rekreačním plavidlem jsem plul na vodních cestách v Anglii, Francii, Nizozemí či Německu. Plachetnice nebyla mé hobby, přesto jsem na ní párkrát plul na Lipně či na Jadranu. Nevím proč bych měl kopat za nějakou stranu. Nikdy jsem v žádné nebyl. Rozhodně však nebudu kopat za ty, kteří podléhají zbytečným emocím, aniž by měli řádné a ověřené informace, nebo kteří nedokáží být tolerantní k zájmům a potřebám jiných. Vadí mi i vzájemná nevraživost, projevující se někdy i na tomto fóru, mezi uživateli plachetnic, motorových člunů a vodních skútrů, o jiných uživatelích vod ani nemluvě. Jsem přesvědčen, že plavba, včetně té rekreační, na řeky a vodní nádrže u nás patří. Nesouhlasím s těmi, kteří z iracionálních důvodů jsou proti plavbě jakéhokoli druhu plavidel a to kdekoli. Domnívám se, že toto je diskusní fórum, na kterém může každý projevit svůj názor, byť to je názor odlišný od jiných, aniž by byl vystaven spršce různých invektiv. Pokud tomu tak není, pak je to tristní. V současné době nevlastním žádné plavidlo podléhajícího evidenci.

Zřejmě ani vysoká místa nemají zcela přesné informace a nebo úmyslně chtějí dopředu vyvolávat nenávistné a odmítavé reakce, které již stačili předvést například miloš1, mirzik, Charlie, pecka. Označení "Generální ředitel(ka)" není výmysl ani dotyčné osoby, dokonce ani MD a není třeba to ironizovat. Vyplývá ze služebního zákona, kde je tak označována osoba nejvyššího vedoucího -představeného- ve správním úřadě, členěném na více sekcí či poboček, jako je tomu právě u plavebního úřadu, který má pobočky Praha, Děčín a Přerov.

Jena paní povídala. Je to kec. Než začneš dělat vlny, měl bys mít informaci ověřenou z více zdrojů. Jinak budeš za blbce.

Drobné upřesnění, rychlost v působnosti WSD Ost je od 5 do 25 Km/h. Těch 25 km/h je jen na jediným jezeře Grosse Müggelsee a jen středem mezi bójema. Na ostatních jezerech a rozšíření řeky je ochranná zóna s omezenou rychlostí 100m od břehu ( u nás 50) a pokud je jezero širší 250 m, dá se středem plavat 25 km/h. Víc ani ťuk. kdo nevěří: http://www.wsv.de/wsd-o/service/Downloads/WSD_Wassersportborschuere_2014_web.pdf moc pěkná je tabulka pokut za překročení rychlosti Díky za upřesnění, nechtěl jsem uvádět extrémy, 5 km/hod a 25 km/hod, ale spíše nejčastěji používané hodnoty. Ojedinělou je i řeka Saale (srovnatelná s Vltavou), kde je rychlost omezena na 16 km/hod, protože jinde je nejvýše 12 km/hod. Těch 25 km/hod prostředkem jediného širokého jezera asi není úplně vhodným příkladem pro Vltavu v Praze (Že by takové omezení mohlo platit na Vraném, Slapech, Kamýku a Orlíku? To snad ne!). Nehledě na to, že někteří trotlové by ve snaze plout takovouto rychlostí, když je povolená, pluli se svou kocábkou v přechodovém režimu a táhli za sebou vlnu nebezpečnou pro kajaky, skify a obdobná plavidla. Možná i proto mají Němci ty limity rychlostí stanovené tak, jak je uvedeno. Zřejmě s tím nemají problém. A jen tak na okraj. Ty rychlosti, které mají stanovené Němci, vesměs u významné části plavidel odpovídají plutí ve výtlačném režimu. Jen to mají určené jinak.

Z diskuse je vidět, že co člověk to různý názor na řešení plutí ve vnitřní Praze. 1) Upravit plutí pouze na výtlačnou plavbu (současný návrh SPS). Námitka: Nikde v Evropě takové omezení neexistuje. Znevýhodní především malá plavidla, například nafukovací čluny nebo lehké hliníkové čluny, které se povlečou rychlostí cca 6 - 10 km/hod, zatím co velké motorové čluny a jachty a osobní lodě kolem nich profrčí rychlostí 20 - 25 km/hod. 2) Upravit plutí omezením rychlosti signálním znakem B6 na rychlost 8 - 15 km/hod. V Berlíně i na dalších vodních cestách v působnosti WSD Ost, s výjimkou Labe, je rychlost omezena v rozsahu od 6 km/hod do 16 km/hod ( např. Saale). Námitka: To znevýhodní větší plavidla, která nebudou moci přejít do kluzu, zatím co malá plavidla již poplují v kluzu nebo v přechodovém režimu, kdy dělají největší vlny. 3) Postačuje osadit znak A9. Námitka: škodlivé vlnobití a sání je pravidlech plavebního provozu vágně stanoveno. Každý strejda si to může vykládat podle nálady. Ať ten co to způsobuje, tak ten kontrolující. 4) SPS a Policie by měla měřit rychlost plavidel. Námitka: Jakou rychlost, jako je stanovena v Berlíně? Běžným radarem, který se používá pro měření aut na silnici, je nutno měřit vždy jen ve směru jízdy zepředu nebo zezadu, nikdy nelze z boku! Ale existují radary, kterými se dá měřit rychlost z jakékoliv polohy, třeba i z boku jízdy a to dost přesně, ale jediný problém je v tom, že tyto radary jsou řádově dražší nežli ty běžné. 5) SPS a Policie by v daném úseku Vltavy měly zintenzivnit kontrolní činnost a být více vidět. Námitka: Jak často? Každý den, 12 - 18 hodin denně nebo vždy odpoledne? Co mají kontrolovat, plutí ve výtlaku nebo rychlost nebo nebezpečné vlny? Má vůbec Policie a SPS kapacitu na takovéto kontroly? 6) Žádná regulace není třeba, je to omezování a likvidace rekreační plavby v česku! Námitka: Vzhledem k různým blbcům, kteří nedokáží respektovat také zájmy jiných účastníků plavebního provozu a vzhledem k hustotě provozu na Vltavě ve vnitřní Praze je určitá rozumná regulace nutná. Taková regulace rozhodně neohrozí existenci rekreační plavby viz příklad Berlína, kde i přes omezení rychlosti plutí rekreační plavba existuje, dokonce asi intenzivnější než je tomu v Praze. Z uvedených příkladů je patrné, že jakékoli řešení se nesetká se všeobecným souhlasem. Také asi nikdo není schopen jednoznačně říci, které řešení je nejlepší. Má někdo nápad jak to vyřešit, aniž by jiní mohli uplatňovat uvedené námitky? Je připravované opatření skutečně takovým nebezpečím pro rekreační plavbu? Při plutí ve výtlaku bude třeba na proplutí těch 8 - 11 km stejně dlouhá doba jako se stráví komorováním a čekáním na komoru. Kam je třeba při rekreační plavbě spěchat? APL může mít pro své jarní show výjimku. Stejně tak může být výjimka pro Primátorky, kde se hejno doprovodných lodí žene za osmiveslicemi rychlostí 20 - 25 km/hod. Vše záleží jen na dohodě a vzájemném pochopení. A votom to je.