Reportér ČT Jaroslav Mareš opakovaně klame veřejnost. V
pořadu Reportéři ČT ze dne 5. září 2005 se přesně po
roce vrací k tématu výstavby jezů na Labi a opět zde uvádí
zavádějící a nepřesné informace. Neověřuje si ani totožnost
mluvčích, které v příspěvku použije. Ministerstvo dopravy
považuje takovou reportáž za neprofesionální.

Reportér Mareš se odvolává na loňskou reportáž, která
měla údajně zpochybnit ekonomickou návratnost výstavby dvou
jezů na Labi. Ve skutečnosti se jeho tehdejší reportáž
ekonomickou stránkou zabývala jen okrajově a hlavní důraz
kladla na dopady na životní prostředí. Jeden z argumentů byl
například ten, že se labská vodní cesta nevyužívá, a to
ani v době povodní, kdy bylo vody dostatek. Za neprofesionální
uznala loňskou reportáž i Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání, viz odpověď RRTV ze dne 7.2.2005: „Rada při
analyzování případu došla k závěru, že zpracování
reportáže nebylo plně profesionální. Požadavek objektivity
a vyváženosti byl sice formálně splněn, avšak v reportáži
byl dán jen omezený prostor k prezentování různých názorů
na věc, zejména názorů různých nezávislých odborníků.“
Ze strany ČT jsme neobdrželi žádnou reakci či stanovisko k této
reportáži.

Nová reportáž chybně uvádí jméno dotazovaného náměstka.
Nejedná se o Ing. Jiřího Kubínka, ten nemá vodní dopravu vůbec
na starosti, ale do jeho kompetence spadá silniční a veřejná
doprava, pozemní komunikace a civilní letectví. Ve skutečnosti
v reportáži vystoupil Ing. Vojtěch Kocourek, náměstek úseku
drah, železniční a kombinované dopravy, plavby a vodních
cest.

Dále nepravdy odvysílané v příspěvku:

  • Finanční návratnost výstavby jezu není prokázána
  • Nízký stav vody je i v Německu, a proto se tam stejně
    neplaví
  • MD nespolupracuje s MŽP
  • Sasko se bojí případných povodní, které úprava
    koryta způsobí
  • Ekonomickou návratnost zpochybňuje studie ústecké
    Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, podle níž bude výstavba
    jezu mít trvale negativní důsledky pro českou
    ekonomiku
  • Vodohospodářský ústav tvrdí, že ekologičtějším
    řešením je prohrábka koryta řeky a odstranění
    skalního masívu na dně Labe.

6.9.2005

Marcela Švejnohová
tisková mluvčí Ministerstva dopravy

Napsal PetrK

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..