V Ománu objeveny stopy nejstarších živočichů na Zemi

Nejstarší důkazy o přítomnosti živočichů na Zemi objevili vědci v Ománu. Chemické stopy svědčící o existenci houbovců (Porifera) byly nalezeny v 635 milionů let starých skalách, informoval dnes zpravodajský server BBC.

„Máme velké množství důkazů, že tyto mořské houby jsou prvními doloženými mnohobuněčnými organismy,“ prohlásil geobiolog Roger Summons z Massachusettského technického institutu, který se na studii zveřejněné v časopise Nature podílel.

Objev z jihovýchodního cípu Arabského poloostrova posouvá obecně uznávanou dobu nejstaršího výskytu živočichů na naší planetě o desítky milionů let do minulosti.

Přítomnost dávného života v geologických vrstvách vědci obvykle určují z viditelných zkamenělých pozůstatků koster živočichů či známek jejich pohybu, jakými jsou například stopy. Při odhalování existence extrémně malých organismů s měkkými těly pak experti pátrají po chemikáliích, jež vznikají při rozkladu mrtvých živočichů.

Ve vzorcích skal z Ománu odhalila chemická analýza modifikovanou formu cholesterolu, produkovaného pouze houbovci. Ti patrně kdysi žili v mělkém moři.

„Ačkoli v té vodě musel být dostatek kyslíku pro podporu metabolismu těchto primitivních živočichů, domnívám se, že jejich velikost musela být omezena, protože množství kyslíku ani zdaleka nedosahovalo dnešních hodnot,“ řekl vedoucí studie Gordon Love z Kalifornské univerzity v Riverside. „Pravděpodobně hovoříme o malých koloniích houbovců s rozměry těla maximálně několika milimetrů, které se živily filtrováním drobných organismů z vody,“ dodal.

První jednobuněčné bakterie a další primitivní formy života se na Zemi objevily zhruba před 2,5 miliardy let. Nejstarší viditelné fosilie živočichů ve skalách jsou 580 milionů let staré. „Nové nálezy z Ománu ale ukazují, že klíčem k pochopení evoluce jsou molekulární důkazy živočišné existence,“ řekl Summons.

Objev je překvapující i proto, že tito houbovci žili před koncem mohutné doby ledové, kdy byla podle některých názorů celá naše planeta pokryta ledem.

„Pokud je skutečně teorie sněhové koule (jak teoriím o dobách ledových vědci přezdívají) pravdivá, jak mohly ony mořské houby přežít? Oceány byly v tu dobu podle předpokladů zamrzlé do hloubky dvou kilometrů, a to i na rovníku,“ upozornil Jochen Brochs z Australské národní univerzity v Canbeře. „Živé organismy mohly přežívat jen v horkých pramenech, ale je otázkou, jestli by houbovci v horkém prameni žili,“ dodal.

Love soudí, že objev existence houbovců starých 635 milionů let rozsah tehdejší ledové pokrývky Země značně omezuje. „Myslím si, že existovala jistá refugia – oblasti otevřeného moře, kde se zachoval život, i přes velké klimatické změny okolního světa,“ říká.

lcm hej


Napsal admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..