Nízký vodní stav letos podruhé zastavil plavbu na dolním toku Labe. Zboží vykládají rejdaři v děčínském přístavu. Některé lodě končí již na německém území. Ztráty dopravci odhadují na miliony korun.
Hladina Labe je dnes podle vodočtu na střekovském zdymadle v Ústí na 140 centimetrech a v následujících dnech zřejmě ještě klesne. Meteorologové sice na středu předpovídají bouřky, ale podle dispečera Povodí Labe by muselo vytrvale pršet alespoň týden, aby se hladina zvedla na přijatelný stav pro rejdaře, což je asi 180 centimetrů. „Plavba podle našich odhadů zůstane do konce prázdnin stát,“ uvedl.
Měsíční ztráty se podle dopravců pohybují v řádu milionů korun. Někteří rejdaři jezdí i při nízkých stavech. „Jsme schopni plout s plavidly s ponorem kolem jednoho metru. To už pro nás ale znamená velkou ztrátu,“ řekl ČTK Milan Raba z děčínského rejdařství ČSPL.
Společnost Evropské vodní cesty (EVD) přestala pro nákladní dopravu využívat dolní Labe již na začátku července. „Lodě sice mohly po deštích v polovině července plout, ale riziko jejich poškození bylo velmi vysoké,“ řekl ČTK jednatel firmy Lukáš Hradský.
Firma zaměstnává okolo 80 lidí, kteří nyní pracují na údržbě 25 plavidel. Pokud by plavba stála delší dobu, společnost pošle své zaměstnance na nucené volno. „Je to podle nás lepší než ničit lodě, a způsobit si tak několikanásobně vyšší ztráty,“ uvedl Hradský.
Problémy mají nyní i přívozy a přístavy. Při nízkých stavech vody však přístavy slouží jako překladiště, a nejsou tak přímo závislé na výšce hladiny.
Dopravci nyní doufají, že se nebude opakovat situace z loňského roku, kdy lodě stály nebo pluly s minimálním ponorem osm měsíců. Jako kompenzaci ztrát způsobených suchem dostala lodní doprava od státu 25 milionů korun. Pouze společnost ČSPL, která z této částky získala polovinu, vyčíslila ztráty na zhruba 130 milionů korun.
Nejhorší situace na Labi byla podle Jana Cvrka z Povodí Labe v letech 1947-1954. Vodní stav byl po 96 dní 125 centimetrů. Situace se podle něj zlepšila po dostavbě vltavské kaskády. Pomocí by podle rejdařů bylo postavení dvou jezů na Labi na severu Čech. Tomu ale již několik let brání ekologická sdružení.
ČTK