Jen sám sebe káral
jachtař Michael Maier za dosavadní vystoupení v olympijské třídě
Finn. Dnes dosáhl nejlepších výsledků v regatě, dojel čtvrtý a
sedmý, ale celkově je před poslední sobotní jízdou až patnáctý.
Maier si věřil, že by se konečně mohl na olympiádě vejít do
první desítky, jenomže to vypadá, že napodobí předchozí výsledky.
V Atlantě 1996 dojel čtrnáctý a v Sydney před čtyřmi lety byl
šestnáctý.
„Začal jsem třináctkou,“ řekl Maier. Smolné číslo jakoby
symbolizovalo další průběh regaty. Před závodem lepil jednu díru
v lodi, během soutěže ji musel opravovat znovu. „Ale nějak jsem
se nemohl chytit. Dělal jsem jachtařské chyby, s tím nemá nikdo
nic společného. Vyžral jsem si to,“ láteřil Maier.
Potřetí si ověřil, že se na olympiádě závodí jinak než na
jiných regatách. „Jezdí se ostřeji a tvrději. Na všechno je míň
času a od toho se odvíjí taktika,“ řekl jachtař z Roudnice nad
Labem. Možná mohl jít do startů razantněji, ale není taková
nátura. „Já nejsem z těch, kteří štípají lodě,“ podotkl.
Nemohl se chytit ani ve svém oblíbeném větru od břehu. Dva
dny dokonce foukal silně. On se ale několikrát rozhodl špatně,
pak zůstal bez větru a ocitl se na chvostu. „Něco dohánět můžu u
nás na rybníku, ale ne na olympiádě,“ řekl čtyřicetiletý Maier.
Vítr se nedal číst, byly v něm díry. „Bylo to hop nebo trop a
já si to vyžral, jak jsem mohl,“ mávl rulou. Ani si z toho nemůže
vzít ponaučení. „To je příroda a nedá se nic dělat. Někdy to
sedne a já jsem se z toho nevypáčil tři dny,“ doplnil.
Loď dvakrát opravoval, ale byla kvalitní a mohl jezdit
normálně. „Akorát je to nepříjemné, když mám novou loď a jeden
den je díra z jedné strany a pak z druhé strany další. Nepůsobí
to nejlíp, „řekl Maier. V sobotní poslední rozjížďce se ještě
může malinko posunout, ale na desítku to stačit nebude. „Tam jsem
chtěl, ale už to nejde,“ dodal jachtař.
ČTK