21. září 2004 jsme do redakce obdrželi a zveřejnili dopis našeho čtenáře adresovaný Povodí Vtavy, s.p.. Tento dopis odrážel negativní zkušenost pisatele při průjedech zdymadel malým plavidlem na vodní cestě v ČR. Tentokráte přinášíme reakci Ing. Pavla Uhra, ředitele závodu Dolní Vltava na uvedený článek.

 

Vážený pane,

dopisem ze dne 17. 9. 2004 jste se na nás obrátil se
žádostí o objasnění okolností Vaší plavby sportovní
lodí na vltavské vodní cestě v úseku Mělník – Praha dne
20.8.2004. Žádáte nás o vysvětlení, proč se při
proplavování nepoužívají malé plavební komory a proč se
nepoužívá signál „příprava“.

Pro zodpovězení Vašeho dotazu jsem nejprve provedl rozbor
Vaší plavby z plavebních deníků, které jsou na všech Vámi
použitých plavebních komorách k dispozici. V plavebních
denících byly v souvislosti s vaším proplavením zaznamenány
tyto údaje:

Plavební komora začátek proplavení konec proplavení komora velká/malá
Hořín 7:50 8:10 malá
Miřejovice 10:34 10:49 velká
Dolánky 12:14 12:27 velká
Roztoky 13:40 13:56 velká
Podbaba 14:50 15:05 velká
Štvanice 16:15 16:35 malá
Smíchov 17:23 17:29 velká

Na plavební komoře Miřejovice, kam jste podle Vašich
záznamů připlul v 9:20 hod. probíhaly manipulace
následovně. V 8:51 hod provedla obsluha tzv. technickou komoru,
kterou napustila obě za sebou řazené plavební komory.
Očekávala totiž připlutí tlačné soupravy „Kon 3 + Kon
1″, která dle plavebního deníku dokončila v 8:46 hod
proplavení plavení komorou Dolánky a ohlásila se na PK
Miřejovice. Tuto manipulaci provedla obsluha PK Miřejovice
proto, že o Vašem připlutí nevěděla. Jinak by jistě s
napouštěním komor vyčkala na Váš příjezd. Tlačná
souprava „Kon 3 + Kon 1″ pak vplula do plavební komory
Miřejovice v 10:00 hod a obsluha zahájila její proplavení. S
touto soupravou jste se musel pod PK Miřejovice míjet a bylo
tedy zřejmé, proč jste musel v dolní vodě čekat. Navíc
byla ohlášena i proti proudu plující nákladní loď
„Calimero“, s níž jste pak absolvoval cestu do Prahy. Ta
vyplula z PK Hořín v cca 8:00 hod a existoval tedy předpoklad,
že v cca 10:20 (tedy do 1 hod po Vašem příjezdu) připluje
pod PK Miřejovice a budete moci být proplaveni současně.
Nesouhlasíme proto s Vaším tvrzením, že „malá i velká
komora byly dole, a nebyl problém dostat mě malou nahoru o
půldruhé hodiny dříve“. Problém a nepříjemné
zdržení dle našeho názoru vznikly tím, že jste se
dostatečně včas neohlásil na PK Miřejovice, a to buď
telefonicky nebo pomocí radiové stanice. Malá komora zde
vzhledem k současnému proplavování s plavidlem
„Calimero“ nemohla být použita. Obsluha plavební komory
proto postupovala správně a v souladu s vyhláškou č.1/2004
SPS, na kterou se odvoláváte.

Další zdržení nastalo dle Vašeho názoru na PK Dolánky,
kam jste dorazil v 11:35 hod. Vaše proplavení začalo spolu s
lodí „Calimero“ v 12:14 hod, tedy opět do 1 hod po
Vašem příjezdu. Na této plavební komoře nelze pro
rozsáhlou poruchu (porucha související s povodní 2002)
používat střední vrata (a tedy malou komoru). Na telefonní
lince na této plavební komoře, stejně jako na všech
ostatních plavebních komorách, není a nikdy nebyl instalován
záznamník telefonních hovorů, nebo jak píšete, hlasová
schránka.

Dále vaše cesta pokračovala přes PK Roztoky spolu s
plavidlem „Calimero“. Také zde v té době byla závada
na rozvaděči hydraulického oleje horních vrat a malá komora
byla mimo povoz. Závada však byla neprodleně provizorně
odstraněna a v právě probíhající plavební odstávce se
celá vrata demontují a opravují.

K Vaší větě „Vltava byla po okraj a na trase byly tři
lodě“ bychom rádi uvedli, že letošní léto bylo opět
extrémně suchým obdobím doprovázeným minimálními
průtoky. Dle záznamu ten den teklo Vltavou pod Prahou 50
m3.s-1, tedy dlouhodobě minimální průtok. Na úseku Praha –
Mělník se dne 20.8.2004 pohybovalo celkem sedm nákladních
motorových lodí nebo tlačných souprav a další dvě
sportovní lodě. Plavební komora Smíchov pak proplavila celkem
97 plavidel, takže ani druhá část Vašeho tvrzení není
pravdivá.

Samotná plavba Vám pak, dle našich údajů, trvala do Prahy
(PK Podbaba) 7 hodin, do PK Smíchov necelých 10 hodin a ne
Vámi uváděných 12 hodin.

Malé plavební komory se samozřejmě používají na
proplavení malých plavidel až na výjimky v případě poruch
nebo technických a provozních problémů. Jejich použití
však není možné v případě společné plavby s nákladní
motorovou lodí nebo tlačnou soupravou tak jako ve Vašem
případě.

Signál „příprava“ se používá automaticky, jakmile
se spustí proplavovací cyklus, neboť na všech plavebních
komorách vltavské vodní cesty (mimo PK Mánes) jsou
instalovány technologické počítače. Takto je systém
nastaven a všemi uživateli, včetně SPS, bez připomínek
akceptován.

Z výše uvedeného vyplývá, že naši pracovníci, kteří
dne 20.8.2004 zajišťovali proplavení Vaší lodě žádné
předpisy neporušili. Jejich manipulace byly správné a byly
provedeny včas.

Já jsem také vůdce malého plavidla a občas se pohybuji na
vodních cestách Evropy. Na rozdíl od Vás mám řadu
připomínek k provozu, kvalitě a ochotě obsluhy plavebních
komor v zahraničí. Myslím si, že své povinnosti plníme
dobře a mnohdy lépe než v zahraničí.

Závod Dolní Vltava, státního podniku Povodí Vltavy,
který zabezpečuje provoz na Vltavské vodní cestě má plán
na zlepšení služeb veřejnosti, především v oblasti
sportovní a rekreační plavby. V mezích daných finančními
prostředky se jej snažíme realizovat.

Ve sportovní a rekreační plavbě spatřujeme budoucnost
vltavské vodní cesty. Již před povodněmi v roce 2002 jsme ve
spolupráci s Ministerstvem dopravy usilovali o zlepšení
podmínek pro tento druh vodní dopravy. Svědčí o tom
například vybudování stání pro malá plavidla pod vodním
dílem Vrané a Slapy a na plavební komoře Podbaba. Srpnové
povodně v roce 2002 však toto naše úsilí pozastavily. V
posledních dvou letech se soustřeďujeme především na
odstraňování povodňových škod. Ty byly právě největší
na Vltavské vodní cestě. Jen na úseku Praha – Mělník bylo v
loňském roce investováno zhruba 600 mil korun,. Tato částka
představuje téměř polovinu ze všech finačních prostředků
investovaných na odstraňování povodňových škod na celém
území povodí Vltavy v roce 2003. Při projednávání změn
územních plánů po katastrofálních povodních se snažíme
prosazovat zájmy sportovní a rekreační plavby a přispět tak
ke zlepšení našich služeb sportovní veřejnosti. Myslím si,
že se nám tato práce ve spolupráci se Státní plavební
správou a Ministerstvem dopravy daří.

S pozdravem

Ing. Pavel U h e r , v.r.
ředitel závodu Dolní Vltava

Na vědomí: Mze ČR, Povodí Labe a Internetový
magazín Plavidla.cz

 

Napsal PetrK

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..