Pokud by ale sama určovala, jaký veřejný
zájem je důležitější, postupovala by protizákonně. Tvrdí to
ekologové ze sdružení Arnika, Zelený kruh a hnutí Duha v dopise,
který dnes zaslali vládě. ČTK o tom informoval mluvčí Arniky
Marek Jehlička.
Kabinet o návrhu na splavnění dolního toku Labe jednal
již mnohokrát. Desetiletý spor ekologů s dopravci nedokázal
vyřešit právě otázku, kdo může rozhodnout o tom, který z
veřejných zájmů je důležitější. Ministr dopravy Milan Šimonovský
proto chce, aby teď při rozhodla sama vláda. Předloží jí návrh
usnesení, podle kterého má budování vodní dopravní cesty na
dolním Labi přednost před ekologií.
Podle Pavla Douchy z Ekologického právního servisu by takové
usnesení nezákonně ovlivnilo průběh správního řízení. „Ministr
životního prostředí nemůže být dopředu vázán politickým
rozhodnutím vlády, jak poměřovat v daném případě převahu
jednotlivých veřejných zájmů,“ tvrdí Doucha.
Ekologové rovněž upozorňují, že by se rozhodnutí vlády mohlo
dostat i do rozporu s evropskou legislativou. Labské údolí totiž
bude pravděpodobně zařazeno do soustavy chráněných území Natura
2000.
Celé stavbě navíc podle ekologů hrozí ekonomický debakl. Její
zdůvodnění prý vychází z nadhodnocených odhadů. „Zkušenosti ve
Spolkové republice Německo jasně ukazují, že k podobnému zvýšení
přepravy nedochází ani v případě investic zaručujících mnohem
výhodnější parametry vodních cest,“ tvrdí.
Ani německý úsek zatím není nedostatečně splavný, upozorňují
ekologové. Jen letos tam podle nich po 134 dnů nebyl přípustný
ponor 140 centimetrů, což je hranice ekonomického ponoru, a 42
dnů nebylo dost vody pro plavbu nákladních lodí, tedy pro ponor
alespoň 80 centimetrů.
Plavbu na Labi v České republice omezuje hlavně 40kilometrový
úsek na dolním toku. Podle dopravců i ministerstva dopravy by
byla řešením výstavba dvou plavebních stupňů. Jezy v Malém Březnu
a v Prostředním Žlebu mají zajistit ponor 140 centimetrů
minimálně 345 dnů v roce a 220 centimetrů po 180 dnů v roce. Mají
stát asi šest miliard korun.
ČTK