Nákladní loď na hladině Kaspické mořeIlustrační snímek

Americké ústřední velení CENTCOM 7. listopadu 2026 zřídilo pracovní skupinu Iron Gate, česky Železná brána. Skupina má bránit přesunu zbraní a sankcionovaného materiálu. Sledovat má pozemní hranice Íránu i cestu přes Kaspické moře. O vzniku týmu informovaly také Novinky.cz.

Nejde o novou válečnou flotilu. Jde o tým zhruba dvaceti civilistů a vojáků. Sídlí v Tampě na Floridě a má koordinovat práci amerických úřadů. Podle serveru Iran International oznámení nedává týmu nové právo zastavovat lodě. Neuvádí ani vstup do cizích přístavů.

Co chystá pracovní skupina Iron Gate

Podle prohlášení CENTCOM z 7. listopadu, které popsaly Novinky.cz i The Maritime Executive, skupinu nařídil admirál Brad Cooper. Tým má sledovat přesun vyspělých zbraňových systémů, technologií dvojího užití, sankcionovaného zboží a nelegálních příjmů. Cooper to označil za posílení námořní blokády íránských přístavů.

Stejné velení tvrdí, že blokáda v posledních měsících omezila íránský vývoz ropy. Škoda podle CENTCOM přesahuje 25 miliard dolarů. Blokáda se týká lodí, které vplouvají do íránských přístavů nebo z nich vyplouvají. Jde hlavně o jižní brány u Perského zálivu a o Hormuzský průliv, kde útoky na tankery stále pokračují. O aktuálních incidentech v úžině jsme psali také v článku Dva tankery v plamenech. Írán viní miny.

Server The Maritime Executive 8. listopadu odhadl dopad blokády na civilní obchod. Podle něj blokáda odřízla asi 80 procent dříve námořního dovozu do Íránu, především přes Bandar Abbás. Výjimkou zůstává jen malý počet tankerů se zkapalněným ropným plynem.

Kaspické moře spojuje ruské a íránské přístavy

Tato uzavřená vodní plocha omývá břehy Ruska, Íránu, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Turkmenistánu. Severní branou jsou ruské přístavy Astrachaň, Olja a Machačkala. Na íránském jihu leží Bandar Anzali, Bandar Noušahr, Bandar Amirabad a Astara. Podle Novinek.cz tyto čtyři íránské přístavy nyní pracují téměř nepřetržitě.

Astrachaň a Olja leží v deltě Volhy. Odtud mohou říční a námořní lodě plout dál po Volze. Přes Volžsko-donský kanál lodě doplují k Azovskému i Černému moři. Kaspické moře proto dál navazuje na evropské vodní cesty. Zároveň tu chybí úžina, kterou by mohlo kontrolovat západní námořnictvo.

Právě proto se trasa stala důležitým koridorem mezi Ruskem a Íránem. Obě země tudy podle Novinek.cz posílají zbraně, například rakety a drony. Do Íránu míří také pšenice, kukuřice, krmiva a slunečnicový olej. Společnost RusIranExpo odhaduje, že objem nákladu se letos může zdvojnásobit. Tento odhad převzaly Novinky.cz i The New York Times.

Euronews 12. listopadu citoval Institut pro studium války (ISW). Ten uvádí, že sankcionované ruské nákladní lodě vozí náklad z Astrachaně a Olji do Anzalí, Noušahru a Amirabádu. Írán podle ISW tuto cestu používal k dovozu ruských zbraní už před válkou v roce 2026. Používal ji i během konfliktu USA, Izraele a Íránu. V červenci 2026 Ukrajina oznámila útok na zásilku v těchto vodách.

Lodě na severojižní trase vypínají AIS

The Maritime Executive popsal okamžitý dopad na sledování provozu. Obchodní lodě mezi Ruskem a Íránem donedávna obvykle vysílaly signál AIS. V posledních dnech však přístupy k Anzalí, Noušahru a Amirabádu signál ztratily. Totéž platí u Machačkaly, Olji a Astrachaně. Jediné viditelné stopy AIS teď ukazují provoz východ–západ mezi Baku a přístavy v Kazachstánu a Turkmenistánu.

ISW podle Euronews dodává, že lodě vysílače vypínají, když se blíží ke břehům obou zemí. Chtějí tím zakrýt povahu nákladu. Pro ostatní plavidla to znamená horší přehled o provozu. Na obrazovce plotteru nebo AIS přijímače může být loď, která se ve skutečnosti v oblasti pohybuje, neviditelná.

Kaspické moře: co to znamená pro plavbu

Rusko a Írán už vydaly společné varování. Podle Novinek.cz, které odkazují na Press TV, by takový krok představoval vážnou hrozbu pro stabilitu v regionu. Íránský náměstek ministra zahraničí Kásem Gharibábádí po schůzce s ruským velvyslancem Alexejem Dědovem zdůraznil nutnost koordinace. Ruské ministerstvo zahraničí podle Euronews označilo plán za hrubé porušení mezinárodního práva. Bezpečnost této vodní plochy podle Moskvy patří jen pěti pobřežním státům.

Moskva také varovala, že případné útoky na plavidla nebo infrastrukturu by ohrozily i Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán. Ruský vojenský analytik Igor Korotčenko podle Novinek.cz upozornil na riziko poškození ropných a plynových plošin. Taková událost by podle něj mohla vyvolat ekologickou katastrofu regionálního rozsahu. CENTCOM však ve svém oznámení žádné útoky na plošiny ani na obchodní lodě v těchto vodách neslíbil.

Pro běžnou plavbu z toho plyne spíš politické a obchodní riziko než klasická námořní blokáda. Spojené státy tu nemají oznámené právo lodě zadržovat. Tlak má jít přes sankce, zpravodajství a tlak na dodavatele. Severojižní trasa mezi Ruskem a Íránem ale už teď pluje potmě, bez AIS. Východozápadní spojení z Baku zatím na AIS zůstává viditelné. Posádky v oblasti by měly počítat s horší viditelností ostatního provozu. Platí to i pro napětí kolem přístavů a energetických plošin.

Napsat komentář