Nejméně 235 druhů chladnomilných živočichů obývá současně arktická i antarktická moře, navzdory tomu, že tyto oblasti od sebe dělí tropy a vzdálenost 11.000 kilometrů. Vyplývá to z desetileté vědecké studie, jejíž první výsledky zveřejnily v neděli agentury Reuters a AP.
Doposud bylo žhavé tropické pásmo považováno za překážku, která odděluje lední medvědy Arktidy od antarktických tučňáků. Vědělo se jen o několika výjimečných tvorech, jakými jsou kupříkladu daleko migrující plejtvákovec šedý či rybák dlouhoocasý, žijící v obou polárních regionech.
„Minimálně 235 druhů žije v obou polárních mořích, přestože je mezi nimi vzdálenost 11.000 kilometrů,“ uvádí se ve výsledcích mezinárodního projektu Census of Marine Life, který v letech 2007 a 2008 mapoval světové oceány. Konečné výsledky studie jsou očekávány v roce 2010.
Mezi tvory, kteří byli nalezeni na obou pólech, jsou mořští červi, korýši, sumýši i plži. Představují dvě procenta z doposud známých 7500 antarktických a 5500 arktických druhů živočichů.
„Arktida a Antarktida jsou si podobnější, než jsme tušili,“ prohlásil jeden z autorů studie Ron O’Dor.
Výsledky zkoumání, společně se zjištěním, že studená moře se hemží živými tvory, vyvolávají otázky o „původu polárních druhů a jejich cestě na opačné konce naší planety“, konstatují vědci ve svém prohlášení.
Jedna z teorií předpokládá, že larvy některých druhů byly zaneseny z Antarktidy na sever chladnými mořskými proudy hluboko při dně Atlantského oceánu, stranou teplých hladinných vod tropů, v nichž by uhynuly.
K rozšíření druhů mohla přispět také doba ledová. Během ní antarktické ledovce pokryly sousední moře a vytvořily nové proudy směřující na sever, jež mohly zanést do Arktidy takové živočichy, jakými jsou nohatky (pantopoda) nebo stejnonožci (isopoda).
Vědci při svém zkoumání dále odhalili, že malí zástupci klanonožců (copepoda) nahrazují v některých arktických vodách větší reprezentanty této podtřídy korýšů, což by mohlo být způsobeno globálním oteplováním.
„Změna u těchto živočichů by mohla mít dopad na celý potravní řetězec oblasti,“ domnívá se Rolf Gradinger z Aljašské univerzity. Větší klanonožci byli totiž klíčovou potravou kupříkladu pro velryby či pro mořské ptáky.
lcm hej