V Seznamu platných právních předpisů ČR v oblasti námořní plavby najdeme nejeden zajímavý legislativní dokument. Těžko ale uvěřit, že nejstarší platný předpis – úmluva číslo 181 – platí od roku 1928 je účinná bez jediné novely více jak 76 let ! Předpis se týká zjednodušení inspekce vystěhovalců na lodích a podepsal jej prezident republiky Československé T. G. Masaryk a ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš. Pro zajímavost přinášíme jeho plné znění.
Druhým nejstarším platným předpisem v pořadí je úmluva č. 64/1932 Sb. o mezinárodním režimu námořních přístavů, podepsaná v Ženevě dne 9. prosince 1923 a třetím předpise úmluva č. 194/1934 Sb. o označování váhy na velkých břemenech dopravovaných na lodích.
Úmluva 181/1928 Sb.
týkající se zjednodušení inspekce vystěhovalců na lodích
Schváleno (Vydáno): 28.03.1928
Účinnost od: 25.05.1928
Uveřejněno v č. 63/1928 Sbírky zákonů na straně 1061
Čl.1.
K provedení této úmluvy budou pojmy „vystěhovalecká
loď“ a „vystěhovalec“ určeny pro každý stát
příslušným činitelem tohoto státu.
Čl.2.
Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje
přijmouti, s výhradou níže uvedených ustanovení, zásadu,
že oficielní inspekční služba, mající za úkol bdíti nad
ochranou vystěhovalců na vystěhovalecké lodi, bude
vykonávána pouze jednou vládou.
Toto ustanovení není na závadu tomu, aby vláda jiného státu
mohla příležitostně dáti provázeti své státní
příslušníky – vystěhovalce svým zástupcem, naloděným na
její útraty, jako pozorovatelem a s podmínkou, že tento
zástupce nebude zasahovati do působnosti oficielního
inspektora.
Čl.3.
Je-li oficielní inspektor vystěhovalců přidělen na
vystěhovalecké lodi, bude zpravidla ustanoven vládou toho
státu, jehož vlajku loď nese. Tento inspektor může však
býti ustanoven některou jinou vládou na základě dohody
uzavřené mezi vládou státu, jehož vlajku loď nese, a jednou
nebo několika vládami, jichž příslušníci jsou mezi
vystěhovalci na lodi.
Čl.4.
Určení praktických vědomostí a odborné i mravní
způsobilosti, jež nezbytně musí býti požadovány od
oficielního inspektora, bude ponecháno na starost vládě,
která ho ustanoví. Oficielní inspektor nesmí ani přímo ani
nepřímo býti v jakémkoli vztahu k rejdaři či plavební
společnosti, anebo býti od nich odvislým.
Toto ustanovení není na závadu, aby ta která vláda mohla
výjimečně a vzhledem k naprosté nutnosti ustanoviti lodního
lékaře oficielním inspektorem.
Čl.5.
Úkolem oficielního inspektora bude bdíti nad šetřením
práv, která vystěhovalcům příslušejí podle zákona
státu, jehož vlajku loď nese, nebo podle každého jiného
zákona, jehož použití přichází v úvahu, nad šetřením
mezinárodních dohod a dopravních smluv.
Vláda státu, jehož vlajku loď nese, předá oficielnímu
inspektorovi, nechť již je státní příslušnosti jakékoliv,
text platných zákonů a předpisů upravujících postavení
vystěhovalců, jakož i mezinárodních dohod a platných smluv
vztahujících se k témuž předmětu, jež byly zmíněné
vládě oznámeny.
Čl.6.
Pravomoc kapitána lodi není omezena touto úmluvou. Oficielní
inspektor nesmí zasahovati v žádném případě do pravomoci
kapitánovy a smí se zabývati toliko dozorem nad prováděním
zákonů, předpisů, dohod či smluv týkajících se přímo
ochrany a blaha vystěhovalců na lodi.
Čl.7.
Do osmi dnů následujících po příjezdu do přístavu
určení podá oficielní inspektor zprávu vládě státu,
jehož vlajku loď nese, a tato zašle po exempláři této
zprávy ostatním zúčastněným vládám, které předem
projevily přání, aby se tak stalo. Opis této zprávy bude
zaslán oficielním inspektorem kapitánu lodi.
Čl.8.
Úřední ratifikace této úmluvy budou za podmínek
předepsaných v části XIII. mírové smlouvy Versailleské a v
souhlasných částech ostatních mírových smluv oznámeny
generálnímu tajemníkovi Společnosti Národů a jím zapsány
do rejstříku.
Čl.9.
Tato úmluva nabude působnosti, jakmile její ratifikace dvěma
členy Mezinárodní organisace práce bude generálním
tajemníkem zapsána do rejstříku.
Úmluva bude zavazovati pouze členy, jichž ratifikace bude
zapsána v sekretariátě.
V důsledku toho tato úmluva nabude působnosti pro každého
člena v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.
Čl.10.
Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů
Mezinárodní organisace práce, oznámí generální tajemník
Společnosti Národů tuto skutečnost všem členům
Mezinárodní organisace práce. Rovněž je zpraví o zapsání
ratifikací, které mu budou později oznámeny ostatními členy
organisace.
Čl.11.
Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, s
výhradou ustanovení čl. 9., že ustanovení článků 1, 2, 3,
4, 5, 6 a 7 provede nejpozději dnem 1. ledna 1928, a že učiní
opatření, která budou nutna, aby tato ustanovení byla
uskutečněna.
Čl.12.
Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje
tuto úmluvu, zavazuje se provésti ji ve svých osadách,
državách nebo protektorátech, v souhlase s ustanoveními čl.
421. mírové smlouvy Versailleské a jemu odpovídajících
článků ostatních mírových smluv.
Čl.13.
Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji
vypověděti po uplynutí doby deseti let ode dne počáteční
působnosti této úmluvy, a to zvláštním přípisem,
zaslaným generálnímu tajemníkovi Společnosti Národů a jím
do rejstříku zapsaným. Výpověď nabude účinnosti teprve
rok po zapsání v sekretariátě.
Čl.14.
Správní rada Mezinárodního úřadu práce podá aspoň jednou
za deset let všeobecné konferenci zprávu o provádění této
úmluvy a rozhodne, má-li býti dána na denní pořad
konference otázka revise nebo změny této úmluvy.
Čl.15.
Texty francouzský a anglický této úmluvy jsou oba
autentické.
Prozkoumavše tento návrh úmluvy přistupujeme k němu.
Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť
republiky Československé přitisknouti dali.
Na hradě Pražském, dne 29. března léta tisícího
devítistého dvacátého osmého.
President republiky Československé:
T. G. Masaryk v. r.
L. S.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš v. r.
Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listina republiky
Československé byla uložena ve smyslu čl. 8 úmluvy u
generálního tajemníka Společnosti Národů, který ji
registroval dne 25. května 1928. Tímto dnem nabyla Úmluva,
podle ustanovení čl. 9, pro republiku Československou
mezinárodní působnosti.
Mimo republiku Československou uložily u gen. tajemníka
Společnosti Národů ratifikační listiny Úmluvy tyto státy:
Velká Britanie a sev. Irsko (16. září 1927),
Holandsko (13. září 1927)
Rakousko (29. prosince 1927),
Indie (14. ledna 1928),
Belgie (15. února 1928) a
Lucembursko (16. dubna 1928).
Dr. Beneš v. r.