Protože jsem v posledních letech přeplul Atlantik 6x, z toho 3x severní cestou z Floridy, resp. z Karibiku do Evropy a 3x jižní cestou z Evropy do Karibiku. Každé plavbě věnuji jedno symbolické ohlédnutí v podobě aspektu, které by mohli zajímat ty jachtaře, kteří plánují delší přeplavby a zejména ty, kteří plánují přeplavbu Atlantiku.
V průběhu těchto plaveb přeplulo se mnou Atlantik již 28 lidí, z toho 2 ženy. Měl jsem tedy možnost poznat hodně báječných lidí, jejichž koníčkem je námořní jachting a kteří si chtěli něco dokázat. Někteří již dokonce pluli 2x a někteří z nich se těší na další přeplavbu.
Ale bohužel jsem poznal i takové lidi, kteří si prostě chtěli jen udělat čárku, ano, přeplul jsem Atlantik.
Nehodlám zde dělat výpisy z lodního deníku, kolik jsme který den urazili mil, ani kolik ryb jsme nachytali, ani kolik bouří jsme zažili, všeho bylo dost. Spíše chci udělat malou rekapitulaci získaných zkušeností a podělit se o ně s Vámi, kteří o to stojíte.
1.Výběr posádky
2.Výběr lodě
3.Vybavení lodě
4.Výběr trasy
5.Jídlo a nápoje
6.Psychologie-denní režim
1. Výběr posádky
Není nad to plout s posádkou zkušenou, která se již zná, je sehraná a každý ví, co může od druhého očekávat. To je optimální případ. Výběr posádky se mi jeví jako nejdůležitější bod dlouhých plaveb.
Vzhledem k tomu, že přeplavby děláme na komerční bázi, ale za takových podmínek, aby si to běžný jachtař mohl dovolit, byl jsem překvapen kolik nejachtařů, resp. úplných začátečníků se na přeplavby přihlašovalo.
Mnozí víte z vlastní zkušenosti, že i při týdenním pobytu na lodi jeden člověk může pokazit jinak pěkný dojem z dovolené. Na přeplavbě je to o to horší, že po dobu několika týdnů již není úniku.
Zejména na tento aspekt ponorkové nemoci zájemce o přeplavby upozorňuji předem a také na další, z kterých ponorková nemoc plyne, které by měly zájemce od plavby spíše odradit včetně finančních nákladů.
Takže ideální člen posádky je jachtařský zkušený pohodář, tolerantní vůči druhým, je ochoten vždy pomoci se vším sám, bez upomínání, raději méně mluvný, kterého nerozháže nepohoda v podobě prudkého slunce, deště, zimy, nebo bouřky. Podaří-li se Vám sehnat do posádky takovéto členy, pak mate vyhráno.
Samozřejmě se ptám každého zájemce o přeplavbu, jakou má praxi a zkušenosti. Jednou jsem se však zmýlil ve výběru člena posádky. Vysokoškolsky vzdělaný zhruba padesátník mi velkohubě a suveréně sdělil, že dělá kapitána v charterovce, v Chorvatsku.Nepokládal jsem tehdy za nutné se dále vyptávat. Bohužel až při plavbě jsem zjistil, že to je naprosto nekolektivní člověk, který neměl základní informace pro pohyb na lodi a co navíc, že neuměl kormidlovat loď kormidelním kolem. Když jsem mu řekl, že mám pocit jakoby držel kormidelní kolo poprvé v životě, přiznal se, že opravdu držel v ruce jenom kormidelní páku.
2. Výběr lodě
Tato kapitola by snad byla aktuální pro toho, kdo zamýšlí si novou loď koupit, nebo postavit. V každém případě to musí být loď, která odpovídá kategorii A- „Ocean“ resp.
dle české registrace kategorie I. ,která zahrnuje povolenou plavbu námořní jachty bez omezení. Tyto kategorie však dále závisí na vybavenosti lodě.
Všeobecně platí, že pro dálkové plavby čím je loď větší, tím lepší. U větší lodě se dá očekávat
větší komfort, více místa pro jednotlivce a také lepší jízdní vlastnosti. Kde je však míra, kterou loď a jak velkou zvolit? Především je třeba zvážit jak často budete dálkové plavby-
přeplavby podnikat a s jak početnou posádkou. Další věc je cena lodě, která se kubicky zvyšuje s přibývající délkou. Také ceny oprav a údržby rostou neúměrně rychle s délkou lodě.
Osobně si myslím, že nejmenší velikost by se měla pohybovat okolo 38 stop a minimální počet posádky by měl být 3osoby. /pozn.. nepatřím a ani nechci patřit mezi osamělé mořeplavce/. Ideální počet posádky z hlediska držení služeb je 5. Pak už je lepší počítat s větší lodí od 40-ti stop výše.
3. Vybavení lodě
Jedná se o plachetnici tak začínám plachtami. Prvním předpokladem je, že jsou plachty v dobrém stavu. Pozor! Už po dvou letech se na plachtách projevuje stárnutí, zejména nitě zteří a dochází ke zkřehnutí materiálu od slunečního záření. Častým třením může dojít k prodření některých extrémě zatížených částí plachty, jezdců atd. Totéž platí o lanech a to vše je potřeba před plavbou zkontrolovat a vyměnit.
Doporučuji mít na lodi dva rolfocky, a tedy 2 kosatky, nebo aspoň 2 přední stěhy pro upevnění bouřkové kosatky. I hlavní plachtu je dobré mít náhradní aspoň v bouřkovém provedení. Někdy může pomoci i trysel.
Když jsem věděl, že pořizujeme loď, která bude podnikat náročné přeplavby, raději jsem zvolil systém tradičního spouštění a refování plachty místo refování do stěžně. Vím, je to pracnější, ale viděl jsem již lodě, které za vichřice nemohli plachtu do stěžně ani zatáhnout ani ze stěžně vytáhnout. Přišly v tom případě pouze o plachtu a v přístavu za klidu už se s tím dá něco dělat. Na Atlantiku je to horší.
Nezapomenout na šicí potřeby, dostatek dobrých jehel, náhradní materiál na opravu plachet, bocmanskou rukavičku, kvalitní nitě.
Vybavení dle vyhlášky 315/2000 Sb. Je samozřejmostí pro kategorii plavby I. Bez omezení, včetně nouzové boje EPIRB, záchranného ostrůvku atd. proto nerozvádím.
Ještě připomínám harnesy, tedy popruhy pro osobní uvázání. Vzpomínám si, že když jsem to posádce poprvé řekl, ať je použijí, dívali se na mne jako, že je obtěžuji, ale pak to přišlo tak, že už se vázali sami pro jistotu 2x.
Bimini- stříška nad kokpitem proti slunci.
Sprayhood ( americký dodger ), tedy záštita proti vodní tříšti je nezbytná pro lepší komfort plavby v nepříznivých podmínkách.
Dostatek paliva – souvisí s výběrem trasy.
Náhradní díly na motor: klínové řemeny, palivový filtr, náhradní vstřik, impeler do chladícího vodního čerpadla, na výměnu doporučuji stahovák.
Náhradní žárovky, elektrospojky, doporučuji i náhradní startovací baterii.
4. Výběr trasy
Nejlépe nám posloužila příručka ,, The Atlantic Crossing Guide “, v které je možno najít nejen doporučené trasy v závislosti na ročním období a proudech, ale také plány důležitých přístavů, včetně mnoha užitečných informací jako formality, vybavení přístavu, možnost nákupu, apod.
Při plavbě z MIAMI jsme zvolili trasu Bahami, Bermudy, Azory, Gibraltar, přímým směrem, jak nám to vítr dovolil.
Při plavbě z Karibiku je nejvhodnější poslední zásobování a úpravy provést na
St. Maartenu, přímá vzdálenost na Azory je cca 2 100 nM.
Doporučuji plout kursem severoseverovýchodním a využít takto nejvíce pasátní vítr.
V centrální části Atlantiku, diky vysoké tlakové výší, je třeba počítat s minimálními větry různých směrů. Abychom toto pásmo překonali v co nejkratším úseku není vhodné plout přimo na Azory, ale více k severu cca. kurs 010, i za cenu že si trasu prodloužítme o 300 – 400 nM.
Takto je dobré pokračovat až zhruba k 30 stupni severní šířky, kde je předpoklad stálejších větrů ze západu, nebo severozápadu.
Také se zde dostáváme do Golfského proudu, který nám bude pomáhat směrem k Azorám.
Počítejte s vyšší zásobou paliva, protože pásmo tišin může být několik stovek mil. ( pozn. V roce 2003 – konec dubna cca.500nM ).
Jsou to tzv.:,, Koňské šířky“, kdy při nedostatku větru začali námořníci na starých plachetnicích zabíjet koně, aby jejich krví částečně uhasili žízeň. Raději jsem nemyslel na to, co by se stalo kdybychom měli na motoru neodstranitelnou závadu a poklidné podupávání v motoru by vystřídalo nádherné ticho.
Na Azorách většina lodí přistává na ostrově Faial, v přístavu Horta. Další možností, které jsme jednou využili je přistát až na ostrově Terceira v přístavu Angra da Heroismo, kde je
volněji a je tam možné provést policejní a celní přihlášení.
Jednodušší je plavba z Evropy na západ a to buď na Madeiru, nebo na Kanárské, případně i Kapverdské ostrovy, která probíhá ve stálejších pasátních větrech.
5. Jídlo a nápoje
Toto by mohla být nejdelší kapitola, ale omezím se jen na to co nám nejvíce vyhovovalo.
Výhodou větších lodí je, že mají ledničku, případně i mražák. Pak tedy není problém vzít na několik hlavních jídel čerstvé maso. Nejvíce se osvědčily vepřové steaky- kýta, kotlety, krkovička, kuřata, kuřecí prsa. K tomu občas ryba přímo z moře a pak už jenom zbývá střídat příkrmy: brambory, bramborovou kaši, těstoviny , ryži a nebo knedlíky.
Zvláštní pozornost si zaslouží chléb. Všude ve Středozemním moři je pouze bílý chléb, nebo bagety a to i v Karibiku a to se nedá už 2.den jíst. Každému z posádky říkám, ať vezme aspoň 2 bochníky českého dobrého chleba. Vyplatí se táhnout chleba i na druhou stranu Atlantiku. Opravdu po třech týdnech v mražáku je jako čerstvý. Dřív jsme si chléb pekli, ale je to energeticky náročné.
Osvědčila se čočka, která nepotřebuje příkrmy a je jednoduchá na úpravu.
Dále se osvědčily práškové výrobky Vitany jako bramborová kaše, knedlíky, vdolečky, palačinky a další.
Méně už se osvědčují české masové konzervy. Zde opravdu platí, čím levnější, tím horší a některé z nich, to je úplný humus. To platí zejména pro hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě. Mezi lepší konzervy patří šunkové maso a kuřecí, nebo krůtí maso.
Pokud se týká nápojů tak doporučuji jedno až dvě piva denně, vodu,nebo slabý vinný střik.
Nedoporučuji slazené minerálky a štávy a také jsem zjistil, že o ně byl menší zájem.
6. Psychologie a denní režim
Před plavbou se snažím každého člena posádky upozornit na to, co ho čeká: někdy moc velké vedro, nedýchatelný vzduch v kajutách, jindy zase zima, vlhko, stísněný prostor, neustálé kývání lodě, mnohdy nelze ani uvařit jídlo, stále stejní lidé kolem, služba v intervalech ve dne, v noci a to vše s osobní nepohodou je zrádným podhoubím ponorkové nemoci. Chci aby členové posádky tyto skutečnosti vzali na vědomí a pak když se pro plavbu rozhodnou, brali některé problémy s nadhledem.
Denní režim je více méně jednotvárný. Služba, odpočinek a tak to jde několik týdnů.
Velmi se mi osvědčily „překrývané“služby a to zejména při 5 osobách, kde vždy jeden má službu u kormidla a druhý pohotovost v kokpitu. Po 2 hodinách ten co má pohotovost nastoupí ke kormidlu a pohotovost má další člen posádky. Takže vždy mezi službami je 6 hodin pauza na odpočinek a osobní volno.
Závěrem chci říci, že těchto šest ohlédnutí za přeplavbami není vše, ale může některým jachtařům pomoci a nebo je také odradit. V případě zájmu, rád zodpovím Vaše dotazy.
Pište na adresu: info@moravyacht.cz
Mně zbývá nyní už jen poděkovat Neptunovi, že k nám byl milostivý a nechal nás oceán přeplout.
Miloš Křenek
Více 