Jachtařka LenkaŠmídová si prožila pořádné nervy, než dnes potvrdila v jedenácté
rozjížďce zisk stříbrné medaile v olympijské regatě třídy Evropa.
Závod v Aténách provázely pochybné protesty a boj na ostří nože,
ale jachting se jí nezprotivil a v loděnici rozdávala úsměvy.
Šmídová prožila den a půl nekonečného čekání. V pátek
absolvovala třída Evropa desátou rozjížďku a finále bylo v plánu
až v neděli odpoledne. „Byly to hrozné nervy a teď je to úžasná
úleva,“ řekla jachtařka. Seděla doma, protože lístky na velodrom
nesehnala. „Neměla jsem do čeho píchnout a pořád jsem jenom
myslela na to, co se nakonec stane,“ sžírala se Šmídová.
Čekání pokračovalo i na Jónském moři, jelikož foukalo slabě a
od půl jedné do čtyř se čekalo na start. „Říkala jsem si, že to
už nepustí,“ napadalo Šmídovou, že bude mít stříbro v kapse bez
strachu. „Spíš jsem ale počítala, že to pustí klidně pět minut
před koncem,“ řekla. Měla skoro na minutu pravdu, závod začal
šest minut před vypršením limitu.
Pořád se musela nutit ke koncentraci, aby byla kdykoliv
připravena vyrazit. Dívala se, kde se objevuje vítr a plánovala,
kam a kterým směrem pojede. Třikrát před Evropou odstartovala
třída Laser a to byl pro Češku pokyn zahájit startovní proceduru.
„Začala jsem jezdit, asi desetkrát za sebou jsem udělala rituální
kolečko,“ vyprávěla.
O stříbro se musela strachovat, útočit na ni mohla nakonec
bronzová Dánka Signe Livbjergová i čtvrtá Australanka Sarah
Blancková. Měla přesně spočítáno, jak musí dojet. Tabulku, kterou
vypracoval její americký přítel Mark Mendelblatt, si vylepila do
lodi. „Věděla jsem, co v jaké situaci udělat,“ řekla.
Obávala se, že se na ni Dánka, nebo Australanka pověsí a
pokusí se ji donutit dojet poslední. Pokud to jachtařka umí,
vyžene soupeřku do strany, bere jí vítr, čímž se závodnice
propadá ve startovním poli. „To by mě stálo stříbro i bronz,“
věděla Šmídová. Ale Livbjergová si takto hlídala Blanckovou.
Hned na první bójce málem došlo ke kolizi s vítěznou Siren
Sundbyovou. Norka připravila sporným protestem v šesté jízdě
Češce jednu diskvalifikaci, a proto Šmídová hned na soupeřku
křikla, jestli nebude protestovat. „Abych případně mohla dělat
otočky, ale ujistila mě, že nikoliv,“ uvedla Šmídová. Dlouho se
snažila rozhodnutí komise z šesté jízdy zvrátit, ale slibovaný
videozáznam od novozélandské televize nakonec neexistoval.
Na olympiádu už se dávno nejezdí jenom kvůli účasti, ale pro
medaile, které zajišťují živobytí. Podle toho se bojuje i na
vodě, ač se může zdát, že je jachting férovým sportem. Závodnice
se proto často po dnu na moři ocitly před jury, která řešila
jejich rozmíšky. „Naučila jsem se spoustu nových věcí,“
neznechutilo to Šmídovou. Snažila se naopak z toho něco vzít.
„Když jde do tuhého, tak se tady bojuje všemi prostředky, a někdo
i nekalými,“ konstatovala.
Ještě na moři se potkala s přítelem Mendelblattem, který
soutěžil ve třídě Laser. „Jestli chceš být v televizi, tak mi dej
pusu,“ nabídla mu Šmídová, ale prý dostala košem. „Strašně mi
pogratuloval a pak odjel na břeh,“ řekla jachtařka. Nezlobila se
na něj, protože i on byl favoritem, ale nedařilo se mu a skončil
až osmý.
Za stříbrnou medaili získá Šmídová od Českého olympijského
výboru odměnu ve výši půl milionu korun. O tom neměla ponětí,
alespoň se tak tvářila. „To jsem nevěděla. Ty bláho! A kolik bylo
za vítězství? Milion? To jsem se mohla víc snažit,“ vtipkovala a
po vyhlášení se chystala na pivo do českého olympijského domu.
Koncem září možná pojede mistrovství republiky kajutových
lodí a pak se chystá na dovolenou. Nebude u moře, ale u vody
rozhodně ano. „Pojedeme s Markem do Oregonu, má tam chatu u řeky,
kde se perfektně surfuje. Je tam super vítr,“ těšila se Šmídová.
Do zástupu gratulantů se přidal i prezident Václav Klaus,
který už dopoledne zaslal blahopřání rovněž stříbrné párové
čtyřce. „Pátou medaili pro naši výpravu jste vybojovala nejen
díky skvělému výkonu na trati, ale překonala jste také všechny
nesnáze, které Váš start provázely. Kov nejcennější Vám unikl jen
o vlásek. Jsme na Vás všichni velmi pyšní,“ napsal Šmídové.