Coaster 600 DC

[Anachy]

zbytečný , to je v kříži hnedle i po 10cm at maš podklad jakej chceš , tak si nech postavit jednoosu s ,,těžší ,, nápravou :rolleyes: vážit tě nikde nebudou , a ty budeš vědět že maš rezervu

vylomený sem to nikdy neviděl , ale kolikrát si řikaš , že to už dávno musí prdnout =D

 

Tak mně se povedlo prásknout na dvounápravě dvě gumy při křížení najednou - naštěstí 50 metru od baráku, ale bylo to tím, že ty gumy už to fakt měli "zasebou" :)

[Lubor]

Začínám nabývat přesvědčení, že dvounáprava pro mne není. Že to z ulice do dvora nedostanu, protože s tím nezatočím na tak malém poloměru viz video níže.

Nevím si s tím rady. :-(

Není to sranda, pořídit nový vlek za 100 tis., vybavit ho jak potřebuju, přendat na něj loď a pak zjistit, že to doma nezaparkuju.

Ještě by šlo uvažovat o pomocném navijáku, kterým bych za zadek loď vtahoval do dvora....

[taurus]

Co tohle ?

[aleš]

Ahoj jak někdo už psal nechat si postavit zesílenou jednoosu bude asi to nejlepší.

Zkus www. rhc-privesy.cz. Mně stavěli přívěs dle mých požadavků .

Přijeli zaměřili si starý vlek 2 500 kg a podle toho mně postavili nový 3 500 kg.

osobní jednání super a maximální spokojenost.

[Lubor]

Co tohle ?

Hezká věcička. Znám, ale vyhodnotil jsem jako nevhodné. Je to hodně drahé a namontované nastálo, takže vozíš dalších mnoho kil navíc a odstavit to někde na louce, to by tam těžko bylo až bych po víkendu přijel.

[Lubor]

Ahoj jak někdo už psal nechat si postavit zesílenou jednoosu bude asi to nejlepší.

Zkus www. rhc-privesy.cz. Mně stavěli přívěs dle mých požadavků .

Přijeli zaměřili si starý vlek 2 500 kg a podle toho mně postavili nový 3 500 kg.

osobní jednání super a maximální spokojenost.

Už jsem koukal na nápravy a dělají se do 1,8t a pak až 3,5t. To mi zase přijde úchylný stavět přívěs na nápravě 3,5t pro vožení lodě váhy 1,5t. Ale díky za tip, prověřím to.

[Zdenda]

Ta naprava 1,8t ti v pohode uveze 2 t. S trochou opatrnosti i 2,5. Jsou dost predimenzovany. Musi vydrzet pretizeni za jizdy.

Na vleku 750 kg se bezne vozi pres tunu nakladu. Staci jet opatrne.

Takze jestli mas lod 1,5 t vozik 350 kg a nejaky naklad, tak se do 2 t vejdes spolehlive. U nas te nikdo vazit nebude.

Ja jsem chtel dvouosu uz kvuli tomu cestovani. S jednoosou je clovek porad ve strehu a napjaty. S dvouosou je to cestovani mnohem klidnejsi. Az jsem si musel pripominat, co mam zaprazeny na kouli... :-)

[Lubor]

Je to dilema. Na jednu stranu se mi už nechce jezdit s přetíženým vlekem a riskovat technické problémy, nebo pokutu či odstavení policií v zahraničí. Na druhou stranu si nechci komplikovat život s provozem dvounápravového přívěsem. Babo raď.... =|

[Zdenda]

Ještě bys mohl koupit autoodtahovku. Nosnost super, manévrovatelnost super, cestovní rychlost super, spouštění super, pohodlí dostatečný. :)

Nevýhoda je, že v tom budeš mít uloženo půl mega. :lol:

Legrace stranou.... Technických problémů bych se nebál. přetížit vlek o 15-20% je pro něj úplná pohoda. Hlavní je mít dobré pneu a mít v pořádku ložiska a brzdy.

Ostatní je o prioritách. Jestli jezdíš často zahraničí, tak bych se taky bál. Jestli ale jedeš 1/rok k moři a pak celou sezónu lítáš po čechách, tak bych volil manévrovatelnost.

Taky jsem zvědavej, jak se budu na Slapech u skluzu otáčet s dvouosou. Bude to holt chtít víc plánování dopředu no. Já mám loď podle papírů 1,8 t. Takže v reálu bude mít určitě přes 2 t. Víš, jak to je. Tam už v jednoose volba není. Stejně jsem ale chtěl přejít na dvouosu kvůli tomu pohodlí za jízdy. Po první jízdě jsem z ní byl nadšenej, tak snad mi to vydrží.

Při parkování na zahradě jsem zvedl auto až nahoru. Přední náprava se znatelně odlehčila. Pak jsem se normálně otočil. Nepozoroval jsem žádný extrémní křížení, ani jsem moc nezryl trávu.

[Lubor]

Mně hodně zaskočilo, jak ta náprava 1,8t za 4 roky provozu sedla. Letos jsem musel přizvedávat blatníky, už hrozilo, že o ně kola začnou drhnout.

Asi se teď ve svých úvahách dál nedostanu. Až to na jaře sundám ze špalků, tak to musím nechat zvážit. Naposledy jsem vážil před 4 roky a to to mělo celkem nějakých 1900kg s vodou a s půlkou nádrže. Pak jsem ale dával větší motor (+40kg), topení, větší aku a určitě přibylo plno krámů co mají jednotlivě sotva kilo, ale dohromady váží metrák. =(

Možná si zkusím od někoho půjčit dvounápravový přívěs. Naložím na něj 1,5t cihel a zkusím ho dostat samohybem do dvora. Při tažení autem bych si myslím s dvounápravou poradil, ale to parkovaní doma asi bude kritický.

[Lubor]

......Při parkování na zahradě jsem zvedl auto až nahoru. Přední náprava se znatelně odlehčila. Pak jsem se normálně otočil. Nepozoroval jsem žádný extrémní křížení, ani jsem moc nezryl trávu.

 

Máš výškově stavitelné auto?

[Zdenda]

jj, mam to na vzduchu, takže se to dá o pár čísel zvednout. Neměřil jsem to, ale je to tak o 5 - 7 čísel.

Ale už v základu je ta koule výš, než u jiných aut. Takže těch pár čísel buď stačilo, nebo to s tim křížením u nového vleku neni tak hrozný.

Ten nápad s půjčením vleku a naložením cihlama je nejlepší. Přecejen to není věc za korunu.

[Lubor]

Začínám plánovat 7 denní plavbu HR na konec května. Začátek a konec by měl být v Biogradu na Moru. Pojedeme na jih a pokud bude přát počasí, tak až do Podgory a zpátky.

Měl byste někdo tipy na hezká místa k přespání v úseku od Murteru po Šoltu? Tam to ještě vůbec neznáme. Zázemí nepotřebujeme, jen se někde bezpečně a za rozumnou cenu vyvázat u mola, dobře se najíst a v klidu přespat v lodi.

[Lubor]

Teď jsem na mapě Google našel městečko Tribunj. V 888 není popsané. Uprostřed zátoky je ostrov s historickým centrem. Je tam plno restaurací a v květnu by se tam možná dalo i vyvázat. Máte někdo konkrétní zkušenost?

[Anachy]

Teď jsem na mapě Google našel městečko Tribunj. V 888 není popsané. Uprostřed zátoky je ostrov s historickým centrem. Je tam plno restaurací a v květnu by se tam možná dalo i vyvázat. Máte někdo konkrétní zkušenost?

 

Leta jsem jezdil vedle do Sovlje (měl jsme tam apartmán hned u přístavu s kotvením) , Tribunj je hned vedle , bylo to tam fajn, ale bohužel současný stav nevím.

[Lubor]

Po dvouleté pauze, kdy jsme si netroufli kvůli neustále se měnícím covidovým omezením vyrazit s lodí do Chorvatska, jsme konečně zase uskutečnili s naším Coasterem krátkou dovolenou na moři.

Plán byl smělý. Spustit loď u Biogradu na Moru a během 7 dní udělat okružní plavbu do jižní Dalmácie se spaním v městech Tribunj, Stari Grad, Čakjle, Trogir, Primošten a Kukljica. Naklikáno krátkými úsečkami do mapy Google to dávalo 480km. Bylo mi jasné, že ve skutečnosti to bude více.

Už mnoho týdnů předem jsem psychicky připravoval manželku na to, že to může být náročné, pokud nám počasí nebude přát, ale že je to můj velký sen přijet s lodí „z daleka“ do naší oblíbené destinace Čakjle, kam jezdíme už mnoho let a máme tam „své“ domácí, u kterých si každé léto pronajímáme na 14 dní apartmán.

Po té dvouleté pauze mne trochu opustila kuráž a při přípravě lodě jsem měl mrazení okolo žaludku. Zase mi to připadalo jako velká drzost a zahrávání si s osudem vyrazit takhle z Prahy na moře.

Často tady čtu dotazy, kolik dovolená s lodí v HR stojí. Tak do popisu cesty dám i náklady. Budu to tahat z hlavy, tak to nebude přesně na koruny (kuny).

Manželka se tentokrát překonala a z domova jsme odjížděli v půl jedenácté oproti plánované desáté. Tu půlhodinu zpoždění jsem ještě vydýchal, a tak jsme výjimečně odjížděli celkem v souladu a bez obvyklé hádky 😊

V autě jsem měl plnou nádrž s tím, že budu tankovat ve Znojmě. V lodi nějakých 30l na dojetí k první benzínce. Vody jen trochu, abychom se mohli cestou opláchnout, ale nebyli přetížení. Přívěs 1,8t je na Coastera málo, v zimě to budu řešit (přechod na dvounápravu).

Ve Znojmě jsme byli asi za 3 hodiny. Spotřeba 11,5l na 100km. Dotankoval jsem a koupil rakouskou dálniční známku na 10 dní (tedy i na cestu zpět) za nějaké necelé 3 stovky. Vždycky si při tom uvědomím, jak budu za pár hodin na slovinských hranicích skřípat zuby, až budu kupovat za 15EUR známku na 35 minut jízdy po dálnici a za 8 dní znovu na cestu zpět.

V Rakousku je nová rychlostní silnice skoro od našich hranic. Nestrefili jsme se na ní napoprvé. Jeli jsme postaru, ale pak jsem jí viděl souběžně s námi a v další vesnici se na ní napojil. Do Vídně je to od hranic zase o něco rychlejší.

Na Slovinské čáře jsem se skřípěním zubů koupil tu dálniční známku na 7 dní za 15EUR. Pro mne novinka. Je elektronická, takže baba s kamenným obličejem v kukani chtěla malý techničák, zadala nás do systému, nechala nás podepsat nějaký papír a zaplatit.

Dálnice ve Slovinsku už od čáry k čáře bez jakéhokoli omezení. Do HR jsme po krátkém zdržení celníkama vjížděli, když slunce bylo ještě nad obzorem. První úsek dálnice do Zagrebu 72 Kun, druhý k odbočce na Biograd na Moru tuším nějakých 256. To jsem ale platili až druhý den. Někdy v půl jedenácté, tedy po 12 hodinách cesty jsme to zapíchli na odmorišti Jasenice, tedy nějakých 50km před sjezdem na Biograd. Dal jsem si 2 Karlovačka na lepší spaní a šli jsme spát do lodi. V 7 ráno jsme vstávali krásně odpočatí, dali si u benzínky kafe a skvělý višňový štrůdl, a za chvíli zas frčeli na ten Biograd.

Tam jsme dorazili krátce po osmé. Cestou jsem ještě natankoval do lodě 120l v ceně v přepočtu nějakých 48Kč/l. Před cestou jsem neřešil kuny s tím, že si vyzvednu na místě z bankomatu. Zaparkoval jsem na nábřeží, přiběhl nějaký člověk s ledvikou a vyžádal si 20kun za parkování. To jsem ještě měl z před před loňska. Pak byl poblíž bankomat, tak jsem do něj vsunul kartu a zvolil výběr větší částky, abychom nemuseli strádat ani tam, kde nebudou brát karty. Když jsem se s bankomatem domluvil, kolik chci, jestli na to chci stvrzenku a jestli chci konverzi v Kč nebo v kunách, bankomat vysunul mou kartu abych si jí vzal zpět. Zřejmě ale asi z důvodu nějakého naschválu jí vysunul jen trochu, přesně tak, abych jí viděl, ale ze štěrbiny nemohl uchopit. Chvíli se zřejmě bavil tím, jak se jí snažím marně vyšťourat. Když jsem si uvědomil, že v tašce mám nůž s pinzetou, kterou by to šlo vyndat, tak bankomat kartu rychle zasunul do svých útrob a obrazovku přepnul na uvítací pro dalšího důvěřivce.

Stál jsem tam jak opařený s myšlenkami na právě končící dovolenou. Potřeboval jsem zaplatit za loď na kapitanátu, za spuštění lodě na vodu, parkování auta a přívěsu. Byla neděle a účet manželky ke kterému má kartu ona tradičně prázdný.

Trvalo nějakou dobu, nežli jsme prošli klasickou emotivní fází situace kdy manželka říkala: „Mně ten bankomat připadal od začátku divnej…… Jenže Ty musíš jít hned k prvnímu co vidíš…. Máme po dovolený……, měla jsem věřit svojí intuici…..“.

Pak ještě hádka když jsem měnil záložní eura u novinového stánku za kuny („Okradou Tě, podvedou….“), ale když jsem prokázal rozumný kurz a balíček kun, tak se emoce začaly uklidňovat. Dceru jsem telefonicky požádal, aby druhý den poslala na účet manželky nějaké peníze a sám jsem dostal od své banky při blokování karty na email pokyny, jak si vytvořit virtuální platební kartu a nainstalovat ji do mobilu. Druhý den jsme se tomu už při placení mobilem smáli, ale ten první okamžik po zmizení karty v bankomatu to byl šok.

Kapitanát měl z důvodu dovolených zavřeno. Opět trochu emocí typu: „Nemůžeme na moře, když nemáme zaplaceno……..“. Já na to: „Nebudu ztrácet den dovolený, když mne nejsou schopní zkasírovat“.

Takže jsme jeli do bízkého Filipi a Jakovi, kde je malý kemp se sjezdem do vody a místem pro zaparkování. Byli jsme tam před 3 lety a domluvili se, že můžeme zase přijet. Skutečně to zase fungovalo. Dotankovali jsme vodu, spustili loď na vodu a zaparkovali auto a přívěs. Za týden při odjezdu jsme platili 105EUR (15 EUR za den).

První den jsme měli naplánováno jen nějakých 30km do Tribunj. Měli jsme ale špatné svědomí, že drandíme po moři bez zaplaceného poplatku, tak jsme jeli dalších 15km až do Šibeniku, kde měl mít kapitanát v neděli také otevřeno. Ani tam ale otevřeno nebylo, takže jsme se vrátili do Tribunj. U historického ostrůvku jsem našel místo, kam už by se nevešly plachetnice, ale nebylo to číslované a vypadalo to jako návštěvnické molo. Nikdo nás nepřišel zkasírovat ani vyhnat. Večeře v restauraci na mole byla skvělá.

Druhý den jsem hned vedle ve Vodicích zaplatil ten poplatek za loď, a tak jsme mohli vyrazit na nejdelší plánovanou štreku naší dovolené. Bylo sice krásně teplo, slunečno. 26st., ale docela nepříjemný vítr, a tak bylo jasné, že v oblasti Primoštěnu, Rogoznice a pak od Brače k Hvaru do Stari Grad to nebude rekreační jízda. Rozhodli jsme se zatnout zuby a dát to co nejrychleji s tím, že koupání a odpočinek si necháme až do zátoky u Stari Grad.

Okolo Šibeniku, kde se dá ještě schovat za ostrůvky to šlo. Pak u Primoštěnu, kde se mělo Jugo možnost hezky rozeběhnou po volné hladině jsme si to vychutnali. Mnoho kilometrů jsme nemohli jet v kluzu. Musel jsem natrimovat motor nahoru, zvednout špičku a se spotřebou 100 na 100 jsme se brodili vlnami neskutečně pomalu. Pod Rogoznicí jsme se pak trochu schovali za Drvenik Veli a Šoltu a celkem v klidu poposkočili o desítky kilometrů. Mezi Bračem a Hvarem to bylo takové na hraně. Chvíli jsem jel v kluzu, ale když jsem propíchnul vlnu a slaná sprcha na nás šplíchla přes přední okno, tak jsem pokorně zpomalil. Po chvilce mi otrnulo, dostal jsem to zase do skluzu, ale nějaká další padesátá vlna si vždycky na nás počíhala a udělala si exkursi do naší lodě. Po asi celkově čtyřech hodinách jsme dorazili do zátoky u Stari Grad. Neskutečná úlevy. Klidná hladina, zpěv ptáků, nikde nikdo.

V podvečer jsme popojeli do města. Uvázal jsem se na nějakém číslovaném volném místě. Za chvíli přišel kluk, že je to jejich privátní místo. Domluvili jsme se, že přenocujeme za 20EUR.

Večeře ve známé restauraci byla super, usínali jsme za řevu diskotéky z plachetnice z nějaké regaty na protějším mole. Ráno odpočatí vyrazit na další etapu do Čaklje. Jugo dál řádilo, ale už jsme v tom lítali, cesta zpět by nedávala smysl, jedeme dál podle plánu.

Zátokou od Stari Grad v pohodě, ale ouha. Jakmile jsme se dostali do kanálu mezi Brač a Hvar, nastalo peklo. Těch 15km do Vrboské bylo nekonečných. Předchozí den nás pokropila jen občas nějaká záškodnická vlna. Tady se o to snažila snad každá pátá. Takže znovu trim nahoru, rychlost 14km/h, spotřeba 100 na sto a nekonečná jízda. S hrůzou jsem pozoroval, jak ručička palivoměru klesá a chvílemi mne napadaly katastrofické myšlenky na články na webu, jak český turista podcenil počasí, došlo mu palivo a loď se roztříštila o skály. Nakonec jsme do Vrboské dojeli ještě s nějakými 30l benzínu, ale na těch vlnách daleko od přístavu to vždycky vnímám nějak dramatičtěji.

Ve Vrboské jsme nakoupili víno, které jsme plánovali vypít s domácími v Čaklje. Natankovali jsme 120l v přepočtu za nějakých 48Kč/l a vyrazili na oběd do oblíbené restaurace na Jelse. To je hned vedlejší zátoka, tak nás vlny nijak neotravovaly. U městského mola se mi povedl krásně manévr kapitána Rona a i manželka vyskočila na molo s lanama velmi cool. Když jsme loď uvázali, tak přifrčel na kole Lučki uprava a odkázal nás jinam. Sem mu prý přijede velká loď. Tak jsme to přeparkovali.

Oblíbená restaurace změnila jídelníček, takže jsme po 15 letech co tam pravidelně jezdíme museli jít jinam. Po obědě jsme docela zkušeně odrazili v silném větru, který nás tlačil na molo. Manželka držela přední lani, já motorem odtáhnul záď od mola až byla loď kolmo špičkou k molu. Manželka pohodlně nastoupila na špičku a já od mola vycouval. Už se nám občas daří dělat tyhle manévry bez emocí a bez hádek.

Jugo dál zlobilo, a tak jsme se rozhodli jet podél Hvaru asi 35km směrem na jih na oblíbenou pláž, ze které je to pak do dnešní destinace Čaklje jen 14km. Bylo to zase proti vlnám, ale většina cesty se dala jet v kluzu rychlostí mezi 30 až 40km/h. Na té pláži je malé molo, kde jsme si udělali pohodu. Kafe, Relax. Podle předpovědi se měly vlny později odpoledne uklidňovat, ale to se nestalo. Okolo šesté jsme se tedy vydali na poslední úsek toho dne, 14km z Hvaru do Čaklje. Bylo to celkem v pohodě, protože to bylo podél vln. Klapky opět udělaly skvělou službu a při silném bočním větru mi krásně srovnaly loď a ta krájela vlny jak máslo.

Přivítání u domácích bylo úžasně srdečné. Domluvili jsme se, že po večeři přijdeme posedět. Na tu jsme šli do restaurace syna domácích, kde jsme dostali protekční ryblju platu. Večer u domácích byl úžasný. Víno, višnovka. Přespání v lodi bez poplatku. Je to malý místní přístav, žádná komerce, žádná lučki uprava.

Druhý den jsme měli v plánu vyrazit brzo. Jugo foukalo jako šílené, takeláž okolních plachetnic cinkala jak zběsilá. V šest už nám to v tom větru stejně nespalo, tak jsme vyrazili. Okolo Podgory a Tučep to ještě šlo, ale mám vyzkoušené, že u Makarské se ty vlny nějak potkávají z více směrů. Různě se kombinují a dovedou být moc nepříjemné. Oblast nezklamala. Hrálo si to tam s námi jak s korkovým špuntem. Ani dál v kanále mezi Bračem a pevninou se nedařilo najít klidnější koridor. Zkoušeli jsme to jak podél pevniny, tak podél Brače, ale bylo to nastejno. Do Trogiru jsme dorazili zase pěkně vyhopsaní a prosolení. Našli jsme si tam klidnou zátoku, zrelaxovali a umyli se. Manželka si umyla hlavu, aby mohla na večeři do města. 😊

Později odpoledne jsme dojeli do Trogiru na kanál. Měl jsem to vytipované z google street view. Klasická chvilka emocí typu: „Tady určitě nemůžeme stát, to je někoho…..“. Takže jsem to přeparkoval na druhou stranu, vyvázal a než se manželka připravila na večerní cestu do města, tak jsem čekal, jestli nás někdo přijde vyhnat. Nepřišel, takže další spaní zadara. Večeře super, ale parkování nakonec až tak velká výhra nebyla. Voda na kanále smrděla a k ránu přiletěla invaze komárů, takže jsem v 5 ráno odvazoval a prchali jsme ze spícího města do nejbližší zátoky, kde jsme to dospali a pak si udělali snídani. Pak jsme natankovali posledních 90l v přepočtu za ca 48Kč/l a vyrazili do Primoštenu. Jugo už to vzdalo, takže konečně pohodová cesta rychlostí cca 45km/h se spotřebou nějakých 53l/100km. Zastavili jsme se v Rogoznici na zmrzlinu. Máme to už nacvičené. Vytipujeme si nějakou hned u mola. Přijedu špičkou k molu, manželka s peněženkou nalehko vykročí na břeh. Já couvnu a čekám až nakoupí. Pak zase přijedu špičkou těsně k molu, ona se dvěma kornouty v ruce nastoupí, já couvnu, otočím a jedeme si dál každý se zmrzlinou v ruce.

Do Primoštenu jsme přijeli v poledne. Uvázli jsme se u nějakého nového malého mola u historického centra. Došli jsme si na oběd a pak vyrazili do zátoky směrem k Šibeniku. Tam jsme strávili krásné odpoledne. V podvečer jsme se vrátili do Primoštenu, zaparkovali u vedlejšího mola. Nikdo nás nevyhnal, nikdo nás nezkasíroval. Večeřeli jsme v restauraci přímo u lodě. Pršut, sir, salata od chobotnice, vino….

Ráno asi v 6 hodin začala loď kvůli odlivu škrtat kýlem o dno. Tak jsem to odvázal a vyrazili jsme směrem ke Kornati. Po hodině jízdy na zcela klidné hladině jsme zajeli do krásné zátoky na Otoku Kaprije a zakotvili. Udělali jsme si snídani, vykoupali se a rekreovali. Vydrželi jsme tam až do odpoledne, kdy jsme vyrazili směrem do Sali na Dugi Otok. Tam máme vyzkoušené, že jsou městské sprchy. Chtěli jsme se na poslední večer dát trochu do gala. Ouha, v zátoce do Sali ohromná loď něco bagrující, vjezd zakázán. Co se dá dělat, zajedeme vedle do Zaglav, u benzínky doplníme vodu a osprchujeme se na lodi. Opět ouha, benzínka v rekonstrukci.

Tak jsme vyrazili do Kukljice na Pašmanu, kde se nám před pár lety moc líbilo. Tam se nám podařilo dotankovat vodu. V přilehlé zátoce se osprchovat a večer jsme už stáli vyvázaní u mola u osvědčené restaurace Udjica. Večeře opět skvělá, spaní v pohodě, tentokrát žádné ranní cvičení.

Poslední den už jen asi 20km k autu, naložení lodě, pozdní oběd v restauraci u silnice a pak stovky kilometrů směrem do ČR. Okolo 10 hodiny večer jsme zastavili na odpočívce s benzínkou kousek za Vídní směrem na Znojmo. Otevřeli jsme si chorvatské víno, poseděli a šli spát. V 8 ráno odpočinutí vyrazili na Prahu, kam jsme dorazili v půl jedenácté. To byla neděle. Odpoledne jsem ještě stihnul vypláchnout z lodě sůl.

Bylo to velmi intenzivních 8 dní. Najeli jsme 2 tisíce km autem s lodí za zadkem a 600 km lodí. Splnil jsem si sen jet lodí více dní někam dál a zase zpátky. Za celý týden jsem ani nevzdechl na práci. Notebook jsem ani nezapnul.

[Anachy]

Pěkně se to čte :) .

[Lubor]

pro Anachy:

15. května jsme byli loď před dovolenou projet na Slapech. Neviděli jsme Tvojí Loď, ani jsme Tě nikde nepotkali. Kde jsi byl?

[Anachy]

to Lubor:

Dával jsem loď na vodu někdy kolem 20.5. - nějak to časově nevychází :) , tak až pojedeš příště dej vědět třeba to vyjde a budu v místě .

[Lubor]

Hlavní letní dovolená v HR s lodí se nám vydařila. Byli jsme jako obvykle v Čaklje v jižní Dalmácii. 1150km cesty tam jsme si tradičně rozdělili na dva úseky. První s odjezdem z Prahy dopoledne ukončený okolo půlnoci na odpočívadle poblíž vodopádů Krka. Druhý den ráno pak zbývalo dojet asi 150km. Na místo jsme dorazili asi v půl desáté dopoledne. Příjezd do vesničky jedinou úzkou cestou byl trochu komplikovaný. Potkali jsme tam zásobování místního obchodu. Museli jsme najít širší místo, přerovnat popelnice a pak se protáhnout mezerou jen o pár centimetrů širší, nežli je naše loď. Do toho pletoucí se rekreanti, kteří by se klidně nechali přejet přívěsem……

V přístavu závora na sjezdu do vody překvapivě odemčená. Od domácího jsem se dozvěděl, že město odebralo správcovskou licenci místnímu klubu rybářů, který přístav dlouhá léta spravoval a že nový správce zatím není. Domácí už měl zjištěné, které místo je volné, tak jsme hned loď spustili na vodu. Kufry jsme odnosili na apartmán a zatímco já si upravoval mooring a úvazy tak, aby se to těch 14 dní snadno používalo, manželka nás zabydlela. Nebylo ještě ani poledne, my byli ubytovaní, osprchovaní po cestě, loď, přívěs a auto zaparkované zadara. Nevídané!

Dali jsme si dobrý oběd v blízké restauraci. Já oblíbené ligně sa blitvou, na kterých vždycky v HR ujíždím a za hodinu jsme už frčeli lodí na protější Hvar na pláž.

Dalších 14 dní jsme denně jezdili. Nejčastěji na různé odlehlé pláže na Hvaru, ale navštívili jsme také Vrboskou, kde jsme jednou přespali, Stari Grad, Pučišča s kamenolomem. Zajeli jsme si na řeku Neretvu, kde prodávají u cesty melouny přímo z pole, nasbírali mušličky v její deltě a podívali se na právě dokončený most na Pelješac. Najezdili jsme 700km.

Voda měla od 26 do 29 stupňů, celých 14 dní jasno, větry a vlny v pohodě, ne jako v květnu.

Poslední den jsem večer naložil loď. Ráno v 6 jsme zapřáhli a jeli dom. Nebýt chyby u benzínky, kde jsme si objednali jídlo a čekali na něj skoro hodinu a spících slovinských celníků, kteří si to užívali a aniž by cokoli kontrolovali, vytvořili více jak dvoukilometrovou a více jak hodinovou kolonu, tak jsme doma byli po osmé večer. Takhle jsme přijeli po desáté. Doufám, že mi zase nepřijde z Rakouska pokuta, jako v květnu. Těch jejich 80km/h se prostě po dálnici jet nedá.

[Zdenda]

V Pučišča je pěkná kamenická škola. V létě je samozřejmě zavřená, ale v přístavu se dá domluvit prohlídka. Stojí to za to vidět, co všechno dokážou. Jinak je tam snad nejčistší voda, co jsem kde v HR viděl.

[Lubor]

Když jsem na konci července vytahoval v HR loď z vody, tak mi trochu hrábla přední kola i když jsem měl zapnutou blokaci AWD. Nepřikládal jsem tomu žádnou váhu a smrad ze spáleného obložení jsem myslel, že jde od jiného auta. Cestou do ČR jsem dvakrát na mokru při rozjezdu taky hrábnul, ale zase mi nedošlo, že je něco jinak.

Před 14-ti dny jsme byly na Slapech. V podvečer jsem nakládal na Zrůbku, ale z vody jsem loď nedostal. Nehnul jsem s tím ani o centimetr. Přední kola se zahrabávala do písku. Naštěstí tam byl člověk se silným autem, který mne vytáhl.

Nechápal jsem to, už jsem tam nakládal mnohokrát. Až když jsem pak hrabal i na šotolinové cestě od skluzu, tak mi to došlo. Jel jsem jen na přední náhon, zadek byl mrtvý.

Servis pak potvrdil poruchu spojky zadního náhonu, tak už 2. víkend nemůžeme na vodu a čekáme na novou. =(

[zdenek2013]

jak to má kola nebo kozy,dřív či později jsou s tím jen problémy...

[Sullaco]

Dokud dělali poctivý pohony a ne tyhle srágory jako haldex atp. tak bylo problémů výrazně méně.

[Lubor]

To auto mám 6 roků a až teď v souvislosti s tou poruchou jsem se teprve začal zajímat co je AWD a 4WD. Z toho co jsem zjistil to na mne dělá dojem, že AWD není na časté tahání těžkého přívěsu maximální možné hmotnosti dobrá volba. Ten Haldex si zřejmě spíná když začnou prokluzovat přední kola a nespíná úplně, takže je v něm velký prokluz a obložení se intenzivně opotřebovává.

Nikdo mi nedokázal říci, jestli tlačítkem blokace AWD sepne spojka bez možnosti prokluzu a jestli teda když táhnu přívěs mám mít blokaci stále zapnutou....

Opravili mi to výměnou a dokonce v záruce, tak mne to nebolelo, jen jsme ztratili 4 týdny sezóny. Vydrželo to 6 let, tak to snad vydrží 1 až 2 jízdy co tak letos ještě stihneme a pak už konečně snad bude REXTON, který má 4WD, redukci, uzávěrku diferenciálu a na kouli 3t. =D