Přejít na obsah
Plavidla.cz

Orlík


taurus

Doporučené příspěvky

To je asi rozumné řešení, ten jejich návrh na celkové vypuštění by byl tragický :)

Koukam, že zabrala klasická finta politiků.

Když někomu politik bude chtít uříznout ruku, tak navrhne, že by se měly uříznout obě ruce i obě nohy. Nakonec pod tíhou argumentů ustoupí, že uřízne jen jednu ruku. No a všichni jsou spokojení. Politik dosáhl toho, co původně zamýšlel a veřejnost je spokojená, jak zachránila jednu ruku a obě nohy.


btw kdyby rovnou prohlásili, že uvažují o snížení hladiny nádrže o metr, tak by se do nekonečna diskutoval dopad na plavbu, rekreaci atd. atd. Tak rovnou zahlásili, že to vypustí celý. Pod tíhou argumentů nakonec ustoupili k metru a všichni jsou spokojení. :D


Nejsem na to odborník.... už je to dávno, co jsme se učili o vodohospodařině. Každopádně mam dojem, že Orlík není navržen k ochraně před povodněmi, takže tak ani fungovat nebude. Možná, že jednoduchý opatření v horách a v podhůří by fungovalo mnohem líp.


Na Orlík zase tak často nejezdim, ale nesouhlasim s jakýmkoliv snižováním hladiny....

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jedná se zřejmě o snížení max. hladiny zásobního prostoru. To je teď kóta 351,6 m.n.m a byla by 350,6m.n.m.


Protože je, tak jako tak, při vyšším stavu plavba zakázaná nemáte nikdo zřejmě ani tucha, jak to je doopravdy a děláte zbytečné vlny.


Zde, pro objasnění, výběr ze sdělení SPS o plavbě a ponorech v inkriminovaném úseku:


j) v úseku Vltavy VD Kořensko ř. km 200,40 až Rejsíkov ř. km 193,00 současně platí zastavení plavby při dosažení hladiny 351,20 m n. m a vyšší na vodočtu VD Orlík,



od hladiny v nádrži na kótě 347,60 m n. m. po hladinu na kótě 351,20 m n. m.

na ponor plavidel 2,2 m: od ř. km 144,65 (vodní dílo Orlík) do ř. km 182,66 (Podolský most),

na ponor plavidel 1,3 m: od ř. km 182,66 (Podolský most) do ř. km 200,405 (vodní dílo Kořensko).

Pomocný vodočet vyznačující kótu 347,60 m n. m. je umístěn v ř. km 182,66 na pilíři Podolského mostu.


úsek ř. km 200,405 (vodní dílo Kořensko) až ř. km 210,39 (vodní dílo Hněvkovice):

Plavební dráha se vytyčuje následovně:


na ponor plavidel 1,3 m: od ř. km 200,405 (vodní dílo Kořensko) do ř. km 205,00 (silniční most Týn nad Vltavou),

od ř. km 205,00 (silniční most Týn nad Vltavou) do ř. km 210,39 (vodní dílo Hněvkovice) není plavební dráha vytyčována, nejsou zaručeny její parametry, plavební hloubky jsou závislé na vodním stavu.

Zastavení plavby

V úseku od ř. km 193,00 do ř. km 202,10 je plavba zastavena dosažením průtoku 150 m3/s a větším v profilu VD Kořensko.

V úseku od ř. km 193,00 do ř. km 200,405 je plavba zastavena při dosažení hladiny 351,20 m n. m. a vyšší na vodočtu vodního díla Orlík.

V úseku od ř. km 202,10 do ř. km 210,39 je plavba zastavena dosažením průtoku 100 m3/s a větším v profilu VD Hněvkovice.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nedával jsem to sem proto, abych dělal vlny :) ale jako nějakou informaci. Mám ale za to, že rozhodně nejde o snížení max. hladiny ale o pokles dosavadního "normálního" stavu o zmíněný metr. Ono při kolísání Orlíku se to nemusí až tak poznat. Klesne-li hladina u hráze o metr tak před Kořenskem je to vzhledem k profilu řečiště a vzdálenosti skoro zanedbatelné. To ale platí jen do určitého stavu a průtoku. Většinou (nebo dost často) je při delším suchu v létě hladina z pohledu plavby někde u Pašovic už takhle dost na hraně nebo je přímo i zastavená komora. V této situaci je každý kousek už znát. No, uvidíme.
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nedával jsem to sem proto, abych dělal vlny :) ale jako nějakou informaci. Mám ale za to, že rozhodně nejde o snížení max. hladiny ale o pokles dosavadního "normálního" stavu o zmíněný metr. Ono při kolísání Orlíku se to nemusí až tak poznat. Klesne-li hladina u hráze o metr tak před Kořenskem je to vzhledem k profilu řečiště a vzdálenosti skoro zanedbatelné. To ale platí jen do určitého stavu a průtoku. Většinou (nebo dost často) je při delším suchu v létě hladina z pohledu plavby někde u Pašovic už takhle dost na hraně nebo je přímo i zastavená komora. V této situaci je každý kousek už znát. No, uvidíme.

vlnama jsem ani tebe nemyslel.

píšu, že sundaj zásobního prostoru, to je MAXIMUM tvého "normálního" stavu



VD Orlík

Tok:

Vltava

Koruna hráze:

361,10 [m n.m.]

Kóta přelivu:

345,60 [m n.m.]

Maximální retenční hladina:

353,60 [m n.m.]

Hladina zásobního prostoru:

351,20 [m n.m.]............................................a tohle chtěj snížit, si myslím

Hladina stálého nadržení:

329,60 [m n.m.]

Výškový systém:

Balt p. v.



http://www.pvl.cz/portal/nadrze/cz/index.htm

Upraveno uživatelem david
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Asi nemá cenu polemizovat - ani jeden přesně neznáme záměr. Z toho článku to nijak jednoznačné není. Pokud by to bylo jak píšeš, tak je to v praxi šuma fuk. Ani 350, tím méně 351 v sezóně skoro nikdy není. To by bylo jen takové vytření očí. Spíš myslím, že půjde o manipulaci ve stávajících kótách. Ale žádná katastrofa to určitě nebude. Chtěl jsem ještě něco napsat o čEZu, po zralé úvaze jsem to smázl :).
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zvýšit retenční prostor můžou jen tím, že sníží maximální hladinu zásobního prostoru. Ta je 351,2m.n.m. Retenční prostor je od 351,2 m.n.m do 353,6 m.n.m – což je těch stávajících 62 mil. m3. Tedy cca 31 mil na 1m. Když hladinu sníží o 1 metr na 350,2m.n.m, tak mají těch plánovaných 93 mil. m3. – je to teď jasnější?


Splavný to je na ponor 1,3m od 347,6 m.n.m. vejš. V praxi by to mohlo znamenat zákaz plavby od kóty 350,2 místo 351,2, co je teď – pokud je Orlík v retenčním režimu, t.j. že jde velká voda, tak je zákaz plavby.


Okopírováno z www.PVL.cz :


TISKOVA ZPRÁVA

POVODí VLTAVY NAVRHNE ZMěNU MANIPULAčNíHO řÁDU PřEHRADY ORLíK

Praha, 31. října 2014 - Státní podnik Povodí Vltavy připravuje návrh změny manipulačního řádu,

která umožní trvale zvětšit volný prostor v přehradě Orlík (trvale snížit hladinu), a zvýšit tak

ochranu území pod Vltavskou kaskádou proti povodním. Retenční, tj. ochranná kapacita orlické

přehrady by se tak zvýšila o polovinu, z 62 milionů metrů krychlových na 93 milionů metrů

krychlových. Hladina v Orlíku by poklesla zhruba o jeden metr.

„Zvětšení retenčního prostoru zvýší ochranu měst a obcí pod kaskádou z desetileté vody na dvacetiletou

a umožní prodloužit dobu, kterou mají obce a města na vybudování protipovodňových opatření,“ říká

generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a dodává: „Trvalé snížení hladiny orlické přehrady nebude

mít vliv na ostatní funkce kaskády. Nebude mít vliv ani na lodní dopravu, ani na rekreační využití Orlíku.“

Výpočty ukazují, že pokud bude tato změna manipulačního řádu schválena, tak například při povodni

z roku 2013 by se doba na výstavbu protipovodňových opatření na dolním úseku Vltavy prodloužila o šest

hodin. Toto snížení hladiny v orlické přehradě by však nemělo vliv na maximální množství vody, které při

povodni v roce 2013 Vltavou pod kaskádou protékalo.

„Kulminaci Vltavy pod kaskádou bychom oddálili, ale její hodnotu bychom tímto neovlivnili,“ říká Petr

Kubala.

Zvýšení ochrany z desetileté vody na dvacetiletou znamená, že ani při dvacetileté vodě nebude

překročen tzv. neškodný průtok Vltavou. Konkrétně je to 1500 metrů krychlových vody za sekundu

v Praze Chuchli. Neškodný průtok znamená, že není třeba stavět mobilní ochranu před velkou vodou.

Povodí Vltavy předloží hotový návrh změny manipulačního řádu v lednu příštího roku. Pokud jeho

posouzení proběhne bez komplikací, mohl by být nový manipulační řád schválen do konce příštího roku.

Variantní studie

Povodí Vltavy zadalo na začátku roku 2014 vypracování variantní studie, která hodnotí technické

možnosti Vltavské kaskády snížit dopady velkých povodní (studie o změně priorit a strategickém řízení

Vltavské kaskády). Tato studie, kterou zpracovává čVUT, hodnotí i varianty snížení hladiny orlické

přehrady, které by již měly negativní dopad na ostatní funkce Vltavské kaskády, tedy na zajištění

dostatečného průtoku ve Vltavě v období sucha, výrobu elektřiny, lodní dopravu nebo rekreační využití

nádrží. Součástí posouzení je i hraniční varianta nazývaná „Prázdný Orlík“.

„Přestože studie bude hotová na konci tohoto roku, díky předběžným výsledkům budeme moci připravit

podklady pro návrh výše zmíněné změny manipulačních řádů. Studie ukázala, že navrhované snížení

hladiny v orlické přehradě nebude mít žádný negativní dopad,“ říká Petr Kubala.

Případné změny ve strategickém řízení Vltavské kaskády, tedy přehodnocení jejího účelu ve prospěch

ochrany před povodněmi, je naopak věcí dlouhodobou, a bude jí muset předcházet odborná a

celospolečenská diskuze.

Michaela Pohůnková

tisková mluvčí

tel.: +420 221 401 413

mob.: +420 602 142 845

e-mail: michaela.pohunkova@pvl.cz

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
  • Kdo si právě prohlíží tuto stránku

    • Žádný registrovaný uživatel si neprohlíží tuto stránku
×
×
  • Vytvořit...