Přejít na obsah
Plavidla.cz

Kotvy


caryk

Doporučené příspěvky

na Elan 495 cca 750 kg mám vyzkoušené jednu 4kg a druhou tak 4 kg s 2m řetězu, které používám podle potřeby, sice ty sklopné většinou nijak slavně nedrží, ale jsou nejskladnější, nejlepší jsou dvě různé. Je důležitá i délka kotevního lana, protože úhel mezi nataženým lanem a dnem by neměl být větší jak 15 stupňů, aby kotva držela. Doplňuji - v Chorvatsku... , pokud jsem měl těžší loď kolem 1100 kg, tak to bylo 6kg a 6m řetězu.. Upraveno uživatelem sunrider
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

U Danfortky by Ti mělo stačit asi 6-8kg, těžší je sice lepší, ale kdo to má tahat. řetěz používám pouze na moři - na plochém písčitém dnu v zátoce je kotva pouze na laně nic moc. Na řekách a přehradách jsem s lanem nikdy neměl problém. Máš-li kotevnu, kam můžeš lano naházet, dej tam klidně 50m, občas je to k nezaplacení. Motáš-li ho v ruce, těžko zvládneš delší než 25-30m. Danfortky používám 20 let a jsem spokojen, na našich vodách je dobré, když kroužek na dříku může sjet k "patě" kotvy - zahákneš-li jí třeba pod pařez, dá se pak vyvléknout směrem od břehu. Různá vyprošťovací udělátka pomocnými lanky jsou zbytečná komplikace.
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

moc záleží na tom, kde hodláš převážně kotvit. obecně je každá kotva těžká na tahání z vody a lehká na to, aby tě udržela když je zle.

mám např. vyzkoušené, že danfortka nedrží v proudu větším než 3-4km/h, to je např. Labe od Střekova dolů. zato tam drží kotva drápová.

tak že doporučuju kotvy dvě, jednu kolem 8 – 10 kg, když se nic neděje a druhou tak 16 - 20 kg, když přijde bouřka nebo v proudu.


samozřejmě taky záleží na tvaru lodi. výtlačné lodi, spec. plachetnici, v proudu stačí lehčí kotva než lodi klouzavé, která má daleko větší odpor. totéž se týká boční plochy nad vodou a větru. s vysokou nástavbou je zase potřeba těžší kotva.


největší votrava je, když tě v noci vítr sfoukne na břeh nebo jinou loď.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Hmotnost kotvy určuje Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Obecně platí, že hmotnost kotvy volíme u rekreačních plavidel podle délky plavidla:

hlavní kotva = na každý 1 m délky lodě 2,5 až 4 kg (je to podle typu kotvy, spodní údaj je pro klasickou kotvu),

pomocná kotva = na každý 1 m délky lodě 1,5 až 3 kg.

Hmotnost pomocné kotvy by měla odpovídat minimálně polovině hmotnosti kotvy hlavní.

Musíme si uvědomit, že přídržná síla kotvy je odvislá podle typu kotvy, druhu dna a také od síly proudu na řece!

Podle toto volte kotvu!!

Výpočtenou hmotností kotvy se rozumí hmotnost kotvy admiralitního typu nebo kotvy sklopné (Hall).

Pro kotvy o zvýšené přídržné síle (Danforth) může být hmotnost kotvy snížena o 30 %.


Vlada Zak

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Já mám na 6,7 x 2,34m plachetnici váha s posádkou cca 1500kg pluhovou kotvu 10-12kg a na tahání je tedy dost těžká, normálně neskladná, ale nikdy jsem s ní neměl problém, loď na orlíku udrží už jen svoji vahou, pokud se nic neděje, když je nějakej marast, nebo kotvím na noc, tak ji lehce zaryji a mám klid. Na letošní sezonu ale budu kupovat ještě jednu menší a skladnější, buď čtyřramenku, nebo danfortha protože pro pluhovku po zástavbě motoru nebám místo na zádi, tak ji přestěhuji na držáky na přídi a pro denní kotvení budu dávat lehčí.
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

To je sice pěkný jak ste mě poradili alepořád nevim jakou kotvu mam koupit.

Protože nic nevim tak se ptam

Mam jednu takovou skládací ale váhu ted nevim

No a když ji teda hodim do vody ona se zasekne tak jek ji potom vypáčim ven

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Já jsem se učil z tohoto

http://www.amazon.de/Motorbootfahren-Das-Einsteigerbuch-Peter-White/dp/3768812596

po úspěšném absolvování kurzu VMP jsem zjistil, že o tom nevím vůbec nic a poradil mi to známý z Německa, toto mají jako učební pomůcku a zkouší je z toho.. V češtině jsem tenkrát nic nenašel, je ted něco?

Tady je napsáno k vyzdvižení kotvy - překlad bude možná trochu kostrbatý:

1. Nastartovat motor a nechat zahřát

2. Lehčí lod se dá ke kotvě přitáhnout rukou, těžší pomaly na motor přibližovat a současně smotávat lano přes ruku

3. Jak je lod nachází přímo nad kotvou, zpravidla stačí lehkým trhnutím uvolnit kotvu, (doplňuji - pokud se to nepodaří, přejet na druhou stranu a zkusit to z jiného směru) vyzvednout, ještě ve vodě opláchnout a opatrně vložit do lodě bez toho že bych do ní křápl :-), potom samozřejmě lano smotat na další použití

4. Pak se rozjet, ale skutečně až když je kotva na palubě, při rozjezdu dávat pozor na ostatní kotevní lana sousedů, protože namotat sousedovo lano na propeler není nic neobvyklého (- vlastní zkušenost , kvůli lomu světla ve vodě se velmi špatně odhaduje skutečná hloubka lana)... Tolik moudrá kniha, mně pomohla, líp se to dělá ve dvou, tak jsme se to učili v odpoledním "větříku" v kanálu mezi Bračem a Hvarem :-) - zážitek, ale každé léto to usilovně cvičím i sám..

Co se týká velikosti a druhu kotvy- záleží od dna, ale ve většině případů stačí na lod do 5 m 1x 4kg a 1x 6kg, na moře k ní ještě řetěz - 2-4 m .. toto jsou mé zkušenosti z Jadranu jako suchozemce...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

malinko bych to doplnil: lano není prádelní šňůra a nesmotává se přes ruku ( loket ), ale do dlaně, závit vedle závitu, nepřekroucené. Z toho taky plyne, že ho nemůže smotávat jednou pravák a podruhé levák. To je masakr.

Když kotva nejde uvolnit rukou, je možné lano přivázat na příďový vazák a couvnout v opačném směru než je kotva zahrábnutá. Důležité je, být + - nad kotvou, na krátkém laně a vázat za vazák co je v ose lodě nebo poblíž. Jinak se loď může docela naklonit.


Pokud hodláš kotvit přes noc a ne pospávat v marinách, zvol kotvu těžší. Na řece, kde se kotví blízko břehu, je dobrá kotva zvlášť důležitá. Pokud povolí byť jen o metr, už je loď v kameném záhozu navigace. To pak večer v hospodě není žádnej klid. Na to, aby kotva povolila, stačí větší vlny nebo sání od propolouvajících lodí.


Na písku, menším štěrku a hustém bahně dobře drží danforthky, v kamení zase spíš kotvy drápové. Klasická skládací 4 ramenná kotva není zrovna štěstí ( kromě toho že je skladná ), nejlíp drží ve vodní trávě.

Kotevní lano je lepší to, které neplave ( menší šance že ho někdo přejede ) a které je pružné ( průtažné ) – tím absorbuje poškubávání lodě a kotva se tak snadno sama nevytrhne.


Je dobré mít hozenou kotvu označenou nějakou bójkou připevněnou k lanu karabinou a cca 1m lankem. Samotné lano není příliš vidět a někdo ho přejede.


Při kotvení musí kotva mít čas se zahrabat – je tedy potřeba ji zvolna přitáhnout až je cítit dostatečný odpor – to se týká zejména kotvení přídí proti břehu. Kotvu je nutné vyhodit včas a na dlouhém laně - tedy už při připlouvání ke břehu. Ne jak často vidím, že ji pan kapitán vyhodí z lodě která je už přídí opřená o břeh.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Tak tak, já na orlíku vypouštím 30metrů kotevního lana a přídí se vážu na břeh. Mám pak zajištěno, že z řady stojících lodí se v klidu vytáhnu ke kotvě a mám čas tam v klidu manévrovat, smotat si lano, nastartovat motor (měl jsem přívěšák bez řazení). Většinou mi to vychází že kotvu spouštím na cca 9m hloubce.
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj

Se skladaci 4 ramenou kotvou jsem nikdy nemel problem na jakemkoliv dne a hlavni vyhodou je jeji skladnost. Ale !!! Doporucuju na ni mit aspon dva metry retezu. Zaprve treba v Chorvatsku mate jistotu, ze se Vam lano neprereze o skalu pod kterou je treba kotva zasekla ( z vlastni zkusenosti :) ) a kdyz se Vam kousne, tak ji pomalinku obkrouzite a retez je stale na dne a v pohode kotvu vytahnete. Lano ktere neplave je taky na dne, ale retez je tezsi a lip se s nim pak na dalku manipuluje. Nehlede na to, ze samozrejme retez Vam prida dalsi hmotnost ke kotve. Stale lezi na dne za kotvou a kdyz prijdou nejake vlny, tak se nejdriv zacne zvedat a az potom to zacne tahat primo kotva, ale to uz jsou zase vlny pryc a retez si leha na dno. V podstate se da rict, ze v pocatecni fazi funguje jako takovej tlumic. Kdyz mas lano ke kotve, tak je prakticky od kotvy natazene a stejne ti nikdy nebude lezet na dne. Takze kdyz neco prijde, tak to hnedko tahas kotvou. Jinak s tou 4 ramenou kotvou, kdyz je dobre zasekla, tak uz se mi jednou podarilo i jedno rameno ulomit, kdyz jsem za ni zabrali v opacnem smeru :) . Ja jsem si myslel, ze uz je venku a ona byla, ale ne cela :)

Upraveno uživatelem tomas80
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj jak píše David - označení kotvy bojkou ????

Loni v HR v zátoce jsem byl s mojí lodí na hlavní kotvě a zadek lodě na sklopné malé 4kg směr břeh tak 30m od nás velkej Azimut 52 a ještě jedna velká loď.

Azimut měl vytaženo tak 40m řetězu a velkou kotvu zadek lodě vyvázán na břeh cca 15m od skal.

Vždy když se jdu koupat z lodě tak beru brejle a juknu pod vodu jak drží kotva a jak kdo kotví.Pochpoitelně jsem nevynechal ani Azimut přímo z kotvy měl na hladinu na laně bojku.

Než jsem doplaval zpátky do mojí lodě tak se přihnal do zátoky nějaký opravdu magor na gumáku ale tak 5m s motorem cca 100hp rozhodil všechny lodě mne ve vodě málem přejel.

Otočil se na konci zátoky a stejnou rychlostí plul k bojce Azimutu 2 maník z gumáku na bojce provlíkl úvaz a za bojku se ukotvil.

Tahal tak dlouho za bojku až uvolnil kotvu Azimutu zvedal se vítr a Azimut pomálu couval na skálu /měl štěstí že vyndal hodně řetězu ten ho držel/.

Takovej řev jak dostal maník z gumáku jsem ještě neslyšel,ale bylo to italsky tak jsem ani nerozuměl Standa

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
  • Kdo si právě prohlíží tuto stránku

    • Žádný registrovaný uživatel si neprohlíží tuto stránku
×
×
  • Vytvořit...