Nemo

Trochu jsi mne rozesmál. Díky za dobrou náladu. Ten rozměr a hmotnost plováku byl samozřejmě extrém. A já reagoval na potřebu tazatele, který se chtěl vejít do 1000 kg. celkového výtlaku, aby jeho plavidlo - tento pseudohausbót zůstal v kategorii "Vybraných malých plavidel". Osobně bych takový nestavěl, ale byl to jen příklad, čeho by se musel vzdát, aby se pod ten váhový limit dostal. Současně jsem na tom demonstroval, jak vypočítá ponor a kolik mu do celkového výtlaku zbyde. Snažil jsem se to popsat polopaticky a chápu, že kdo má trochu složitější přemýšlení, tak to pro něho není. Jinak díky za vtipnou reakci.

Pardon, překlep: Začátek první věty správné znění: Obecně 1 dm3 (KRYCHLOVÝ) je správně.

Obecně 1 dm2 = 1l destilované vody při 20 st.C = 1 kg. Slaná či znečištěná voda je o jednotky gramů těžší, ale to můžeme pustit z hlavy. Pro výpočet výtlaku v daném případě pontonu s hausbótem a následně jeho ponoru, budeme vycházet z toho, že 1 dm2 obsahu plováku = 1kg vody = 1 kg. výtlaku.. Nejdříve musíš pokud možno přesně zjistit hmotnost materiálu který použiješ na obytnou nástavbu, tedy chatu. Postavíš ji např. z lehké laťové konstrukce potažené tenkou překližkou z lehkého dřeva, nebo jen ze stanoviny, abys získal co nejmenší hmotnost, pokud se chceš vejít pod 1000 kg neregistrovaného plavidla do kategorie "Vybraných malých plavidel". Dejme tomu, že jsi génius a chatka bude vážit jen 500 kg. Pak následuje volba plováku. Musíš se rozhodnout, zda jednotrupý nebo dvoutrupý ve stylu katamaránu. Také se musíš rozhodnout, z čeho plovák zhotovíš. Jsi limitován omezením hmotnosti a tak jej vytvoříš z polystyrénu, vyztuženého jednou vrstvou skelné tkaniny a epoxidové pryskyřice. Než se ale pustíš do jeho výroby a nákupu materiálu, musíš se rozhodnout, jak bude velký. Chatka bude mít půdorys např. 2,5 x 3.5 metru. Potřebuješ plovák širší, s ochozy kolem chatky a také kvůli boční stabilitě, pak nějakou volnou plochu na přídi a zádi (rybaření, opalování se, relaxace). Plovák se rozhodneš vyrobit v jeho půdorysu o velikosti 3.5 x 6.5 m., výšku plováku podle rozměrů na sebe přilepených polystyrénových desek, např. 40cm. Obsah plováku bude tedy 3.5 x 6.5 x 0.4 (v metrech) = 9,1 m krychlových. (při podhonu na přídi bude o něco menší). 1 m3 polystyrénu váží od 10 do 40 kg (ideálně zjistit v obchodě, protože jsou různé druhy a hmotnosti polystyrénových desek). Pokud zvolíš ten nejlehčí - bílý drolivý, pak jej musíš olemovat dřevěným rámem z latí, aby se nerozlomil. Bez latí by vážil 9,1 x 10 kg = 91 kg. Protože polystyrén musíš ještě olaminovat, pak při spotřebě např, 200g/m2 skelné tkaniny + stejné hmotnostní množství epoxidové pryskyřice, by celá plochy plováku celkem 50,7m + překlady tkaniny v místech nastavování, vážila tedy asi 60m2 = 24 kg. včetně pryskyřice. Váha plováku z nejlehčího polystyrénu by činila cca 91 kg + 24 kg + latě asi 50 kg = 165 kg. Celková váha chatky a plováku by hypoteticky v daném příkladě činila dohromady 500+165 = 665 kg. Chatka by měla určitě ještě nějaké vybavení (lůžko nebo dvě, stolek, židle, nějaká zavazadla, skříňka na potraviny apod. I v případě sparťanské výbavy přidáme dalších 100kg. Už jsme na 765 kg. Do 1000 kg plavidla bez registrace zbývá 235 kg., tedy oficiálně při 75 kg/1 osobu a) Tři dospělé osoby, nebo b) Dvě osoby a lodní motor (k němu nutné připočítat hmotnost motorového závěsu připevněného na rám plováku) c) Dvě osoby bez motoru s vyloveným jedním větším sumcem apod.... Omlouvám se za trochu sarkasmu. A nyní k ponoru: Máme plavidlo o hmotnosti 1000 kg (1 tuna). Plovák o obsahu 9,1 m3 s plochou půdorysu 22,75 m2 (3.5 x 6.5 m) Otázka zní: O kolik hmotnost 1000 kg. zatlačí pod vodu plochu 22,75 m2 ? Ideální je převést si jednotky na decimetry a kilopondy. Plocha plováku je tedy 100 x 22.75 - 2275 dm2 1000 kg : 2275 dm2 = 0,4395604 dm ponoru. Při zatížení 1 tuny, ponor daného plováku nepřesáhne 4,4 cm při zátěži rovnoměrně rozložené v celé ploše. Celková nosnost plováku je tedy (9,1 m3 = 9,1tuny mínus váha plavidla a příslušenství 1 tuna = 8,1 tuny rezerva než by došlo k potopení tíhou. Protože je zde velká rezerva přípustného ponoru, obsah plováku byl trochu zmenšil na úkor lepších plavebních schopností vytvarováním přídě a zádě. Tento příklad je sice realizovatelný, ale extrémní. Kvalitně provedené hausbóty jsou větší , z pevnějších materiálů a váží obvykle několik tun. Rozepisuji se pro nováčky, starým mořským vlkům se omlouvám, nechci se nad vás povyšovat, určitě to dobře znáte.

v propelerech nejsem kovanej. Nejde jen o průměr, a stoupání, ale i o tvar a plochu listů propeleru. A s tím se asi pěkně vyvstekáte. Před časem jsem hledal nějaký vzorec pro výpočet velikosti letecké vrtule k motoru 3hp a otáčkách cca 3000/min. a neuspěl jsem. Na netu jsem nic nenašel a u leteckých modelářů jsem dostal fin. nákladnou radu. Vyzkoušet několik vrtulí a vybrat tu, při které se motor nebude při zatížení přetáčet do nejvyšších otáček a nebo naopak klesat jeho otáčky v důsledku velké námahy. No, dodnes jsem to nevyzkoušel, ale je to asi jediná spolehlivá i když nákladná cesta. Vy to máte jednodušší. Od výrobce už má motor svůj propeler a pokud chcete zvětšit jeho účinnost, pokuste se sehnat stejnou velikost ale s trochu větším stoupáním. Větší průměr při vysokých otáčkách zvětší kavitaci a ta sníží jeho účinnost. Takže změnu ve stoupání opravdu jen malou.

Každá loď během plavby vytváří příďovou vlnu, která se vzrůstající rychlostí pomalu přesouvá k zádi a pod přídí vznikne vlna č.2.. Pokud kluzák dosáhne své mezní rychlosti, zadní vlně ujede, jeho záď se propadne do prohlubně mezi těmito vlnami, přední příďová vlna č.2 se posune pod střed trupu a loď jede do kopce. Nakreslil bych to, ale nemám s vkládáním obrázků zkušenost. Tento jev je příčinou rychlostního limitu každé lodě. Tedy i výtlačných člunů. Jen ta rychlost, kdy k tomuto limitu dojde, je u každého z nich jiná. A k tomuto slouží vzorečky pro výpočet, které jsem zde minule uvedl. Pokud někoho zajímá výpočet pro výtlačné čluny, vzorec druhá odmocnina z délky vodorysky (skutečné čáry ponoru) v metrech násobená: číslem 3,4 = optimální rychlost výtlačného člunu, kdy pluje na obou vlnách a ještě té první neuplaval;; a totéž násobeno číslem 6 = mezní teoretická rychlost výtlačného člunu. I zde už ujede zadní vlně, propadne se zádí do prohlubně mezi zadní vlnou a novou příďovou, která se přesune pod lodní trup a loď opět pluje do kopce. Už tomu rozumíte? Takže příklad: Výtlačný člun délka na vodorysce 4 m, druhá odmocnina ze 4 metrů jsou 2 a to násobeno a) číslem 3,4 = 6,8 km/hod. Toto je optimální rychlost kdy výtlačný člun pluje na obou vlnách, prohlubeň je někde pod středem trupu. Tato plavba je nejekonomičtější. Max. rychlost tohoto člunu je 2 x 6 = 12 km/hod.

Ano, chybí tam výkon motoru. Výpočet teoretické max. rychlosti daného lodního tělesa je dán tvarem, délkou vodorysky, hladkostí povrchu ponořené části lodě bez výstupků či zvlněné obšívky mezi žebry s úhlem náběhu kýlu na přídi 2 až 3 stupně.. Jedná se o výpočet teoretické konstrukční rychlosti u jednobodového kluzáku. Dále je třeba mít dostatečný výkon motoru. Pro přechodovou rychlost a začátek skluzu nesmí přesáhnout hmotnost lodního tělesa 35 až 70 kg/ 1 koně (cca. 0,75 kW). K dosažení dobrého klouzání se potřebujete dostat pod 35 kg/ 0,75 kW - cca 22 kg/0.75kW Dokonalé klouzání pokud nepřesáhne hmotnost lodního tělesa 11 kg na 0,75kW. Zde se už jedná o závodní čluny, obvykle tříbodové kluzáky.

Samozřejmě, že na tom záleží, jak píšete. Ale tím, že dosáhne rychlosti 60/hod., je důkazem že trup člunu je postaven jako kluzák - nevím, zda jednobodový, dvoubodový nebo tříbodový. To tady nepíše. Každý kluzákový trup má své rychlostní limity a to i při přemotorizaci. Teoretický výpočet je následující: druhá odmocnina délky trupu na vodorysce v metrech, násobená 22. Příklad: Člun na vodorysce dlouhý 6m, tj. 2,45 krát 22 = 53,9 km/h (týká se jednobodových kluzáků). Při silnější motorizaci se začne příď natolik zvedat a záď se propadne do prohlubně mezi dvěma vlnami, že člun hrne vodu dnem před sebou, jakoby jel do kopce a rychlost už nestoupá. Lehký člun se pak může při výrazném navýšení výkonu přídí převrátit dozadu. Chcete-li vypočítat teoretickou rychlost jednobodového kluzáku v různých režimech plavby, pak druhou odmocninu délky vodorysky násobte: osmi - začátek skluzu jedenácti - čisté klouzání dvaadvaceti - maximální rychlost, kdy už je pod příďí příďová vlna a záď je propadlá mezi první příďovou a druhou vlnou. K tomu hraje roli odpor vzduchu, tj. tvar a velikost nástavby, síla a směr větru, různé nepřesnosti v omočené části trupu a též hmotnost člunu a posádky. Protože tazatel neuvádí bližší údaje, zejména o délce vodorysky, domnívám se, že asi víc jak 60/h z toho asi nedostane. Řešením o zvýšení rychlosti by byla už jen podvodní křídla (viz.: hydrofoil ). V okamžiku, kdy trup vynesou křídla nad hladinu, už platí zcela jiné veličiny.

Když jsem poprvé vyrazil k Vltavě nad Prahou, (mimochodem pod Prahou je to stoka) projezdil jsem přes sto km, než se mi podařilo dostat ke sjezdu do řeky. Např. nad Slapy si vhodná místa oplotili majitelé či nájemci pozemků. Domnívám se, že řeka patří všem a ne jen chatařům. Letos začnu s fotodokumentací a až nasbírám dostatek důkazů, obrátím se s dotazem na povodí Vltavy. Pak dám vědět. Chce-li se někdo přidat, rád to uvítám. Nevím to jistě, ale myslím, že desetimetrová šířka břehů patří povodí Vltavy, podobně jako je to u vlakových kolejí či stožárů vysokého napětí. Tak jak to, že jsou tam ploty, které brání k přístupu k řece? Abych nezapoměl - dnes se mi podařilo přihlásit do tohoto fóra až napočtvrté !!! Nemo

Ahoj, když v něm chceš bydlet, píšeš celoroční použití, a jen občas na kratší projížďku, tak proč jen 3,5 m šířky? Mám rozpracovaný projekt 18 x 5 m. Je třeba počítat s rozměry materiálu, aby byl co nejmenší odpad. širší loď je i stabilnější. U obytné je to zásadní věc. Přes naše zdymadla proplují lodě do 6 m šířky bez problémů. Vodě je to jedno, zda bude hausbót větší nebo menší. Jen nesmí přesáhnout délku 20 m. Plovák může být jednotrupý i dvoutrupý, kovový či dřevěný. Taky si musíš ujasnit, zda má mít po stranách ochozy (zúží to nástavbu), anebo zda bude nástavba průchozí od přídě po záď. Jedno, nebo druhé je povinné. I kdybys sehnal nějaký starší trup /moc bych na to nesázel s ohledem na jeho bezpečnost/, budeš tak jako tak jej nákladně opravovat, stavět nástavbu, vestavovat vnitřní vybavení /nádrže na odpad, pitnou a užitkovou vodu, na palivo apod. K tomu pohonnou jednotku, ovládací prvky, kajuty, střešní terasu, vybavení obytných kajut - a to všechno nějak poznamená stabilitu tohoto lodního tělesa. U otypování se dělá zkouška stability. Nejvyšší uvedený počet osob, který bude uveden v dokladech /max. 12 osob/, se nahrne k zábradlí na jedné straně. Lodní těleso se nesmí příliš naklonit ke straně. Už si přesně nepamatuji, kolik musí v takové situaci zbývat od hladiny k nakloněné palubě, snad 25cm. Jedná se tzv. bezpečnou vzdálenost, která musí být vždy dodržena při nejvyšším povoleném zatížení. Příležitostný výlet do okolí bych realizoval malým motorovým člunem, který můžeš mít trvale zakotvený u svého hausbótu a kdykoli k dispozici. Zakotvit s ním můžeš mnohem snadněji všude, kde to není zakázáno. Jeho provoz při výletech do okolí bude taky mnohem lacinější. Pak nebudeš riskovat rozbité nádobí od vln z jiné lodě, která popluje kolem. Když bydlet na vodě, tak s plnou parádou... No a když na ten motoráček z počátku nebude, pak je dobrá i kanoe na výlety do okolí... Dále platí rady ostatních k tvému dotazu na tomto fóru. Nemá cenu, abych je opakoval. Nemo

Ahoj, jsem tu nový. Bydlím v Praze a jsem už v důchodu. Po přečtení vašich příspěvků s odkazy na různé bazary převážně motorových jachet, mi nedalo, abych se s vámi nepodělil o své zkušenosti. Podle mne se žádná z inzerovaných jachet příliš na naše řeky nehodí. Nejlepším řešením je hausbót nebo kajutový pent. Záleží také na tom, zda se vám jedná o nákladnou, leč příjemnou plavbu klouzáním, anebo pomalou, leč klidnou a úspornou plavbu výtlačnou. Nemyslím si, že milionáři se budou prohánět v jachtách po našich řekách. Ti zamíří rovnou na moře. My, co na to nemáme, se musíme spokojit s našimi vnitrostátními vodními cestami. To byl také důvod, který mne vedl před mnoha lety k tomu, abych se začal věnovat problematice návrhů a projektování říčních lodních těles, pro sport a rodinnou rekreaci. V dětství jsem se věnoval lodnímu a leteckému modelářství a v důchodu jsem začal stavět skutečné lodě. Takže k věci: Pro naše řeky bych volil lodní trup s malým ponorem, což nejlépe splňuje trup splochým dnem. Nevěřili by jste, že dvacetitunový hausbót může mít ponor trupu jen 15 cm (nepočítaje propeler či kormidlo). Pokud vám postačí něco menšího, pak takový kajutový pent, je vlastně trochu větší pramice s nízkou kajutou. Pro lepší plavební vlastnosti nemusí mít vpředu i vzadu tzv. podhon, ale může mít zašpičatělou příď a zúženou a zvednutou záď pro lepší odtok vody - výtlačná plavba. Pro jeho pohon postačí i ten nejslabší lodní motor. Pokud chcete takový trup dostat do skluzu, záď nebudete zužovat ani zvedat k hladině, dno bude rovné a odtrhová hrana mezi dnem a zádí (tzv. zrcadlem) bude ostrá, bez zaoblení. Příď s náběhem (ode dna k hladině) cca. 5 stupňů. (vzpomeňte na akční filmy s plavidly do bažin opatřenými tlakovou leteckou vrtulí). Jenže tady už budete muset sáhnou hlouběji do kapsy. Závěsné lodní motory u nás "koštují" cca. 8 000,-č za každého koně (HP), či chcete-li, za každých 0,75kW. Přičemž pro dobrý skluz potřebujete na každých 35 kg hmotnosti člunu i s posádkou a motorem, alespoň 0,75kW (1 HP). Pokud bude celkový výtlak např. 1000kg, pak potřebujete alespoň 40 HP, ale spíše víc, protože nemůžete dřít motor neustále na plný výkon a potřebujete nějakou rezervu. A dát 300 000,-Kč za takový motor, který k tomu všemu papá daleko víc, než vaše auto, to už také není pro našince. Přitom na našich vodních cestách nesmíte tvořit za plavby vlnění, které by obtěžovalo ostatní uživatele řeky. Ať již rybáře, plavce, ostatní plavidle nebo vodní díla. A na řekách či plavebních kanálech v Evopě, je povolená nejvyšší rychlost jen 10 km/hod. Když toto všechno zvážíte, vítězí jednoznačně výtlačný člun. Pokud chcete docílit vyšší rychlosti, pak musí být na vodorysce (čára ponoru)co nejdelší. Každý člun má své mezní hodnoty dané konstrukcí. U výtlačného člunu (stejně jako u kluzáku) je lze vypočítat. Zatímco kluzák může též plout výtlačnou plavbou, vzhledem k jeho tvaru je ale neekonomická, neboť za sebou táhne vodu a víry za jeho zádí jej brzdí. Výrazným zvýšením výkonu motoru, přejde kluzákový trup do tzv přechodové rychlosti. Lze ji vypočítat podle vzorce: v=8 krát odmocnina L (L = délka trupu na úrovni vodorysky - čáry ponoru) (na kalkulačce stiskněte délku vodorysky v metrech a pak symbol odmocniny. Výsledek násobte osmi. Příklad: loď na čáře ponoru od přídě k zádi je ponořená v délce 5 metrů. Odborně vodoryska je dlouhá 5 m. Její odmocnina je 2,236 x 8 = 17,9 km/hod. Pětimetrový člun musí překonat tuto rychlost, tedy více jak 18 km/hod., aby pod jeho dnem vznikl dostatečný hydrodynamický vztlak, který zvyšováním rychlosti vzrůstá a začne vyzvedávat trup lodě k hladině. Dobré klouzání vypočteme stejným způsobem, jen údaj odmocniny vodorysky v metrech - 2,236 násobíme číslem 11, výsledek 26 km/hod. (zaokrouhleno) dostane loď do čistého klouzání. Maximální teoretická konstrukční rychlost kluzáku se násobí 22: 2,236 x 22 = 49 km/hod. Tyto výpočty jsou jen teoretické. Výsledek ovlivňují další faktory: Kvalita povrchu omočené části trupu, odpor vzduchu nástavby, protivítr, proudění vody v řece, rozložení hmotnosti, kterou tvoří vybavení lodě, zavazadla a posádka. U výtlačné plavby je tomu jinak. Zde při pohybu lodě nevzniká hydrodynamický vztlak. Ponor výtlačného člunu je stále stejný, bez ohledu na jeho stání či pohyb. Platí zde Archimédův zákon. Při plavbě voda trup obtéká. Každá sebedrobnější překážka loď brzdí. Proto má být trup tvarován tak, aby v pohybu ve vodě kladl co nejmenší odpor. Ideálním tvarem pro výtlačnou plavbu je kanoe. Příď vodu s malým odporem rozráží a za zádí voda bez vírů splývá. U pramicového podhonu (plochá příď a záď se zvedá nad hladinu) je odpor větší. Proto se na obou koncích zužuje, aby se odpor snížil. I výtlačné čluny mají svou ideální i maximální konstrukční rychlost. Vypočítáme ji stejně, jako u předchozích příkladů. Jen odmocninu délky vodorysky v metrech násobíme jiným číslem. Optimální a tedy nejekonomičtější plavbu výtlačného člunu vypočteme tak, že násobímre číslem 3,4 (u pětimetrového člunu je to 7,6 km/hod.). Max. rychlost násobíme 2,236 x 6 = 13,4 km/hod. Loď s délkou na vodorysce 5m nemůže překročit rychlost 13,4 km/hod. Je to její mezní rychlost. Při zvýšení výkonu se příď zvedne a loď dnem začne před sebou hrnout vodu, která nedovolí tuto rychlost překročit. čím více výkonu, tím větší vlna pod přídí a v extrémech může loď převrátit směrem dozadu. Výhodou ale je, že k dosažení ideální rychlosti postačí velmi slabý a tudíž úsporný pohon. Omlouvám se vám všem za přednášku. Myslím, že to někomu snad pomůže v rozhodování. Jednoduchý trup můžete postavit z překližky, hliníkového plechu anebo z desek polypropylénu-PP nebo polyetylénu-PE. Je to podobné jako u automobilů. Některé se hodí pro sport - buginy, závodní monoposty apod., jiné pro nákladní či osobní dopravu, atd... U lodí je tomu podobně. Položte si otázku: kde budu loď provozovat? Kde přes zimu skladovat? Kolik osob se na ní bude plavit? Budeme na ní spát a stravovat se, anebo jen pár hodin cestovat? Kolik do toho jsem ochoten investovat? Jaké provozní náklady si mohu dovolit? Bydlím v Praze a kdo bude mít zájem, můžeme se sejít a říci si o tom trochu více. Váš Nemo