zlobr

Brzy se dost možná limit 100 kW zruší. Zato si český člověk bude kupovat za "smluvní" ceny potvrzení, že s lodí umí jezdit. Připadá to snad někomu jako bláznivý nápad? Ne, to je návrh odborníků z plavebky.

Jediné, co mě napadá, je působení vrtule. V policejních Sportech 100 byly Crescenty dva a točily zřejmě proti sobě. Pluto je o něco užší a boční složka reakce vrtule může způsobovat určitou změnu náklonu. Vrtule je posazena až pod kýl a působí o to větším klopným momentem. Když začne působit dynamický vztak, zúží se omočená plocha dna. Tím se zmenší i odpor proti naklánění. Větší zatížení znamená větší a širší zanořenou plochu dna při plavbě v kluzu a zatížení k jedné straně působí proti kopnému momentu od vrtule. Dává to smysl ale divím se, že by vliv vrtule byl tak velký. Nestabilní řízení má řada Z náhonů s lankovým ovládáním směru u S-drive to může být ještě horší s ohledem na to, že vrtule je vpředu. Možná je to i jeden z důvodů, proč už se tento systém nevyrábí. V tomto případě mě nenapadá nic jiného, než vyrovnávací klapky. Možná by stálo za pokus, zkusit plné otáčky s lodí přivázanou na laně. Pak by se dalo zjistit, jestlito dělá trup nebo vrtule.

Modelový rok je u motoru YAMAHA zjistitelný podle modelového čísla, konkrétně podle prvního písmene za číslem udávajícím výkon. 1982 - Q, další roky P,N,K,J,H,G,F,D,C,B,A,Z,Y,X,W,V,U,T,S,R,Q,P,N - 2005 (snad jsem neudělal chybu).

Lodě - rekreační plavidla, které přihlásíte: 1) s CE prohlášením o shodě 2) dříve přihlášené v EU, což by mělo být doložené původním osvědčením, 3) dovezené ze země mimo EU pro vlastní potřebu (takovou loď ale pak nejde prodat) 4) postavené pro vlastní potřebu (tu lze prodat za 5 let) Motory, které jdou zapsat k lodi: 1) dovezené s lodí z EU jako původní komplet , což by mělo být doložené původním osvědčením, 2) motory s CE s rokem výroby 2003 a mladší mimo klasické dvoutakty 3) motory, které jsou ve vašem vlastnictví, což musí být zapsáno v nějakém lodním osvědčení, a chcete je dát na jinou svou loď (tu pak můžete prodat i s motorem. U motorů samozřejmě platí stáří do 25 let. Hezké svátky.

Pro plavbu v rychlostech do 8 až 10 km/hod motor o výkonu 5 HP (výkon přívěsného motoru se udává v koních) stačí i na větší lodi, než jakou je SPORT 25. Taková rychlost je celkem vyhovující až po Střekov, proti proudu už by to mohlo být málo. Plavba by se dost protáhla a celou dobu by bylo nutné poslouchat motor kvílící ve vysokých otáčkách. Pro výtlačnou plavbu doporučuji nazatěžovat loď příliš na záď, aby zrcadlo za sebou netahalo moc vody a zanořená příď dobře vedla. Pro malé rychlosti existují i lépe tvarované trupy, na pár desítek hodin plavby ročně je to ale celkem jedno. Pro vyšší rychlosti je nutné použít většího výkonu, packa ale zřejmě nepatří mezi závodníky ani uspěchané neurotiky.

Dovoz pro vlastní potřebu je něco jiného než stavba pro vlastní potřebu. Loď dovezenou z USA pro vlastní potřebu na SPS do rejstříku sice zapíšou ale prakticky už nikdy nebude možné ji v čechách převést na nového majitele. Navíc nebude možné použít původní motor bez CE, takže se dovoz z USA ve většině případů vůbec nevyplatí. Pokud jde o starší lodě z Holandska, ty se považují za lodě v provozu (v EU), takže zápis do českého rejstříku je pro ně s nadsázkou něco jako změna pobočky SPS. To znamená, že žádné CE není potřeba. Jen musíte doložit, že loď je z Holandska. Nejlepší způsob doložení země původu je buď původní osvědčení nebo kupní smlouva sepsaná u tamního notáře a přeložená soudním překladetelem do češtiny. Evropský systém prohlášení o shodě a značek CE pan leki (jako asi většina normálních lidí) zřejmě ne zcela pochopil, nicméně pokud jde o kvalitu lodí, jsem zhruba téhož názoru.

Doba stavby lodě pro vlastní potřebu není nijak omezena. Výraz "Od dokončení stavby" je nutné si neplést s výrazem "od zahájení stavby". Loď se jen nesmí prodat, věnovat nebo dát k užívání (změna provozovatele) pět let od dokončení. Za datum dokončení se bude považovat datum první technické prohlídky. Pokud má loď změnit vlastníka nebo provozovatele dřív než pět let od dokončení, musí k ní být vystaveno prohlášení o shodě a musí být opatřena značkou CE. Značku CE a prohlášení o shodě připojuje k plavidlu výrobce, nikoli nějaký úřad nebo instituce. Větší problém bude asi s motorem, resp. s jeho cenou. Zetor nebo nějaký lehce jetý kousek z auta už použít nepůjde. Kdo hlasoval pro vstup do EU, ten ať si teď nestěžuje.

Doporučuji se podívat na tento odkaz: www.stavebnictvi3000.cz/clanky/osb-desky-zakladni-pojmy-a-caste-otazky/ . Je tam docela dobře pojednáno o druzích a stupni odolnosti OSB desek. U dřevovláknitých a dřevoštěpklových desek vždy záleží na pojivu z hlediska rozmočení a povrchové ochraně a napuštění dřeva z hlediska bobtnání. Pokud máte dost trpělivosti, lze i určitý druh dřevotřísky napustit horkou lněnou fermeží tak, že se ve vodě ani nehne. Je to ale náhražkové řešení, na trhu je dost kvalitních materiálů.

Zbytkovou sílu plechu lze zjistit i bez vrtání. Je k tomu zapotřebí ultrazvukový tlouštkoměr a šuplera. Vedle dolíku se ultrazvukem změří síla plechu a hloubka dolíku pak šuplerou. Pokud je ale víc po ruce svářečka než tlouštkoměr, je rychleším postupem vrtání. Taky je to názornější. člověk hned vidí, jak tenká vrstva železa je mezi uvnitř a venku. A abych nezapomněl, ke každému aparátu je potřeba někoho, kdo s ním umí pracovat.

Každý způsob jak dobře ošetřit podponor začíná jeho pokud možno dokonalým očištěním. Zmíněná "zázračná" barva na rez je dobrá možná tak na trubky v plotě. Hlavně je tvrdá a nepružná, takže se na lodním trupu brzy odloupe a plech pod ní stejně rezne. Protože minium bude už asi těžko k dostání, je nejtrvanlivější variantou pokovení zinkem nebo nějakou jeho směsí s hliníkem a dobrý nátěr. K mání je spousta kvalitních (někdy i dost drahých) barev jako Sigma nebo Hempel, které v patřičné variantě vydrží hodně i na nepozinkovaném povrchu. Trvanlivost barvy je nejvíce závislá na kvalitě očištění povrchu a dodržení technologického postupu. Přes vyšší pořizovací cenu se kvalitní barvy určitě vyplatí.

Předělat loď na přívěsný motor je možné, ne v každém případě je to ale vhodné. Zrcadlo člunu je nutné sesílit tak, aby motor spolehlivě udrželo. Nejde jen o váhu motoru nebo tah vrtule, konstrukce musí vydržet i případné rány, které noha motoru někdy utrží. Pokud byl v zrcadle usazený Z-náhon, neměl by být s přívěsným motorem velkým problém, záleží ale na konkrétním případu. Konstrukci zrcadla je vhodné propojit s výztuhami dna, často se k tomu využívají výztuhy pro původní motor. Další věcí je vnější úprava zádě, motor musí být usazen ve správné výšce a musí být možné ho vyklopit. Někdy je dobré taky pouvažovat, jak to bude s váhou, těžištěm lodi a v neposlední řadě i se spotřebou. Pokud jde o poruchy a spolehlivost, domnívám se, že obecně jsou na tom zabudované motory jako takové lépe. Proto bych se zrovna z důvodu spolehlivosti do výměny nepouštěl. Přívěsný motor může vyjít levněji než zabudovaný se Z-náhonem, bude i o něco lehčí. Mohu-li však radit, lepší je vyměnit zabudovaný motor, než si s nejistým výsledkem rozřezat celou loď , která vám zřejmě jinak vyhovuje. Nikde není psáno, že ten přívěsný motor bude spolehlivý.

Je nutné, aby žadatel o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla musel projít sítem praktické zkoušky jen proto, že chce vést plavidlo s výkonem motoru nad určitý limit? Podle ministerstva dopravy ano. Já si dovoluji oponovat. Předpoklad, že loď s větším výkonem bude sama také větší, je velice zavádějící. Mezi velikostí lodi a výkonem motoru není žádná úměra. čtyřicet metrů dlouhá nákladní loď nemusí disponovat ani stovkou koní, běžný čtyřmetrový člun může mít koní sto padesát. Při plavbě maximální rychlostí vyžaduje ovládání člunu s motorem o výkonu řekněme 70 koní úplně stejnou zkušenost, znalost a zručnost jako ovládání stejného člunu s výkonem 150 koní. člověk kouká před sebe a když uvidí vlnu, klacek, hlavu plavce nebo jinou loď, otočí volantem nebo ubere plyn. Vysokou rychlostí může plout každý, kdo má trochu zdravého rozumu, ohleduplnosti a pud sebezáchovy. K tomu žádnou zkoušku nepotřebuje. Ostatně není žádným tajemstvím, že praktická zkouška plavbu v kluzu nezahrnuje. Z čeho je tedy uchazeč zkoušen? Z manévrování při nízkých rychlostech. Při takových manévrech je nesrovnatelně větším uměním ovládat plavidlo s malým výkonem než přemotorovaný kluzák. Loď s velkým výkonem je relativně bezpečnější a rezerva výkonu motoru může v některých případech vůdce plavidla zachránit od pěkného maléru. Pokud by vůbec nějaká část vůdců malých plavidel s vlastním pohonem měla projít praktickou zkouškou, měli by to být ti, kteří budou vést plavidlo s větším výtlakem nehledě na výkon motoru.